Život v lidově demokratickém Československu v 50. letech měl k idyle daleko. Jedním z prostředků, jak udržet v zemi klid, bylo zajištění hmotného dostatku. Znárodněná Škodovka dostala jako jedna ze dvou předválečných značek na starosti pokračování výroby osobních aut. Ve starých halách vyráběla zprvu takřka manufakturním způsobem model 1102, de facto překarosovaný předválečný Popular. Stejný postup použila i při stavbě nového mezitypu s moderní karoserií upevněnou ale stále na žebřinovém rámu, který měl překlenout období do vzniku zcela nového modelu i továrny.
Počátky: Od Škody 440 "Spartak" k Octavii
První náčrtky z léta 1953 počítaly s bublinovitým minivozem Škoda 900 s motorem vzadu. Později se ovšem zadání změnilo na větší vůz, který měl na podvozek typu 1102 dostat modernější karoserii. Malovalo se dále, jenže nakonec to nešlo bez zkrácení rozvoru na 240 cm a v říjnu 1953 vznikly náčrtky typu 990 Spartak. V prosinci vyjel první prototyp se zmenšeným motorem na litrový objem a 31 koni, který podle zadání stihl narozeniny dělnického prezidenta Zápotockého 19. 12.
Oficiální světovou premiéru si nový model odbyl v září 1955 ve Frankfurtu, tamtéž také zaznělo oficiální pojmenování Škoda 440 a neoficiální přezdívka „Spartak“. Oznámeny byly dvě verze: jednodušší Standard a Export s chromovými ozdobami, lepší výbavou a řadičkou pod volantem.
Sériová výroba se rozběhla o měsíc později v Mladé Boleslavi, která kvůli tomu přesunula výrobu typu 1200 do Kvasin a Vrchlabí. O tom, jak se spěchalo a zároveň nenaslouchalo zákazníkům, svědčí fakt, že první vozy byly zájemcům dodány s jediným stěračem, bez topení a zadních tlumičů pérování! Cena Š 440 Standard o výkonu 40 k, stanovená na 27 450 Kčs, však rozhodně nízká nebyla, takže byl výrobce po protestech brzy donucen chybějící prvky nejen zavést do výroby, ale také je zpětně doplnit na již vyrobené vozy. Radikálně se zlepšila i kvalita, která zpočátku dost kolísala a brzdila výrobu. To se hodilo, protože v lednu 1956 byl zahájen export, do nějž mířila většina vyrobených kusů.
Vůz byl průběžně vylepšován a v březnu 1957 skončila verze Standard. Základní cena tím stoupla na 28 595 Kčs při průměrné mzdě 1192 Kčs. V létě se pak představil typ Š 445 s dvanáctistovkou o výkonu 45 k. Rok 1958 přinesl další z mnoha reorganizací, tentokrát byly připojeny k AZNP závody Kvasiny a Vrchlabí. V únoru vyjela ze závodu Škoda 440/445 s pořadovým číslem 50 000, což nejlépe svědčilo o nutnosti nové továrny s násobnou kapacitou.
Čtěte také: Stará plastová okna a recyklace
V létě 1957 vznikl prototyp Š 440 P, který nebyl ničím jiným než budoucí Octavií. Dostal vinuté pružiny na všechna kola a lichoběžníkovou přední nápravu. Vinuté pružiny vzadu však byly kvůli vyšším nákladům nakonec vrchností zamítnuty a zůstalo se u příčného listového pera. Model se původně měl jmenovat Tudor, jenže tak se neoficiálně říkalo už typu 1102, proto bylo nakonec vybráno jméno Octavia, což znamená latinsky „osmý“.
Zrod Octavie
Octavia začala vznikat v polovině ledna 1959. Jak už to tehdy bývalo, přechod nebyl okamžitý, ještě zhruba šest týdnů se nová karoserie montovala na zbývající staré podvozky. Octavia dostala proti Spartaku novou, jednodušší oválnou masku s příčnou lištou a také odlišné, asymetrické světlomety. Nová přední náprava radikálně zlepšila ovladatelnost a komfort, jiný interiér zase pohodlí.
Pod kapotou 4,07 metru dlouhého vozu zůstal čtyřválcový motor o objemu 1,09 litru a výkonu necelých 30 kilowattů, s nímž vůz dosahoval maximální rychlosti 110 kilometrů v hodině při průměrné spotřebě paliva 7,7 litru na 100 kilometrů.
Postupně přibývaly další a další změny: nová rovná palubka a také zcela jiná elektroinstalace, odpovídající novým předpisům.
Sportovní a praktické varianty: Octavia Touring Sport a Combi
V září se představily hned dva přelomové modely z Octavie vycházející. Z linky začala sjíždět Octavia Touring Sport s dvoukarburátorovou jedenáctistovkou a maskou z Felicie. Historicky první sportovně laděná sériová škodovka nabídla 50 koní, rychloměr cejchovaný furiantsky do 160 km/h a tovární podporu pro vznik ostrých závodních aut. Výkonnější agregát dostaly verze Super a Touring Sport, z nichž ta druhá dosahovala maximální rychlosti 128 kilometrů v hodině a stála přes 40 tisíc korun.
Čtěte také: Jak využít starou cihlovou zeď v interiéru
Ve stejné době vznikl prototyp druhé, daleko důležitější novinky: Octavia Combi se stala pro změnu první prakticky laděnou Škodovkou pro běžného zákazníka, vyvíjenou již od léta 1955. V září 1960 bylo představeno praktické kombi, které se od léta 1961 vyrábělo v závodě v Kvasinách. Vůz měl stejné vnější rozměry jako tudor, ale vynikal praktickou rovnou podlahou rozměrného zavazadlového prostoru.
Modernizace a konec výroby
Rok 1960 vyplnily jen drobné modernizace, například nový rozměr pneumatik. Velké věci se ale odehrály napřesrok. Došlo na další facelift, Octavia dostala po americkém vzoru legendární křidélka na zádi s kapkovitými koncovými světlomety a jinou masku, poprvé sjednocenou se souběžně vyráběnou Felicií. Všechny verze byly vybaveny opět novou palubní deskou, lůžkovou úpravou a pozměněnou elektroinstalací. S ní se škodovky mj. historicky poprvé startovaly klíčkem místo dosavadního táhla. Největší změny se ale odehrály uvnitř; motorům narostl kompresní poměr i výkon (42 a 47 k), řazení se přesunulo zpět na podlahu. Zároveň se definitivně začalo vyrábět Combi.
Poslední větší změnou byl silnější motor pro Octavii TS a zároveň Felicii v roce 1962. V roce 1962 se také konečně změnil systém prodeje automobilů. Byl jich stále nedostatek a většina se jich kvůli tvrdé měně vyvážela, takže nešlo prostě přijít do autosalonu a odjet novou oktávkou, ovšem stávající poukazy byly nahrazeny pořadníky s povinnými vinkulacemi. To znamenalo, že auto si od té doby teoreticky mohli pořídit všichni, kdo na něj měli, a nikoliv jen vyvolení.
Všechny Octavie prošly na pozadí dokončované nové továrny v Mladé Boleslavi poslední modernizací v roce 1963. Dostaly novou masku se čtvercovými otvory a kulaté zadní odrazky místo oválných. Už o rok později ustoupily tudory nové Škodě 1000 MB, která začala na nové výrobní lince vznikat v násobně větších počtech. Spolu s běžnými Octaviemi skončily i krásné Felicie, kombíky se ovšem v Kvasinách vyráběly dále.
A nejen to - dočkaly se ještě dalších tří modernizací. Při té první v lednu 1965 dostaly vnější zpětné zrcátko, černý interiér a řazení na podlaze pro všechny verze (dosud jen tuzemské). Druhá ze září 1967 nahradila stávající oválnou masku jednodušší bezrámovou s příčnými lamelami, na nárazníky dosadila pryžové členy a přidala červenobílé poziční světlo na B-sloupek. Octavia také dostala bezpečnostní pásy. A konečně v létě 1969 došlo na finální úpravu, která přinesla použití některých dílů z novějších škodovek. Především nový volant, sdružený přístroj ze Škody 1000 MB místo stávajících samostatných a také nepříliš citlivě zakomponované zadní lampy z tehdy nové Škody 100. V této podobě se díky velkému zájmu Octavia Combi vyráběla ještě další dva roky. Od té doby (1971) se ve Škodě žádný kombík skoro 20 let nevyráběl.
Čtěte také: O výrobě betonové tašky
Poslední vůz tohoto typu sjel z montážní linky právě před padesáti lety, 21. prosince 1971.
Octavia v motoristickém sportu
Spartaky i Octavie úspěšně promlouvaly do soutěží včetně světového poháru. Zejména na technických tratích, kde tolik nevadil výkonový hendikep, na přelomu 50. a 60. let zpravidla suverénně opanovávaly svou třídu a speciálně na Rallye Monte Carlo se důstojně umisťovaly i v celkové klasifikaci. Počátkem šedesátých let se octavie zúčastnily různých automobilových soutěží včetně slavné Rallye Monte Carlo. V roce 1961 v Monaku finská posádka Esko Keinänen-Rainer Eklund s vozem Octavia Touring Sport zvítězila ve skupině a obsadila celkově šesté místo. O rok později se posádka zúčastnila finské Rallye tisíce jezer, kde si celkově dojela pro druhé místo.
Sběratelská hodnota a dnešní trh
V období let 1959 až 1971 tak vzniklo více než 360 000 vozů Škoda Octavia, včetně více než 54 000 kombíků. Dnes dáte za původní Octavii ve špičkovém stavu klidně přes milion, sotva pojízdné nebo nepojízdné vraky jsou ale k mání už od 100 000 Kč. Pořád je to diametrálně méně než u kultovní Felicie.
Původní Škoda Octavia ze šedesátých let je v Česku oblíbenou automobilovou klasikou. Nostalgie, elegance i vzpomínky na minulost českých rodin, kde často sloužila tatínkům a dědečkům, z ní dělají jeden z nejzajímavějších investičních veteránů z tuzemské automobilové produkce. Pokud se dnes rozhodnete koupit pečlivě zrenovovanou originální Octavii, aktuálně za ni zaplatíte přibližně půl milionu korun.
Co když však hledáte unikátní kousek, který od opuštění výrobní linky najel jen málo kilometrů a je v originálním, doposud nerenovovaném stavu? Na německém inzertním serveru Mobile.de se objevila Škoda Octavia Super z přelomu let 1961 a 1962. Technický průkaz uvádí, že vozidlo bylo vyrobeno v roce 1962, ale první registrace byla provedena už 28. prosince 1961. Automobilku tak musela opustit ještě dříve. Prodejce současně uvádí, že světle modrá Octavia Super od svého vyrobení ujela pouhých 902 kilometrů. Počítadlo kilometrů však ukazuje 9028 kilometrů. Prodávající si tak zřejmě myslí, že poslední část počítadla ukazuje jen desetiny kilometru, tedy že najela pouze 902,8 kilometru. Tento nájezd pak zdůrazňuje i v popisku inzerátu. Za Škodu Octavia Super z přelomu let 1961 a 1962 totiž chce až absurdních 100.000 eur, podle aktuálního kurzu přibližně 2,47 milionu korun. To je až extrémní částka, která vůbec neodpovídá dnešnímu trhu s klasickými auty. V Česku v současnosti najdete výrazně atraktivnější kousky s lépe průkaznou historií a za mnohem zajímavější částky.
Technické parametry Škoda Octavia Super (1959)
| Parametr | Hodnota (1959) | Hodnota (od 1961) |
|---|---|---|
| Motor | Atmosférický čtyřválec s karburátorem | Atmosférický čtyřválec s karburátorem |
| Zdvihový objem | 1221 ccm | 1221 ccm |
| Výkon | 33 kW | 34,5 kW |
| Maximální rychlost | 118 km/h | 118 km/h |
tags: #stara #octavie #se #stahovaci #strechou #informace