Sousedské vztahy jsou křehké a často se můžeme setkat se situací, kdy vzrostlé stromy sousedů stíní na naše záhony, větve stromů prorůstají naším plotem a listy padají na náš udržovaný trávník. Větve přerůstající ze sousedova stromu mohou způsobit mnoho nepříjemností a problémů s užíváním pozemku. Mohou zastínit zahradu a díky tomu znesnadnit pěstování plodin. Navíc někomu může vadit i padající ovoce a listí, které mohou ucpat například okap. Vypadá to jako banální problém: sousedův strom přesahuje na vaši zahradu, pár větví nese ovoce a pod nimi se hromadí popadané plody. Jenže i zdánlivě neškodná jablka mohou vyvolat vážný sousedský spor - a ten může snadno přerůst až v přestupek či soudní řízení.
Klíčovým pravidlem je, že strom patří tomu, na čím pozemku roste kmen. Větve (převisy) a kořeny (podrosty), které zasahují na váš pozemek, však už můžete řešit, ale s přísnými pravidly.
Komunikace se sousedem je základ
V první řadě je potřeba si se sousedem promluvit, avšak někdy takový rozhovor nemusí dojít do zdárného konce. Prvním krokem, který byste měli udělat, je pokusit se problém vyřešit přátelskou domluvou se sousedem. Můžete sousedovi zdvořilou formou vysvětlit, jak větve ovlivňují vaši zahradu, a společně navrhnout řešení. Můžete sousedovi zdvořilou formou vysvětlit, jak větve ovlivňují vaši zahradu, a společně navrhnout řešení. Pokud se domluva nezdaří, je ideální určit písemně sousedovi lhůtu, do které má sjednat nápravu. Pokud se ani v tomto případě nedočkáte žádné odezvy, bude potřeba jednat dle Občanského zákoníku.
Právní aspekty a vaše práva
Dle § 1016 občanského zákoníku vlastník pozemku může šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže na jeho pozemku. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá. V první řadě byste však měli zajít za sousedem a informovat ho o záměru odstranění větví, které rostou na váš pozemek, a stanovit termín dokončení prací. Pokud sousedské vztahy nejsou nejlepší, můžete informaci zaslat poštou, například doporučeným dopisem. Vyhnete se tak nařčení, že jste odstranění větví nenahlásili. V žádosti uveďte, v čem vás jeho zeleň obtěžuje, jaké navrhujete řešení a v jaké lhůtě by soused měl k řešení přistoupit a převisy či podrosty odstranit. Neučiní-li tak soused v přiměřené lhůtě, kterou jste mu v žádosti stanovili, můžete tak učinit sami. Je však nutné to udělat šetrně, abyste co nejméně poškodili strom a ve vhodnou roční dobu. Obvykle je vhodnou dobou období vegetačního klidu, tj. od listopadu do března.
Co je a není krádež ovoce podle zákona
Zákon hovoří jasně: plody patří tomu, na čím pozemku strom roste. Trhání ovoce ze sousedova stromu, i když větve sahají nad váš pozemek, je přestupkem - případně trestným činem krádeže, pokud škoda přesáhne 10 000 Kč. Důležité je, že ovoce na větvích stále patří vlastníkovi stromu, bez ohledu na to, kde se větve nacházejí. Spadlé ovoce (například jablka na zemi) se stává majetkem vlastníka pozemku, ale pouze pokud spadlo samo. Jakýkoli aktivní zásah - například setřesení větví či házení - znamená porušení zákona. Naopak pokud si soused přijde pro ovoce spadlé na vaši zahradu bez vašeho svolení, dopouští se neoprávněného vstupu na cizí pozemek.
Čtěte také: Řešení problémů s plotem na sousedově pozemku
Pokud na váš pozemek spadnou plody ovocného stromu od souseda, pak je spadané ovoce vaše. Naopak plody na stromě patří sousedovi i přesto, že se jedná o větve přesahující na váš pozemek. Pokud soused přijde bez ohlášení a začne si sbírat ovoce na vašem trávníku, máte právo jej vykázat. V případě opakovaného chování lze kontaktovat obecní úřad, případně policii.
Ochrana pozemku před zastíněním
Podle § 1013 občanského zákoníku má vlastník pozemku právo na nerušený výkon svého vlastnictví - tedy například pěstovat rostliny, užívat zahradu nebo stavět. Pokud sousedův strom dlouhodobě a zjevně omezuje užívání pozemku, může se dotčený vlastník domáhat nápravy - typicky odstranění stromu, jeho zkrácení nebo odborného zásahu. Platí však, že omezení musí být podstatné a dlouhodobé, nikoli pouze subjektivně „nepříjemné“. Důležité je také doložit situaci - například pomocí fotografií, odborného posudku (např. dendrologického) nebo měření intenzity zastínění. Bez těchto důkazů může být vaše žádost právně neprůchodná.
Co dělat, když odstranění větví nepomůže nebo soused nereaguje?
Mohou nastat situace, kdy strom od vašeho souseda ohrožuje váš majetek nebo zdraví. Zákon v souvislosti s kácením dřevin souseda rozlišuje dvě situace: První reflektuje nebezpečí daného stromu na okolí, tedy vaše bezprostřední ohrožení na majetku a zdraví (tzv. havarijní kácení), druhá situace upravuje možnost pokácení dřevin, které jsou napadané chorobou.
Pokud soused vaše obavy nesdílí a neudělá nic pro vyřešení problému, pozvěte si specialistu (dendrologa nebo arboristu), ten nebezpečný strom posoudí a vypracuje dendrologický posudek, který poslouží k dalšímu jednání, například havarijnímu kácení nebo žádosti o provedení nezbytných zásahů dle § 7 odst. zákona o ochraně přírody a krajiny.
V případě dřevin, které svým stavem zřejmě a bezprostředně ohrožují život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu, je možné provést pokácení bez předchozího povolení. Pokácet stromy, které bezprostředně ohrožují je na základě § 8 odst. 4 umožněno i třetím osobám, nemusí se jednat výhradně o vlastníka pozemku. Musí však být splněna objektivní podmínka bezprostředního ohrožení. V daném případě je ten, kdo kácení provádění, oprávněn vstoupit na pozemek k provedení zásahu a případné oplocení pozemku nebrání provedení pokácení takto nebezpečných dřevin. Osoba, která kácení provede je povinna pokácení oznámit orgánu ochrany přírody, a to do 15 dnů od jeho provedení. V rámci využití daného ustanovení doporučujeme neriskovat a takto poškozené dřeviny nekácet sami, ale obrátit se například na příslušný hasičský útvar, který je k těmto zásahům uzpůsoben.
Čtěte také: Použití OSB desek na střechu
Pokud stromy souseda jsou napadeny chorobou a soused je nečinný, můžete se o pomoc obrátit na orgán ochrany přírody a krajiny. V tomto případě nepůjde o obecní úřad, kam se obracíme s žádostí o kácení dřevin na svém pozemku. Obecní úřad nemá působnost nařídit odstranění dřevin z cizího pozemku. V daném případě je nutné se obrátit na příslušný orgán odboru životního prostředí s žádostí o provedení nezbytného zásahu dle § 7 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb. Najdete je na obecních úřadech obcí s tzv. rozšířenou působností. Na základě tohoto ustanovení v případě výskytu nákazy dřevin epidemickými či jinými vážnými chorobami může uložit vlastníku provedení nezbytných zásahů včetně pokácení dřevin orgán ochrany přírody. K žádosti připojte dendrologický posudek. Orgán ochrany přírody může ve svém rozhodnutí o povolení kácení dřevin uložit žadateli přiměřenou náhradní výsadbu ke kompenzaci ekologické újmy vzniklé pokácením dřevin.
Pád stromu na váš pozemek a náhrada škody
Silný vítr, bouřka nebo těžký sníh a najednou leží sousedův strom na vaší zahradě. A poškozený plot, skleník nebo dokonce dům nejsou výjimkou. V takové situaci se za účelem prokázání viny druhé strany vyplatí shromažďovat dokumentaci nebo hovory, které jste v této věci zasílali sousedovi.
Klíčové je vždy zjistit příčinu pádu stromu. Pokud se vyvrátil výhradně vlivem mimořádných povětrnostních podmínek, například silné vichřice nebo extrémní bouře, posuzuje se odpovědnost jinak, než kdyby strom spadl sám od sebe, například stářím. Rozhodující tak je, zda mohl vlastník stromu pád předvídat a jestli strom řádně udržoval.
Jestliže strom nebo jeho větve spadly bez zjevného vnějšího vlivu, odpovídá za vzniklou škodu vlastník pozemku, na kterém strom rostl. V takovém případě zákon vychází z předpokladu, že strom nebyl v dobrém stavu nebo mu nebyla věnována dostatečná péče. Poškozený tak poté nemusí složitě dokazovat zanedbanou péči ze strany majitele, stačí prokázat, komu strom patřil. Každý vlastník musí nakládat se svým majetkem tak, aby zbytečně neohrožoval okolí. Vlastník stromu se ale může odpovědnosti zprostit. Musí však doložit, že vykonával náležitý dohled. To znamená, že strom pravidelně kontroloval, nechával ho odborně ošetřovat a včas řešil známky stáří, nemoci nebo napadení škůdci. U starých či poškozených stromů se totiž logicky očekává mnohem vyšší míra opatrnosti a péče. Pokud se prokáže, že vlastník péči zanedbal, nese za škodu plnou odpovědnost. Nestačí tvrdit, že strom vypadal zdravě. Rozhodující je, zda byla péče přiměřená konkrétním podmínkám a zda bylo možné riziko pádu předvídat.
V první řadě je dobré vše zdokumentovat a situaci se sousedem řešit v klidu. Domluva bývá nejrychlejší cestou. V takovýchto situacích často pomůže i pojištění domácnosti nebo odpovědnosti. Pokud ale shoda není možná, je dobré znát svá práva.
Čtěte také: Test střešních nosičů kol
Doporučené vzdálenosti při výsadbě stromů
Již při sázení stromů je potřeba dodržovat správnou vzdálenost od sousedního pozemku a dbát na soukromí a rozhraní souseda. Plánujete-li novou výsadbu, myslete na pravidla, která určuje § 1017 pro výsadbu stromů u společné hranice se sousedem.
Stromy vzrůstu nad 3 metry smí být sázeny 3 metry od společné hranice pozemku. Ostatní stromy 1,5 metru od společné hranice. Pokud soused zasadí nebo dlouhodobě ponechá strom v rozporu s těmito předpisy, můžete se domáhat jeho odstranění i přes úřady.
| Výška stromu | Minimální vzdálenost od společné hranice pozemku |
|---|---|
| Do 3 metrů | 1,5 metru |
| Nad 3 metry | 3 metry |
Pokud na svém pozemku nechcete přesahující větve, nejste závislí na dobré vůli svého souseda. Občanský zákoník vám dává právo větve odstranit, ale nedává vám automaticky právo na proplacení nákladů za arboristu, pokud jste se předem nedohodli.
tags: #souseduv #strom #nam #znicil #strechu #co