Správný výběr sklonu střechy je zásadní nejen pro estetiku domu, ale především pro jeho funkčnost a dlouhodobou udržitelnost. Sklon střechy je jedním z nejdůležitějších parametrů při návrhu a realizaci střechy. Ovlivňuje nejen architekturu objektu, ale také jeho funkčnost, odolnost vůči povětrnostním vlivům a náklady na výstavbu i údržbu. Sklon střechy se obvykle udává ve stupních (°) nebo jako poměr výšky k délce (např. 1:2).
Při stavbě či rekonstrukci střechy je nutné zamyslet se nad tím, zda ji chceme koncipovat jako sedlovou, valbovou nebo třeba pultovou. Její tvar a sklon však nejsou jen otázkou estetiky - hrají zásadní roli i ve výběru správné střešní krytiny. Volba typu střechy by se kromě našeho vkusu a celkového designu domu měla odvíjet především od toho, jak využíváme podkroví. Ať už řešíte sklon střechy u zděného domu, nebo dřevostavby, tak ho volíme dle dvou hlavních aspektů. Jedním z nich je fakt, zda a jak se bude využívat prostor pod střechou (půda k ukládání věcí, obytné podkroví atd.), druhým je střešní krytina, kterou chcete použít. Většinou se to řeší opačně, tedy podle sklonu se vybírá krytina, ale každopádně jdou tyto dva faktory ruku v ruce. Jednoduše proto, že když zvolíte nekompatibilní krytinu, bude vám do střechy zatékat.
Spousta lidí se o sklon nezajímá nebo ignoruje doporučení a zkušenosti. I přes varování neuposlechne a použije nevhodnou krytinu pro daný sklon. O pár let později pak situaci pozdě řeší a kvůli nevhodnému použití krytiny nemají nárok na plnění záruky od výrobce. Řešením je pak většinou kompletní rekonstrukce střechy.
V neposlední řadě pamatujte, že sklon střechy ovlivňuje i množství místa v podkroví. Na to je dobré brát zřetel zejména tehdy, pokud budete podkroví využívat jako obytnou místnost.
Typy sklonů střech a jejich charakteristika
Střechy se podle sklonu rozdělují na ploché, šikmé a strmé. Standardně se střechy nicméně dělí na ploché (se sklonem do 5°), šikmé (se sklonem 5-45°) a strmé (se sklonem nad 45°).
Čtěte také: Průvodce výběrem a montáží trapézového plechu na střechu
Ploché střechy (do 5°)
- Sklon ploché střechy je do 5°. Ploché střechy jsou definovány sklonem do 5°, nicméně sklon u plochých střech je zvykem uvádět v %, kde tedy např. 5° = 8,75%.
- Pro minimální sklon doporučujeme navrhovat střechy od 3°.
- U střech se sklonem menším jak 3° je riziko vzniku kaluží. Realita je taková, že minimální spád ploché střechy by měl být 3°, aby se netvořily kaluže.
- Na rodinných domech se ploché střechy moc často nevidí, protože nedávají žádnou možnost půdního prostoru.
- Ploché střechy naopak vyžadují důkladnější hydroizolaci a pravidelnou údržbu. U moderních domů s plochou střechou se sklon pohybuje mezi 2-7°, ale vyžaduje kvalitní odvodnění a izolaci.
- Pokud plánujete plochou střechu se sklonem menším jak 3°, ujistěte se, že sklon hydroizolační vrstvy dostatečně zajistí odtok vody. Tento sklon by nikdy neměl být menší než 1°. Sklon hydroizolační vrstvy u plochých střech by neměl být menší než 1°.
- Asfaltové pásy a plastové fólie by měly mít min. sklon 3 %. Běžně se však pokládají i na 2 %, což může znamenat problém v budoucnosti. Na střeše pak vznikají kaluže a podobné nešvary. Zde opět pozor na jednotku sklonu - standardně se totiž uvádí ve stupních °, vyjma právě plochých střech a povlakových krytin, kdy se obvykle uvádí procenta %.
Šikmé střechy (5-45°)
- Střecha se sklonem 5-45° se nazývá šikmá. Šikmé střechy jsou nejčastější typ střech u rodinných domů.
- Šikmé střechy se dělí podle tvaru, nejběžnějším typem je sedlová. Přestože patří do kategorie se spádem od 5°, optimální minimální sklon sedlové střechy by měl být 35°. Nejběžnějším typem střechy u rodinných domů je střecha sedlová se sklonem okolo 28°, která poskytuje dostatek prostoru v podkroví a široké možnosti při výběru krytiny.
- Dalším oblíbeným šikmým typem je střecha pultová. Její realizace je ještě jednodušší než u sedlové střechy, ale má tu nevýhodu, že nelze použít jakoukoliv krytinu. Opět musíte vycházet ze sklonu pultové střechy, který bývá spíše menší, a tím více limitující z hlediska krytiny. Nicméně u moderních rodinných domů, chat a pergol jsou celkem běžné.
- Zahradní pergoly jsou velice oblíbenou záležitostí, proto se otázka na minimální sklon střechy pergoly ozývá často. Odpověď zní: rozhodně více než 3° a v každém případě sklonu přizpůsobte výběr krytiny.
Strmé střechy (nad 45°)
- Strmé střechy jsou vhodné pro horské oblasti, protože efektivně odvádějí sníh a velké množství dešťových srážek.
- Strmé střechy jsou velmi odolné proti dešti a sněhu, protože ty se na nich neudrží. Díky tomu se snižuje celkové zatížení konstrukce. Nicméně i u těchto střech je nutné myslet na sněhové zábrany.
- Pro strmé střechy je pak ideálním řešením skládaná krytina, tedy pálené či betonové střešní tašky.
- V horských oblastech se doporučuje sklon nad 35°, aby se zabránilo hromadění sněhu.
- Například rustikální chalupy v Krkonoších mají sklon střechy často až 45°.
Sklon střechy a výběr střešní krytiny
Volba střešní krytiny závisí i na sklonu střechy. Každý výrobce testuje, v jakých sklonech může být daná střešní krytina bez problému použita. Mezi krytinami jsou v tomto ohledu značné rozdíly. Nízký sklon střechy vám pak může výrazně omezit výběr střešní krytiny. Každý typ střešní krytiny má své specifické požadavky na minimální sklon střechy. Pokud zvolíte nesprávnou krytinu na daný sklon střechy, bude do domu zatékat. Někteří výrobci navíc zkracují záruku, pokud krytinu použijete na střechu s jiným sklonem, než je doporučeno.
Na střechy s běžným sklonem 30° a více se může většinou pokládat jakákoli střešní krytina. Je zřejmé, že není možné generalizovat, jaký má daná krytina bezpečný/minimální sklon střechy. Vše záleží na výrobci i modelu dané krytiny, a proto je třeba nastudovat technické listy vámi vybraných modelů. Základní výši bezpečných sklonů určují Pravidla Cechu klempířů, pokrývaču a tesařů, ovšem výrobce je u konkrétního modelu může změnit i podkročit. Záruku v takovém případě nese výrobce.
Zde uvádíme přehled minimálních sklonů pro různé typy střešních krytin:
| Typ střešní krytiny | Minimální sklon | Poznámky |
|---|---|---|
| Asfaltové pásy a plastové fólie (ploché střechy) | 3 % (cca 1,7°) | Doporučený minimální spád ploché střechy je 3° (8,75 %) |
| Plechové krytiny (obecně) | 6-14° | Např. Ruukki Classic od 6° |
| Asfaltové šindele | 15° | |
| Pálené tašky (např. Bramac Rubín 9, Smaragd) | 16° | Obecně u pálených tašek se uvádí od 12°, většina až od 30° |
| Přírodní břidlice / Plastové tašky | 20° | |
| Betonové tašky (většina) | 22° | Některé modely od 10° |
| Maloformáty (např. vláknocementové šablony Cedral) | 22° | Výrobce Cembrit od 30° |
| Plastová krytina Capacco | 25° | |
| Falcovaný šindel PREFA | 25° |
Je důležité si uvědomit, že tyto hodnoty se mohou lišit podle výrobce a konkrétního modelu krytiny. Vždy je třeba si ověřit doporučený sklon konkrétního výrobku v technických listech.
Ventilace střešní skladby ve vztahu ke sklonu
Pro naprostou drtivou většinu střešních krytin platí požadavek, aby pod nosnou vrstvou krytiny (laťování nebo bednění) byla vytvořena ventilační vzduchová mezera. Mnohé chyby vznikají při navrhování a provádění ventilační mezery pod střešní krytinou ve vazbě na určitý typ použité vysoceparopropustné či slaběparopropustné střešní krytiny/skladby. A to nejen při stanovení výšky ventilační mezery (kontralatě), ale zejména při dimenzaci a použití dostatečné ventilační kapacity (plochy otvoru)/počtu ventilačních prvků u vrcholu střechy (hřebene/nároží) pro výstup ventilace zpět do exteriéru.
Čtěte také: Optimální sklon střechy: 25 stupňů
Ventilační vertikální vzduchová mezera pod střešním pláštěm je potřeba buď pro zajištění životnosti nebo stálého vzhledu použitého střešního pláště nebo zároveň pro zajištění bezproblémového odpařování vodních par ze zateplené konstrukce či prostoru pod střešním pláštěm. Ventilační mezera zajišťuje, aby nedocházelo k degradaci střešní krytiny (koroze, delaminace vrstev, vápenné výkvěty na povrchu střešní krytiny, spodní rozpad, degradace tvaru, degradace vzhledu,...). Hlavní zdroj vodních par se totiž pod střešní plášť dostává z vnitřního prostředí domu.
Správně fungující konstrukce by tedy měla odpovídat jak normě "ČSN 731901 Navrhování střech", kde jsou dimenzace ventilačních mezer doporučeny, tak i normě "ČSN 730540 Tepelná ochrana budov, část 2 Požadavky, hlava 6 Šíření vlhkosti konstrukcí", kde požadovaná možnost odpařování vodních par z konstrukce musí být vždy větší než je možnost jejich kondenzace uvnitř konstrukce.
Ventilační mezera však může fungovat jen v tom případě, pokud může dostatečným otvorem dole do mezery vstoupit venkovní vzduch, nepřerušeně proudit ve vlastní mezeře o dostatečné tloušťce až k vrcholu střechy, a u vrcholu střechy nějakým ventilačním elementem (ventilační taškou či ventilačním hřebenáčem s dostatečnou ventilační kapacitou - otvorem) se z ventilační mezery dostat zpět do exteriéru. A to zvlášť pro každé pole mezi krokvemi či kontralatěmi, na kterém střešní plášť leží.
Dimenzování ventilační mezery
Víme, že faktická nejnižší výška ventilační mezery (kontralatě) by nikdy neměla být nižší než 40 mm. Pokud je délka sklonu střechy větší než 10 m, nebo v případě, že je použita slaběparopropustná střešní krytina a přitom sklon střechy je menší než 25°, je nezbytné výšku ventilační mezery (kontralatě) výrazně navýšit. Tam se totiž výška ventilační mezery (kontralatě) mění podle úhlu sklonu střechy (>45°, 45°-25°, 25°-5°, <5°), kdy např. v případě sklonu 5°-25° by už měla být kontralať min. 60mm vysoká.
Dimenzace tloušťky ventilační mezery pak záleží zejména na sklonu střechy, tj. podle toho zda sklon střechy je < 5°, 5°-25°, 25°-45° či > 45° a zda ventilační mezera má řešit jen pronikající vodní páry či také provozní či zabudované vodní páry uvnitř konstrukce. Dále tloušťka ventilační mezery závisí na délce střechy od vrcholu střechy (hřebene) ke spodnímu okraji (okapu), kde pokud je tato délka střechy delší jak 10 m, pak za každý další délkový metr přesahující délku 10 m se tloušťka ventilační mezery navyšuje o 10%. Tj. v případě délky sklonu např. 15 m, se tloušťka ventilační mezery navyšuje o 50%.
Čtěte také: Sklon střechy: jak na to?
Zároveň se ale dle úhlu sklonu střechy mění i dimenzace velikosti vstupních a výstupních otvorů pro její fungování. Dle úhlu sklonu střechy se požadavky plochy těchto otvorů u spodního kraje střechy pro vstup ventilace pohybují na rozměrech 0,25%, 0,33%, 0,5% a 1% větrané plochy střechy, tedy výrazně více než tomu je u šikmých střech s běžnými betonovými nebo keramickými/pálenými taškami.
Pokud je bez ohledu na úhel sklonu u vysoceparopustných krytin/skladeb potřebný otvor pro nasávání vzduchu u spodního kraje střechy do ventilační mezery o rozměru min. 0,2 % plochy střechy (ale min. 200 cm2/bm kraje střechy), a u vrcholu střechy (hřebene/nároží) pak potřebná plocha otvorů ventilační komponentů krytiny.
Vezměme pro příklad střechu s délkou sklonu 6 m:
- Pokud bude sklon střechy < 5°, pak u takové střechy je potřeba tloušťka ventilační vzduchové mezery min. 100 mm, a otvory pro vstup vzduchu jsou potřeba o velikosti 600 cm2 na každý metr spodního okraje a vrcholu střechy.
- Pokud bude sklon střechy 5°-25°, pak u takové střechy je potřeba tloušťka ventilační vzduchové mezery min. 60 mm, a otvory pro vstup vzduchu jsou potřeba o velikosti 300 cm2 na každý metr spodního okraje a vrcholu střechy.
- Pokud bude sklon střechy 25°-45°, pak u takové střechy je potřeba tloušťka ventilační vzduchové mezery min. 40 mm, a otvory pro vstup vzduchu jsou potřeba o velikosti 200 cm2 na každý metr spodního okraje a vrcholu střechy.
- Pokud bude sklon střechy > 45°, pak u takové střechy je potřeba tloušťka ventilační vzduchové mezery min. 40 mm, a otvory pro vstup vzduchu jsou potřeba o velikosti 150 cm2 na každý metr spodního okraje a vrcholu střechy.
Upozornění: plocha nasávacího otvoru je však myšlená jako plocha pro neomezený vstup vzduchu. Dimenzaci ventilační mezery pro skládané větroprodyšné a paropropustné střešní pláště může být i nižší, avšak v drtivé většině výrobci či dodavatelé příslušné střešní krytiny požadují ventilaci obdobnou výše uvedenému, protože tato kapacita ventilace přímo ovlivňuje životnost a bezproblémové fungování použité střešní krytiny.
Typy střešních skladeb a ventilační mezera
Obecně můžeme střešní pláště rozdělit na paropropustné a větroprodyšné skládané střešní krytiny (pálené, betonové, vláknocementové, keramické apod. střešní tašky, dřevěné šindele, břidlice, ...), a střešní krytiny, které svoji vrstvou vytvářejí sice skládaný, ale neprodyšný střešní plášť (bitumenové šindele, velkoplošné či maloplošné plechové krytiny, falcované plechy, skládané plastové krytiny, apod.).
- Dvouplášťová skladba: V prvním případě je 1 ventilační mezera vytvořena jen mezi podkladem střešní krytiny a pojistnou hydroizolací v případě, kdy je jako pojistná hydroizolace (chránící tepelnou izolaci) použita vysoce paropropustná membrána a zároveň i případné bednění, na kterém membrána leží, musí být paropropustné, tj. ideálně prkenné. Ventilační mezeru pak většinou vytváří výška kontralatě. Mezi vysoce difúzní membrány patří např. membrány Jutadach, Jutatop.
- Tříplášťová skladba: Ve druhém případě, kde je jako pojistná hydroizolace (chránící tepelnou izolaci) použit nízko paropropustný materiál (nekontaktní mikroperforovaná či antikondenzační fólie, kontaktní ale nízkodifúzní fólie nebo lepenka na bednění), nebo kde bednění pod pojistnou hydroizolací je vytvořeno z nízkodifúzní desky (např. OSB, GSB, MFP,...), pak je nutno ventilační mezeru vytvořit jak nad pojistnou hydroizolací, tj. pod nosnou konstrukcí střešní krytiny, tak i pod fólií či bedněním s nízkodifúzní fólií či lepenkou či bedněním z nízkodifúzní desky. Mezi nekontaktní fólie patří např. Jutafol D a Jutacon.
Typickým příkladem je například skutečnost, že v případě vznikající střešní dutiny pod podstřešní fólií/membránou je nutné vytvořit průběžné 5-10 cm přerušení fólie/membrány pod vrcholem střechy, kdy se nad tímto otvorem pak z obdobné „podstřešní fólie/membrány“ vytváří „krytka“ chránící tento otvor (s přesahem 15-20 cm). Je však nutné si uvědomit, jaký ventilační komponent střešní krytiny u vrcholu střechy vlastně umožňuje výstup ventilace z ventilační mezery. Pokud to kompletně dimenzačně zabezpečují ventilační tašky v druhé řadě krytiny od hřebene, není problém tuto „krytku“ umístit mezi běžnou kontralať a střešní lať. Pokud se ale na výstupu ventilace má podílet i/jen ventilační hřeben střešní krytiny, pak je nutné tuto krytku umístit mezi 2 kontralatě, jež mají poloviční výšku než je výška běžné kontralatě na ploše střechy. Aby se horní poloviční kontralatí ventilace vůbec dostala k ventilačnímu hřebeni střechy. Je třeba dbát, aby nevhodně umístěná krytka neuzavřela přívod ventilace k ventilačnímu hřebeni střechy. To by totiž vedlo k částečnému či k úplnému zastavení veškeré ventilace střešní skladby, což pak má mnoho následků, od ztráty teplotní stability podkroví (letní přehřívání), ztráty životnosti či záruky na střešní krytinu a dalších vrstev střechy, až po nepřípustnou tvorbu kondenzací ve střešní skladbě a s tím spojené problémy.
Další vlivy sklonu střechy
Funkčnost a odvodnění
Funkčnost střechy je přímo závislá na jejím sklonu. Strmější střechy lépe odvádějí vodu a sníh, což je výhodné zejména v oblastech s vyššími srážkami nebo sněhovou pokrývkou. Například v nížinách s mírným klimatem může být sklon menší, často kolem 15-25°. „U plošších střech je nutné řešit odvodnění, hromadění sněhu i větší riziko zatékání.“
Architektonické a estetické hledisko
Architektura domu a jeho okolí hraje klíčovou roli při výběru sklonu střechy. Tradiční domy mají často strmější střechy, zatímco moderní architektura preferuje ploché nebo mírně šikmé střechy. Sklon střechy by měl být v souladu s okolní zástavbou a celkovým stylem stavby. Například moderní městské vily využívají střechy s minimálním sklonem pro čistý geometrický vzhled. „Pro obytné podkroví je ideálním řešením klasická sedlová střecha se sklonem okolo 35°, která poskytuje dostatek prostoru pro místnosti s klasickou výškou stropu.“ V případě neobytné půdy, která slouží spíše k uložení sezónních věcí, je vhodnou volbou střecha valbová. „Ta se vyznačuje nižším hřebenem, což bývá výhodné zejména z hlediska stavebních omezení nebo požadavků územního plánu.“
Klimatické podmínky a zatížení
Jedním z nejdůležitějších faktorů při výběru sklonu střechy jsou klimatické podmínky. V oblastech s častým deštěm nebo sněhem je nutné zvolit větší sklon, aby voda a sníh mohly efektivně odtékat. V teplejších a sušších oblastech je možné použít menší sklon. Statistiky ukazují, že v ČR připadá průměrně 600-800 mm srážek ročně, což vyžaduje sklon minimálně 15° pro běžné krytiny. V horských oblastech může sněhová pokrývka dosahovat až 1,5 m - zde se doporučuje sklon nad 35°. V horských oblastech jsou oblíbené strmější střechy, po nichž snadněji sklouzává sníh. Díky tomu se snižuje celkové zatížení konstrukce. „Sníh jako takový představuje mnohem výraznější zatížení, než jaký je rozdíl mezi váhami jednotlivých střešních krytin. Váha betonové či keramické tašky tak při zatížení nehraje významnou roli.“ Ve větrných oblastech je zase zásadní pevné kotvení krytiny. „Betonové tašky se například při sklonu do 45° standardně nepřipevňují, a kotvení každé tašky zvlášť se obvykle provádí až u velmi strmých střech se sklonem nad 60°.“
Konstrukční a technické aspekty
Sklon střechy ovlivňuje i statiku a konstrukční řešení střechy. Strmější střechy vyžadují robustnější krov, zatímco ploché střechy kladou důraz na nosnost stropní konstrukce a kvalitu izolací. Technické aspekty zahrnují: dimenzování nosných prvků (krokve, vazníky), odvodnění - žlaby, svody, vpusti, a větrání střešního pláště - důležité pro prevenci kondenzace. Kvalitní návrh střechy nicméně kromě sklonu bere ohledy i na povětrnostní podmínky zatížení střechy sněhem či způsob kotvení.
Legislativa a normy
V České republice je výběr sklonu střechy částečně regulován stavebními normami a územními plány. Například ČSN 73 1901 - Navrhování střech: stanovuje minimální sklony pro jednotlivé typy krytin. Územní plán obce může omezit typ střechy a její sklon kvůli zachování charakteru zástavby. Před zahájením projektu je vhodné konzultovat požadavky s místním stavebním úřadem.
Ekonomické aspekty
Finanční náklady na realizaci střechy se liší podle jejího sklonu. Strmější střechy jsou náročnější na materiál i práci, ale mohou mít delší životnost a nižší náklady na údržbu. Ploché střechy jsou levnější na výstavbu, ale náročnější na izolaci a údržbu. Například střecha se sklonem 35° může stát o 15-25 % více než plochá střecha stejné plochy. Roční náklady na údržbu ploché střechy mohou být až 2× vyšší než u šikmé střechy.
Jak změřit sklon střechy
Pokud si nejsme jisti, jaký sklon naše střecha má, není těžké to zjistit. Údaje bychom měli najít v projektové dokumentaci, ale pokud ji nemáme po ruce, postačí nám chytrý telefon s aplikací na měření sklonu nebo obyčejná vodováha a metr. Chystáte-li se měnit střešní krytinu za jiný druh a nejste si jisti spádem a tedy použitelnými materiály, nemusíte hledat projektovou dokumentaci k domu. Místo toho si do mobilního telefonu stáhněte aplikaci sloužící k měření sklonu. Pak už jen stačí vyklonit se ze střešního výlezu a telefon přiložit na krytinu.
Pokud nevlastníte chytrý telefon, připravte si vodováhu a metr. Vodováhu přiložte k nadezdívce v místě, kde kolmá stěna přechází v šikminu. Změřte vzdálenost od konce vodováhy k šikmé ploše (svislá délka). Naměřené údaje zadejte do vzorečku pro výpočet úhlu v pravoúhlém trojúhelníku (výpočet úhlu střechy). Teď musíte výsledek ještě převést na stupně pomocí goniometrické funkce tan-1. K výpočtu budete na 100 % potřebovat chytřejší kalkulačku, popř. chytrý telefon s kalkulačkou. Další možností je použít k výpočtu sklonu kalkulačky na internetu. Čím delší vodováha, tím přesnější výsledek, ale rozhodně si kvůli tomu nemusíte běžet koupit dvoumetrovou vodováhu, zvládnete to i s kratší. Ať už si vyberete kteroukoliv metodu, jak změřit sklon střechy, vždy měřte alespoň na třech různých místech, abyste si výsledek ověřili, popř. spočítali průměr. Uvedli jsme, že výběr správné střešní krytiny vzhledem ke sklonu střechy je důležitý kvůli zamezení zatékání. Není to však jediný faktor, roli hraje také oplechování střechy.
Doporučení pro výběr sklonu střechy
Při výběru sklonu střechy doporučujeme:
- Analyzovat klimatické podmínky v lokalitě.
- Respektovat architektonický styl domu a okolí.
- Konzultovat výběr s projektantem a statikem.
- Vybrat vhodnou krytinu s ohledem na sklon a údržbu.
- Ověřit legislativní požadavky a územní plán.
Neexistuje univerzální ideální sklon - vždy záleží na konkrétních podmínkách a požadavcích investora.
tags: #sklon #strechy #regina #informace