Vyberte stránku

Ploché střechy jsou v současné době velmi oblíbené a hodí se pro budovy, u nichž chcete dosáhnout moderního vzhledu. Jednou z nejběžnějších variant plochých střech je tzv. jednoplášťová plochá střecha.

Obvykle se za ploché střechy považují střechy se sklonem do 10°. Šikmé střechy mají sklon vyšší a stávají se tak výraznou dominantou objektu. Naproti tomu jsou ploché střechy méně nápadné a umožňují lepší využití horní části budovy.

Při návrzích střech lze obecně vycházet z normy ČSN 731901. Tento předpis podrobně popisuje požadavky a doporučení i pro ploché střechy. Plochá střecha se obecně uvažuje do sklonu 5°, tj. 8,75 %.

Ze stavebního hlediska se optimální sklon u plochých střech pohybuje mezi 3-4 %, jelikož v tomto spádu snadno odtéká dešťová voda a zároveň se lze snadno na střeše pohybovat, je-li plánována jako užívaná, pochozí. Kaluže se obvykle tvoří při návrhovém sklonu povrchu střechy do 3 %. Z výše uvedených normových požadavků je zřejmé, že minimální spád plochých střech s povlakovými krytinami mimo žlaby a úžlabí je 3 %.

Materiály a Technologie pro Tvorbu Spádových Vrstev

Spádové vrstvy se u plochých střech ještě v nedávné minulosti vytvářely z betonové mazaniny, nebo také z násypu škváry či štěrku. Variantou byl i granulát z pálené hlíny. Dnes se spádování plochých střech mokrým procesem (betonovou mazaninou, lehčeným betonem, perlitbetonem nebo polystyrenbetonem) provádí jen zřídka.

Čtěte také: Výhody lehkého betonu ve spádové vrstvě

Ale materiálová kvalita v daných konstrukcích nebývala dobrá a ploché střechy způsobovaly více problémů než užitku. Používaly se tepelné izolace z novin, spádové vrstvy ze škvárobetonu, které se, kromě přirozeného rozpadu radionuklidů, rozpadaly i mechanicky, případně velmi na pojivo „hubené“ a tenké potěrové vrstvy, které se míchaly přímo na střeše. Tato řešení jsou již naštěstí minulostí.

Díky vývoji stavební a výrobní techniky a technologie už není nutné šplhat do výšky po žebřících s pytli cementu a vědry plniva na střechu. V současnosti je možné nechat jeřábem dopravit na střechu směs lehčeného betonu, kterou doveze přímo jeho výrobce, případně nechat na míru „nařezat“ prvky polystyrenových spádových klínů, nebo třeba pohodlně dopravit pomocí mobilní čerpací techniky cementové lité pěny, určené pro uložení do spádu.

Spádové Desky z EPS

Spádové desky pro střechy z EPS se převážně vyrábějí v rozměru 1 x 1 m se spádem na jednu stranu a v praxi se někdy mylně označují jako klíny. Hlavní výhodou spádování střech pomocí EPS je montáž izolací střešního pláště suchým procesem, který je z hlediska výstavby méně náročný. Spádování střech pomocí EPS zpravidla zároveň významným způsobem řeší otázku zateplení střechy.

Klasická plochá střecha, spádovaná od svého obvodu směrem ke vpustem, umístěným uvnitř plochy, má zpravidla v okolí vpustí takovou tloušťku tepelné izolace, která zajistí splnění požadovaných hodnot součinitele prostupu tepla podle normy ČSN 73 0540-2. Pro spád a zateplení střechy ve žlabu je potřeba určitá výška tepelné izolace.

Řezání polystyrenových bloků na jednotlivé desky (nejčastěji o půdorysných rozměrech 1 x 1 m) se ve výrobních závodech provádí pomocí odporových drátů. Na deskách EPS lze zpravidla vyrábět spád s krokem po 0,5 %. To v praxi znamená výrobu desek se spády 1 %, 1,5 %, 2 %, 2,5 %, 3 % atd.

Čtěte také: Podlahové topení: ideální tloušťka betonu

Při výrobě spádových desek EPS je potřeba také přihlédnout k jejich následné dopravě a montáži na stavbě. Z tohoto důvodu se spádové desky vyrábějí od minimální tloušťky 10 mm. Protože se při montáži střešního pláště po tepelné izolaci chodí a přemísťují se po ní stavební materiály, je vhodné používat spádové desky EPS od tloušťky 20 mm, nebo ještě lépe od tloušťky 40 mm (jsou odolnější).

Jak už bylo řečeno, spádový EPS se vyrábí z bloků o průřezové ploše zhruba 1 x 1 m. Kvůli tomu je i maximální tloušťka spádových desek omezena. Sestavovat spádování z desek EPS na střechách s různými spády v různých směrech, znamená upravovat rozměry a tvary desek na stavbě (přiřezávat je pod různými úhly).

V oblastech úžlabí by, při realizaci spádování střechy podle projektu uvedeného v tomto článku, vznikly velké nerovnosti (zuby, hrany). Bylo by nutné je zabrousit nebo zaříznout, v některých oblastech naopak doplnit dalšími přířezy z tepelné izolace. U střech spádovaných pomocí EPS od atik směrem do středu, se toto provádí se stejným spádem ze všech stran ke vpustím nebo ze dvou stran ke žlabům.

Upravování rozměrů desek EPS je optimální provádět řezáním pilou nebo odpovídajícím zařízením s odporovým drátem, a to kolmo nebo rovnoběžně s okrajem desek, případně pod úhlem 45 stupňů. Pod jinými úhly se upravují tzv. rozháněcí klíny.

Desky EPS je potřeba pokládat s vystřídáním spár. EPS se nesmí skladovat ve vodě, tzn. nesmí se skladovat na plochách a v oblastech, kde se dlouhodobě vyskytuje voda.

Čtěte také: Podlahové topení a tloušťka betonu

Cementové Pěny PORIMENT

Mírný problém je při řešení detailů, průchodů a styků, kdy je nutné spáry a nedolehy vyplňovat. Řešením mohou být právě cementové lité pěny, které mohou obsahovat i polystyrenové perly ze samozhášivého polystyrenu. Tyto pěny mají relativně vysoké pevnosti a nízkou objemovou hmotnost. Jsou schopné řešit rozličné podkladní materiály a spády do 4 % či 8 %.

Společnost Českomoravský beton, a. s. produkuje cementové lité pěny a pěny do spádu pod obchodní značkou PORIMENT. Jejich objemová hmotnost je od 500-700 kg/m3 a pevnost v tlaku 0,5-2 MPa. Příprava podkladu pro tyto pěny je snadná, podklad by měl být čistý, může být mírně nasákavý a může jej tvořit i plech nebo dřevo. Místo použití je samozřejmě vhodné konzultovat s výrobcem. Jelikož jsou pěny i mírně zatékavé, je dobré případné otvory či spáry vyplnit v dostatečném předstihu. Použitelné vrstvy jsou dle zvoleného typu od 2 cm do cca 25 cm v jednom aplikačním kroku. U okrajů střechy je samozřejmě nutné použít bednění pro zabránění úniku pěny.

Výroba pěny se provádí přímo na stavbě, pomocí mobilního míchacího a čerpacího zařízení. Stejně tak polystyrenová drť je přimíchávána přímo do stroje na stavbě. To znamená, že z jednoho autodomíchávače, který přiveze speciální cementovou suspenzi, je možné vyrobit kupř. až 18 m3 koncového výrobku. Tento fakt ulehčuje od zatížení staveb vícenásobnými nájezdy. Ukládka pěny probíhá pomocí systému gumových hadic o průměru 50 mm, je tedy pohodlná a fyzicky není náročná. Samozřejmě musíme předem připravit směry a spády budoucí vrstvy, což je možné provést kupř. svařenci z betonářské výztuže, nebo vodícími cemento-pískovými násypy, nebo jednoduše napnutím provázku - to vše v závislosti na složitosti půdorysu střechy a použitém typu pěny. Povrch se pak po nalití do požadované výšky částečně sám slévá a částečně je potřeba použít k jeho urovnání kupř. Pěna je pak do dvou dnů pochozí a do týdne zatížitelná. Na otevřeném prostranství je samozřejmě problém se srážkami, čerstvý materiál by neměl propršet intenzivní srážkou, případně by měl být chráněný před sluncem při extrémních teplotách (mlžení vodou).

Skladeb a typů střech a plochých střech existuje samozřejmě mnoho. Kupříkladu jednoplášťové a víceplášťové, nebo standardní a inverzní. U inverzních střech je zamýšlená hydroizolační vrstva až pod vrstvou tepelněizolační. Pro tuto skladbu se cementové pěny obecně nehodí, jelikož jsou i přes svou hutnost mírně nasákavé. Výhoda pěn ale je, že díky vzduchovým pórům.

Na střechách, které mají naplánované nízké spády a malé stavební výšky (rekonstrukce) a kde není přílišná složitost půdorysu, je vhodné použití pěny PORIEMNT WS 700. Tato pěna je bez polystyrenových perel, a při své objemové hmotnosti 700 kg/m3 má pevnost v tlaku 2 MPa. Součinitel tepelné vodivosti má tato pěna l = 0,13 W. m-1. K-1. Do tohoto materiálu je možné i použít určité typy kotev vrchní hydroizolace.

I plochá střecha musí mít spád, a to takový, který zaručí co nejrychlejší odvedení srážek ze střechy. Ideální je vytvoření spádu nosnou konstrukcí, což ale není vždy vhodné nebo možné. V těchto případech nacházejí své uplatnění moderní cementové pěny, které umožňují realizovat sklon až 8 %. Cementové pěny PORIMENT nabízíme v několika typech. Tento moderní lehký silikátový materiál je alternativou spádování pomocí klínů z pěnového polystyrenu (zkráceně EPS) případně pomocí lehčeného betonu. Cementové pěny jsou pevnější a zpravidla méně finančně náročné než polystyrenové klíny, v porovnání s lehčenými betony pak představují lepší volbu z hlediska tepelně izolačních vlastností. Navíc méně zatíží konstrukci než lehčený beton.

Nosnou konstrukcí takového objektu lze zpravidla vytvořit spád jen částečně, beton se totiž do spádu obtížně vylévá, navíc hrozí nebezpečí, že na povrchu vzniknou různé nerovnosti a hrbolky. Následná realizace spádové vrstvy pomocí polystyrenových klínů (EPS) je náročná na přesnost při návrhu, výrobě, manipulaci i ukládání a zároveň představuje zpravidla vyšší náklady.

Spádování pomocí tepelné izolace v podobě polystyrenu je energeticky výhodnější, avšak za cenu nízké pevnosti. Problematické může být také natavování dalších vrstev. Oproti polystyrenu vynikají lehčené betony použité jako spádová vrstva svou pevností, které je ale dosaženo na úkor vyšší objemové hmotnosti (jsou těžší) a tepelných charakteristik. Jde o cenově poměrně nákladné řešení; navíc je zde složitá manipulace s materiálem. Lehčený beton se totiž musí ukládat tzv. bádiemi, vanami, které se jeřábem přemisťují na střechu, případně klasickou velkou betonpumpou. První z uvedených variant je časově a personálně velmi náročná, u druhé varianty je ukládání nákladné a vzhledem k vysokým čerpacím výškám i dost problematické.

Dalším problémem je to, že u lehčených betonů je problematické dosáhnout přesného spádování. Spád, který vytvoří dělníci, není vždy přesný a místně mohou vznikat plochy s nižším sklonem nebo dokonce s protispádem. Doporučený spád pro střechu spádovanou lehčeným betonem se s ohledem na eliminaci nerovností pohybuje zpravidla kolem 5 %.

Cementové pěny PORIMENT jsou lehký silikátový materiál vhodný pro novostavby i pro rekonstrukce, který se vyrábí pomocí moderní, počítačem řízené technologie. Cementové pěny sice nemají tak nízký součinitel tepelné vodivosti jako polystyren, ale jsou oproti němu cenově dostupnější. Pevnost spádové vrstvy je dána v projektu, proto EPS klíny, které mají pevnost nízkou, nemusí navržené parametry vůbec splňovat. Vysokou pevnost nabízejí lehčené betony, které ale zároveň střešní konstrukci silně zatěžují. Na 1 m3 je to asi 900 kg, což je několikanásobně vyšší zatížení než u pěnového polystyrenu (objemová hmotnost cca 20 kg/m3).

Cementové pěny použité pro spádové vrstvy jsou tak určitým kompromisem mezi oběma variantami. Při zatížení konstrukce asi 500 kg/m3 nabízejí totiž minimální zaručenou krychelnou pevnost v tlaku 0,5 Mpa (u varianty PORIMENT PS 500). Díky nízkému součiniteli tepelné vodivosti (např. 0,114 W/m-1.K-1 v suchém stavu u cementové pěny PORIMENT PS 500) přispívají cementové pěny ke splnění požadovaného tepelného odporu celého souvrství.

Autodomíchávačem je totiž dopravováno pouze cementové mléko, ze kterého se pěna vyrábí až na stavbě. Postup výroby cementových pěn je následující: v maltárně se vyrobí cementová suspenze, která vzniká smícháním cementu, příměsí a vody. Tato suspenze se autodomíchávačem dopraví na stavbu, kde se přidáním přísady napění ve speciálním zařízení nazývaném Aeronicer II, kterým je hotová pěna rovnou čerpána na místo ukládky. Do některých typů směsí je v tomto zařízení přidáván drcený polystyrén, který zlepšuje tepelně izolační vlastnosti a snižuje objemovou hmotnost.

Při čerpání cementových pěn se hadice dají bez problémů vést již téměř dokončeným interiérem nebo po fasádě. Na stavbě tedy není pro ukládku potřeba žádný jeřáb. Na střeše se vodícími latěmi nebo provázky pouze vytyčí spády a materiál se do potřebných ploch srovná buď latí, nebo tzv.

Cementové pěny PORIMENT vyrábíme v několika variantách. Některé typy jsou pro spádové vrstvy vhodnější, jiné jsou využívány spíše jako výplně hluchých míst v konstrukcích, vyrovnávací vrstvy v podlahách nebo tepelně izolační vrstvy. U spádových vrstev je výběr mezi různými typy cementových pěn závislý na požadavcích, jež jsou kladeny na spádovou vrstvu. Zejména je nutné dopředu specifikovat způsob uchycení izolací, položených na spádové vrstvě. Pokud budou izolace ke spádové vrstvě přitavené, případně přitížené a budou ještě přitížené dalšími vrstvami, lze využít základní cementovou pěnu s polystyrenem.

Z hlediska aplikace je důležitá i hodnota maximálního spádu a výška vrstvy, která bude realizována najednou. Základní typ cementové pěny s polystyrenem drží zpravidla maximálně do spádu 8 % při tloušťce vrstvy 30 cm.

Cementové pěny jsou při použití ve spádových vrstvách řešením, které nabízí určitý kompromis mezi vlastnostmi ostatních dvou nejčastěji používaných variant. Zároveň ale toto řešení vyžaduje nižší náklady na dopravu a výrazně jednodušší manipulaci než varianty používající pěnový polystyren a lehčený beton.

Nejen šikmá, ale i plochá střecha musí mít spád, a to takový, který zaručí co nejrychlejší odvedení dešťové vody ze střechy. Ideální je vytvoření spádu už v rámci nosné konstrukce, což však není vždy možné. V těchto případech nacházejí své uplatnění moderní cementové pěny, které umožňují realizovat sklon až 8 %.

Při realizaci plochých střech s materiálem PORIMENT oceníte snadnou manipulaci a vysokou rychlost ukládky. Českomoravský beton vyrábí čtyři typy cementové lité pěny PORIMENT - P, PS, W, WS. Materiál se rozlišuje písmeny v názvu. Jestliže se v názvu vyskytuje písmeno P, jedná se o PORIMENT s obsahem polystyrénu, je-li v názvu písmeno W, je nízké objemové hmotnosti materiálu dosaženo pouze napěněním cementové suspenze.

Spádová pěna PORIMENT není vhodná pro inverzní skladby střechy, je potřeba umístit hydroizolaci vždy na či nad její povrch. Výhodou je její tvarovatelnost a schopnost případně překrýt nerovnosti nosné konstrukce a dostat se i do úzkých a hůře přístupných míst.

Do vrstvy lité pěny není nutné instalovat výztužné sítě a ani u nich počítat se smršťovacími poli. Tato hmota přebírá v podstatě jen dilatační celky budov a je aplikovatelná na různé podklady.

Výroba cementové pěny PORIMENT probíhá mobilním zařízením Aeronicer II. Princip spočívá v tom, že se na betonárně namíchá cementová suspenze, která se doveze autodomíchávačem na stavbu, kde se skládá do zařízení Aeronicer II. Na stavbě se do připravené směsi přidá pěnicí přísada a mícháním se aktivuje. V případě, že se vyrábí PORIMENT W nebo WS, je směs v tomto stavu Aeronicerem II čerpána na stavbu. V případě, že se vyrábí PORIMENT P nebo PS, přidává se do směsi kuličkový polystyrén a pak se teprve směs čerpá na místo určení.

Litá cementová pěna PORIMENT se na stavbě čerpá pomocí gumových hadic až do vzdálenosti 200 metrů v horizontálním směru nebo až 100 metrů ve vertikálním směru. Za den je možné nalít plochu až 1500 m2. Na stavbě není pro ukládku potřeba žádný jeřáb.

Samotnému čerpání lité cementové pěny předchází důkladná příprava spádu ploché střechy. Důležité je dopředu specifikovat způsob uchycení izolací položených na spádové vrstvě. Z tohoto požadavku pak i vyplyne druh PORIMENTU, který je dobré užít.

Při přípravě je nutné myslet na zaslepení či ohraničení průchodek a otvorů a u důležitějších detailů, případně konců polí na okraji střech vytvořit bednění. Pro lepší udržení spádu je vhodné instalovat vodící prvky v plochách, hřebenech či úžlabích.

Čerstvou tekutou směs PORIMENT čerpadlo přečerpá na určené místo, kde ji pracovníci velmi rychle zpracují do požadovaného spádu až 8%. Ukládka probíhá čerpáním z autodomíchávače přes speciální dieselové čerpadlo Aeronicer II. Díky tomu je tento postup rychlý a šetrný k již upraveným plochám (fasádě, zahradám, parkům apod.). Ukládku není vhodné provádět v extrémně horkém počasí, či při mrazu.

Z hlediska aplikace je důležitá hodnota maximálního spádu a výška najednou realizované vrstvy. Základní typ cementové pěny s polystyrenem drží zpravidla maximálně do spádu 8 % při tloušťce vrstvy 20 cm.

Spády se na střeše vytyčují vodícími latěmi nebo provázky, následně se materiál v požadované vrstvě srovná buď latí, nebo nivelační hrazdou. Hotová plocha spádové střechy je pochozí po 1-3 dnech.

Pokud se do materiálu přidává polystyrén, je doporučeno drobné nerovnosti a výstupky od polystyrenu přebrousit bruskou na podlahy, která srovná největší nerovnosti, a tím zvýšit přilnavost izolace na PORIMENT. Zatvrdlá pěna je dobře tvarovatelná, je tedy možné do ní v případě nutnosti provést drážky pro zapomenutá vedení, nebo odstranit případné její nálitky.

Budeme-li se po PORIMENTU pohybovat, tak je vhodnější na něj položit roznášecí desky, zvláště když se předpokládá převoz a přenos prvků vyšší hmotnosti.

Pokud budou izolace přitavené, případně přitížené ke spádové vrstvě a budou ještě přitížené dalšími vrstvami, lze využít základní cementovou pěnu s polystyrenem. Jestliže se izolace mají kotvit do spádové vrstvy, doporučuje se použít cementovou pěnu s vyšší pevností (2 MPa u varianty PORIMENT WS).

Před natavením izolace je vhodné plochu obrousit, aby byla zbavena výstupků polystyrenu a také ověřit zbytkovou vlhkost, jejíž hodnota pro natavování je doporučena pod 12% hmotnostních. PORIMENT PS má po aplikaci asfaltové penetrace pevnost povrchu v odtrhu vyšší jak 0,1 MPa a tedy vyhovuje na standardní zatížení sání větrem po celé ČR. Na napenetrovaný povrch se bitumenové pásy natavují standardně plamenem. S výhodou lze použít pásy s drážkami na spodní, lepené straně, kdy případná difundující vlhkost z objektu může volně vycházet po okrajích střechy ven.

Hydroizolace a Odvodnění Plochých Střech

Již v úvodu jsme si řekli, že hydroizolace je naprosto zásadním prvkem každé ploché střechy. Její úlohou je, aby voda nepronikla do konstrukce střechy a nepoškodila tepelnou izolaci či nosné prvky budovy.

Pro ploché střechy se používá široká škála materiálů, z nichž každý má své specifické vlastnosti a využití:

  • Asfaltové pásy: Tyto pásy se vyrábějí z různých druhů asfaltu (modifikovaný, oxidovaný) a mají různé typy nosných vložek (polyesterová rohož, skelná tkanina). Mají výbornou odolnost proti vodě a mechanickému poškození.
  • Hydroizolační fólie: Fólie z materiálů, jako je PVC nebo FPO (flexibilní polyolefín), se na plochých střechách používají pro jejich flexibilitu a odolnost vůči UV záření.

Odvodnění je další důležitou součástí plochých střech. Bez správného odvodnění by se na střeše hromadila voda, což by mohlo vést k zatékání a poškození střechy.

Montáž izolací u střech je závislá na klimatických podmínkách. Platí to i pro spádové vrstvy vytvářené mokrým procesem. Když se ale spádová vrstva z betonu neprovádí, tak výchozím podkladem pro vybudování střešního pláště je zpravidla vodorovná nosná konstrukce, ukončená parozábranou.

Během budování spádování střechy z EPS je nutné tepelnou izolaci průběžně zakrývat hydroizolacemi. Výstavba střešního pláště se přitom musí provádět tak, aby nedošlo k zatékání vody z povrchu hydroizolací do skladby střechy. Montáž střešního pláště se proto obvykle provádí po etapách. Tzn., že se z hydroizolací vytvářejí etapové spoje.

tags: #spádová #vrstva #betonu #skladba

Oblíbené příspěvky: