Oblast Berounska je z geologického hlediska mimořádně zajímavá, zejména díky svým rozsáhlým odkryvům silurských a devonských hornin. Tyto lokality poskytují cenné informace o faciálním vývoji, tektonické stavbě a paleontologických nálezech, které přispěly k poznání historie geologických věd v Barrandienu.
Lom Kobyla u Koněprus
Starý lom Kobyla S. od vrchu Zadní Kobyla a V. Lom Kobyla odkrývá jedinečným způsobem přesun požárských (silur) a lochkovských vápenců (devon) přes mladší slivenecké vápence podél tzv. očkovského přesmyku s řadou průvodních tektonických jevů, jako je drcení. Výborně je zde odkryta též mladší SJ. radiální porucha s dutinami, na jejichž stěnách se nacházejí krystaly kalcitu.
V západní stěně lomu se nachází torzo jeskyně Chlupáčova sluj, která je významnou kvartérní lokalitou s paleontologickými a archeologickými nálezy z poslední doby meziledové a ledové. V krasových dutinách na Z. stěně byly ve výplni nalezeny silurské břidlice s faunou, zvláště graptolity a hlavonožci. Tento jev je paradoxní, jelikož krasová dutina v devonských vápencích je vyplněna vkleslými sedimenty staršími než okolí, což dokládá silurské stáří (ludlow). V SZ. stěně je pak jeskyně Zlomená s pozoruhodnou výplní. Při ústí jeskyně se nachází tunel v S. Kobyla. Lom Kobyla je nejnázornějším odkryvem směrného přesmyku (tzv. očkovský) v Barrandienu a je významný pro historii vývoje geologických věd, na což upomíná i pamětní deska Jaroslava Petrboka. Lokalita je chráněna jako přírodní rezervace (PR) s kódem AOPK ČR: 219.
O Chlupáčově sluji se zmiňují studie jako:
- Kovanda, J. (1973): Erforschungen des Ausfüllung der Höhle Chlupáčova sluj bei Koněprusy. - Sbor. geol. Věd, Řada A, 9, 131-148.
- Chlupáč, I. - Horný, R. (1951): Lom Kobyla u Koněprus. - Čas. Nár. Mus., Odd. přírodověd., 118-119.
Údolí Kačáku (Loděnice)
Údolí Kačáku (Loděnice) od Sedlce přes Sv. Jan p. Údolí a dále od Sv. Jana do Hostimi je založené převážně ve vápencích spodního a středního devonu, což poskytuje souvislý profil od lochkova po eifel. Toto údolí nabízí rozsáhlé odkryvy, které jsou významné pro rekonstrukci faciálního vývoje a zároveň jsou zde významné paleontologické lokality.
Čtěte také: Výhody a nevýhody betonových jímek Beroun
Hostim
Zvláště významná je klasická Barrandova lokalita Hostim S. od obce ve vápencích zlíchovského souvrství. Na levém břehu Kačáku jsou příklady výjimečného tektonického porušení, zejména ležaté vrásy na rozhraní chýnických a třebotovských vápenců (devon). V Hostimi se nachází klasická lokalita v srbském souvrství (pod zákrutem silnice J. od obce) známá hlavně jako naleziště flory spodní části roblínských vrstev (devon). Mezi Hostimí a ústím Kačáku do Berounky má údolí ráz krasového kaňonu s instruktivními odkryvy a jeskyněmi. Ve starých lomech, založených ve sliveneckých vápencích (devon), se nacházejí důležité paleontologické lokality, názorně odkryté poruchy a velké rýhované tektonické zrcadlo. Kód AOPK ČR: 164.
Špičatý vrch-Barrandovy jámy
0,5 km J. od Loděnic v trati zv. Špičatý vrch-Barrandovy jámy se ve výchozech nachází diabasové polštářové lávy, tufitické břidlice, vápnité tufity, vápence a vápnité břidlice silurského stáří (motolské souvrství) s bohatými nalezišti. Tyto nálezy jsou známé zejména v tzv. aulakopleurových břidlicích a miraspisových vápencích. Jedná se o velmi bohaté paleontologické naleziště, zejména se zbytky trilobitů, graptolitů, ramenonožců, korálů a vápnitých řas. Důvodem ochrany je zachování této klasické paleontologické lokality (podle výnosu MK ČSR). Kód AOPK ČR: 439.
Na této lokalitě byly prováděny studie jako:
- Libertín M., Kvaček J., Bek J., Žárský V., Štorch P. (2018): Sporophytes of polysporangiate land plants from the early Silurian period may have been photosynthetically autonomous. - Nature Plants, vol.
Karlštejn
Území Karlštejna je součástí Národní přírodní rezervace (NPR) Karlštejn (id 387). Zdejší rozsáhlé instruktivní odkryvy v silurských a hlavně devonských horninách v převážně karbonátovém vývoji jsou velmi významné. Lokalita je bohatá na paleontologické nálezy a poskytuje názorné příklady tektonické stavby. Kód AOPK ČR: 172.
Na Karlštejně byly prováděny i následující studie:
Čtěte také: Zednické práce Beroun: Spokojenost zákazníků na prvním místě
- Havlíček, V. a Štorch, P. (1990): Silurian brachiopods and benthic communities in the Prague Basin (Czchoslovakia). - Rozpr. Ústř. Úst. geol., 48, 1-275.
- Chlupáč, I. (1959): Faciální vývoj a biostratigrafie břidlic dalejských a vápenců hlubočepských (eifel) ve středočeském devonu.- Sbor. Ústř. Úst. geol., odd. geol.,25 (1958), 445-511.
- Chlupáč, I. (1960): Stratigrafická studie o vrstvách srbských (givet) ve středočeském devonu.- Sbor. Ústř. Úst. geol., odd. geol. I., 26 (1959), 143-185.
- Chlupáč, I. (1983): Stratigraphical position of Barrandes paleontological localities in the Devonian of Central Bohemia.- Čas. Min. Geol., 23 (3), 261-275.
- Chlupáč, I.(1983): Trilobite assemblages in the Devonian of the Barrandian area and their relations to palaeoenvironments.- Geologica et Palaeontologica, 17, 45-73.
- Chlupáč, I. (1987): Ecostratigraphy of Silurian trilobite assemblages of the Barrandian area, Czechoslovakia. Newslett. Stratigr., 17 (3), 169-186.
- Chlupáč, I., Jaeger, H. a Zikmundová, J. (1972): The Silurian-Devonian boundary in the Barrandian.- Bull. Canad. Petrol. Geol., 20(1):104-174.
Tetínské skály
Skalní srázy na pravém břehu Berounky, počínající SV, představují rozsáhlé přirozené a umělé odkryvy silurského a devonského sledu. Zde se nacházejí vulkanické facie motolského souvrství (silur) a přes mělkovodní facii požárského souvrství (silur) až do hraničního intervalu silur-devon, který je výborně odkryt přímo pod tetínským hradištěm. Směrem k východu je odkryta část sledu pražského souvrství (devon), pak se podél tetínského nasunutí opakuje celý sled od silurské vulkanické facie až do vyšší části pražského souvrství (koněpruské, slivenecké, loděnické, řeporyjské a dvoreckoprokopské vápence). Proti ústí Kačáku jsou výborně odkryté faciální přechody se strukturami typu mud mound (kalová kupa). Tetínské skály názorně ukazují tektonické fenomény, jako je tetínské nasunutí, vrásy a radiální dislokace. Jsou zde hojné krasové jevy, včetně jeskyní, komínů a v odlámaných částech krasových kapes s pozoruhodnou výplní. Tyto objekty jsou cenné i z historického hlediska (hrad Tetín aj.). Lokalita je vyhlášena jako ZCHÚ s kódem AOPK ČR: 597.
Studie týkající se Tetínských skal zahrnují:
- Chlupáč, I. (1957): Faciální vývoj a biostratigrafie středočeského spodního devonu. - Sbor. Ústř. Úst. geol, Geol., 23, 1, 369-485.
- Chlupáč, I., Jaeger, H. a Zikmundová, J. (1972): The Silurian-Devonian boundary in the Barrandian.- Bull. Canad. Petrol. Geol., 20 (1), 104-174.
Tyto geologické lokality v Berounsku představují klíčová místa pro studium silurského a devonského období, s bohatými nalezišti břidlic a vápenců, které svědčí o dávné historii Země v této oblasti.
Čtěte také: Kde koupit řezivo v Berouně
tags: #Beroun #geologické #období #břidlice