Při rozhodování, z čeho si nechat postavit dům, máme na výběr z mnoha variant. Která z nich je nejlepší? Shodnout se na nejlepší stavební technologii není vůbec jednoduché. Ovšem jedním z nejdůležitějších rozhodnutí, které je potřeba udělat ještě před zahájením projektování domu, je volba technologie výstavby. Bude dům zděný, nebo ze dřeva? Přesněji řečeno z rámové konstrukce, často známé pod pojmem kanadská nebo roubená. Aby se investor mohl co nejlépe rozhodnout, musí se zaměřit na několik faktorů, které mohou hrát při výběru technologie důležitou roli.
Typy dřevostaveb
Dřevěné domy jsou víc než jen příjemné na pohled. Dřevo jako stavební materiál přináší mnoho výhod. Existují základní typy dřevostaveb:
- Masivní dřevěné stavby: Tvoří je prvky z masivního dřeva či lepeného dřevěného profilu.
- Sruby: Základním znakem srubů jsou na sebe horizontálně vrstvené přírodní kmeny o průměru 18-21 cm. Jedná se o nejstarší typ dřevostavby a zároveň i o vůbec nejekologičtější stavbu.
- Roubenky: Jsou zjednodušené řečeno stejné jako sruby. Pouze kulatina je opracována do pravoúhlého tvaru, převážně hranolu. Tyto hranoly jsou následně pomocí důmyslných tesařských spojů v rozích sestavovány do výsledného tvaru roubenky.
- Rámové konstrukce (kanadské dřevostavby): Rámovou konstrukcí se rozumí stavba se skeletem z dřevěných profilů vybudovaným na základové desce. Skelet je vyplněný parotěsnou zábranou a tepelnou izolací. Obvod takto vyplněných stěn bývá povětšinou z OSB desek. Jedná se o velmi rychlou a suchou výstavbu tradičně používanou na území USA. Dřevěné skeletové stavby umožňují větší rozpětí s malým počtem vnitřních sloupů než jiné stavební systémy, čímž vzniká značná volnost pro řešení půdorysu. Domy mají prefabrikované stěny vyrobené v halách, ty jsou pak následně převezeny na stavbu a smontovány. Což značně urychlí výstavbu.
Srovnání dřevostaveb a cihlových domů
Rychlost výstavby
Rychlost montáže je nespornou výhodou dřevostaveb. Po dokončení výroby panelů ve fabrice může samotná montáž hrubé stavby trvat jen několik dní. Celková doba realizace domu „na klíč“ se pak obvykle pohybuje mezi 12 a 14 měsíci. U cihlového domu to bývá přibližně 16 až 18 měsíců. Rozdíl tedy činí několik měsíců, nikoli rok či více, jak se někdy uvádí.
Nejvíce času u dřevostaveb zabere přípravná fáze výroby panelů, která právě může trvat i několik měsíců v závislosti na vytížení výrobce. U zděné stavby lze začít stavět ihned po vyřízení stavebního povolení. Pokud nepočítáme přípravu základů domu, může se investor nastěhovat za 3 - 4 měsíce od zahájení stavby. A to je velký rozdíl oproti zděným domům. Dříve, když se používaly tradiční cihly a zdící malty, musela malta řádně ztvrdnout a celá stavba pořádně vyschnout. Před pokračováním v dalších pracích bylo nutné udělat přestávku. Stavba takového domu trvala obvykle dva roky. Dnes se u zděných domů často využívají jednovrstvá řešení postavená z velkých pórobetonových bloků a kromě tradiční zdící malty se používají lepidla nebo pěny, které výrazně krátí dobu výstavby. Ještě rychlejší je stavba domu z montované technologie, kdy je celá konstrukce domu včetně rozvodů předpřipravená v továrně. Samotná montáž hrubé stavby trvá jen pár dnů.
Cena a náklady
Jedním z nejčastějších argumentů pro dřevostavby bývá nižší pořizovací cena. Na první pohled se skutečně může zdát, že montovaný dům vyjde levněji. A většinou tomu tak skutečně je. Deklarované ceny často platí pro typová řešení bez individuálních úprav, a někdy v nich není zahrnuta ani základová deska. Jakmile se přidají klientské změny, výsledná částka se může k cihlovému domu rychle přiblížit. Srovnání provedené podle metodiky ÚRS dokonce ukázalo, že dřevostavba může být o přibližně 10 % dražší než srovnatelný dům z cihel.
Čtěte také: Vlastnosti střešních krytin
Dům postavený ze dřeva, zejména s rámovou konstrukcí, bude mnohem lehčí, než dům zděný. Což souvisí i s potřebou mnohem méně masivních a tím i levnějších základů. Zde ale úspory končí. Kvalitní stavební dřevo je velmi drahé a jakýkoliv rozdíl cen oproti materiálu pro zděnou stavbu bude smazaný vyššími náklady na práci. Z tohoto důvodu jsou odhadované náklady pro stavbu rámového domu pouze o 10 procent nižší než u zděného domu. Rozdíl v ceně není ani tak daný použitím dřeva, jako spíše nižšími náklady na stavbu základů a stropu. U klasických dřevostaveb jsou náklady na jejich výstavbu srovnatelné, nebo o něco vyšší než u zděných domů. Moderní dřevostavby patří do nízkoenergetického bydlení. Náklady na jejich vytápění jsou pak ročně zhruba o 30 % nižší než u zděného domu. Dřevěné konstrukce totiž hromadí teplo méně než konstrukce zděné. Díky tomu se teplo v místnosti kumuluje po zatopení téměř okamžitě. Výhodou cihlového domu je však to, že naakumulované teplo se do místnosti postupně uvolňuje i ve chvíli, kdy už netopíte. V dřevostavbě se tak rychleji ochladí.
Nezávislé cenové srovnání oblíbeného rodinného bungalovu ukázalo, že realizace dřevostavby je výhodnější než realizace domu z cihel. Cena za realizaci dřevostavby oproti zděnému domu je nižší, protože náklady na práce firmou jsou u zděného domu skoro dvojnásobné. Dřevěné panely jsou předchystány již v továrně a na stavbě dochází k pouhému seskládání během jednoho dne. Pro realizaci je potřeba tým 4-5 lidí a jeřáb. Zděné domy se oproti tomu musí komplikovaně a pracně vyzdívat a časová dotace je mnohem větší. Celková realizace domu se tím prodlužuje a roste tak i cena prací.
Tabulka: Srovnání cen stavebního materiálu a realizace (příklad bungalovu)
| Typ konstrukce | Cena materiálu (Kč vč. DPH) | Cena materiálu + realizace firmou (Kč vč. DPH) | Poznámka |
|---|---|---|---|
| Cihla A (U=0,19 W/(m2K)) | 404 000 (po negarantované slevě) | Cihly na paletě, bez dalších prací. | |
| Dřevěné panely A (U=0,17 W/(m2K)) | 585 000 (garantovaná cena) | Materiál již jako panel. | |
| Cihla B (izolovaná, U=0,14 W/(m2K)) | 449 000 (po negarantované slevě) | Cihly na paletě, bez dalších prací. | |
| Dřevěné panely B (U=0,14 W/(m2K)) | 615 000 (garantovaná cena) | Materiál již jako panel. |
V celkovém hodnocení byla cena dřevostavby nižší díky úspoře na základové desce. Tloušťka obvodových stěn je u dřevostaveb menší než u zděných domů. Obecně se udává, že dřevostavby mají o 7 % menší zastavěnou plochu. U dřevostavby činila zastavěná plocha domu celkovou výměru 117 m2, základová deska pro tento dům je potřeba o velikosti 113 m2. U domu z cihel je plocha základové desky 126 m2. Celkově je tak zastavěná plocha u zděného domu o 13 m2 větší než u dřevostavby.
Životnost a údržba
Zděné domy mají životnost až 150 let, jak potvrzují i data z environmentálních deklarací produktů (EPD). Cihla časem nesesychá, nereaguje na vlhkost a vyžaduje minimální údržbu. To se promítá nejen do její životnosti, ale i do nižších nákladů na opravy a rekonstrukce v čase. Dřevo je materiálem minulosti, přítomnosti i budoucnosti. Je ekologické, obnovitelné, lehké. Nicméně i přes technologický pokrok mají dřevostavby omezenou životnost. Dřevo je citlivé na vlhkost a bez správné konstrukce, odvětrání a ochranných vrstev může dojít k degradaci nosných prvků. Pravidelná kontrola, impregnace a údržba parozábran jsou nezbytné. Oficiálně se životnost dřevostaveb obvykle udává kolem 50 let. Tato informace vychází z evropských norem (Eurokód). Z praxe ale víme, že životnost je mnohem delší, zejména pokud je dům správně technicky postaven a dlouhodobě udržován.
Čtěte také: Volba oken: plast nebo dřevo?
Životnost však nemusí vůbec souviset s materiálem, ze kterého je objekt postaven. Především záleží na tom, jak je postaven a jak je o něj pečováno. Nejdůležitější je dodržovat technologický postup stavby. Pokud se nedodržuje a zednické práce se „odfláknou“ bude jedno, z jakého materiálu dům je. Zatímco zděný dům většinou vydrží stovky let a může ho postavit prakticky každá šikovná stavební firma, stejně odolnou rámovou konstrukci (v rámci možností) dokáží postavit pouze kvalifikovaní odborníci. Pokud už se pro dřevěnou konstrukci rozhodnete, věnujte hodně času výběru správné firmy. Rozhodně se vám to vyplatí.
Tepelněizolační vlastnosti a mikroklima
Dřevo je přírodní izolant, který pomáhá udržovat domy v zimě teplé a v létě chladné. Roubenky zůstávají teplé i v zimě, proto jsou tak populární v chladných severských a horských oblastech. Tepelná hmota cihel pomáhá regulovat teploty tím, že absorbuje teplo během dne a uvolňuje ho v noci.
Stěna postavená z tradičních cihel bude mít nesrovnatelně horší tepelněizolační parametry, než stěna z rámové konstrukce, která je vyplněná kvalitní kamennou vlnou. Ale domy z klasických cihel už se u nás delší dobu nestaví. Současné stavby připomínají vícevrstvou termoláhev. Jejich energetické parametry neurčují ani tak stavební materiály jako spíše izolační vrstvy. Přestože jak domy z rámových konstrukcí, tak domy zděné, lze před tepelnými ztrátami chránit, jsou mezi nimi patrné rozdíly. Cihlové domy mají mnohem větší schopnost akumulovat ve stěnách a stropech teplo, než jak je tomu u rámových konstrukcí. Mnohem déle se zahřívají, protože jejich stěny musí absorbovat více tepelné energie. Na druhou stranu při přerušení vytápění mnohem déle udrží teplo. Je třeba si uvědomit, že stejný mechanismus funguje i v létě, zejména v horkém počasí.
V případě dřevěných rámových konstrukcí je minerální vlna prakticky jediným vhodným izolačním materiálem. Měli byste se proto vyvarovat používání nekvalitní vlny, která může časem sesedat. Zkušené firmy používají raději pouze kvalitní minerální vlnu a často odmítají pracovat s jakýmkoliv jiným materiálem.
Nejlepší mikroklima mají sruby, protože dřevo dokonale reguluje vlhkost vzduchu. V případě rámových staveb je ale podíl dřeva příliš malý na to, aby se kvalita vzduchu uvnitř nějak znatelně zlepšila.
Čtěte také: Srovnání stavebních materiálů: Ytong a cihly
Akustické vlastnosti
Dřevo je lehčí materiál, který hůře tlumí zvuk. Dřevostavby proto mohou mít slabší vzduchovou i kročejovou neprůzvučnost. Projevuje se to zejména mezi patry. Cihlové konstrukce díky větší hmotnosti poskytují lepší akustický komfort a izolaci od okolního hluku. Kvalitní dřevostavby však dokážou akustiku výrazně vylepšit kombinací více vrstev sádrovláknitých desek a minerální izolace.
Zde jsou více ve výhodě cihlové domy. Cihlové zdi totiž lépe pohlcují hluk. Rozdíly u absorbce zvuků zdmi postavenými jinými technologiemi jsou ale relativně malé. Větší problém představují stropy. Dřevostavba z rámové konstrukce je mnohem hlučnější. Umístění pevné vrstvy kvalitní minerální vlny pod podlahu podkroví samozřejmě výrazně sníží pronikání zvuků touto konstrukcí, ale problém zcela nevyřeší. V těchto domech mnohem více uslyšíte hrkání židle nebo skákající děti nad hlavou.
Ekologická stopa
Argumentem pro dřevostavby bývá často nižší uhlíková stopa. Dřevo je obnovitelný materiál, který při růstu přirozeně váže oxid uhličitý. Po pokácení už sice tento proces nepokračuje, ale i tak zůstává dřevo ekologicky šetrnou surovinou s nízkou energetickou náročností zpracování. U části produkce se však uhlíková bilance může zvyšovat dopravou, protože část stavebního dřeva pochází ze zahraničí.
U cihelných materiálů zase hraje roli dlouhá životnost a možnost recyklace. Čeští výrobci často disponují environmentálním prohlášením o produktu (EPD), které hodnotí dopady výroby i využití v celém životním cyklu. Moderní pálené cihly se vyrábějí z místních surovin a jejich doprava na stavbu je většinou krátká. I tento fakt významně přispívá ke snižování uhlíkové stopy.
Z hlediska celkového posouzení životního cyklu (LCA) vycházejí obě technologie srovnatelně. Každá má totiž jiný typ zátěže. Dřevo spotřebuje méně energie při výrobě, cihla zase nabízí delší životnost a menší potřebu obnovy konstrukcí v čase. Rozhodující tak může být přístup investora.
Nezávislá studie zpracovaná na VŠCHT Praha srovnává dva tvarově a rozměrově téměř shodné domy - typovou dřevostavbu a cihlový dům. Cílem bylo se blíže odborně podívat, který z domů je šetrnější k životnímu prostředí. Studie provedená metodou LCA (Life Cycle Assesement) zahrnovala celkem 11 indikátorů a započítávala všechny fáze života domu: výstavbu, užívání, likvidaci a s tím vším související dopravu. U obou domů se uvažovala stejná životnost 50 let.
Zjištění studie:
- Rozdíl mezi environmentálními dopady životního cyklu dřevostavby a cihlového domu není významný.
- Při porovnávání samotné fáze výstavby budov vykazuje cihlový dům o necelých 30 % vyšší uhlíkovou stopu než dřevostavba. S výjimkou sladkovodní toxicity však cihlový dům vykazuje ve všech ostatních oblastech dopadu (úbytek abiotických i fosilních surovin, acidifikace, eutrofizace, humánní toxicita, úbytek stratosférického ozonu, tvorba fotooxidantů, terestrická ekotoxicita) lepších výsledků, než dřevostavba.
- Když se do porovnání zahrnou i dopady či benefity nakládání s materiály vzniklými z demolice, environmentální dopady obou druhů budov se vyrovnají.
- Při hodnocení environmentálních dopadů celého životního cyklu porovnávaných budov mají dominantní roli tepelně-izolační vlastnosti obálky budov. Celkové výsledky environmentálních dopadů zásadním způsobem (ve většině environmentálních dopadů více než 90 %) ovlivňuje užívání budov (vytápění), nikoliv to, zda je obálka domu cihlová nebo dřevostavba.
Pokud bychom environmentální dopady obou staveb vztáhli na časový úsek 100 let, v němž bychom museli stavět dvě dřevostavby a jednu likvidovat, výsledek by vyzněl více ve prospěch cihlové stavby, jejíž životnost převyšuje 100 let.
Flexibilita a možnosti úprav
Důležitým faktorem je i flexibilita během výstavby. Dřevostavby jsou založeny na přesné prefabrikaci, proto každá změna oproti projektu znamená zásah do výroby. Naopak u cihlových domů lze úpravy provádět poměrně snadno i během stavby. Dřevostavby jsou díky prefabrikaci méně flexibilní. Pro některé stavebníky to může být omezení, protože úpravy „na poslední chvíli“ zkrátka nejdou udělat. Na druhou stranu právě tato prefabrikace přináší mnoha lidem výhodu, protože stavba je přesnější, rychlejší a celý proces výstavby lépe předvídatelný.
Závěr
Rozhodnutí mezi dřevostavbou a cihlovým domem nemá jednoznačného vítěze. Dřevostavba nabízí rychlou realizaci, moderní přístup a atraktivní design. Hodí se pro ty, kteří chtějí bydlet co nejdříve a preferují kompletní řešení od jedné firmy. Cihlový dům naopak představuje klasiku s prověřenou životností, stabilním klimatem a možností svépomocné výstavby či budoucích úprav. Každý materiál má své silné i slabé stránky. Důležité je zvolit takový, který odpovídá vašim životním plánům, finančním možnostem i představě o bydlení.
Pokud máte přístup ke kvalitnímu stavebnímu dřevu a spolehlivý tým, postavte dům z dřevěných rámových konstrukcí. Utratíte za něj o něco málo méně než za zděný dům a můžete se mnohem dříve nastěhovat. V ostatních případech zůstaňte u starého dobrého zdiva. Pokud ovšem netoužíte po krásném a stylovém srubu a přirozeně regulovatelném klimatu. V tomto případě byste ale měli mít mezi přáteli někoho, kdo se vyzná ve stavbě dřevěnek.
tags: #srubovy #nebo #cihlovy #dum