Oblast stavebnictví prochází neustálým vývojem a přináší řadu inovativních projektů, které mění tvář měst i krajiny. Tato kapitola představuje různé aspekty moderního stavitelství, od developerských projektů v historických čtvrtích Prahy, přes rozsáhlé rekonstrukce a revitalizace krajiny, až po výzvy spojené s realizací uměleckých a technicky náročných staveb.
Historie a rozvoj skupiny PKS
Od počátku své dlouholeté historie, která se píše od roku 1960, se skupina PKS zaměřuje na obor stavebnictví. Již v předrevolučním období jsme postavili řadu krásných staveb pro města a podniky. Krátce po roce 1989 jsme vyrobili první okno a vznikly tak dva základní pilíře skupiny PKS, a to generální dodávky staveb a výroba oken.
Milníky ve vývoji PKS:
- 1996 - vytvoření skupiny PKS, kam patří PKS HOLDING, a.s., PKS INPOS, a.s.
- 1998 - skupina PKS se rozrostla o další společnosti, kterými jsou REALSANT s.r.o., SANTIS a.s.
- 2013 - změna názvu na PKS holding a.s. (původní PKS HOLDING, a.s.), PKS stavby a.s. (původní PKS INPOS, a.s.), PKS okna a.s.
- Současnost - aktuálně skupinu PKS tvoří více než 20 společností, ve kterých pracuje 830 zaměstnanců a roční konsolidovaný obrat se pohybuje kolem 4,5 mld.
Developerské projekty v Praze
DĚLÁME BYTY S DUŠÍ. Zaměřujeme se na historické budovy s atraktivní adresou v hlavním městě. Realizované i nové developerské projekty v Praze nás stojí spoustu práce. Do každého záměru dáváme kus srdce. Naším cílem je totiž přeměňovat zašlé budovy v krásné byty s duší. Prohlédněte si některý developerský projekt v Praze na seznamu na této stránce a přesvědčte se o tom, že byty rekonstruujeme s láskou a maximální pečlivostí.
Developerské projekty v historických lokalitách:
Táhne nás to především k lokalitám plných historických budov. Developerské projekty v centru Prahy jsou tedy skvělou adresou, kde můžeme naplno rozvinout naše dovednosti. Na těchto adresách naleznete spoustu krásných staveb, na jejichž modernizaci a opravě jsme se podíleli. Prohlédněte si naši nabídku. Kus historie se psal i v širším centru Prahy. Naše nabídka zrekonstruovaných bytů tedy není ochuzena ani o tuto oblast. Developerské projekty v Praze v Karlíně, v Bubenči či na Letné patří mezi výkladní skříň našich luxusních rezidencí.
Projekt Fragment: Umění a technika v rezidenčním bydlení
Doposud prázdný prostor brzy vyplní rezidenční objekt pojatý jako umělecké dílo - ležící postava vojáka, která coby fragment časů minulých upomene původní účel Invalidovny. Fragment začal vznikat dříve, než jsem se setkal s Davidem. Oslovila nás inženýrská společnost, která povolovala stavbu na tomto pozemku, a nám se povedlo domluvit se s vlastníkem, kde byl komplikovaný majetkový vztah. Dali jsme QARTĚ zadání na bytový dům. Když jsme pak začali spolupracovat s Davidem, požádal jsem architekty, aby ho včlenili do svého týmu. Nálada byla tvořivá. Každý se zaměřil na své řemeslo, jemuž rozumí. Od začátku jsme stavbu chtěli propojovat se starou Invalidovnou. Chodili jsme tam na exkurze a hledali správné propojovací linky. Když už jsme u těch příběhů, povím vám, jak vznikl finální tvar této stavby. Byli jsme v restauraci Pastař u Kampy s Davidem Černým, Davidem Wittassekem a Jirkou Řezákem, který tam přinesl velký polystyrénový model celé stavby. Filozofovali jsme nad ním. David v jednu chvíli pronesl, že potřebuje nůž. Tak jsme zavolali do kuchyně. Přišel šéfkuchař s ohromnou čepicí, a ještě větším nožem.
Čtěte také: Otevření MDF souboru: Krok za krokem
Na stavbě je technicky nejšílenější její prostřední část. Jde o levitující byty zapojené do mostovky. Je hezké, jak necháváte umělcům volnou ruku. Mám rád stavby, které jsou nejenom hezké, ale i užitné. To znamená správně navržené, funkční, kde se lidem kvalitně bydlí nebo pracuje. Nereprezentují jen sochy, to je má zásadní podmínka. V Praze je mnoho hezkých staveb, ale když do nich vstoupíte, uvědomíte si, jak jsou funkčně nedomyšlené. Více než o domy jde o sochy, a to nemám rád. Stavme je, ale nenazývejme je bytovým domem. Umění by se mělo podřídit životnosti a respektovat užitnost. Druhým okruhem je ekonomika. Lidé/architekti za mnou občas přicházejí s návrhy, které nejsou ekonomicky realizovatelné. Jenže smyslem má být domy stavět, ne jenom kreslit do šuplíku nebo umísťovat vizualizace nerealizovaných staveb na Pinterest.
Vliv pandemie na výstavbu Fragmentu
Fragment měl svůj příběh. Když jsme měli začít stavět, přišel covid. Banka, co nás měla financovat, se lekla a poprosila, abychom tři měsíce počkali, jak se bude vyvíjet celosvětová pandemie. Během těch tří měsíců naše projektové a produktové týmy podrobily Fragment dalšímu zkoumání a nalezly možné optimalizace. Ta první se týkala konstrukce. Zjednodušili jsme monolity a tím pádem i fasádu, která se na ně věšela. Také jsme ustoupili od záměru vybudovat supermarket, který byl navržen v parteru budovy. Rozhodli jsme se pro menší retail jednotky související s nájemním bydlením. Tím se snížila potřeba velkého počtu parkovacích stání a my mohli eliminovat jeden parkovací suterén. My ho stále za covidu stavíme a chceme dokončit na podzim. Už víme i za kolik, neboť máme uzavřeno 90 % výběrových řízení na subdodavatele a u zbylých 10 % jsou známé ceny. Covid nás poškodil ze dvou hledisek. Prvně tedy na jaře loňského roku (jaro 2021) došlo ke zdražení, inflaci, nedostatku zboží a přetržení dodavatelských řetězců. To vše se promítlo do některých subdodávek a prodražilo nám to stavbu řekněme o 15 %.
Ekonomika a návratnost investice
Stavebně stojí 815 milionů korun. Návratnost u nájemního bydlení je velmi dlouhá. Yieldy se pohybují okolo 2,5-3,5 %, čemuž odpovídá návratnost v průměru 30 let. Jenže v dnešní inflační a covidové době se návratnost ještě více prodlužuje. Investované peníze se bohužel zdražují, ČNB zvyšuje sazby, takže počítejme spíše s 35 lety. Podstatné je, jak drahé peníze používáte.
Změna konceptu na nájemní bydlení
Od samého začátku byl Fragment připravován jako bytový dům, který developer postaví, rozdělí na spoluvlastnické podíly bytových a nebytových jednotek a rozprodá. V komplexu je 140 bytů a 10 retailů. Výsledkem by tedy byla nesourodá skupina přibližně 150 spoluvlastníků. V okamžiku, kdy jsme dokončili fázi plánování a spatřili, jak je dům krásný, přemýšleli jsme, jestli bude v silách tolika vlastníků se o něj postarat. Říkali jsme si, že dříve či později bude jejich cílem snaha ušetřit. První krok, který udělají, je ten, že vypnou osvětlení stavby v nočních hodinách. Také budou šetřit na úklidu, sadových úpravách a na zahradníkovi nebo na čištění fasády. Stavba se stane po pěti deseti letech omšelou. Nebudou prostředky nebo vůle investovat do údržby, kterou každý objekt potřebuje. Samozřejmě nemuselo by se to stát, ale mohlo by. Proto jsme se rozhodli si stavbu ponechat. Nedrobit ji do spoluvlastnických podílů, ale nechat ji ve vlastnictví jednoho subjektu. Logicky jsme tedy došli k nájemnímu bydlení. To pro nás otevřelo mnoho úplně nových disciplín na trhu - mimo jiné se zabýváme interiérovým vybavením jednotlivých bytů. Více méně a troufám si říci, že na trhu není jiná developerská společnost, která by stavěla naším stylem. Tedy postavila dům a nechala si ho v portfoliu. Co vím, tak taková neexistuje… respektive existuje jedna a tímto zdravím Víťu Valu.
Krajinná opatření a revitalizace v obci Krásná (Štítary)
Území, na kterém byla opatření realizována, se nachází v Ašském výběžku na hranici s Německem. První zmínka o Štítarech (německy Schildern) pochází z roku 1342. Název obce Štítary, která se dříve nacházela na Říšské hranici, vznikl od funkce „držet stráž" nebo „obranný štít". Štítarští tak měli v dřívějších dobách ohrožení státu povinnost strážní služby. Obec Štítary byla členěna na čtyři místní části Ängerlein, Horní Ves (Oberdorf), Dolní Ves (Unterdorf), Štítarský vrch (Schilderberg) a samotu Farnhaus. Vzhledem k bezprostřední blízkosti státní hranice se většina obce ocitla po roce 1948 v zakázaném pohraničním pásmu a zbývající obyvatelé byli nuceni odejít. Valná většina obce pak byla srovnána se zemí. Zbytky Štítar byly v roce 1975 připojeny k Aši, a v roce 1990 poté začleněny do obce Krásná. Těsně před odsunem německých obyvatel žilo ve Štítarech v 50 domech kolem 240 obyvatel, kteří se živili především zemědělstvím. V dnešní době Štítary již neexistují, ale stále se používá tohoto názvu pro pojmenování stejné oblasti, kde se dnes nachází jen dva rodinné domy (obydlen je pouze jeden), zemědělský statek a opuštěný objekt roty pohraniční stráže.
Čtěte také: Práce projektanta ve Znojmě
Komplexní pozemkové úpravy
V katastrálním území Štítary u Krásné byl na základě výsledků komplexních pozemkových úprav navržen a z části i realizován soubor vzájemně propojených opatření. Jedná se jak o opatření ke zpřístupnění pozemků a k zajištění průchodnosti krajiny, tak o vodohospodářská opatření a opatření na ochranu a tvorbu životního prostředí. Státní pozemkový úřad realizoval cesty s doprovodnou zelení, malou vodní nádrž a tůň. Jednotlivá opatření na sebe navazují a protkávají zapomenutou příhraniční krajinu.
Rekonstrukce historických cest
- Historická cesta (HC2): Základem provedených opatření je rekonstrukce historické cesty (HC2), která propojuje Štítary se sousedním Bavorskem. HC2 je 1841m dlouhá. Cesta začíná napojením na silnici Krásná - Újezd pokračuje přibližně 1 km západním směrem a následně se stáčí jižním směrem, kde končí na hranice s Bavorskem. Součástí realizace této stavby bylo i doplnění zeleně (výsadba stromů) podél cesty.
- Rekonstrukce „signálky" (HC1): Dále byla provedena rekonstrukce „tzv. „signálky" (HC1), v délce zhruba 1102m, která prochází územím od severozápadu k jihovýchodu. Jedná se o cestu, pomocí které bylo v minulosti kontrolováno hraniční pásmo. Tyto cesty, spolu se silnicí Krásná - Újezd, tvoří komunikační kostru území a slouží nejen jako přístupové cesty pro vlastníky přilehlých pozemků, ale jsou také hojně využívány turisty a cyklisty.
Vodohospodářská opatření
- Obnova vodní nádrže s litorálním pásmem: Dalším realizovaným opatřením byla obnova vodní nádrže s litorálním pásmem. Součástí je i výstavba přístupové cesty (VC14). Vodní nádrž pomáhá k zadržení vody v krajině, ke zlepšení biodiverzity území a tím i jeho ekologické stability, současně je vodní nádrž i krajinotvorným prvkem. Zároveň nádrž využívají místní obyvatelé a turisté jako přírodní koupaliště.
- Tůň: Součástí realizovaných opatření je i tůň nedaleko nejzápadnějšího bodu ČR. Tato tůň je velmi bohatá na vodou vázané organismy a je krásným doplňkem těchto realizací. Daří se zde vodním rostlinám, obojživelníkům i hmyzu.
Opatření na ochranu a tvorbu životního prostředí
Na opatření realizovaná Státním pozemkovým úřadem navázala i obec Krásná. Štítary prochází dálková turistická trasa Stezka Českem, na jejíž trase, nedaleko od obnovené vodní nádrže, nechala obec zbudovat útulnu. Dále obec na ploše biocentra, které bylo navrženo v plánu společných zařízení v rámci komplexních pozemkových úprav, vybudovala ohradu o rozloze 10 ha, kde nalezli svůj domov tři divocí koně (exmoorští pony), kteří byli pořízeni v rámci projektu Bestbelt - „Štítary - Centre of Local Biodiversity" spolufinancovaného z prostředků Evropské unie a EuroNatur, který slouží k obnovení biodiverzity v degradovaných, neobhospodařovaných mokřadech v povodí Hraničního potoka. Poníci svou pastvou, tím nejpřirozenějším a nejjednodušším způsobem, udržují prameniště a luční společenstvo. Cílem projektu je zajistit obnovu degradovaných travnatých biotopů a přispět tak ke zvýšení druhové a stanovištní rozmanitosti. V rámci projektu proběhla obnova historického sadu a výsadba historických bylinkových záhonů.
Technické parametry realizovaných opatření:
Realizační firma Street line s.r.o.:
- Malá vodní nádrž - délka hráze 92 m, výška 3,5 m, plocha 0,25 ha, objem 11 407 m³, kolaudace 28.7.2023
- Tůň - délka 31 m, šířka 12 m, objem 163,54 m³
- VC14 - novostavba, cesta je rozdělena na dva úseky, 1. úsek v délce 93 m, povrch štěrkový, kategorie P3,5/20, 2. úsek v délce 81 m, povrch travnatý, kategorie P3,5/20, bez doprovodné zeleně, kolaudace 11.8.2023
Realizační firma Komunikace Sokolov s.r.o.:
- HC2 - rekonstrukce, cesta je rozdělena na dva úseky - 1. úsek v délce 1 333 m, kategorie P4,5/30.
Soutěž Stavba roku Zlínského kraje
Ve Stavbě roku 2019 Zlínského kraje získaly ocenění výrobní areál Industry 4.0, příkladná rekonstrukce městských lázní z akcí „Z“ na krásný vodní areál a výstavba multifunkčního areálu v Zubří. Výjimečnost 2. výrobního závodu popsal také generální ředitel společnosti Hirschmann Ing. „Už při plánování zúčastněné strany říkaly, že se staví budova budoucího století. Veškeré technologie v rámci technického zabezpečení budovy jsou navzájem automaticky řízeny. Za účelem bezpečnosti a ochrany majetku byly do řídícího softwaru integrovány i další systémy jako např. EPS, SHZ, docházkový nebo kamerový systém. Kladli jsme důraz také na ekonomický provoz objektu.“
Čtěte také: Zjistěte více o pasportizaci staveb
Oceněné projekty a jejich náklady:
| Projekt | Investiční náklady | Generální projektant/dodavatel/autor |
|---|---|---|
| Hirschmann 2. výrobní závod | 2,3 mld. Kč | IPR spol. |
| Rekonstrukce městských lázní | 191 mil. Kč | N/A |
| Multifunkční areál v Zubří (Hlavní cena pro Rakovník) | 108,5 mil. Kč | KKS, spol., ARCH.Z.STUDIO, Ing. arch. |
Zásadním podnětem pro kompletní rekonstrukci byl dlouhodobě nevyhovující technický stav. V jeho rámci byly dokonce nutné významné zásahy do nosných i nenosných konstrukcí a technického zařízení budovy.
Rostoucí kvalita staveb
„Kvalita staveb, to už pozorujeme posledních možná tři pět let, rok od roku stoupá. Používají se poměrně náročné materiály, ale firmy s tím umějí pracovat. A hlavně jsme zaznamenali náročnost investorů, kteří čekají, že stavba bude opravdu ve výborné kvalitě.“ Hlavním cílem soutěže je prezentace a zviditelnění kvalitních projektů v oblasti stavitelství ve Zlínském kraji a přiblížení nových staveb a jejich autorů širší laické i odborné veřejnosti. Již 19. ročník soutěže.
tags: #soubor #krasnych #staveb #informace