Střecha je definována jako obvodová stavební konstrukce, ohraničující budovu shora, zpravidla nad posledním podlažím, výjimečně i z boku, a je součástí hlavních konstrukcí budovy. Její úkolem je zejména chránit budovu před vnějšími vlivy venkovního prostředí. Zároveň musí splňovat i požárně bezpečnostní požadavky na střešní konstrukce. Střecha je ozdobou domu, která vás zároveň musí dobře chránit před povětrnostními vlivy. Na výběru správného typu střechy si proto dejte záležet. Typ střechy se nevolí jen z estetického pohledu, je dobré zvážit také umístění stavby a zejména potřebnou velikost podstřešního prostoru. Výběrem tvaru střechy se dá také docílit potřebné velikosti podstřešního prostoru.
Nejstarším a nejdůležitějším úkolem sklonitých střešních konstrukcí je chránit objekty před nežádoucími vlivy klimatu - před srážkami, větrem, případně přímým slunečním zářením. V našich podmínkách je velmi oblíbeným řešením šikmá střecha. Každý dům je v takové kondici, v jak dobré kondici je jeho střecha. Proto po stabilizaci základů a obvodových stěn přichází na řadu střecha. V našem článku se však zaměříme na typ střechy podle tvaru, její výhody, nevýhody a využití. Kromě níže uvedených najdete i celou řadu kombinací tvarů střech. Pojďte si s námi zopakovat rozdělení střech a jejich specifické názvosloví.
Základní pojmy a dělení střech
Střechy můžeme rozdělit z několika hledisek.
- Jednoplášťové střechy - nejrozšířenější typ. Mezi vnitřním a vnějším prostorem je jedna nebo více vrstev, ale bez větrané vzduchové mezery. Díky současným kvalitním hydro a tepelně izolačním materiálům jsou velice vhodné na stavby pro bydlení i další účely, pokud zde není zvýšená produkce vlhkosti (nad 60 % relativní vlhkosti vzduchu). V šikmých střechách se používá spíše výjimečně.
- Víceplášťové (zejména dvouplášťové) střechy - s větranou mezerou, většinou dvouplášťové. Typické pro větší veřejné či účelové budovy. Spodní vrstva většinou plní tepelně izolační funkci, naopak svrchní vrstva plní funkci ochrannou a hydroizolační. Prostor mezi vrstvami je odvětráván.
Níže uvádíme pojmy, které je dobré při výběru nové střechy znát:
- Hřeben - tvoří nejvyšší vodorovný okraj střešního pláště. Je to průsečnice střešních ploch, od které střešní plochy sestupují. Spojuje dvě protilehlé plochy a zpravidla se přes něj odvětrává střešní plášť, tedy zejména odvádí vlhkost a v létě i přebytečné teplo.
- Okapní hrana - spodní hrana střešní plochy, místo kde odkapává ze střechy dešťová voda. Je to nejnižší vodorovný okraj střešních ploch.
- Štít - okraj střechy, kde již voda nestéká mimo střešní plochy.
- Nároží - roh dvou šikmých ploch.
- Úžlabí - boční spojení dvou šikmých ploch, při kterém vznikne vnitřní „kout“.
- Vikýř - nadstřešní konstrukce, většinou s oknem. Funkcí je zvětšení prostoru v podstřeší, prosvětlení podkroví a efektivnější větrání prostoru pod střechou.
- Volské oko - vychází z okenního vikýře, vyznačuje se polooválným tvarem.
Před návrhem tvaru střešní konstrukce je důležité navštívit příslušný stavební úřad a informovat se o regulativech pro danou oblast, kde chceme stavět novou stavbu. Šikmé střechy jsou střechy se sklonem nad 5°. Šikmé střechy nad 45° se poté nazývají „strmé střechy“. Se šikmými střechami se u obytných domů setkáme nejčastěji. Doporučené minimální sklony skládaných krytin, tzv. bezpečné sklony, které zajišťují funkčnost krytiny bez dalších doplňkových hydroizolačních opatření jsou uvedeny v ČSN 73 1901.
Čtěte také: Sklon střechy: jak na to?
Střechy je možné rozdělit podle několika kritérií, které hrají roli v celkovém tvaru stavby, rychlosti odvodu srážkové vody nebo pořizovací ceně střechy. Základní tvary střech jsou pro řemeslníky i odbornou veřejnost dostatečně známé, nicméně v praxi se setkáváme s celou řadou kombinací jednotlivých tvarů střech mezi sebou. Prakticky pak lze doplnit název střechy o další rovinu, která na střeše vzniká, tzn. mansardová střecha s polovalbou, nebo pultová střecha s valbou atd.
Hlavní typy střech
Sedlová střecha
Sedlová střecha patří k základním jednoduchým typům střech a jde o historicky nejrozšířenější druh v ČR. Najdete ji jak u samostatně stojících rodinných domů, tak i v řadové zástavbě, stejně jako u chalup ve vysokohorských oblastech. Je nejběžnějším typem střechy. Je vhodná pro vícepodlažní domy s obytným podkrovím. Sedlovou střechu tvoří dvě šikmé střešní roviny spojené v hřebeni a dva štíty. Vidět můžete i obrácenou sedlovou střechu, kdy se dvě šikmé plochy stýkají v úžlabí. Zpravidla bývá jednoplášťová nebo dvouplášťová, ale dělá se i tříplášťová sedlová střecha. Sklon sedlové střechy záleží na použité střešní krytině a na případném využití podkrovních prostor. Minimální sklon pro sedlovou střechu bez podkroví je 5°, ale odvíjí se od vybrané střešní krytiny. Pro obytný prostor pod střechou je ideální sklon 35°-45°, který zajistí nejen pohodlné obývání, ale také plynulé odtékání dešťové vody do okapů.
Výhody a nevýhody sedlové střechy:
- Výhody:
- Rozmanitost architektonického ztvárnění.
- Relativně snadná montáž střešních prvků a cenová dostupnost.
- Jednoduchý tvar také minimalizuje riziko zatékání.
- Díky své konstrukci jsou sedlové střechy vhodné i do míst, kde panují náročnější klimatické podmínky, jako například v oblastech se zvýšeným výskytem sněhu nebo větru.
- Při návrhu střechy je kladen důraz především na to, aby byla jednoduchých tvarů a měla omezený počet prostupů, nástaveb, vikýřů a dalších prvků, které podporují zadržování sněhu na střeše.
- Pokud plánujete novostavbu v horském klimatu, není od věci zvolit i sedlovou střechu tzv. alpského stylu s nízkým sklonem. Má dobrou schopnost překlenout větší rozpětí, odvodu vody a efektivnější izolace podstřešních místností. A navíc přídavná izolace v zimě má pak podobu ležícího sněhu, proto tzv. alpská střecha.
- Při zvažování povětrnostních podmínek je lepší vždy volit sedlovou střechu s přesahem. Ten chrání obvodové zdi.
- Nevýhody:
- Využití podkrovních prostor je limitováno sklonem.
Valbová střecha
Valbová střecha se konstrukčně podobá sedlové, ale na obou koncích má místo štítu dvě šikmé sedlové plochy neboli valby. Valbovou se rozumí nahrazení boční štítové stěny. Tvoří ji tedy čtyři šikmé plochy, přičemž dvě protilehlé mají tvar lichoběžníku a na vrcholu jsou spojeny hřebenem, ostatní dvě mají tvar trojúhelníku a jsou spojeny k lichoběžníkovým stranám. Valbová střecha je velmi oblíbená u samostatně stojících rodinných domů pro svoji elegantnost. Valbové střechy se zpravidla dělají u podlouhlých staveb, samostatně stojících objektů. Lze na ni použít prakticky jakoukoli střešní krytinu. Je ideální pro oblasti se silnými dešti a větrnými poryvy. Úhel sklonu valeb pro regiony s mírnými dešťovými srážkami je 5° až 40°, při náročnějších podmínkách 40° až 60°. Co se obytného podkroví týká, je to u valbové střechy trochu složitější. Podle požadavků na obytnou místnost v prostorách se šikmými stropy dle vyhlášky č. 268/2009 Sb. a ČSN 73 4301 k bydlení lze využít jen střední část podkroví. Valbová střecha se hodí především na bungalovy bez obytného podkroví.
Polovalbová střecha
Existuje také polovalbová střecha, která je rovněž tvořena čtyřmi šikmými střešními plochami a hřebenem, ale má alespoň částečně ponechaný štít. Polovalbová střecha se od valbové liší tím, že okapy u polovalb jsou výš než okapy u dvou hlavních střešních rovin. Častěji jsou k vidění tzv. polovalbové střechy s polovalbou u hřebene.
Výhody a nevýhody valbové střechy:
- Výhody:
- Útulnější pocit v podkroví.
- Relativně jednoduchá konstrukce.
- Valbová střecha také umožňuje využít prostor pod střechou.
- Nevýhody:
- Chybějící štítové stěny pro umístění oken a prosvětlení podkroví.
Pultová střecha
Pultová střecha je tvořena jedinou střešní rovinou se sklonem na jednu stranu. Ten může být 5° až 45°, přičemž větší sklon zajišťuje lepší svod vody do okapů. Pultová střecha je oblíbená u moderních pasivních a nízkoenergetických domů, protože snižuje náklady na vytápění. Vhodná je také k zastřešení garáže nebo pergoly. Její výstavba je velmi snadná a rychlá, montáž zvládnete svépomocí. Plocha střechy by měla být na návětrné straně, naopak zvýšená plocha s okny na straně slunečné. Pro pultovou střechu doporučujeme lehkou plechovou krytinu, asfaltové šindele nebo vláknocementové šablony. Vyvarujte se těžké betonové krytiny nebo pálených tašek. Pultová střecha sestává z jedné střešní roviny, která je ohraničena okapem a hřebenem. Po stranách pak bočními štíty a štítem hřebenovým. Nejčastěji se používají u objektů, které se stavějí při hranici pozemku, často též pro zastřešení přístavků a jednoduchých staveb. Pultová střecha je nejméně cenově nákladná. V současnosti její obliba stoupá i v rámci rodinných domů. Díky nízké spotřebě tepla (menší prostor pro vytápění i únik tepla) je populární zejména pro moderní nízkoenergetické stavby.
Čtěte také: Vše o sedlových střechách
Výhody a nevýhody pultové střechy:
- Výhody:
- Vhodné pro instalaci solárních systémů.
- Jednoduchá a rychlá výstavba.
- Nízké náklady na vytápění.
- Nenáročná pokládka.
- Nevýhody:
- Nehodí se proto do horských oblastí.
- Podkroví nelze využít jako obytný prostor.
Stanová střecha
Stanová střecha je podobná střeše valbové, ale není zakončena hřebenem. Trojúhelníkové střešní roviny se zde sbíhají do vrcholu a tvoří čtyřboký jehlan. Variantou je jehlanová střecha s ostřejším spádem střešních rovin. Standardně jsou oba typy tvořeny čtyřmi střešními plochami. Stanovou střechu najdete zejména na domech s čtvercovým půdorysem a přízemních bungalovech, oblíbená je také u altánů, pergol a jiných přístřešků. Mívá nižší sklon, takže podkroví lze využít jen jako odkládací prostor. Střešní krytinu pro stanovou střechu je třeba volit s ohledem na nižší sklon. Stanové střechy se nejčastěji používají u samostatně stojících objektů. Strmým a převýšeným stanovým střechám říkáme věže. Často se s ní setkáme na věžích kostelů a jiných církevních staveb.
Výhody a nevýhody stanové střechy:
- Výhody:
- Ochrana prostoru pod střechou ze všech stran.
- Nevýhody:
- Pracnější pokládka střešní krytiny s většími materiálovými ztrátami.
- Podkroví nelze využít jako obytný prostor.
Mansardová střecha
Zde se jedná v podstatě o variantu sedlové střechy, kdy je každá šikmá střešní plocha mezi hřebenem a okapem ještě jednou zalomena. Zatímco spodní střešní rovina má velký sklon, ta horní ho má naopak mírný. Prostor pod touto střechou se nazývá mansarda neboli obytné podkroví. Mansardová střecha se často kombinuje ještě s okny a balkony, čímž domu dodává jedinečnost. Typicky můžete mansardovou střechu vidět na starších rodinných i činžovních domech a vilách. Dnes se tento typ využívá zejména při rekonstrukci, kdy nechcete řešit stavbu dalšího patra, protože zvyšuje využitelnost podkroví. Mansardové střechy se v minulosti nejvíce pokrývaly pálenými taškami nebo šindelem. V současnosti lze použít všechny typy krytin vhodné pro vyšší sklon. Ten je u spodní, strmější části nejčastěji v rozmezí 60°až 80°, horní sklon se pohybuje mezi 30°a 50°.
Falešná mansardová střecha
Nejen z architektonických důvodů, ale i z důvodů další ochrany svislých konstrukcí a tepelných vlastností objektu se budují tzv. falešné mansardové střechy, kde se ve skutečnosti jedná o sedlovou či valbovou střechu, na kterou navazuje pokládka tašek z vrchního patra budovy.
Výhody a nevýhody mansardové střechy:
- Výhody:
- Originální vzhled.
- Maximální využití prostoru v podkroví.
- Nevýhody:
- Nákladnější realizace.
- Velice náročná na pokládku.
Pilová střecha
Pilové střechy se skládají ze sdružených střech pultových nebo asymetrických střech sedlových. Pilové asymetrické sedlové střechy byly variantně prováděny se zakřivenou delší stranou. Dříve se užívaly převážně na jednopodlažní průmyslové haly. Kolmé nebo strmé části slouží jako horní osvětlení (světlík). V době nedávno minulé byly pilové střechy nahrazovány střešními světlíky na střechách různého tvaru. Dnes jsou haly a velkosklady především z důvodu jednoduchosti při výstavbě budovány bez jakýchkoliv prosklených otvorů či světlíků. Osvětlení je pak výhradně umělé.
Křížová střecha
V případě průniku dvou sedlových střech se stejnou výškou hřebene vzniká střecha křížová nebo polokřížová. Je velmi častá, protože řeší možnost osazení oken v podkroví v obytných místnostech a podchodnou výšku v podkroví.
Čtěte také: Výhody sedlové střechy pro váš bungalov
Zelené střechy
Zelené - ve skladbách střechy jsou umístěné vrstvy zeminy nebo substrátu, které umožňují vysázet zeleň na povrchu střechy.
Teď už znáte typy střech rodinných domů i jiných staveb. Co tedy vzít v úvahu, když se rozhodujete mezi sedlovou a valbovou střechou, případně vás zaujala úplně jiná? Z hlediska finančních možností jsme seřadili tvary střech od nejlevnějších po nejdražší:
- Sedlová a pultová.
- Stanová, případně jehlanová.
- Valbová, polovalbová a mansardová.
A pak samozřejmě záleží, jestli chcete mít obytné podkroví. Pokud ano, nejlepší volbou je střecha mansardová a sedlová, přičemž u ní hraje velkou roli sklon střechy. Méně výhodnější je střecha valbová/polovalbová, s pultovou a stanovou na obytné prostory pod střechou zapomeňte.
Konstrukce krovu a materiály
Krov je v podstatě dřevěná konstrukce, nesoucí krytinu v požadovaném tvaru. Krovová konstrukce je nejzákladnější stavební prvek šikmých střech. Určuje sklon střechy a přenáší zatížení střešní krytiny do obvodové nosné konstrukce. Čím větší je sklon střechy, tím větší je zatížení od větru, ale zároveň klesá zatížení případnou sněhovou pokrývkou. Při malých sklonech střechy se naopak musí dbát na vliv sání větru. Krovová konstrukce jako celek tvoří několik vzájemně uspořádaných dřevěných prvků zpravidla spojených vhodnými tesařskými spoji. Vzájemné uspořádání jednotlivých prvků krovu závisí na typu krovové konstrukce.
Základní prvky krovu:
- Vazný trám - může se také objevit pod pojmem vazník a jedná se o hlavní nosný trám celého krovu. Je uložen příčně na směr střechy a většinou na něm spočívá tíha všech ostatních prvků krovu.
- Pozednice - jedná se o vodorovný podélně uložený trám, který je pevně spojen s nosnou obvodovou konstrukcí domu.
- Vaznice - vodorovný podélně probíhající trám, který podpírá krokve. Podle umístění rozlišujeme vaznice hřebenové, středové, mezilehlé a již zmíněné pozednice.
- Krokev - jedná se o šikmý nosný prvek, který nese latě, na které se poté pokládá střešní krytina.
- Kleština - vodorovné prvky, vždy umístěné ve dvojici, které spojují protilehlé krokve a ztužují tak celou krovovou konstrukci. Kleštiny se také někdy používají v nárožích valbových střech. Pak jsou mezi sloupkem nárožních krokví zhruba ve výšce 1 metr a zabraňují využití tohoto prostoru. Kleštiny lze posunout výš, zachovat jejich funkci a zvětšit tak využitelný prostor.
Materiály pro krov
Základním stavebním materiálem krovu je bezkonkurenčně dřevo. Ačkoli s vývojem v materiálovém inženýrství vstupují na trh i krovové prvky z jiných materiálů, které se snaží zajistit si svou pozici na trhu. Na krovovou konstrukci nelze použít jen tak ledajaké dřevo. Dřevo pro výrobu krovu by nemělo obsahovat velké množství suků, mělo by být dostatečně proschlé a zároveň lehké. Proto je vhodné dřevo z jehličnanů, zejména tedy ze smrku a borovice. Zatímco smrkové dřevo je lehčí a levnější, tak dražší borové dřevo zase díky většímu obsahu pryskyřic odolá i horším povětrnostním podmínkám.
Při budování krovu musí být zajištěno splnění vlhkostní podmínky dřeva. Abyste dosáhli spolehlivosti a co největší životnosti krovu, tak je třeba dřevo patřičně ochránit před působením dřevokazného hmyzu a hub. Impregnaci lze provádět namáčením, postřikem, nátěrem či tlakováním. V každém případě je třeba dodržet návod přiložený k chemickému přípravku, a hlavně množství látky, které na dřevo aplikujete, aby bylo dosaženo požadovaného efektu.
Typy krovových konstrukcí
Existuje několik různých typů krovových konstrukcí, které se vzájemně odlišují uspořádáním jednotlivých prvků.
- Vaznicová soustava je základní druh krovu vhodný i pro komplikovanější a větší půdorysy střech, neboť pomocí několika vaznic může vzniknout konstrukce s velkým rozpětím. Základním nosným prvkem je, jak název napovídá, vaznice, které jsou podepírány sloupky, díky kterým je přenášeno zatížení do vazného trámu. Podle polohy sloupků a celkového rozložení zbylých prvků rozdělujeme vaznicové krovy na stojatou stolici (vaznice je podpírána sloupkem ukotveným ve vazném trámu) a ležatou stolici (vaznice je podepřena šikmými sloupky).
- U hambálkové soustavy se nevyskytují žádné jalové vazby, tudíž každá jedna vazba je plná (s vazným trámem). Vyznačuje se přidáním speciálního střešního prvku neboli hambálku. Jedná se o prvek, který spojuje dvě protější krokve a při symetrickém zatížení (tíhou střešní krytiny nebo sněhem) funguje jako vodorovná střešní podpěra. Často se využívá řešení, že vytvoříte hambálek z kleštin, čímž zabráníte omezení průřezu krokve. Důležité je zajistit zachycení horizontálních sil, které se s větším rozpětím střechy zvyšuje.
Velice důležité je také zavětrování krovu. Lze říci, že spojení dvou krokví v hřebeni reaguje podobně, jako když se o sebe opřou dvě karty nebo kostky domina. Když zafouká vítr, funguje i zde dominový efekt. Stejně tak má tendenci padnout krov, proto se mezi krokve v rovině střechy vkládají úhlopříčné trámy ve tvaru Ondřejského kříže, tj. X. Všechno ve stavbě má zkrátka svůj smysl a význam. Zajímavé je, že se krovy liší i podle provenience, třeba německé krovy byly udělány pečlivěji, z kvalitnějšího dřeva, kvalitnějšími řemeslníky. V českých, zejména horských chalupách, byly dokonce trámy střídané s kulatinou, z nichž někdy ani nebyla odstraněna kůra. Právě proto u nich často docházelo působením větru k deformacím, které jsou čitelné zejména v hřebeni stavby.
Zateplení střechy
Zvýšení tepelného odporu a zlepšení tepelně izolačních vlastností střech vrstvou tepelné izolace je v nynější době již téměř samozřejmostí. Díky velkému zájmu o zateplení střešních konstrukcí vzrostlo také množství způsobů, jak zateplení střechy provést a jaký materiál na zateplení použít. Podle umístění izolace rozlišujeme zateplení mezikrokevní (u dvouplášťových šikmých střech a nadkrokevní (ty se mohou použít u jednoplášťových i dvouplášťových střech).
- Deskové izolace se požívají v nadkrokevní variantě a jsou obvykle vyráběny z expandovaného polystyrenu, PUR nebo PIR pěny. Izolační desky obvykle tvoří jádro sendvičové skladby vrstev střešní konstrukce.
- Minerální vata je nejrozšířenější druh izolace využívané na zaizolování šikmých střech. Lze ji uložit jak v nadkrokevní, tak také v mezikrokevní variantě. Vyrábí se ve velké škále rozměrů, takže je její aplikace na stavbě poté poměrně snadná. Bohužel zateplení střechy pouze mezi krokvemi není dostatečné z důvodu výskytu tepelných mostů (dřevo lépe vede teplo), a tak je potřeba přidat ještě jednu vrstvu tepelné izolace pod tyto krokve (zpravidla v tloušťce 40-60 mm).
Pokládka střešní krytiny
Naše betonová střešní krytina poskytuje maximální komfort užitný, ale i estetický. Poskytuje ochranu před povětrnostními vlivy, za silného deště nevibruje a tlumí vnější hluk. Pokud se samozřejmě pokládka provede správně, podle pravidel. Běžně používaná je střecha sedlová, na které si ukážeme správnou pokládku. U ní se začíná kladením pravých tašek u okapní hrany a v dalších řadách v kombinací s půlenými taškami, aby byla dodržena převazba. Důležitým bodem, který je nutné dodržet je stanovení průměrné krycí šířky. To umožní dilataci střešní krytiny v ploše. A to i při působení teplot. Pro napojení komínů, střešních oken, úžlabí střech se nabízí půlená střešní taška, okrajové střešní tašky poskytují elegantní řešení na zakrytí štítových hran. Půdní prostory se již častokrát používají pro bydlení nebo kanceláře, které musí být dobře větrané. Proto se musí vytvořit funkční větrání mezi hydroizolační folií a střešními taškami.
Na připravenou hydroizolační fólii přichytíme kontralatě a následně střešní latě. Rozteč latí závisí na vzdálenosti krokví, sklonu a zatížení střešního pláště. Pro potřebu přesného rozměření střechy je třeba dle zásad pokrývačského řemesla zjistit skutečnou průměrnou krycí šířku tašek. Okrajové tašky jsou opatřeny dvěma otvory. Každá taška musí být přichycena k latění pozinkovanými vruty. Při použití okrajových tašek je bezpodmínečně nutné, aby okapové a štítové hrany střechy svíraly pravý úhel. Pokud není možné střechy rozměřit na celé řady základních tašek, doporučujeme střešní tašky zkrátit vysokorychlostní úhlovou bruskou s adekvátním řezacím kotoučem.
Spotřeba střešních tašek
Spotřeba střešních tašek je závislá od použité střešní krytiny.
| Typ tašky | Spotřeba (ks na m²) |
|---|---|
| Beta nebo Hodonka | 10 |
| Rota | 8 |
Pro zjištění spotřeby tašek právě na tu vaši střechu můžete využít naší webovou službu Kalkulaček materiálu.
Pokud je již dokončena pokládka střešních tašek, začneme s instalací hřebene. Nad ucpávku připevníme hřebenovou příchytku pro první hřebenáč. Hřebenáč nasuneme do příchytky a připevníme přes další příchytku vrutem do hřebenové latě. Pokládka střešní krytiny svépomocí může na první pohled vypadat jako úsporná varianta, ale je lepší tento úkol svěřit zkušeným pokrývačům.
tags: #sedlova #strecha #hreben #uzlabi #stit