Prvním předpokladem správného položení betonových dlaždic je příprava podloží a podkladních vrstev, na které závisí životnost, účelnost i estetika výsledného díla. Dlaždice se pokládají do podloží z kamenné drtě (chodníky, pěší zóny) nebo na plastové rohové terče (zvýšené terasy a pochozí části plochých střech).
Pokládka do podloží z kamenné drtě
Prvním bodem postupu přípravy podloží je provedení výkopu v prostoru, kde budou položeny dlaždice, a následné zhutnění a srovnání dna výkopu zpravidla válcováním. Zhutněné dno výkopu musí kopírovat plánovaný sklon budované plochy tak, aby podkladní vrstvy měly ve všech místech plochy stejnou hloubku.
Druhým bodem je zpravidla osazení obrubníků, které vymezují hranice plochy pokryté dlaždicemi. Třetím bodem je navezení podkladní vrstvy tvořené kamennou drtí o zrnitosti 8-16 mm a její řádné zhutnění pomocí vibrační desky.
Tato podkladní vrstva má ve zhutněném stavu hloubku cca 100 až 150 mm.
Čtvrtým bodem postupu je příprava kladecí vrstvy jemné drtě o zrnitosti 2-5mm, případně 0-8mm. Tato vrstva je určena pro pokládku dlaždic a proto je velmi důležité, aby její povrch byl rovný a její hloubka rovnoměrná v celé ploše cca 30 až 40 mm.
Čtěte také: Spárování betonové dlažby venku - návod
K vytváření této vrstvy se obvykle používá dřevěných, nebo ocelových latí patřičných rozměrů (výška kladecí vrstvy před položením dlaždic) uložených na zhutněném povrchu jemné podkladní vrstvy a vyrovnaných do roviny. Tyto latě slouží jako vodící pásy při srovnávání zasypané drtě kladecí vrstvy do roviny pomocí hliníkové lišty. Vytvořená kladecí vrstva se již před pokládkou dlaždic nehutní a proto nesmí být v žádném případě narušena např. vstupováním, přejížděním atd.
Po vyjmutí vodících latí a doplnění drtě do vzniklých dutin je podloží připraveno pro pokládku dlaždic.
Pokládka dlaždic se provádí do nezhutněné kladecí vrstvy z nejnižšího místa pokládané plochy směrem k nejvyššímu tak, aby kladecí vrstva nebyla narušena (tzn. z již položené dlažby). Nutné úpravy dlaždic, např. u okrajů plochy nebo okolo poklopů kanalizace, se provádí pomocí úhlové brusky s diamantovým kotoučem nebo pomocí pily na beton. Zjevně poškozené kusy dlaždic je třeba vyčlenit a nezabudovávat.
Při pokládce je důležité zachovávat mezi jednotlivými kusy dlaždic mezery (spáry) o šířce 3 až 4 mm a kontrolovat rovinnost těchto spár např. pomocí napnutého provázku. Rovněž velmi důležité je kontrolovat rovinnost položené plochy pomocí rovného dlouhého pravítka nebo latě a případné nerovnosti srovnávat poklepem na dlaždice pomocí gumové palice.
Po položení dlaždic se provede zasypání a vyplnění spár mezi jednotlivými kusy dlaždic jemným křemičitým pískem o zrnitosti 0-2 mm, případně 0-4 mm pomocí koštěte a následné důkladné zametení plochy. Jako materiálu pro výplň spár nesmí být použit písek obsahující vápenné nebo hlinité příměsi jinak je nebezpečí, prorůstání spár travinami a mechy a také tvoření vápenných výkvětů na povrchu dlaždic. Rovněž není vhodné spáry vyplňovat spárovací maltou nebo betonem nebo pokládat dlaždice bez mezer tzv. na sraz.
Čtěte také: Komplexní Průvodce Sparovanim Zdi
Zasypávání spár je nutno provádět suchým materiálem a vydlážděný povrch musí být rovněž suchý. Doporučujeme provést po určité době opětovné zapískování, aby nedocházelo k uvolňování jednotlivých dlažebních bloků (dlažby) v ploše a tím i k jejich poškození. Toto platí pouze v případě, když výška křemičitého písku ve spárách nedosahuje dvou třetin síly kostky. Po určitém čase je vhodné provést dosypání spár křemičitým pískem.
Hutnění dlažebních desek (dlaždic) se nesmí provádět pomocí vibrační desky.
Pokládka do plastových terčů
Před pokládkou dlaždic do plastových terčů, která se používá zejména u pochozích střech a teras, je nutné provést přípravu podkladu, který je většinou tvořen železobetonovou stropní deskou vyspádovanou spádovým betonem alespoň C 12/15 do odvodního potrubí dešťové kanalizace nebo okapního žlabu. Tato betonová vrstva se natře penetračním nátěrem a pokryje parozábranou.
Následně je možné podle potřeby uložit vrstvu tepelné izolace např. zhutněný polystyren. Na tuto vrstvu se použije vrstva geotextílie a celý podklad se uzavře vrstvou izolační fólie proti vlhkosti.
Na takto připravený podklad, který se od výše popsaného může lišit a obvykle je dán projektem stavby se dlaždice ukládají tak, že rohy čtyř sousedních dlaždic se podloží jedním plastovým terčem. Tento terč je zpravidla rozdělen na 4 segmenty distančními mezerníky což usnadňuje pokládku tím, že není nutné hlídat šířku spáry. Rovinnost položené plochy se dociluje podkládáním jednotlivých terčů plátky izolace nebo jiným vhodným materiálem, případně podkládáním dlaždic více terči na jednom místě.
Čtěte také: Spárování zámkové dlažby krok za krokem
Pro tento účel je většina plastových terčů vybavena možností souosého zapadnutí více terčů do sebe. U takto položené dlažby zůstávají spáry nevyplněné a slouží k odtékání vody pod dlaždice odkud jsou samospádem odváděny do kanalizace.
Pokládka dlažebních kamenů na beton
Nedoporučujeme pokládku dlaždic do betonového lože ani lepení na betonový základ na plochách umístěných ve venkovním prostředí. Pokládka dlažebních kamenů na beton je jednou z možností, jak docílit velmi odolné a pevné dlažby. Důležitý je kvalitní podklad a správně provedené vyspárování.
Kameny lze pokládat různými způsoby včetně tradičního štětování či dláždění „na sucho“ do pískového lože. Chcete-li však opravdu odolný, trvanlivý a takřka dokonale rovný kamenný povrch, u nějž je navíc celkem snadné vytvořit požadovaný spád pro odtékání dešťové vody, je pokládka na beton nejlepší volbou.
Beton na beton
Dlažební kameny vhodné k lepení na maltu na betonový podklad, se obvykle prodávají v tloušťkách od 2 do 4 centimetrů a dláždíte-li větší plochu, přivezou vám zpravidla potřebné množství na paletách. Je téměř nemožné předpokládat, že by měly kameny přesně stejnou tloušťku. Proto se i na betonovou plochu kladou do další vrstvy čerstvého betonu, jejíž výška by měla být alespoň 4 až 6 centimetrů. Dostatečně silná vrstva betonu vytvoří pevné spojení s podkladem.
To je důležité zejména proto, aby pod kameny nepronikala voda, která pak v zimě zamrzá a způsobuje odlupování či trhání jednotlivých kamenů. Různě vysoké kameny se při pokládce do betonové vrstvy snadněji vyrovnávají do stejné výšky, což se nejlépe dělá pomocí latě a gumové paličky. Citlivým poklepem placáky vcelku snadno srovnáte za předpokladu, že není beton příliš řídký (pak se kameny „utápí“) nebo příliš hustý. V takovém případě je nutné zvyšovat sílu úderu a kámen občas praská.
Vlhčit a čistit
Zvolit správnou hustotu betonové směsi je věcí praxe a počítat musíte i s tím, že dlažba i betonový podklad poměrně rychle natahují vodu. Proto je dobré dláždit na penetrovaný a navlhčený podklad a vlhčit i jednotlivé kameny. Klaďte kameny do malty namíchané v poměru jeden díl cementu ku 4-5 dílům štěrku nejjemnější frakce. Naneste na podklad vždy jen tak velkou plochu cementové malty, kterou zvládnete vydláždit dřív, než příliš vyschne. Pokud se malta moc rozlévá a na povrch vystupuje voda, je nutné míchat hustší směs. Mějte připravené ocelové hladítko i zednickou lžíci, oba nástroje se hodí na dorovnání povrchu před pokládkou.
A po ruce mějte rovněž vědro s vodou a houbu, kterou neprodleně odstraňujte z kamenů případné znečištění od malty. Později to už jde velmi obtížně. Spárovat začněte až v okamžiku, kdy dlažba sedí v dostatečně ztuhlé maltě. Vyplatí se počkat minimálně několik dnů a v průběhu zasychání kameny občas zlehka pokropit, zvláště v teplých slunečních dnech.
Postup spárování
Spáry pečlivě vyčistěte, použijte smetáček nebo štětec a buďte důslední, pro soudržnost spárovací malty s betonem je to nutné. Vyplatí se také průběžně je vlhčit vodou z rozprašovače. Existují různé hotové spárovací hmoty na kamennou dlažbu, ale my jsme vyzkoušeli betonovou kaši v poměru 1 díl cementu ku 3 dílům přesátého štěrku. Nesmí to být kopaný písek, protože obsahuje jíly.
Hmota má spíše řidší konzistenci, ale ne takovou, aby na povrch vystupovala voda. Do spár ji vpravujte menší zednickou lžící a hranou lžíce hned stahujte přebytečnou maltu na ploše kamenů tak, abyste docílili povrchu spáry v rovině s kameny. Vždy spárujte jen tak velkou plochu, kterou zvládnete následně zpracovat dřív, než malta zavadne.
Po částečném zavadnutí betonové kaše strhněte povrch spáry i vrstvu znečistění z kamenů gumovou stěrkou. Vhodná je spíše měkčí. tvrdší je méně ohebná a snadno naruší čerstvé a měkké plochy spár. Stržené zbytky betonu stáhněte mimo spárovanou plochu, a pokud máte kolem sebe čisto, můžete je znovu přihodit do spárovací kaše. Ta díky tomu postupně o něco zhoustne.
Zhruba vyčištěnou plochu začněte opatrnými krouživými pohyby stahovat a dočišťovat houbou. Oproti doporučením se moc neosvědčilo molitanové ani pěnové hladítko. Nelze je totiž spolehlivě vyždímat, takže se spáry buď rozmáčely, nebo je hlazení strhávalo do hloubky kvůli příliš suchému povrchu hladítka. Nejlépe vyhověla lehce navlhčená kvalitní houba na mytí aut.
Po prvním hrubém začištění spár je nutné smést z kamenů písek, který se při tom uvolní. Jinak by zrníčka štěrku narušovala povrch dosud nezavadlé spárovací hmoty při dalším čištění. Je třeba vystihnout správný moment, kdy je už povrch spár natolik zavadlý, aby ho štětiny smetáčku nebo štětce nepoškodily. Pokud se to stane, příliš to nevadí, protože povrch spár je ještě nějakou dobu možné dočišťovat a dohlazovat jemnými tahy houby.
Jakmile spáry vyhladíte, je třeba začít bez váhání čistit povrch kamenů od zbytků betonu a následně i od zašedlého povlaku. Postupujte trpělivě a často měňte vodu, protože každé další dohlazení dosud ne zcela zavadlých spár houbou znečistí i plochu kamenů a hned poté, co začnou vysychat, objeví se znovu zašedlý povlak. Na čištění se nejlépe osvědčila kombinace větší kvalitní houby a molitanové houbičky na nádobí, u které někdy využijete i drsnou polovinu povrchu.
Při hrubém čištění je ještě poslední příležitost k opravě případných vad na spárách. U finálního dočišťování se snažte vyhnout zásahům do tuhnoucích spár. Kameny je nutné čistit opakovaně, přinejmenším pětkrát a vždy pečlivě vyždímanou houbou a pokud možno čistou vodou, jinak se povlaku nezbavíte. Mezitím už můžete spárovat další úsek.
Pokud jsou na povrchu kamenů nerovnosti či prasklinky, musíte z nich dostat maltu třeba i za pomoci kartáčku ještě ve chvíli, kdy není zcela zatvrdlá. Po několika týdnech, až vyzraje spárovací hmota, se sice doporučuje dočistit dlažbu prostředkem na odstranění šedého povlaku, ale u kamenů s mírně drsným povrchem (pískovec, rula), už čistič mnoho nespraví. Důležité je udělat maximum už v době, kdy malta ve spárách teprve zavadá.
Dobré rady
- Při pokládce na beton nemusí být dlažební kameny extrémně silné, postačí zhruba od 2 do 4 cm.
- Pro lepení ani spárování nikdy nemíchejte maltu z kopaného písku, obsahuje nežádoucí jílovité složky. Použijte štěrk nejjemnější frakce, který na spárování ještě přesívejte přes jemné síto.
- Pozor na příliš rychlé vysychání spár za horkých slunečních dnů.
Závěrem je nutno upozornit, že pokládku dlaždic je vhodné provádět za příznivých klimatických podmínek, nejlépe v suchých letních měsících kdy venkovní teploty neklesají pod 5 °C nad bodem mrazu.
tags: #spárování #betonové #dlažby #postup