Toto řemeslo ve tvaru rakety je kreativní nápad, jak zabavit děti za účelem létání. Mohou se pobavit stavbou některých dílků a pak si mohou zahrát házení sklenicí a podívejte se, jak to dělá raketoplán. Sestavení papírového modelu raketoplánu v měřítku 1 : 100 potřebuje hodně úsilí. Zkušení modeláři si jistě bez větších potíží proklestí cestu "nepřehledným" množstvím čísel, značek, šipek a také záludnostmi, které se při stavbě u složitějších papíráků zákonitě vyskytují. Aby jich bylo co nejméně, nepodceňujte návod, postupujte podle pokynů, řiďte se návodnými kresbami.
Historie a typy raketoplánů
V červencovém čísle ABC se budeme věnovat čtyřicátému výročí přistání prvního člověka na Měsíci. Jednoduchý raketoplán si můžete slepit už teď a na další modely s vesmírnou tematikou se můžete těšit. Konstrukci připravil Marián Hlaváč volně podle prvních amerických raketoplánů Columbia, Challenger a Discovery, které byly v podstatě stejné. Autor vybral název Discovery. V sérii Vesmír letos již vyšla sonda Cassini-Huygens (ABC č. Discovery je raketoplán NASA (National Aeronautics and Space Administration, amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku) vyrobený v pořadí jako čtvrtý po zkušebních Enterprise, Columbii a Challengeru. Po haváriích Columbie a Enterprise je nejstarším sloužícím raketoplánem. Poprvé vzlétl 30. srpna 1984. Plní výzkumné mise i mise zásobovací k Mezinárodní vesmírné stanici ISS.
Po tragické havárii raketoplánu Challenger v lednu roku 1986 byly další starty pozastaveny téměř na tři roky, až do 2. prosince 1988. Obnovené mise do vesmíru zahájil letem STS-27 raketoplán Atlantis s úkolem vypustit pozorovací družici Key Hole. Program kosmických letů začaly plnit i zbývající Columbia, Discovery a od roku 1991, jako náhrada za Challenger, také nejmladší z flotily raketoplánů, Endeavour. Už při jeho výrobě se uvažovalo o hlavním zaměření misijních úkolů, o jakémsi kyvadlovém spojení mezi vesmírnou ruskou stanicí Mir a budoucí mezinárodní ISS. Třebaže technicky se Endeavour příliš neliší od dříve postavených raketoplánů, zkušenosti dovolily např. snížit počet keramických destiček tepelné ochrany z 31 tisíce na 24 tisíc kusů, a tím i celkovou hmotnost stroje, což naopak umožňuje přepravit do kosmu těžší náklad. Dokladem může být již minule zmíněná doprava modulu Unity k ISS v prosinci roku 1998 anebo let STS-97 v prosinci 2000, kdy Endeavour dovezl k ISS první dvojici obřích solárních panelů. Celkem absolvoval raketoplán Endeavour 19 bezproblémových letů do chvíle, kdy jiná tragická nehoda postihla letos, 1. února 2003, při návratu z vesmírné mise raketoplán Columbia.
Zajímavosti o raketoplánech
- Rychlost na oběžné dráze: 29 470 km/h
- Rychlost při vstupu do atmosféry: 27 550 km/h
- Přistávací rychlost: 416 km/h
Přípravné práce pro model raketoplánu
Model raketoplánu Endeavour patří k složitějším modelům, a proto ho nedoporučujeme začátečníkům. Stavba vyžaduje kromě zkušeností s modelováním papíru notnou dávku trpělivosti, stavitelské preciznosti a citu pro souměrnost. Čísla stavebních dílů jsou podložena modrou barvou a podle polohy na modelu vpravo nebo vlevo ve směru letu jsou některá doplněna písmeny P nebo L. Pro rychlou orientaci jsou však čísla převážné většiny levých dílů podložena fialovou barvou. Díly zatahovacího podvozku jsou podložené zelenou barvou. Některé výztuhy a díly vnitřního vybavení jsou označené žlutými čísly. Díly, jejichž barevná políčka jsou olemována červenou konturou, je nutné před stavbou zesílit (podlepit) čtvrtkou nebo kartonem, a to podle potřeby na tloušťku 0,5 až 1 mm. Červené šipky určují stavbu dílů ve směru letu. Malé bílé šipky směřující na osy a středy dílů jsou pouze orientační.
Při práci se orientujte se podle návodných kreseb. Hrany jednotlivých dílů retušujte v průběhu práce, dosáhnete tím lepšího vzhledu modelu. Díly raketoplánu a nosné rakety jsou rozlišené barevným podložením čísel. Díly raketoplánu mají čísla podložená oranžovou barvou, díly nosné rakety modrou. Všechny díly, které budou mít po slepení tvar válce, kuželu nebo seříznutého kuželu, musíte vytvarovat nejdříve nasucho - bez lepení. Až když budou díly ve správném tvaru bez pnutí papíru, můžete začít lepit. Při lepení dlouhých chlopní válcových dílů nanášejte lepidlo po úsecích. V opačném případě, při nanesení lepidla na celou chlopeň, byste nestihli díl přesně sestavit po celé délce a hrozila by deformace.
Čtěte také: Podrobnosti o béžové markýze na střechu
Stavba raketoplánu
Trup raketoplánu
- Stavbu začněte lepením raketoplánu. Vytvarujte trup raketoplánu 1 a přilepte k němu zadní díl 2.
- Zpracujte přední část 3 a přilepte ji k dílu 1.
- Do přední části trupu 1 vlepte výztužné žebro A. Hotový celek postupně přilepte ke spodní části raketoplánu 7 na plochu vymezenou překreslenými úsečkami.
- Začněte postupným lepením levé chlopně dílu 1, pokračujte pravou chlopní dílu 1, potom chlopněmi dílu 3 a nakonec přilepte k dílu 7 spodní část dílu 2.
- Zpracujte svislé křídlo 12 a přilepte ho k vrchní části dílu 1.
- Srolujte a slepte motorové trysky 13 (2 ks) a 14 a přilepte je k zadní části raketoplánu 2.
Křídla a manévrovací motory
- Vytvarujte levé křídlo 8, doplňte ho boční hranou 9 a přilepte k raketoplánu. Lepit začněte od přední části křídla - postupně přilepte chlopně dílu 9 k dílu 7, zadní chlopeň dílu 8 k dílu 7 a nakonec chlopně dílu 8 k trupu 1.
- Vytvarujte pravé křídlo 10 a doplňte ho boční hranou 11. Stejným způsobem jako levé křídlo ho přilepte ke spodní části 7 a k trupu 1.
- Vytvarujte manévrovací motory - levý 5, pravý 6 a přilepte je k zadní části trupu 1. K dílu 2 přilepte ukončení trupu 4.
Podvozky (volitelné)
Nyní se můžete rozhodnout, zda přilepíte na raketoplán i podvozky. Pokud ano, budete mít dokončenou přistávací verzi bez možnosti přilepení k nosné raketě. Pokud podvozky nepřilepíte, máte dokončenou vesmírnou verzi, která nejlépe vynikne zavěšená na silonovém vlákně. Zároveň vám zůstává možnost vytvoření startovací verze osazením raketoplánu k nosné raketě.
- Lepení podvozků začněte zpracováním dvou zadních podvozkových noh 15.
- Srolujte a slepte čtyři pláště kol 16 a doplňte je bočními částmi kol 17.
- Kola přilepte k dílům 15 a hotové podvozky přelepte ke spodní části raketoplánu 7.
- Zpracujte přední podvozkovou nohu 18. Uzavřete dva pláště kol 19 a doplňte je bočními částmi kol 20.
- Kola přilepte k dílu 18 a hotový podvozek přilepte k dílu 7.
Z vystřihovánky raketoplánu vám zůstaly ještě dva díly - 21 a 22. Ty budete potřebovat, pokud se rozhodnete přilepit raketoplán k nosné raketě.
Stavba nosné rakety
Hlavní palivová nádrž
- Motorové trysky 15 a 16 nanečisto vystřihněte a z rubové strany je natřete šedou barvou.
- Začněte lepením hlavní palivové nádrže. Opatrně srolujte a slepte díl 1 a doplňte ho konstrukčními čely, vrchním 2 a spodním 3.
- Zpracujte díl 4, doplňte ho konstrukčním čelem 5 a přilepte k dílu 2.
- Zpracujte díl 6 a doplňte ho konstrukčním čelem 7. Zpracujte díl 8 a přilepte ho k dílu 7. Hotovou vrchní část hlavní nádrže přilepte k dílu 5.
- Vytvarujte a slepte díl 9, uzavřete ho dílem 10 a pak přilepte k dílu 3.
Boční palivové nádrže
- Následuje slepení bočních palivových nádrží. Opatrně srolujte a slepte díly 11 a doplňte je vrchními konstrukčními čely 12 a spodními částmi 13.
- Zpracujte vrchní části nádrží 14 a přilepte je k dílům 12.
- Zpracujte motorové trysky 16, zespodu je navlečte na vyznačená místa nádrží a zakápněte lepidlem.
- Zpracujte dva díly 15 a z vrchu je navlečte na nádrže až do dolní části, po hranu dílů 16. Několik malých kapek lepidla na rozhraní dílů 11 a 16 zajistí i přilepení dílů 15.
- Zpracujte čtyři spojovací díly 17 a přilepte je k bočním nádržím 11. Po proschnutí přilepte boční nádrže k hlavní palivové nádrži 1.
Pokud chcete připojit raketoplán k nosné raketě, zpracujte díly 21 a 22 z vystřihovánky raketoplánu. Oba dva díly přilepte ke spodní části raketoplánu 7 a po proschnutí i k hlavní nádrži nosné rakety 1.
Alternativní modely raket
Raketu dopravující astronauty a družice do vesmíru zřejmě doma nikdo nemá, ale model fungující na stejném principu jako rakety skutečné může mít doma každý. Věci potřebné k výrobě rakety nalezneme doma nebo se dají běžně koupit. Skutečné rakety pracují na principu reaktivního motoru (akce a reakce). Ve spalovací komoře rakety se spaluje palivo a rozpínající plyn uniká z rakety. Raketa se pohybuje opačným směrem, než je směr proudění plynu. Kosmické rakety se rozdělují na rakety na tuhé (směs pevného paliva a okysličovadla se nachází přímo ve spalovací komoře) a rakety na kapalné palivo (palivo a okysličovadlo jsou do spalovací komory přiváděny odděleně).
Vodní raketa
Kam doletí raketa ze dvou PETek, korkového špuntu, vody a pumpičky? Překvapivě daleko, rekord z roku 2007 je 75 m. Na prvním ročníku Vědy a techniky v ulicích byla vodní raketa vypouštěna v rámci astronomicko-fyzikálních pokusů. Pro letošní ročník je připraveno mimo nové odpalovací rampy také cca 500 PETek pro výrobu raket. Pokud si bude chtít vyrobit raketu na vodní pohon, není nic jednoduššího, než si stáhnout návod ve formátu pdf.
Čtěte také: od Gangy až po moderní krematoria
Ke stavbě této rakety opět použijeme PETku a korkový špunt. Navíc potřebujeme 5 litrovou skleněnou láhev, niť, ubrousek, papír, ocet a jedlou sodu.
- Z PETek vyrobíme tělo rakety a přilepíme na něj 4 křidélka.
- Raketu obrátíme na špičku, rakety nalijeme přibližně 3 cm octa.
- Do hrdla strčíme papírový ubrousek, do kterého nasypeme jedlou sodu. Okolo přečnívající části ubrousku ovážeme nit.
- Do hrdla lahve zatlačíme špunt, tak aby ubrousek byl zavěšen v raketě přibližně uprostřed.
- Start: Raketu obrátíme (ubrousek s jedlou sodou spadne k hrdlu a zalije ho ocet), protřepeme a raketu posadíme do 5 l láhve. Ustoupíme do bezpečné vzdálenosti. Ocet rozmočí ubrousek a začne chemicky reagovat s jedlou sodou a vzniká oxid uhličitý. Dojde k natlakování rakety, vystřelení špuntu a raketa vylítne.
Lihová raketa
Lihová raketa nejvíce připomíná skutečnou raketu. Do pohybu ji uvede hoření lihových výparů. U vypouštění této rakety dbáme na bezpečnost a raketu pouštíme pod dohledem zodpovědné osoby. Tělo lihové rakety tvoří opět dvě PETky, dále potřebujeme víčko, nebozez, silnější drát, prádelní šňůru nebo silnější saturnu, drát, zapalovač a líh.
- Do víčka uděláme díru o průměru zhruba 3 mm, tudy budou unikat páry lihu.
- Drát omotáme okolo PETky a vytvoříme z něj háčky, za které bude raketa uchycena na prádelní šňůru.
- Start: Do lahve nalijeme drobet lihu, hrdlo ucpeme dlaní a třepeme. V PETce se začne líh vypařovat.
- Po protřepání vylijeme přebytečný líh a raketu uzavřeme víčkem, dírku utěsníme prstem. Raketu zavěsíme na šňůru.
- „K zažehnutí“ potřebujeme asistenci druhého člověka, který se přiblíží se zapáleným zapalovačem k víčku. Sundáme prst z díry ve víčku, výpary se vznítí a raketa vyletí.
Tabulka srovnání modelů raket
| Model | Materiály | Princip pohonu | Náročnost stavby | Maximální dolet (odhad) |
|---|---|---|---|---|
| Papírový raketoplán | Papír, lepidlo | Pasivní (házení) | Střední až vysoká | Není určeno k letu |
| Vodní raketa | PET láhve, korek, voda, pumpička, ocet, jedlá soda | Chemická reakce (oxid uhličitý) | Nízká | Až 75 m |
| Lihová raketa | PET láhve, víčko, líh, drát, šňůra | Hoření lihových výparů | Střední (s dohledem) | Není specifikováno |
Čtěte také: Podrobný postup lepení polystyrenu
tags: #skladaci #raketoplan #se #startovaci #vezi #z