Spádové vrstvy se u plochých střech ještě v nedávné minulosti vytvářely z betonové mazaniny, nebo také z násypu škváry či štěrku. Variantou byl i granulát z pálené hlíny. Dnes se spádování plochých střech mokrým procesem (betonovou mazaninou, lehčeným betonem, perlitbetonem nebo polystyrenbetonem) provádí jen zřídka.
Výhody spádování pomocí pěnového polystyrenu (EPS)
Hlavním přínosem, z hlediska celkové výstavby, je montáž izolací střešního pláště suchým procesem. Spádování střech pomocí pěnového polystyrenu zpravidla zároveň významným způsobem řeší otázku zateplení střechy. Spádování střech pomocí desek pěnového polystyrenu zpravidla představuje zateplení střech na velmi vysoké úrovni.
Technické parametry spádových desek EPS
Spádové desky pěnového polystyrenu se nejčastěji vyrábějí v rozměru 1 x 1 m se spádem na jednu stranu. Ve stavební praxi se někdy označují jako klíny. I když skutečné klíny (v řezu mají tvar trojúhelníku) se používají v detailech (například u atik, některých úžlabí, světlíků a různých nástaveb na střeše). Klíny z pěnového polystyrenu se používají v detailech například u atik anebo se umísťují do některých úžlabí, před světlíky a různé nástavby na střeše, aby zabránily vzniku oblastí, kde by se po deštích na povrchu střech vytvářely kaluže vody. Řezání bloků pěnového polystyrenu na jednotlivé desky (nejčastěji o půdorysných rozměrech 1 x 1 m) se ve výrobních závodech provádí pomocí odporových drátů. Řezání bloků pěnového polystyrenu je technolgicky možné á 0,5 %, což v praxi znamená výrobu desek pěnového polystyrenu se spády 1 %, 1,5 %, 2 %, 2,5 %, 3 % atd.
Při výrobě spádových desek pěnového polystyrenu je potřeba také přihlédnout k podmínkám při jejich dopravě a montáži na stavbě. Proto se spádové desky pěnového polystyrenu vyrábějí od minimální tloušťky 10 mm. Protože se při montáži střešního pláště po tepelné izolaci chodí a přemísťují se po ní stavební materiály, je vhodné používat spádové desky EPS od tloušťky 20 mm, nebo ještě lépe od tloušťky 40 mm (jsou odolnější).
Normativní požadavky na spád střechy
Z požadavků novelizované normy ČSN 73 1901 vyplývá potřeba navrhovat a budovat střechy tak, aby se na povrchu střech na povlakové krytině netvořily kaluže vody. Kaluže se obvykle tvoří při návrhovém sklonu střechy do 3 %. Podle ČSN 73 1901 Navrhování střech - Základní ustanovení se kaluže tvoří při sklonu povrchu střechy do 3%. Z výše uvedených normových požadavků je zřejmé, že minimální spád plochých střech s povlakovými krytinami mimo žlaby a úžlabí je 3 %. Tento spád je v řadě případů (rozlehlejší objekty) těžko dosažitelný, z tohoto důvodu je možno doporučit kompromisní spád 2% (např. dle německých předpisů se ploché střechy se spádem pod 2% považují za střechy zvláštní).
Čtěte také: jak vyspádovat plochou střechu
Klasická plochá střecha spádovaná od obvodu do vpustí, které jsou umístěné uvnitř plochy střechy, má zpravidla v okolí vpustí takovou tloušťku tepelné izolace, která zajistí splnění požadovaných hodnot součinitele prostupu tepla podle normy ČSN 73 0540-2. Pro spád a zateplení střechy ve žlabu je potřeba určitá výška tepelné izolace.
Montáž a skladování spádového polystyrenu
Montáž izolací u střech je závislá na klimatických podmínkách. To pochopitelně platí i pro spádové vrstvy vytvářené mokrým procesem. Když se ale spádová vrstva z betonu neprovádí, tak výchozím podkladem pro vybudování střešního pláště je zpravidla vodorovná nosná konstrukce, ukončená parozábranou. Během budování spádování střechy z pěnového polystyrenu je nutné tepelnou izolaci průběžně zakrývat hydroizolacemi. Montáž střešního pláště se proto obvykle provádí po etapách. Tzn., že se z hydroizolací vytvářejí etapové spoje. Samolepicí asfaltové pásy položené na horním povrchu pěnového polystyrenu se v oblastech etapových spojů vodotěsně napojí (nataví nebo nalepí) na vrstvu parozábrany. Postup výstavby střešního pláště je nutné provádět takovým způsobem, aby nedošlo k zatékání vody z povrchu hydroizolací do skladby střechy. Desky pěnového polystyrenu je potřeba pokládat s vystřídáním spár. Pěnový polystyren se nesmí skladovat ve vodě, tzn. nesmí se skladovat na plochách a v oblastech, kde se dlouhodobě vyskytuje nebo zadržuje voda.
Návrh spádování a kladečský plán
V praxi se v projektech poměrně často setkáváme se spádováním střech různými spády v různých směrech. Objevují se také úžlabí, směřující od vpustí pod různými neobvyklými úhly třeba do rohů střech. Přitom je ale v projektu zároveň navrženo spádování střech pomocí pěnového polystyrenu. Chyby v návrhu spádování střech pomocí pěnového polystyrenu jsou důsledkem neznalosti reálných možností výroby spádových desek pěnového polystyrenu. Sestavovat spádování střech z desek pěnového polystyrenu s různými spády z různých směrů a upravovat rozměry a tvar desek na střechách a vytvářet základní úžlabí pod různými úhly je pro většinu pracovníků realizačních firem opravdu velmi obtížné. Sestavovat spádování z desek EPS na střechách s různými spády v různých směrech, znamená upravovat rozměry a tvary desek na stavbě (přiřezávat je pod různými úhly). V oblastech úžlabí by, při realizaci spádování střechy podle projektu uvedeného v tomto článku, vznikly velké nerovnosti (zuby, hrany). Bylo by nutné je zabrousit nebo zaříznout, v některých oblastech naopak doplnit dalšími přířezy z tepelné izolace. Upravování rozměrů desek EPS je optimální provádět řezáním pilou nebo odpovídajícím zařízením s odporovým drátem, a to kolmo nebo rovnoběžně s okrajem desek, případně pod úhlem 45 stupňů. Pod jinými úhly se upravují tzv. rozháněcí klíny.
Pro správný návrh spádování je třeba zaslat:
- Půdorys a řez střechy a okótovanou polohu vtoků.
- Výšky atik.
- Minimální a maximální tloušťku tepelné izolace.
- Minimální požadovaný spád střechy.
- Stávající spád střechy.
- Typ uchycení spádové vrstvy a hydroizolace.
- Typ hydroizolace.
- Typ projektovaného EPS či MW.
- Popis podkladních vrstev.
- Ostatní (požadované termíny, kontaktní osoby...).
Polohu vtoků a výšky atik doporučujeme fyzicky překontrolovat, neboť co je na výkrese, nebývá často na střeše.
Čtěte také: kompletní průvodce odvodněním
Možnosti spádování s EPS
Spádování střech pomocí desek pěnového polystyrenu je možné provést ve více variantách řešení odvádění vody z povrchu plochých střech. U střech spádovaných od atik do jejich středu pomocí pěnového polystyrenu se provádí spádování střech se stejným spádem ze čtyřech stran ke vpustím nebo ze dvou stran ke žlabům. Do oblastí žlabů se mohu vkládat rozháněcí klíny nebo se spádují i oblasti žlabů. V nabídce jsou spádové desky se spádem v jednom směru, ale i klíny se spády ve 2 směrech, které se s výhodou používají při vyspádování úžlabí, nebo pro tzv. rozháněcí klíny.
| Parametr | Popis |
|---|---|
| Rozměr | Nejčastěji 1 x 1 m |
| Směr spádu | Jednosměrný, dvousměrný (klíny) |
| Minimální spád | 0,5 % |
| Krok spádu | 0,5 % (tj. 1 %, 1,5 %, 2 %, 2,5 %, 3 % atd.) |
| Minimální tloušťka výroby | 10 mm |
| Doporučená tloušťka pro montáž | 20 mm, optimálně 40 mm |
Čtěte také: Průvodce vlastnostmi a aplikací potěru RAPID
tags: #informace #o #spádovém #polystyrenu #na #střechu