Dlouhodobá sociální izolace neškodí jen lidské duši. Výzkum ukazuje, že osamělost a pocit společenského odpojení mají na tělo překvapivě obdobný vliv jako kouření patnácti cigaret denně. Podle klinické psycholožky Amy Sullivanové je osamělost jako epidemie. Neznamená to nutně být fyzicky sám, ale spíše pocit osamělosti. Osamělost se může projevovat různými způsoby - nejen smutkem, ale i podrážděností, únavou, ztrátou motivace nebo fyzickým napětím. Mnoho lidí se postupně začne kontaktům vyhýbat, nebo se jich bojí.
Osamělost a sociální izolace jsou u lidí silně zodpovědné za vyšší míru úmrtnosti. Existují studie, které prokazují, že osamělost má větší vliv na předčasné úmrtí než obezita. Osamělí trpí častěji kardiovaskulárními nemocemi, alkoholismem a také častěji umírají na sebevraždy. Navíc je u nich větší pravděpodobnost poškození imunitního systému, vzniku chorob spojených se stresem a ve starším věku i degenerativní demence.
Dopady sociální izolace na fyzické zdraví
Vědecké studie potvrzují, že kvalitní mezilidské vztahy přispívají k lepšímu fyzickému zdraví. Lidé s pevnými vazbami mají nižší krevní tlak, lepší imunitní systém a menší riziko srdečně-cévních onemocnění. Naopak, osamělost a pocit společenského odpojení mají na tělo překvapivě obdobný vliv jako kouření patnácti cigaret denně. Podle Amy Sullivanové, klinické psycholožky, nám může prospět udržování sociálních kontaktů, které posilují naši obranyschopnost proti onemocněním. Dlouhodobá osamělost má vliv nejen na psychiku, ale i na tělesné zdraví. Často se objevují i myšlenky bezvýchodnosti.
Navíc sociální kontakt ovlivňuje i náš životní styl. Ve společnosti blízkých máme tendenci lépe dbát o své zdraví - pravidelněji cvičíme, zdravěji jíme a máme větší motivaci starat se o sebe.
Dopady sociální izolace na duševní zdraví
Dobré vztahy nejsou jen oporou pro tělo, ale i pro mysl. Silné sociální vazby přispívají k lepší psychické pohodě, snižují riziko deprese a úzkosti. Když jsme součástí komunity, cítíme se podporovaní a pochopení. Sdílení starostí s přáteli pomáhá zpracovávat negativní emoce a snižuje pocity osamělosti. Lidé žijící v silných sociálních vazbách se dožívají vyššího věku. Dlouhodobá sociální izolace zvyšuje produkci stresového hormonu kortizolu.
Čtěte také: Podpora v péči o seniory: Průvodce sociální izolací a dostupnými službami
Mnozí lidé zažívají osamělost i uprostřed společnosti nebo ve vztazích, kde chybí skutečné napojení. Osamělost se může projevovat různými způsoby - nejen smutkem, ale i podrážděností, únavou, ztrátou motivace nebo fyzickým napětím. Mnoho lidí se postupně začne kontaktům vyhýbat, nebo se jich bojí. Osamělost je signál, že potřeba blízkosti, sounáležitosti a pochopení není naplněna. A to je lidské.
Vliv spánku na osamělost
Podle nejnovějšího výzkumu kalifornských psychologů je nečekaně rizikovým faktorem pro vznik problémů spojených s osamělostí nedostatek spánku. Osamělí lidé spí hůře než ti sociálně začlenění. Studie, která vznikla v kalifornských laboratořích a vyšla v odborném časopise Nature, zkoumala vztah mezi spánkovou deprivací a sociální úzkostí. Testy na zdravých dospělých lidech ukázaly, že v mozku dochází během spánkové deprivace k procesům, které jsou spojené se vznikem sociální úzkosti a mohou vést ke společenské izolaci.
Tento vztah může fungovat jako začarovaný kruh - nedostatek spánku vede k sociální úzkosti a osamělosti, což následně zhoršuje kvalitu spánku. Pro podrobnější pochopení toho, jak vztah mezi nedostatkem spánku a osamělostí funguje, je podle vědců potřeba ještě mnohem více práce.
Budování sociálních vazeb a možnosti pomoci
Sociální vazby jsou tajným receptem na dlouhověkost - pomáhají nám zvládat stres, posilují imunitu a doslova prodlužují život. Nejde o žádnou složitou vědu, ale o něco přirozeného - kvalitní vztahy s rodinou, přáteli a komunitou. Studie potvrzují, že lidé s bohatým společenským životem jsou zdravější, šťastnější a psychicky odolnější.
Klinická psycholožka Amy Sullivanová radí, jak budovat vztahy:
Čtěte také: Podpora a pomoc pro osoby v sexbyznysu
- Místo psaní zpráv zavolejte nebo se domluvte na setkání.
- Dělejte skutky laskavosti: Kupte kolegovi kávu, napište kamarádce osobní zprávu, udělejte někomu radost milou pozorností.
- Odstřihněte se od sociálních sítí: Online svět často jen prohlubuje pocit izolace. Když se lidé od sociálních médií stáhnou, začnou mnohem intenzivněji hledat skutečné vztahy.
Kdy vyhledat pomoc?
Pamatujte, že osamělost může cítit každý - bez ohledu na věk či pohlaví. Někdy je i příznakem deprese. Terapeut vám může pomoci to zvládnout a vytvořit strategii pro znovunavázání kontaktu s ostatními. Někdy se osamělost stane bludištěm, ze kterého je těžké se dostat, ale rozhovor s odborníkem může pomoci. Pro některé lidi může být navázání kontaktu obtížné - strach z odmítnutí bývá silný, přiznává doktorka Sullivanová.
Prvním krokem ven z osamělosti může být rozhovor. Sdílení s někým, kdo naslouchá, nehodnotí a pomůže se zorientovat v tom, co se děje. Společně lze hledat, kde má osamělost kořeny - zda pramení z minulých vztahů, nízké sebedůvěry, životní změny nebo aktuální krize. Naučíte se vnímat své potřeby, pocity a postupně budovat nové formy kontaktu s okolím. Existují bezpečné prostory pro ty, kdo chtějí znovu navázat spojení se světem, ale nevědí, kde začít.
Sociální izolace u dětí a role školy
Dlouhodobě zavřené školy mohou velké části dětí přinést podstatně závažnější a dlouhodobější problémy, než jsou mezery ve vzdělání. Roste počet dětí, u nichž současná situace vyvolává úzkostné stavy, deprese a další psychické poruchy. Linky důvěry jsou přetížené, dětské psychiatrické a psychologické ambulance mají beznadějně plno.
Škola jako sociální prostředí, které je pro děti z rizikového prostředí mnohdy jediným útočištěm a dokáže detekovat, že se v rodině děje něco zlého, přestala úplně fungovat. Proto při vědomí složitosti situace a všech rizik vyzývají SOS dětské vesničky ministerstvo školství a vládu, aby hledala cesty, jak co nejbezpečněji a co nejdříve vrátit děti do škol nejen jako do vzdělávací instituce, ale také jako do zásadního socializačního prostředí, které je ve vývoji dětí nenahraditelné.
Rozevírání nůžek nejen v oblasti vzdělání
Zatímco obecně se v průzkumech uvádí, že dálkového vzdělávání se neúčastní nebo velmi málo účastní okolo 10 % dětí, ve vyloučených lokalitách je tento poměr mnohonásobně vyšší. Například v sociálně vyloučené lokalitě na Karlovarsku, kde působí SOS dětské vesničky, se podle odhadu sociálních pracovnic neúčastní výuky až 75 % dětí. Problémem není jen nedostatek techniky a kvalitního připojení, ale také nezájem a zcela nedostatečná podpora ze strany rodičů. A i v rodinách, kde rodiče mají snahu děti podpořit, narážejí zejména u starších dětí na vlastní limity - neumí jim látku vysvětlit, sami tomu mnohdy nerozumějí.
Čtěte také: Účinná léčba fobií
Ve vyloučených lokalitách více než kde jinde platí naprostá ztráta režimu, děti se potulují venku v partách, stoupá například riziko užívání návykových látek. Škola byla pro tyto děti jediným místem, kde musely dodržovat nějaký řád a pravidla, a mnohdy také kde dostaly jediné teplé jídlo za celý den. A pro ty děti, které chtějí a mají na to, bývá škola jediným způsobem, jak se z vyloučeného prostředí vymanit. Teď v něm ale na mnoho měsíců uvízly a není jisté, že se jim tu ztrátu podaří někdy dohnat.
Škola základ života
Školy dělají, co mohou, aby nahradily dětem chybějící výuku a dostaly k dětem co nejvíce znalostí, které mají v daném školním roce nabýt. Bohužel, ať poskytuje škola vzdělání v on-line prostoru, nebo si s dětmi předává zadání a vypracované úkoly ve dveřích školy, veškerá její činnost se zpravidla redukuje jen na výuku. „Jako by se zapomnělo na to, že škola neplní jen roli edukační, ale také socializační a psychohygienickou,“ říká ředitelka programů podpory ohrožených rodin SOS dětských vesniček a psychoterapeutka Kateřina Dunovská. „Děti získávají v denním kontaktu se spolužáky sociální dovednosti, učí se respektovat druhé i jak se zdravě prosadit. Teď se ale už téměř rok baví s kamarády jen přes obrazovku počítače. Nemohou ani na kroužky, na tréninky, sportovat… Má to dopad nejen na jejich motorický vývoj a zdraví, ale také na jejich psychiku,“ pokračuje Kateřina Dunovská.
Sociální pracovníci SOS dětských vesniček pomáhající ohroženým rodinám napříč Českou republikou se shodují na tom, že nejvýraznějším projevem dlouhodobé absence školní docházky u dětí je naprostá ztráta denního režimu, spočívajícího v plnění povinností, ztrácí se u nich motivace k nějakému výkonu, přichází o možnost dosáhnout úspěchu. U části dětí potom současná situace vyvolává úzkostné stavy, které jsou izolací dále prohlubovány, děti se soustředí jen na své problémy, nemají rozptýlení. A v neposlední řadě v řadě rodin vzrůstají vlivem izolace konflikty, děti ani rodiče nemají kde ventilovat nahromaděnou frustraci. Více než kdy dřív hrozí domácí násilí, nejen fyzické, ale i psychické.
| Dopady sociální izolace a osamělosti | Projevy a následky |
|---|---|
| Fyzické zdraví | Vyšší riziko kardiovaskulárních onemocnění, nižší imunitní funkce, vyšší krevní tlak, zvýšená produkce kortizolu, srovnatelné s kouřením 15 cigaret denně. |
| Duševní zdraví | Úzkostné stavy, deprese, podrážděnost, únava, ztráta motivace, pocit bezvýchodnosti, sociální úzkost, zvýšené riziko sebevražd. |
| Děti a vzdělání | Ztráta sociálních dovedností, motorického vývoje, psychické problémy, ztráta denního režimu, nedostatečná účast na online výuce (zejména ve vyloučených lokalitách), ztráta motivace, konflikty v rodinách, riziko užívání návykových látek. |
| Dlouhověkost | Vyšší míra úmrtnosti, menší odolnost proti stresu. |
tags: #vliv #socialni #izolace #na #zdravi