Přírodní plyn, který se uvolňuje rozpadem radioaktivních prvků v zemi, se nazývá radon. Vyskytuje se však i v některých stavebních materiálech. V nízkých koncentracích není pro nás nebezpečný. Problém však nastává, pokud jej necháme pronikat do našich domů, kde se radon může koncentrovat, a začíná být zdraví i životu nebezpečný. Zdrojem radioaktivního gama záření jsou především ty stavební materiály, do kterých byl přimícháván elektrárenský popílek, například škvárové tvárnice.
Radon a jeho cesty do budov
Radon se dostává do staveb vzlínáním ze země, ve stavbách se hromadí, váže se na částice prachu, načež se dostává do našich plic, která ozařuje a tím se zvyšuje riziko rakoviny plic. Čím méně je podloží stabilní, tím vyšší je riziko uvolňování radonu a jeho hromadění v domech. A právě v ČR je tento problém značný, jelikož naše země se rozprostírá na starých horských masivech. Méně významné je pak unikání radonu ze stavebních materiálů a podzemních vod.
Radon se do budov dostává nejčastěji díky mírnému podtlaku, který vzniká ve vytápěných domech u podlah sklepů a přízemí. Je tak nasáván z podloží různými prasklinami a netěsnostmi.
Nebezpečné koncentrace radonu
Samozřejmě ne každá koncentrace radonu je v domech nebezpečná. Běžně se radon uvolňuje i do volné přírody, ovšem zde se nehromadí. Nebezpečný je pouze v uzavřených prostorách.
Koncentrace radonu se měří v Becquerelech na metr krychlový - Bq/m3. V rodinných domech by neměly být překročeny následující hodnoty koncentrace radonu: 200 Bq/m3 pro novostavby a 400 Bq/m3 pro stávající stavby. V žádném případě nesmí být překročena hodnota 1000 Bq/m3. Ovšem povinnost měřit radon platí pouze pro novostavby. Pokud je ale ve stávajícím domě překročena hodnota 1000 Bq/m3, je nezbytné provést protiradonové opatření.
Čtěte také: Jak na renovaci parket?
V České republice je průměrná hodnota ekvivalentní objemové aktivity radonu v budovách okolo 120 Bq/m3, čímž se řadíme k zemím s nejvyšší koncentrací radonu v budovách na světě. Přitom 2 až 3% budov mají koncentraci radonu vyšší jak 400 Bq/m3. Ve venkovní atmosféře je koncentrace radonu přibližně 10 Bq/m3, ovšem koncentrace radonu v půdním vzduchu je v hloubce 1 m pod zemí 20 000 až 2 000 000 Bq/m3.
Koncentrace radonu v domech se přitom může významně měnit. Je značně ovlivněna větráním i změnami v množství radonu pronikajícího z podloží. Podtlak u přízemních podlah budov je navíc silně ovlivněn rozdílem venkovní a vnitřní teploty. Čili koncentrace radonu jsou vyšší v noci a za chladnějších dní (nejvíce v topném období). Krátkodobé měření radonu proto nemá valný význam, je třeba sledovat koncentraci radonu dlouhodobě. Krátkodobá měření se provádí v topném období a za omezeného větrání.
Radonový index a měření
Riziko radonu (resp. množství radonu unikajícího ze země) musí na pozemku, na kterém chceme stavět (či rekonstruovat), změřit odborná firma. Základní orientační informace získáme z mapy radonového indexu. Tato mapa nám řekne, jak velká je šance, že bude právě v místě naší stavby vzlínat větší množství radonu. Není to však podmíněné, jelikož radon se nemusí do konkrétního domu dostávat vůbec, byť by stál v lokalitě s nejvyšším rizikem. Zásadní jsou zlomy v horninách a také hydroizolace domu (její kvalita) a případné podsklepení. Čím starší je dům, tím je vyšší riziko jeho zamoření radonem - většinou s výjimkou právě domů podsklepených, kde je radon ze sklepních prostor odvětráván.
U stávajících budov neexistuje povinnost měření hodnot radonu v místnostech, jde však o důležitou informaci, která pomůže s rozhodováním o koupi domu či bytu. Pokud se starší nemovitost, kterou plánujeme koupit, nalézá v lokalitě se středním a nebo vysokým radonovým indexem, je vhodné se o měření zajímat.
Radioaktivní stavební materiály a gama záření
Co se týká radioaktivních stavebních materiálů, dnes by již vůbec neměly být prodávány, dříve se z nich však běžně stavělo. Nejčastějším zdrojem radioaktivity přitom byla škvára z některých tepelných elektráren, ze které byly vyráběné levné škvárové tvárnice a škvárobetonové panely. Z těchto materiálů se neuvolňuje velké množství radonu, ale přímo gama záření. Gama záření tedy vychází ze stavebních materiálů a ozařuje obyvatele domu přímo. Gama záření v rodinných domech se měří v mikrosievertech za hodinu. V rodinných domech by neměly být překročeny následující hodnoty gama záření: 0,5 mikroSv/h pro novostavby, 1,0 mikroSv/h pro stávající stavby, v žádném případě nesmí být překročena hodnota 10 mikroSv/h.
Čtěte také: Tipy pro zdění starých cihel
Pokud nechcete investovat do měření tohoto záření, stačí se orientovat podle doby výstavby budovy a použitých materiálů. Jakmile byl dům stavěn v 50. až 80. letech a stavební materiály obsahují škváru, máme problém.
Příkladem jsou „škvárobetonové“ tvárnice pro domky START v 60. a 70. letech minulého století, kde byly použity suroviny s vysokým obsahem radionuklidů. Jednalo se o škváru a popílek vzniklé spalováním černého uhlí z míst s výskytem hornin s vysokým obsahem uranu. Dalším podobným případem bylo použití škváry po bývalé revírní elektrárně v Rynholci u Nového Strašecí pro výrobu stavebního materiálu. Ta obsahovala v průměru asi čtyřikrát víc radia než pórobeton z Poříčí, naštěstí procento emanace radonu z tohoto materiálu bylo nižší. Prvý signál přišel již kolem roku 1960, tedy dávno před radonovou érou. Po roce 1968 však nové vedení n. p. Prefa Hýskov v Rynholci začalo z tohoto materiálu vyrábět škvárobetonové panely pro montované domy typu START. Celkem bylo v letech 1972-83 vyrobeno asi 3 000 těchto rodinných domů. Kromě vyšší koncentrace radonu (zhruba dvojnásobek tehdejší normy) byl v těchto budovách i vyšší dávkový příkon gama (v průměru 5-10 násobek přírodního pozadí).
Kromě domků START byly radioaktivní materiály použity i v plynosilikátových tvárnicích vyráběných v letech 1956 až 1982 v Poříčí u Trutnova z elektrárenského popílku. Zde elektrárna spalovala uhlí s vysokým obsahem uranu ze sloje Baltazar.
V současnosti Atomový zákon a vyhláška č.307/2002 Sb. ukládají výrobcům a dovozcům stavebních materiálu povinnost zajišťovat systematické měření a hodnocení obsahu radia ve vyráběných materiálech. Mezní hodnoty jsou stanoveny na 150 Bq/kg pro materiály používané ve stavbě ve velkém množství (např. cihly, beton) a 200 Bq/kg pro materiály používané v omezeném množství. Výrobci jsou v současné době vázáni normami sledujícími tuto problematiku radioaktivity vstupních surovin, v případě požadavku lze v laboratořích proměřit analýzy. Proměřit lze přístroji na místě pomocí emitovaného záření gama. Cena takové analýzy se pohybuje do 1000 Kč.
Zdravotní důsledky
Důsledkem jsou stavby s nejistým radioaktivním pozadím. Jisté je však zdravotní ohrožení pobytem v těchto domech. Vedle známých zdravotních důsledků „nemoci z ozáření“ se radioaktivita může projevovat oslabením imunity a častou nemocností obyvatel těchto staveb, popisovaným jako „syndrom nemocných budov“. Nebezpečí radonu je v myslích veřejnosti spojeno především s uranovými doly a rakovinou plic horníků (ve středověku nazývanou "hornická nemoc"). Objev vedl k cílenému úsilí snížit výskyt profesionální rakoviny plic u horníku uranových dolů a ke snaze kvantifikovat toto profesionální riziko, najít vztah mezi expozicí produktům přeměny radonu a rakovinou plic. To bylo provedeno epidemiologickými studiemi rakovin plic u vybraných skupin horníků.
Čtěte také: Staré parkety: Koupě a cena
Protiradonová opatření
Aby se ozáření uživatelů staveb snížilo na přijatelnou míru, omezuje atomový zákon č. 18/1997 Sb. a vyhláška č. 307/2002 Sb. koncentraci radonu v pobytových prostorech stávajících staveb směrnou hodnotou 200 Bq/m3 a dávkový příkon záření gama ve výšce 1 m nad podlahou a ve vzdálenosti 0,5 m od stěn směrnou hodnotou 1,0 µSv/h.
Novostavby
Pokud stavíte nový dům, je třeba nejprve nechat zjistit radonový index pozemku, což lze pouze přímým měřením. Měření provádějí specializované firmy s povolením od SÚJB. Teprve na základě skutečného radonového rizika stavebního pozemku jsou prováděna přiměřená protiradonová opatření (dle ČSN 73 0601). Před kolaudací je účinnost provedených preventivních opatření kontrolována měřením koncentrace radonu v dokončené stavbě.
Stávající budovy
Návrh opatření musí vždy vycházet ze změřené koncentrace radonu v jednotlivých místnostech a popřípadě i z výsledků podrobnějších diagnostických měření určujících zdroje radonu a cesty jeho šíření objektem. Při zjištění vyššího dávkového příkonu záření gama ze stavebních materiálů je nutné navrhnout i ochranu proti gama záření a radonu ze stavebních materiálů.
Opatření proti gama záření ze stavebních materiálů
Nejúčinnějším opatřením je odstranění materiálů, které jsou zdrojem záření gama. Poměrně snadno jsou odstranitelné omítky, násypy a nenosné zdivo v domech, kontaminovaných odpady z těžby stříbrných a uranových rud v Jáchymově. Poměrně hůře se vyjímají tvárnice z poříčského plynosilikátu a prakticky neodstranitelné jsou nosné stěny z panelů či bloků, vyrobených z rynholeckého škvárobetonu.
Není-li možné kontaminované materiály odstranit, lze jistého snížení dávkových příkonů dosáhnout instalací stínění z materiálů o vysoké objemové hmotnosti. Pro snížení dávkového příkonu o cca 30 % postačí barytové nebo cementové omítky o tloušťce do cca 50 mm. Pokles o 50 % by vyžadoval tloušťku barytového betonu okolo 80 mm nebo použití přizdívky z plných cihel, případně i z jiných výrobků z pálené hlíny či betonu o tloušťce 150 mm. Je-li vyžadován ještě vyšší pokles, nezbývá než použít obklady ocelovým plechem. Je tedy zřejmé, že možnosti stínění jsou omezeny jeho technickou proveditelností. Při požadavku na vyšší zeslabení dochází k výraznému omezení vnitřního prostoru a k nárůstu hmotnosti konstrukce. Ani finanční stránka není zanedbatelná.
Pokud nelze technicky zajistit snížení dávkového příkonu na požadovanou úroveň, snížíme účinky ozáření na uživatele omezením pobytu osob v blízkosti materiálů o zvýšeném dávkovém příkonu. Omezení pobytu osob se dosahuje převážně takovým rozmístěním vnitřního vybavení místnosti, které by vylučovalo dlouhodobější pobyt osob.
| Materiál | Tloušťka (mm) | Snížení dávkového příkonu (%) |
|---|---|---|
| Barytová/cementová omítka | 50 | ~30 |
| Barytový beton | 80 | ~50 |
| Plné cihly / pálená hlína / beton | 150 | ~50 |
| Ocelový plech | >10 | Vyšší (závisí na tloušťce) |
Opatření proti radonu ze stavebních materiálů
Koncentraci radonu v interiéru způsobenou exhalací radonu ze stavebního materiálu lze snížit odstraněním daného materiálu, obdobně jako při snižování úrovně záření gama. Není-li to možné, můžeme buď zvýšit intenzitu větrání pobytového prostoru, nebo uvolňující se radon odvětrat pomocí vzduchových mezer vytvořených kolem stavebních konstrukcí. Dříve občas používané těsné povrchové úpravy v podobě různých elastických nátěrů, stěrek a tapet, které měly za cíl snížit emisi radonu ze stavební konstrukce, nejsou vzhledem ke své náchylnosti k perforaci dlouhodobě účinné, a proto se již nedoporučují.
Odvětrání radonu pomocí výše zmíněných vzduchových mezer může být řešením v dostatečně větraných domech. Mezery lze vytvořit z plastových profilovaných (nopových) fólií, tvarovaných polymerních desek nebo postavením předstěny na bázi zdiva či sádrokartonu. Výhodou je, že nevětráme celou místnost, ale jen malý objem vzduchové mezery, což minimalizuje tepelné ztráty i spotřebu elektrické energie na provoz ventilátorů. Nejčastěji používaným opatřením v těchto domech je tedy zvýšení intenzity větrání pobytového prostoru. Je to rozumný přistup i z toho důvodu, že problémy s vyšší úrovní radonu bývají zejména tehdy, klesne-li intenzita větrání pod 0,3 h−1.
tags: #stare #bile #tvarnice #jsou #radioaktivni #informace