Ještě v minulém století to vypadalo, že tradiční maltu z písku, vody, hašeného vápna a cementu pro zdění a omítání a připravovanou přímo na stavbě nic netrumfne. To už ale dlouho neplatí. Dnes už je běžnější příprava malty smícháním průmyslově vyráběných omítkových směsí (např. Profimalt) s vodou. Průmyslově vyráběné směsi (nazývané také suché maltové směsi) mohou obsahovat kromě písku a vápna další složky, které dodají omítce speciální vlastnosti. Při použití těchto směsí navíc máte jistotu, že používáte kvalitní vstupní komponenty a nemusíte se ani starat o správný poměr jednotlivých složek. Tato univerzální pojiva doporučujeme především zedníkům-začátečníkům, nebo pokud nepotřebujete velké množství malty.
Pokud nechcete být odkázáni pouze na pytlované směsi a chcete ušetřit až desetinásobek peněz, můžete si maltu namíchat sami. Znalost, jak správně míchat maltu, se díky pytlovaným suchým směsím pomalu vytrácí. Přitom stačí jen vápno, cement, písek a voda. Doma namíchaná malta je přitom až desetkrát levnější než pytlovaná, i když její příprava logicky zabere víc času a práce.
Malta patří mezi základní spojovací materiály, bez kterých se neobejde téměř žádná stavební práce. Po maltě sáhnete při zdění, omítání i lepení, a proto je potřeba vybrat vhodný typ s ohledem na způsob využití. Předpřipravené maltové směsi, které se při svépomocných pracích využívají nejčastěji, se od sebe liší složením a mají různé vlastnosti.
Výběr správného písku
Na zdárném výsledku maltové směsi má zásadní význam volba písku. Volba nesprávného typu písku bývá častou příčinou neúspěchu a problémů. Musíte totiž vědět, na co konkrétně budete maltu používat. Budete zdít, betonovat, připravovat betonový potěr, jádrovou omítku? Písek totiž v maltě hraje roli plniva a podle písku bude mít malta určité vlastnosti.
Písek se dá rozdělit na praný a kopaný. Rozlišujeme zde ostrost písku - čím méně jílu je v písku obsaženo, tím je písek ostřejší. S ostrým pískem v maltě se o něco hůř pracuje, zato máte záruku, že směs bude na stěně držet a nepopraská. Naopak čím víc je písek jílovatější a hlinitější, tím je malta soudržnější, víc lepí, ale je náchylná k popraskání. Také platí, že čím je písek hrubší, tím více pojiva (vápna) je potřeba do směsi zamíchat. Cílem je vytvořit vláčné těsto, se kterým se bude dobře manipulovat.
Čtěte také: UNI Hobby betonová směs – co potřebujete vědět
Pro omítkovou maltu je podstatná volba toho správného druhu písku. Jiný písek můžete použít pro betonování nebo pro zdění, jiný pro omítky. Záleží na ostrosti a zrnitosti písku. Ostrost písku se určuje množstvím obsahu jílu v písku - čím je jílu méně, tím je písek ostřejší. Ostrost písku má vliv na to, jak se se směsí následně pracuje a jaké má vlastnosti. Další podstatnou vlastností je zrnitost písku. Čím je zrnitost větší, tím více je potřeba přidat pojiva - vápna.
Typy malt a jejich specifika
Malty se dělí podle způsobu využití nejčastěji na zdicí, omítkové, lepicí a správkové. Malta se standardně skládá z vody, písku a třetí složky - vápna, cementu, nebo obojího. Podle toho se dělí na maltu vápennou, cementovou a vápenocementovou. Přidáním dalších složek nebo obměnou některé z nich se pak vytváří speciální typy malt, ať už jde o sádrové, šamotové a další. Při výběru maltové směsi vždy pečlivě nastudujte informace psané na pytlích.
Vápenná malta
Čistá vápenná malta se nejčastěji využívá pro zhotovení vnitřních omítek, případně se uplatňuje i při rekonstrukcích historických budov. Ve srovnání s jinými typy malt má vysokou elasticitu, ale menší pevnost. Běžné malty z čerstvého vzdušného vápna se připravují v poměru 3 dílů písku na 1 díl vápna. Podtypem vápenných malt jsou ty připravené z hydraulického vápna, které se vyrábí žíháním vápence obsahujícího jíl a jiné nečistoty. Tyto malty mají vyšší pevnost a rychleji tuhnou.
Vápenná malta na omítání se používá hlavně do vnitřních prostor, je prodyšná, umožňuje prostupnost vodních par. Míchá se obvykle v poměru 1 díl vápna a 3 díly písku. Vápenná malta je vhodná zejména na vnitřní omítky stěn a stropů. Zpravidla ji využijete v sušším prostředí, jelikož tvrdne pouze na vzduchu. Míchá se v zásadě v poměru 120 až 140 kg vápna (dle požadované pevnosti) na 1 metr krychlový písku.
Vápno se používá k vyrovnávání stěn a stropů v místnostech s nízkou a normální vlhkostí. Je ideální pro dokončování zdiva, které dobře absorbuje vodu: malta na cihlách rychle schne. Bez zavedení dalších látek má vápenná omítka nízkou pevnost. Hotovou směs můžete skladovat až tři dny, ale její plasticita se postupně snižuje. Takováto stavební směs je vhodná pouze pro vnitřní práce při aplikaci na kamenné, dřevěné, dřevovláknité, cihlové a cementové podklady.
Čtěte také: Vlastnosti rychleschnoucích betonových směsí
Štuková malta je trochu hustší vápenná malta, která je rovněž směsí 1 dílu vápna ku 3 dílům písku. Pro finální úpravu stěn si připravte jemnou štukovou maltu, která vyžaduje jemně prosátý písek a dodržení už zmíněného poměru 1 : 3. Pro zpevnění je do této jemné omítky možné přidat i cement, ale jeho množství by nemělo přesáhnout zhruba padesátinu celkového množství omítky.
Vápenná omítka se často doporučuje místo cementových malt. Zejména stěny starších chalup, které se potýkají s vlhkostí od základů, mohou skrze vápennou omítku tuto vlhkost lépe odvádět. Porézní a nasákavé vápenné omítky často „fungují“ na chalupách s neizolovanými základy mnohem lépe než moderní maltové směsi s vysokým obsahem cementu. Na rozdíl od cementových omítek není vápenná tak pevná, ale právě její pružnost a schopnost přizpůsobit se vyšší pravděpodobnosti dilatačního pohybu starých staveb z ní dělá mnohem vhodnější materiál pro vnější i vnitřní povrchovou úpravu stěn. Vápenná omítka se lépe vypořádá s vlhkostí a oproti cementovým maltám je mnohem méně náchylná k praskání v důsledku dilatace stavby.
Vápenné omítky snadno koupíte ve formě suchých hotových směsí. Chcete-li si omítku sami namíchat, lze docílit kvalitního výsledku různými způsoby, přičemž vedle písku a vody lze použít různé formy vápna, tedy kaši z hašeného vápna, dnes nejčastěji používaného suchého vápenného hydrátu, ale i nehašeného kusového vápna.
Plnivem je tedy kopaný nebo říční písek, pojivem hašené vápno nebo namočený vápenný hydrát. Směs připravujte v poměru 1 díl vápna a 3 díly písku. Dostatek vápenného pojiva je důležitý k tomu, aby se směs dobře zpracovávala. Nadbytek ale žádoucí není, vyšší množství vápna sníží pevnost omítky a zvýší její sklon k praskání.
Počítejte se spotřebou zhruba 140 až 210 kg vápna na jeden krychlový metr písku. Pro vnější štukové omítky nebo vnitřní omítky do vlhkého prostředí se spotřebuje zhruba 250 kg vápenného hydrátu na jeden krychlový metr písku.
Čtěte také: Pytlovaná betonová směs: Kompletní průvodce
Cementová malta
Pro zdění v místech s vyšší vlhkostí se využívají pevné cementové malty, které představují obdobu betonu. Vyznačují se dobrou soudržností a vysokou pevností. Hodí se pro použití ve vnitřních i venkovních prostorách a volí se do intenzivně namáhaných míst. Po cementové maltě sáhněte při zhotovení podezdívek nebo tam, kde bude docházet k výraznějšímu tlakovému zatížení (například v okolí překladů). Počítejte však s tím, že cementové malty jsou obtížněji zpracovatelné a špatně izolují teplo.
Cementová malta je určena pro omítání trvale vlhkých prostor (prádelna, koupelna, toaleta, sauna, sklep apod.). Vyznačuje se vysokou pevností a dobrou soudržností. Nachází proto dobré uplatnění také u vysoce namáhaného zdiva, zejména cihelného. Při míchání dodržujte poměr 250 až 450 kg cementu na 1 metr krychlový písku a 240 až 350 litrů vody. V zásadě to odpovídá poměru 1 díl cementu na 4 díly písku.
Cementová malta na omítání je málo prodyšná, vytváří pevný a odolný povrch, hodí se do vlhkých prostor, ale není vhodná přímo na vlhké zdi. Cementová omítka je vhodná například do sklepa.
Vápenocementová malta
Nejuniverzálnějším typem malt jsou vápenocementové, které obsahují podíl vápna i cementu. Vyznačují se větší pevností a hustotou než čistě vápenné malty, ve srovnání s cementovými se však podstatně lépe zpracovávají. Protože mají nižší stupeň nasákavosti než vápenné omítky, jsou vhodné i pro zdění v místech kontaktu zdiva se zemí. Využívají se jak pro zdění, tak omítání ve vnitřních i venkovních prostorách.
Malty na bázi cementu a vápna lze nazvat univerzálním materiálem pro zahájení povrchové úpravy. Je vhodný pro venkovní i vnitřní použití, používá se v obytných a průmyslových prostorech, skladech, garážích a přístavbách. Vápenocementová malta (nebo také univerzální malta) se užívá k vnějšímu i vnitřnímu omítání stěn ve vlhkém prostředí, případně k omítání zdí v místech, kde jsou vystavené vyšší námaze či většímu opotřebení (např. schodiště). Cement totiž maltě dodává po vytuhnuti lepší mechanické vlastnosti. Tuto maltu míchejte v poměru 140 kg vápna a 60 kg cementu na 1 metr krychlový písku. Cementová složka v maltě snižuje prodyšnost omítky - tudíž i schopnost zdiva „dýchat“.
Omítky na bázi cementu a vápna se vyznačují uchopitelností, plasticitou a elasticitou, propustností pro páry a nízkými náklady. Nevýhody cemento-vápenné omítky jsou také k dispozici. Po dokončení práce a sušení si můžete všimnout, že povlak získal drobné nepravidelnosti. Malta na bázi vápna, zejména s malým podílem cementu, se nemusí zdát dostatečně tvrdá.
Vápenocementová malta na omítání je méně prodyšná, je tvrdší, pevnější a více odolná, ale nehodí se na vlhké zdivo. Míchá se v poměru 1 lopata hašeného vápna, 1 lopata cementu a 3-5 lopat písku.
Alternativa: Maltovinové pojivo Multibat PLUS
Dnes drží prvenství maltovinové pojivo Multibat PLUS, který po důkladném testování v praxi a „na ostro“ ukázal, že nabízí nejen levnější, ale i kvalitnější zdění a hlavně omítání. Multibat PLUS plně nahrazuje cement a vápno při přípravě malt. Složení Multibatu PLUS (vyrábí se mletím portlandského slínku s anhydritem, tj. síranem vápenatým a dalšími složkami a přísadami, které upravují výsledné vlastnosti připravovaných malt) napovídá, že jeho tvůrce usiloval jak o snazší práci, tak vyšší a stabilní kvalitu.
Z jednoho 25 kg pytle Multibatu PLUS můžeme namíchat až 90 litrů čerstvé zdicí malty nebo omítnout plochu 6 m2 při tloušťce omítky 15-20 mm. Toto balení (25 kg) bylo nastaveno pro snazší manipulaci. Pytle jsou z výroby expedovány na paletách EUR s obsahem 56 pytlů (1,4 tuny).
Příprava a míchání malty
Maltu budeme míchat v kolečku. První zásadou je, že vnitřní povrch koleček důkladně vypláchneme vodou - tím zabráníme, aby se malta nezačala na stěny kolečka lepit. Pro směs na zdění smícháme písek, vápno a cement. Největší podíl ve směsi bude tvořit písek. U malty pro zdění smíchejte písek, vápno a cement v poměru 4 : 3 : 1. Písek slouží ve směsi jako plnivo a vápno má funkci pojiva. Směs nejprve smíchejte v kolečku na sucho, důkladně ji promíchejte a nakonec přidejte vodu. Čím déle mícháte - tím lépe.
Pokud potřebujete si namíchat omítkovou směs tradičním způsobem, nejdříve si promíchejte suché komponenty směsi a až poté opatrně přidejte vodu. Pozor abyste maltu „neutopili“. Mísidlo pro míchání malty na omítání. Pokud použijete míchačku, nalijte do ní nejprve 60 až 70% potřebného množství vody. Pak přimíchejte vápno a cement (v případě vápenných omítek stačí 1 lopata cementu na celou míchačku). Jednotlivé složky je vždy třeba smíchat v takovém poměru, aby malta byla „lepivá“, dobře se nahazovala na stěnu a neopadávala. Příliš řídká malta bude sjíždět ze zednické lžíce a při aplikaci bude opadávat dolů. Pokud se při rozhodování nad správným poměrem složek budete řídit pouze „okem“ a „zdravým rozumem“, můžete na to doplatit. Než získáte dostatek zkušeností, míchejte maltu raději vícekrát a v menších dávkách. Rozmíchaná malta totiž rychle tvrdne, a poté ji už nemůžete použít.
Používáte-li míchačku, dáte dovnitř nejprve kyblík vody, potom písek, vápno a nakonec cement. Mícháte-li omítkovou směs v míchačce, vždy nejdříve do míchačky nalijte kbelík vody, potom písek, vápno a nakonec cement. Naši předkové maltu míchali na rovné zemi, kdy vzájemně mísili jednotlivé hromádky, které nasucho přehazovali. Díky tomu vidíte jednotlivé poměry jednotlivých složek. Po promíchání hromádek suchou směs přemístíte do kolečka a přidáte vodu.
Poslední ingrediencí, kterou do malty přidáte, je voda. Zde je potřeba přidávat opatrně, abyste maltu takzvaně neutopili. Jinak byste museli do směsi přidat písek a vápno. Množství vody nelze přesně určit, musíte vždy vycházet z vlhkosti písku. Pokud je písek skladován venku a prší do něj, bude poměr vody jiný než u písku vyschlého. Vodu přidávejte proto tak,abyste docílili té správné mazlavosti směsi. S řídkou maltou se bude špatně pracovat, jednak bude sjíždět ze lžíce a bude i opadávat ze stěny dolů.
Pytlovaný vápenný hydrát se před mícháním rozmíchá ve vodě podle návodu.
Pro snazší dávkování písku je možné pracovat s objemovou hmotností 1,5 kg/dm3. Dávka vody je jen orientační a závisí na více faktorech, např. vlhkosti písku nebo požadované konzistenci. Kvalitu vápna je nutné vyzkoušet a podle toho dávkovat optimální množství přesně na typ zdiva vašeho domu. Přitom namíchat maltu správné konzistence je základ, aby se omítka snadno nahazovala na stěnu, držela a zároveň byla odolná a během zasychání se v ní netvořily praskliny. Různý poměr a různá kvalita vstupních surovin navíc také ovlivňují životnost omítky.
V každém případě zajistěte, aby ve směsi bylo dostatek pojiva, a směs se tak mohla snadno zpracovávat. Pokud vám při práci ještě před nanesením ztvrdne, je potřeba ji rozmíchat nejen s vodou, ale i s další porcí čerstvé malty.
Pro práci s omítkou budete potřebovat kbelík nebo jiný kontejner, vrták s míchačkou, stěrkou, špachtlí, špachtlí nebo stěrkou, struhadlo. Aby výsledek omítací práce nezpůsobil stížnosti, je nutné použít vysoce kvalitní komponenty. Je lepší koupit cement pro značku M-400, která nemá hrudky, je drobivý. Přesný počet složek závisí na požadované hustotě, pevnosti a tažnosti (ukazatele jsou regulovány normou písku, cementu a vápna).
Aplikační postupy
Před nanesením omítky na zeď ji musíte pečlivě připravit. Tento proces zahrnuje odstranění starého dekorativního povlaku. Pokud se omítka odlupuje, bude nutné ji zcela očistit. Poté, co očistí základnu od prachu a nečistot, jsou naplněny hlubokou penetrací. Pro zjednodušení procesu nivelačních stěn jsou zapotřebí omítkové majáky. Jedná se o děrované pásy různých tlouštěk z kovu, které se snadno instalují na stěny. Instalace začíná od okraje stěny (přibližně 30 cm od rohu). Podobně působí na druhý konec zdi. Horní a dolní část do majáků je zkroucena samořezným šroubem, mezi nimi jsou taženy nylonové nitě.
První vrstva omítky se nazývá sprej. Je třeba maximalizovat vyplnění všech pórů, předúpravu podkladu a zlepšit přilnavost omítky ke zdi. Roztok by neměl být příliš silný. Druhá vrstva se nazývá zemina, je hlavní a má tloušťku až 5 cm, ale ne méně než 1,5 cm. Sádra je pro ni poměrně silná. Nanáší se po zaschnutí první vrstvy stěrkou nebo stěrkou, přebytek se odstraní kovovou špachtlí. Poté, co je vrstva vyrovnána, ale nechte ji trochu drsnou. Třetí vrstva je nutná k odstranění drobných třísek a dalších defektů a finálního vyrovnání povrchu. Konzistence směsi by měla být stejná, jako by byla nastříkána. Hmota se nanáší na mírně navlhčenou základnu, tloušťka vrstvy je 2 až 3 mm.
Ceny omítky na bázi cementu a vápna se pohybují od 6 rublů za kilogram nebo 150 rublů za balení 25 kg. Směsi cementu a vápna jsou nejvhodnější volbou pro vyrovnání fasád, vnitřních stěn a dalších povrchů.
Vzhledem k použití cementu, při použití cementu je důležité dodržovat správnou tloušťku vrstvy, aby se dosáhlo správné pevnosti a trvanlivosti. Pokud je vrstva příliš tenká, konstrukce bude křehká a pravděpodobně se bude snadno praskat.
Historický kontext a výroba pojiv
Vápno je používáno již od starověku. Zmínky o vápně lze najít v knihách Mojžíšových a ve Starém zákoně. Vápnem je pojeno zdivo např. na Velké čínské zdi. Začátky výroby jsou pak spojeny s rozmachem Římské říše, kde se vápno hojně používalo pro zdění vodních staveb a přírodních pucolánů (vulkanických popelů a skel).
Vzdušné vápno se vyrábí pálením vápenců nebo dolomitických vápenců při teplotách 1000 až 1250 oC. Pro výpal se používají ostře tříděné vápence, tj. s třídou zrnitosti 40 - 80 mm nebo 120 - 180 mm. Hašení vápna je reakce oxidu vápenatého s vodou za vzniku hydroxidu vápenatého, který s vodou tvoří vápennou kaši. Rychlost hašení ovlivňuje stupeň výpalu vápna, příměsi ve vápně a teplota hasicí vody a vápna. Zvýšením teploty se rychlost reakce zvyšuje, je-li teplota vyšší než 100 °C, vápno se tzv. „spálí“, tj. vytvoří se hydrát, který dále nepoutá vodu. Vzniklá kaše se přepustí do jámy, kde se nechá určitou dobu odležet. Odležení vápenné kaše je nutné, vede k rozpojení aglomerátů zrn hydroxidu a ustanovení reologické rovnováhy. Tvrdnutí vápna je výsledek jeho reakce se vzdušným oxidem uhličitým. Tento proces, nazývaný karbonatace, probíhá v omítce velmi pomalu a je řízen difuzí oxidu uhličitého do pórového systému omítky, který se vytvořil z omítkové směsi po odsátí vody nasákavým zdicím materiálem.
Portlandský cement je hydraulické pojivo, které se vyznačuje vysokými počátečními i konečnými pevnostmi. Neobsahuje téměř žádné volné vápno (CaO < 1 %), vypaluje se při teplotách vyšších než 1450 °C, tedy nad mez slinutí. Dnešní výrobní postup cementu se skládá z několika fází: těžby a přípravy surovin, mletí surovinové směsi, výpalu slínku a mletí cementu.
Při výběru stavebních materiálů je důležité zvážit jejich vlastnosti a vhodnost pro danou aplikaci. Vápno a cement jsou vhodné pro různé účely a mají své specifické vlastnosti, které je důležité zohlednit při stavbě domu.
tags: #smes #cementu #vapna #a #vody #na