Teplovodní podlahové vytápění je nízkoteplotní, ekonomicky úsporný a esteticky nerušivý otopný systém. Jako nízkoteplotní otopný systém využívá pro dosažení požadované teploty v prostoru otopnou vodu o teplotě nižší než klasické systémy radiátorové. Při přenosu tepla do prostoru je využíván fyzikální proces sálání, při kterém se energie šíří do prostoru ve formě elektromagnetického záření prostřednictvím naakumulované topné desky.
Využitím principu přenosu tepla sáláním je možné dosáhnout dalších úspor energií, a to v rozsahu 10 % až 13 %. Ekonomii provozu podlahového vytápění lze významným způsobem pozitivně ovlivnit kombinací s nízkoteplotními zdroji, jako jsou např. tepelná čerpadla THERMIA.
Montážní práce je třeba provádět podle projektu či návodu k montáži. Skladba podlahy, montáž, zapojení, regulace, zdroj tepla a další části otopné soustavy musí odpovídat příslušným normám. Instalace teplovodní podlahové otopné soustavy musí následovat po předchozí instalaci elektrického, sanitárního nebo dalšího potrubního vedení. Konstrukce musí být dokončena spolu se všemi otvory v budově tak, aby v budově nevznikal průvan.
Materiály pro podlahové vytápění
Vícevrstvé trubky ALPEX s hliníkovou vrstvou a plastové trubky FRÄNKISCHE jsou často testovány podle národních a evropských norem, které vyžadují testování výrobků za extrémních podmínek, jako je vysoká teplota a tlak. S dosaženými výsledky je trvanlivost produktů určena výpočtem podle standardizovaných a mezinárodně uznávaných metod.
Skladba podlahového vytápění
Ideální skladba pro instalaci podlahového vytápění je taková, která zabezpečí dostatečnou tepelnou izolaci ve vztahu, zda je instalace podlahového vytápění na podsklepenou nebo nepodsklepenou místností, pevnostní fixaci topné trubky a stabilitu betonové desky. Vliv na výškovou skladbu podlahového vytápění má i typ betonové mazaniny.
Čtěte také: Betonové ploty svépomocí
Mokrý způsob instalace
U mokrého způsobu je otopný had zalit přímo v betonové mazanině nad tepelně-zvukovou izolací. Teplota otopné vody většinou stačí v rozmezí 35 až 40 °C. Podlaha pracuje s měrným tepelným výkonem nad 50 W/m2.
Skladba se systémové desky (Tacker)
Skladba se nazývá také tacker. Je založena na použití izolační desky z polystyrénu s kontrolovanou kvalitou podle ČSN EN 13163 [8]. Deska je opatřena vodotěsnou a proti protržení odolnou PE fólií s tkaninou, která izoluje proti záměsové vodě z mazaniny a vlhkosti. Přesah fólie na podélné straně brání vzniku tepelných a akustických mostů. Díky spojování desek pomocí zámků se vytvoří jednolitá plocha, odolná proti zatečení směsí, kterými je podlahové vytápění zaléváno. Na povrchu je deska opatřena fólií, která působí jako parozábrana a zároveň zvyšuje odolnost desky proti poškození v průběhu stavby. Umožní přesně dodržet stanovené rozteče trubek. Je součástí tepelné izolace podlahy. Natištěný rastr pro pokládku umožňuje rychlou a přesnou pokládku trubek.
Podle potřeby (v návrhu projektu) se může použít izolační deska s kročejovým útlumem podle ČSN EN 13163 [8]. Ta je tvořena ze dvou vrstev: 1 - izolační deska z polystyrenu (EPS TK 5000), 2 - zesílená fólie z polystyrenu tvarovaného za tepla (tloušťka 0,9 mm). Materiál EPS TK 5000: expandovaný polystyren s kročejovým útlumem až 29 dB. Kročejový polystyren se vyrábí elastifikací klasického polystyrenu, kdy je narušena uzavřená struktura pórů - bublinky prasknou a umožňují vyfouknutí a zpětné nafouknutí. Polystyren je pak elastičtější. Oproti minerální vlně má polystyrén větší tuhost a menší stlačitelnost. Kročejový polystyren se aplikuje v tloušťce od 40 mm. Díky menší rozteči pokládky je tacker deska vhodná pro skládání především v menších členitých místnostech. Většinou se používá tam, kde se mají vytápět velké plochy (výrobní haly, tělocvičny apod.).
Pokládka pomocí lišt
Možností upevnění trubkových hadů ke konstrukci podlahového vytápění je řada. Lišty se připevňují sponkami k podkladní izolaci, na které je položena polyetylénová fólie. Některé lišty jsou již těmito sponkami opatřeny od výrobce. Pokládají se ve vzdálenosti cca 1 m od sebe a umožňují přesně dodržet stanovené rozteče trubek. Zámky vodící lišty umožňují spojování vodících lišt bez použití nářadí. Vhodně tvarované otvory nebo upínací příchytky na horní straně zajišťují fixaci trubek během montáže.
Systém se suchým zipem
Patří mezi relativní novinky v oblasti podlahového vytápění prováděného mokrým způsobem. Největší výhodou montáže je zvýšení produktivity práce, protože čas pokládky je asi o 30 % kratší než u jiných způsobů montáže. Trubka je při výrobě ve volné spirále obalována páskou jedné části suchého zipu. Při montáži se trubka pokládá na systémovou desku, která je kryta druhou částí suchého zipu. Položení trubky probíhá bez montážního nářadí. Pracovník pokládá trubku podle rastru, vytištěného na desce. Trubka se pouze lehce přišlápne nohou k rohoži. Výhodou může být i velmi malá konstrukční výška, například 21 mm. Pro rekonstrukce a instalace s omezenou stavební výškou se používá systém, kdy deska z lisovaného polypropylenu je opatřená samolepící vrstvou a pokládá se na ošetřenou pevnou podlahu.
Čtěte také: ROOFTEK: Montážní návod pro asfaltové pásy
Suchý způsob instalace
Tento způsob montáže se využívá tam, kde postačí měrné tepelné výkony do 50 W/m2, např. jako dodatková otopná plocha, či kde stačí pouze temperovat nebo se požaduje nízká konstrukční výška podlahy (rekonstrukce), nebo není možné použít mokrý způsob. Výhodou za sucha pokládaného systému podlahového vytápění je jeho nízká stavební výška (28-53 mm). Systém je lehký a lze jej položit přímo na původní podlahu. Trubku lze pokládat pouze do meandru. Pokládací desky jsou na horní straně dodatečně opatřeny nakašírovanými tepelně vodivými profily z hliníku, pozinkované oceli, určenými k uchycení topných trubek a pro rovnoměrné rozvrstvení tepla. Spodní stranu desek tvoří polystyrén nebo jiný tepelně izolační materiál. Pro konce smyček se vyrábějí vratné desky. Oblouky se tvarují pod úhlem 180°. Většina suchých způsobů montáže podlahového vytápění se provádí trubkami z polyetylénu, polybutylénu. Možná je také instalace z měděných trubek.
Pokládka a připojení potrubí
Trubky je možno pokládat několika způsoby: do spirály, meandru nebo dvojitého meandru. Nejpoužívanější způsob je do spirály, protože zajišťuje rovnoměrné povrchové teploty v celém topném okruhu a šetrnou pokládku otopného potrubí díky bezproblémovým 90° trubkovým obloukům. U všech ohybů oblouků je bezpodmínečně nutné dodržet přípustný poloměr ohybu trubky určený výrobcem.
Lisovací zařízení pro realizaci systémů ALPEX, ALPEX - GAS ale i IVAR.PRESS FITTING SYTEM je možné si vyžádat prostřednictvím našich obchodních partnerů a zapůjčení je do 30 dní ZDARMA.
Do skříňky vložte rozdělovač a upevněte jej na vodicí lišty ve skříňce. Tělo rozdělovače s průtokoměry je na přívod teplé vody a umístěte ho nahoru. Začátek potrubí provlékněte pod vodicí lištu ve skříni, oblouk potrubí zafixujte vodicím obloukem 5058 a začněte namotávat potrubí v požadované délce okruhu. Potrubí namotávajte do tvaru "šneka" tak, jak je znázorněno na obrázku. Po namotání všech okruhů upevněte pomocí svěrných šroubení RCS16 potrubí UHP16 nebo PEXALPEX16 do rozdělovače. Vstup teplé vody upevněte tam, kde jsou průtokoměry a vratnou vodu pod tím, vždy tak, aby okruhy, přívod a zpátečka byly v rozdělovači nad sebou.
Zalévání a zrání zálivky
Bez ohledu na způsob montáže se po dokončení instalace trubek, jejich napojení na rozdělovač, systém propláchne a následně napustí vodou požadované kvality. Všechny jednotlivé smyčky otopné soustavy je nutno důkladně odvzdušnit. Před zalitím zálivkou musí být ověřena těsnost topných okruhů tlakovou zkouškou vodou.
Čtěte také: Jak na montáž sádrokartonu?
Po zalití plochy betonem, anhydritem, je důležité prostor na 48 hodin uzavřít a zamezit průvanu pro zamezení rychlého odparu vody a správné vyzrávání zálivky. Výrobci systémů podlahového vytápění předepisují přesný postup, jak co nejvíce proces zrání zálivky zkrátit i s ohledem na tloušťku a druh zálivky. Je nutné tento proces dodržet, nikdy ho nezkracovat, například vytápěním se stavebními topidly atp. Součástí procesu je i postupné zvyšování teploty v podlahovém vytápění. Detaily lze nalézt v technické dokumentaci systémových dodavatelů. Při nedodržení postupu hrozí pokles pevnosti a pružnosti desky, její prasknutí.
Po zabetonování instalace podlahového vytápění, položení nášlapné vrstvy a zhotovení omítek i s malbami osaďte rám s dvířky a posuvný plech na spodku skříňky položte na zhotovenou podlahu.
Podle ČSN EN 1264 [6] musí být anhydritové a cementové potěry před pokládkou podlahových krytin nahřáté - vytápěné.
Přísady do betonu
Plastifikátor
Plastifikátor zadržuje molekuly vody v betonu, čímž zvyšuje jeho kvalitu a přispívá k lepšímu prostupu tepla a zvýšení topného výkonu. Zvyšuje nivelační schopnost betonu, snižuje spotřebu vody a paropropustnost betonů. Zlepšuje zpracovatelnost betonu, usnadňuje jeho zatékání a zlepšuje odolnost betonu vůči praskání. Spotřeba: 10 kg plastifikátoru na cca 25 m2 betonové mazaniny 5 cm výšky nebo 1,4-2,0 l na každých 100 kg cementu, přesný mísící poměr a způsob použití uvádí výrobce na obalu výrobku.
Regulace podlahového vytápění
Stále častěji se při instalacích podlahového vytápění setkáváme s nevhodně zvolenými a následně použitými typy mísicích sestav, které mají zabezpečit odpovídající teplotní regulaci otopné vody podlahového vytápění. Především se jedná o mísicí sestavy ve vztahu k různým typům nízkoteplotních zdrojů, jakými jsou např. tepelná čerpadla THERMIA. Jaká mísicí sestava pro podlahové vytápění je ta správná? Nedodržení stanovených teplotních (hygienických) limitů podlahového vytápění dle ČSN EN 1264-1÷4 může za určitých dalších okolností, způsobit problémy osobám v prostoru se vyskytujícím. Především se jedná o problémy s krevním oběhem.
Čištění a ochrana otopných soustav
Při provozu otopných soustav dochází vlivem chemických procesů k tvorbě kalů, inkrustací, korozi kovových součástí a dále i k množení kolonií řas a bakterií. Všechny tyto jevy mají za následek snížení účinnosti celé soustavy, narušení jejího provozu. Minerály, které jsou součástí vody, vytvářejí pevné usazeniny na vnitřních stěnách a zhoršují funkčnost regulačních armatur. Dále mají za následek zvýšení tlakových ztrát v potrubí a tím snížení výkonu otopné soustavy. Všeobecně doporučený interval pro čištění otopných soustav je cca 7-10 let.
Čisticí kapalina
Čisticí kapalina účinně zbavuje soustavy rzi, vápenatých a kalových usazenin. Princip čištění je založen na chemické reakci vodního kamene a oxidu železa s organickými kyselinami a dalšími přísadami. Kapalina se ředí v poměru 1 litr na 200 litrů vody a lze ji použít pro všechny typy materiálů běžných v topenářství, jako jsou ocel, hliník, měď a plast bez rozdílu druhu usazeniny. Průběh čištění se kontroluje měřením pH roztoku za pomoci lakmusových proužků, které jsou součástí balení. Vyčištěná soustava zvyšuje svou účinnost, což vede ke snížení celkových nákladů vynaložených na vytápění.
Inhibitor
Inhibitor je kapalina, která chrání všechny materiály běžně používané v otopných soustavách včetně hliníku a jeho slitin. Ochrannou složku tvoří například molybdenany, ale i jiné látky, které uvnitř vytváří ochranný mikrofilm. Ten brání vzniku vápenných usazenin a zároveň zabraňuje otopné vodě elektricky vodivě spojit různé druhy kovů. Brání tak tvorbě galvanického článku, čímž zamezuje vzniku koroze a usazenin složených z korozních produktů. Chrání i plastové potrubí před růstem řas. Inhibitor je trvalý a stálý, s měřitelným obsahem ochranné složky. Inhibitor udržuje regulační a řídicí mechanizmy, včetně potrubí, bez suspendovaných částic. Ředí se v poměru 1 litr na 200 litrů vody.
Kombinované vytápění
Montážní firmy nabízejí také kombinaci vytápění jedné nebo více místností elektrickými kabely nebo hady podlahového vytápění. Jedná se o švédský systém SDHS (Sweden Dual Heating System). Prvotní je teplovodní podlahové topení jako hlavní zdroj vytápění s využitím nízkoenergetických zdrojů (tepelná čerpadla, kondenzační kotle, solární systémy). Elektrické podlahové topení slouží pro potřeby rychlého vytopení místností při poklesu venkovních teplot v přechodném období jako je podzim a jaro. Elektrické podlahové topení funguje i samostatně. Nemusí tedy být použit systém teplovodního podlahového topení do celého domu.
Odborná školení
Odborná školení jsou námi, jako dodavatelem vícevrstvého potrubí ALPEX, doporučována a realizována ve školicích střediscích v Podhořanech u Kralup n. Vl. a v Jablonci n. N. Po dohodě s příslušným obchodním zástupcem je možné je realizovat po celé České republice. Na základě absolvovaného školení obdrží každý účastník Certifikát.
tags: #montazni #lista #pro #podlahove #vytapeni #16