Krkonoše jsou ledovci modelované hory a mají s alpskými vrcholky společného víc, než by se mohlo zdát. I když v Krkonoších najdeme horniny starší, než jsou dinosauři, za to, jak Krkonoše vypadají teď, můžou hlavně doby ledové v posledních 2 milionech let. Dob ledových bylo pět (velkých) a střídaly se s dobami meziledovými.
Doby ledové v Krkonoších
Během dob ledových, které se střídaly s dobami meziledovými, bylo v létě v Krkonoších asi jako teď v lednu, ale se srážkami to bylo nevalné - ročně spadlo asi 200 mm. V době, kdy byla asi největší zima, pokrýval obrovský kontinentální ledovec celé současné Polsko, Skandinávii a Británii. Dosáhl až 8 km k severnímu úpatí Krkonoš. Tahle obrovská masa ledu fungovala jako velké ochlazovadlo. A díky tomu vzniklo v Krkonoších 34 menších ledovců. Ty největší z nich byly v Labském dole a Obřím dole, menší pak na úbočí Kotle, na polské straně Krkonoš ve Sněžných jámách a například v místech, kde jsou dnes jezera Wielki a Mały Staw.
Ledovce po sobě samozřejmě zanechaly mnoho stop. Když budete vědět na kde a na co koukat, tak je uvidíte.
Ledovcová údolí (trogy)
Asi nejlépe to poznáte na ledovcovém údolí, odborníci mu říkají trog. Krásné trogy jsou například Obří důl a Labský důl. Jinde v Česku je nenajdete. Trog vznikl tak, že déšť nejprve v úbočí hory vyhloubil údolí. Takových jsou v Česku tisíce. Údolí modelované tekoucí vodou má na příčném průřezu tvar písmene „V“ - dno je úzké a svahy se z něj zvedají víceméně pravidelně.
Když se ochladí, přestane pršet a začne sněžit, začne se v údolí usazovat sníh. V době ledové se tak sníh usazoval tak dlouho, dokud nevznikla závěj desítky metrů vysoká. A díky tlaku, který se tak vytvořil, se sníh přeměnil na led. A protože údolí, původně vyhloubená vodou, směřují z kopce dolů, i náš ledovec pomalu klouže dolů a tvaruje tak celé údolí. A když se (v době meziledové) oteplí, ledovec začne tát. Když roztaje, údolí vypadá úplně jinak.
Čtěte také: Otevření MDF souboru: Krok za krokem
Dno je hladké, protože ledovec není jenom led, ale je v něm spousta kamení, štěrku a písku. Tahle směs dno dokonale vyhladí. Ledovcové údolí připomíná obrovský žlab s průřezem jako písmeno „U“. Vypadá to jako trampský kotel nebo starořecký amfiteátr.
Kary
Odborníci žlabovitým útvarům po ledovcích říkají kar (odvozeno od cauldron, anglicky kotel). Pokud chcete vidět cauldron, vezměte si komiks Asterix & Obelix. V něm si najděte druida Panoramixe, jak vaří svůj kouzelný lektvar. Připravuje ho v kotlíku s plochým dnem a oblými stěnami, které se postupně zvedají vzhůru, až jsou téměř kolmé. Dokonalým karem/kotlem je Úpská jáma - závěr Obřího dolu. Dokonalejší kar v Česku neuvidíte.
Morény
Ledovec klouzající údolím dolů přesune obrovské množství materiálu. Hrne ho před sebou jako buldozer a nese si ho na sobě. Když ledovec roztaje, tak kromě ledu, který jako řeka odteče, všechno zůstane tam, kam to dopravil. To, co strkal před sebou, vypadá jako hráz u rybníka a říká se tomu moréna. Často ji voda z tajícího ledovce protrhne.
Když půjdete z Pece do Obřího dolu, tak za spodní stanicí lanovky na Růžovou horu je mostek přes Úpu. Pod ním je žulový balvan velký jak osobní auto. Ale nejbližší žulové podloží je víc než 2 km proti proudu Úpy. Balvan tam ty 2 km dostrkal ledovec a býval součástí morény.
Stará stanice lanovky na Růžovou horu stojí na zvláštní vyvýšenině. Od uvedeného mostku jste na ni museli vystoupat asi 35 metrů do výšky. Vyvýšenina (v krkonošském nářečí prdek) není nic jiného než moréna nahrnutá ledovcem. Kdybyste ji rozhrabali, najdete v ní různě velké ostrohranné kamení. Morén je v Krkonoších několik. Kromě zmíněné morény za stanicí lanovky je dobře patrná moréna v Labském dole - upozorňuje na ni dokonce informační cedule naučné stezky Správy KRNAP. Veliká moréna byla v místech, kde je apartmánový dům Javor v Peci pod Sněžkou.
Čtěte také: Galerie moderních staveb
Je důležité rozlišovat pojmy, které znějí podobně, ale mají zcela odlišný význam:
- moréna - hromada kamení nahrnutá ledovcem
- muréna - mořská ryba, co kouká z díry ve skále a vypadá jako had
- maréna - lososovitá ryba, dá se jíst
- marina - přístav
- migréna - bolest hlavy
- Mirena - nitroděložní antikoncepční tělísko
Sněžka jako Matterhorn
Nejnápadnější stopou po ledovcích je samotná Sněžka připomínající velkou trojbokou pyramidu. Kdysi vypadala jinak, byla kulatější, mohla připomínat velký kopeček zmrzliny. Ale před několika tisíci lety se na ní usadily minimálně dva ledovce. Jeden klouzal do Polska - do údolí Lomniczky, druhý do Obřího dolu. Tyto ledovce obrousily kdysi kulatější Sněžku do trojbokého jehlanu.
Tvarem trochu připomíná známý Matterhorn na Švýcarsko-Italských hranicích. Ten byl také původně kulatější a stejně tak jej brousily ledovce. Proto se tvaru, který má Sněžka, říká matterhorn s malým písmenkem „m“. Nadmořská výška vrcholu Sněžky není při srovnání s Alpami pozoruhodná. Ale její tvar pozoruhodný je a vězte, že nejen v Česku, ale v celých Sudetech to je jediný matterhorn! A i to je důvod, proč je zde Krkonošský národní park.
Na druhou stranu, na Matterhorn můžete narazit také v lepší samoobsluze. Známá švýcarská čokoláda Toblerone má jeho obrázek na obalu. Toblerone má takový divný tvar - je to řada jakýchsi jehlanů. Švýcaři tvrdí, že to je proto, že má legendární horu připomínat. V tom případě ale také připomíná i Sněžku! Pak by pojídání čokolády Toblerone v Krkonoších mohlo místní patrioty popudit.
Geologická historie Krkonoš
Krkonoše, majestátní a rozmanité pohoří, soubor kopců, kopečků, lesů a horských luk, které má většina z nás od domova sotva pár kroků, jsou nejen symbolem přírodní krásy, ale i kusem severské krajiny tady u nás. I naše nejvyšší hory mají dlouhou a zajímavou historii. Povídání o historii a osídlování Krkonoš lze začít v prvohorách, v době horotvorné činnosti, které mělo vliv na utváření podloží nejen ve střední Evropě. Krkonoše jako takové však vznikly až při alpínském vrásnění v třetihorách. Velký vliv na vzhled pohoří měly i ledovce, které se v poslední době ledové o tyto hory zastavily. Důkazem toho jsou krásná ledovcová údolí na české i polské straně, ledovcová jezera v Polsku a rostlinné a živočišné druhy běžně se vyskytující v Alpách či skandinávských zemích.
Čtěte také: Život na Hané
Dalším elementem, který modeloval a modeluje Krkonoše do dnešní podoby, jsou horské řeky, které zde pramení.
tags: #soubor #ledovych #staveb #krkonose
