Meliorační skruže jsou často vnímány jako „komunistický vynález“ a svinstvo největší. Mnozí zemědělci se shodují, že jsou velmi špatně označené. Nejhorší je to v řepce, když lehne i přes ně, nebo v kukuřici. „Mám na poli 2 skruže, které jsou zároveň se zemí a nejsou nijak označené,“ říká jeden zemědělec. „Jednou takhle oru a třetí radlice na trojáku byla urvaná. Nechápu, proč teda nejsou označené.“
Problémy s neoznačenými skružemi
Neoznačené skruže způsobují značné škody na zemědělské technice. „Přišly nový rotačky Kuhn a druhej tejden jsme pokřtili čelní rotačku přímím zásahem na komoru,“ popisuje jiný zemědělec. Dále uvádí, že „na TX 66 byla v řepce menší kolize s postranním děličem a údajně ještě za totáče u nás jeden chudák vlítnul do neoznačený skruže s mačkačem a utrhnul nápravu.“
Některé lokality mají naštěstí s označením skruží lepší zkušenosti: „Tady u nás to koukám dělali celkem poctivě. Na každé skruži se zemí je ještě jedna celá nad zemí a zakrytá deklem. Takže skruže jsou nádherně vidět a navíc to nedovolí jezdit s mašinami těsně kolem, takže fakt nehrozí do skruže spadnout.“ Jinde se skruže zakopávaly s dekly sedmdesát centimetrů v zemi a jsou k nim mapy. Najít zakopanou skruž bez map je ale často obtížné.
Význam meliorací a jejich údržba
Názory na meliorace se různí. Někteří by je nejraději vytrhali, protože je považují za přežitek, který není v provozu a nikdy nebude. „Napíš mi jedinú jednu výhodu meliorácií.....okrem toho že nie sú označené, že si na nich lámeme lišty, kosačky, smyky, kombinátory atď atď....A ďalšia nemalá výhoda, že vlahu z pôd nám posielajú do péééééééčka, lepšie povedané, do Čierneho mora,“ argumentuje maclos. Na to david odpovídá: „Tak třeba proto že bez té meliorace by ses na to pole třeba ani nedostal proboha kolik ti je let že todleto mužeš napsat?????“
Je důležité rozlišovat mezi „opravdovými“ skružemi, které slouží ke stahování vody z polí a jsou součástí meliorací, a těmi, které jsou již nefunkční. Ty funkční by se neměly ničit. Meliorační stavby, jako jsou odvodňovací kanály a příkopy, vyžadují pravidelnou a plánovanou údržbu, nebo alespoň údržbu na základě výsledků udržovací prohlídky, jak stanovuje Vyhláška 225/2002 Sb. v § 4 a § 6. Pokud se k běžnému procesu fyzického zastarávání přidají přívalové nebo extrémně dlouho trvající deště, je nutné provádět údržbu i několikrát za rok. Odpad (větve, stromy) po údržbě nesmí zůstat na místě, protože může posloužit jako „stavební materiál“ pro živelně se tvořící hráze a musí být ekologicky zlikvidován.
Čtěte také: Stará plastová okna a recyklace
Někteří lidé změnili názor na meliorační údržbu po povodních, které v posledních letech zasáhly naši republiku. Pochopili, že meliorace nejsou pouze „ty ohyzdné skruže na polích a zbytečné příkopy, které brání estetickému pohledu na krajinu“. Jsou známy případy, kdy byla neprovedená údržba melioračních objektů příčinou velkých škod a osobních tragédií velkých rozsahů.
Moderní mechanizace pro údržbu meliorací
Technický pokrok se projevuje i v oblasti budování a údržby melioračních staveb. Moderní mechanizace umožňuje provádět údržbové práce efektivně, kvalitně a bez negativního ovlivnění přírody. Samozřejmě, není smyslem, aby všude byla koryta potoků rovná, čistá, vydlážděná a bez okolních porostů. Jsou místa, kde je nutné podpořit hnízdiště ptáků, rybniště a prostory pro nerušený život vodních živočichů, a o takové lokality je potřeba pečovat. K dispozici je dnes i taková mechanizace, pomocí níž jsou například přesazovány vzrostlé stromy.
Mechanizace pro údržbu melioračních staveb je rozmanitá z hlediska prováděných prací a pohybu v terénu. Většinu prací lze provádět mechanizací totožnou s mechanizací pro zemní a stavební práce, která je vybavena pracovními adaptéry přizpůsobenými pro použití při pracích spojených s údržbou melioračních staveb. Mechanizace využívá většinou hydraulické pohony a ovládání pracovních adaptérů. Stanoviště operátorů samojízdných strojů jsou čím dál více podobná pracovištím v kancelářích s respektováním všech hygienických norem.
Práce při údržbě melioračních staveb vyžadují i stroje, jejichž obsluha musí při práci stroj nést, vést a usměrňovat pracovní adaptér mechanizace do určitého místa (motorová řetězová pila, postřikovač, křovinořez). Jedná se o drobné dokončovací práce, které nelze provést velkou mechanizací. Ne vždy lze použít mechanizaci s klasickým kolovým podvozkem a s vysokou výkonností, protože se mnohé meliorační objekty nacházejí v lokalitách, kde je dočasně nebo trvale málo únosný terén. Stroje se musí pohybovat na svazích, v korytech potoků, v omezených průchodech. Je tedy nutné použít například tzv. „malou mechanizaci“, stroje se zvláštními podvozky.
Značení a údržba skruží na poli
„A to je takovej problem na ty skruže dát 1 nebo 2 pneu z traktoru? My to máme takhle na všech polích a nikdy se nestane že by nebyla vidět i v řepce. A někde se dají ještě třeba kolíky a je to,“ navrhuje jeden zemědělec jednoduché řešení. Označování skruží pneumatikami z traktoru je oblíbený nápad, jehož prosazení ale nemusí být vždy snadné.
Čtěte také: Jak využít starou cihlovou zeď v interiéru
Někteří zemědělci se potýkají s neoznačenými železnými kolíky na polích. „Mám sto chutí ty orezlé a neoznačené vytahat.. akorát zavazí,“ říká jeden z nich. Je však důležité si uvědomit, že kolíky na poli můžou označovat kvóty na vyměřování, jsou pak většinou na kopcích a je u nich ještě patník. Mohou je používat plynaři nebo označovat ropovod.
Černý bez sice skruž spolehlivě označí, ale pokud je to skruž od meliorace, do 5 let meliorace spolehlivě zacpe kořenama, což bylo odzkoušeno.
Oprava starých betonových skruží
Dílce pro stavbu studní, melioračních a ostatních šachet jsou z vibrolisovaného betonu třídy C 35/45 XF4 XA3. Jsou rozměrově stálé, trvanlivé a odolné proti vlivům prostředí. Skruže pro studnu přesnějšího uložení jsou tvarovány pro spojení na péro a drážku. Kruhové betonové poklopy pro zakrytí studny nebo šachty se dodávají půlené nebo celé.
Pokud máte na zahradě starou betonovou skruž, která chytá dešťovou vodu, ale je popraskaná a voda pomalu prosakuje spárami ven, existuje efektivní řešení. Na vnitřní nátěr lze použít „LEPENKU V KÝBLU“, která je pro styk s dešťovou vodou přímo ideální a zdravotně nezávadná. Na skruž o průměru 2 m a hloubce 3 m postačí 1 balení 34 kg (25kg a 9kg).
Postup utěsnění skruže:
- Spáry mezi skružemi se překryjí nátěrem LEPENKA V KÝBLU.
- Do čerstvého nátěru se vloží TĚSNICÍ PÁS PROFI.
- TĚSNICÍ PÁS PROFI se vtlačí „živý do živého“ nátěru LEPENKA V KÝBLU naneseného na skruže.
- Po zaschnutí se provede minimálně ještě jeden nátěr LEPENKY V KÝBLU přes ukotvený TĚSNICÍ PÁS PROFI.
Na jednu spáru by mělo vystačit 6,4 bm TĚSNICÍHO PÁSU PROFI.
Čtěte také: O výrobě betonové tašky
tags: #stara #melioracni #skruz #informace