Nejlepší způsoby povrchové úpravy betonu pro dokonalou ochranu proti olejům

Povrchové úpravy betonu hrají klíčovou roli nejen v jeho estetickém vzhledu, ale především v jeho funkčních vlastnostech a ochraně před degradací. Oleje představují specifickou výzvu, neboť mohou beton kontaminovat a narušit jeho integritu. Tento článek se zabývá problematikou povrchových úprav betonu, se zvláštním zaměřením na ochranu proti olejům a způsoby, jak se s nimi vypořádat.

Impregnační oleje pro beton

Pro ochranu betonu se používají různé impregnační oleje, které nabízejí řadu výhod.

Osmo Olej na beton

Bezbarvý, polomatný impregnační olej.
Kombinuje výhody přírodních vosků a olejů.
Určen do interiéru.
Nevytváří film, ale proniká póry do podkladu.
Ošetřené plochy jsou vodoodpudivé a odolnější proti znečištění a tvorbě skvrn.
Vydatnost: 1 l na cca 50 m2 pro jeden nátěr, v závislosti na stavu a charakteristice ošetřovaného povrchu (platí pro hladké povrchy).

Bezbarvá hedvábně matná přírodní olejová impregnace je vhodná pro ošetření všech druhů porézního přírodního kamene s leštěným, broušeným nebo štípaným povrchem a pro ošetření betonových prvků v exteriéru. Na ošetřeném povrchu netvoří film, ale proniká póry do povrchu. Takto ošetřené povrchy jsou vodoodpudivé a odolnější vůči znečištění a tvorbě skvrn.

Odstranění oleje z betonu

Pokud je beton potřísněn olejem, je nezbytné jej před jakoukoli další povrchovou úpravou důkladně odstranit. Olej totiž prosákne zpět na povrch a zničí nově nanesenou vrstvu.

Metody čištění oleje z betonu

Odstranění přebytečného oleje: K odstranění přebytečného oleje stačí použít hadřík, který absorbuje a setře přebytečnou drť nebo olej.
Pasta na drhnutí: Smíchejte trochu jedlé sody nebo saponátu s vodou a použijte na olejovou skvrnu. Následně opláchněte vodou.
Čištění mýdlem: Na nově vzniklé olejové skvrny použijte drhnoucí kartáč spolu s mýdlem na nádobí.
Komerční čisticí a odmašťovací prostředky: Koncentrovaná alkalická mýdla, která fungují lépe, když se vetřou do betonového povrchu. Mýdlo působí jako kuličkové ložisko, rozpouští olej a umožňuje jeho jednodušší odstranění. Silně nebo trvale znečištěný beton však nemusí na tradiční odmašťovače reagovat, protože nerozpouštějí olej.
Obklady: Pro menší, houževnatější skvrny se používají obklady. Proces zahrnuje ponoření absorpční látky (piliny, kočičí stelivo, filtrační materiál z bazénu) do silného rozpouštědla (aceton, xylen, ředidlo, MEK) a následné nanesení na skvrnu. Pro usnadnění osmózy se obklad překryje plastovou fólií. Po rozpuštění olej rozpouštědlo extrahuje z betonu. Tento postup je kvůli své délce neúčinný proti větším skvrnám.
Speciální čisticí chemikálie: Například univerzální čisticí chemikálie BETOFF-U si poradí i s nejzakořeněnější a nejvíce zaolejovanou špínou. BETOFF-BIO je biologicky odbouratelný čisticí prostředek pro odstranění vodních a cementových usazenin.

Problém zaolejovaného betonu a jeho řešení

Stavby, které byly v minulosti využívány jako výrobní závody, se poměrně často potýkají s přítomností oleje v konstrukcích, zejména ve stropech. V takových případech nastává při opravách otázka, zda lze na konstrukci nanést nátěr, nebo použít epoxidovou pryskyřici jako adhezní můstek.

Čtěte také: Materiály pro úpravu betonu

Vliv oleje na beton

Odpověď na tuto otázku záleží mimo jiné na druhu oleje, kterým byl beton kontaminován. V některých případech (surová ropa nebo silně zoxidované použité oleje) může docházet k povrchovému poškozování cementového tmelu a potažmo betonu. Při zvýšeném působení a u subtilních konstrukcí (stropní desky trámových stropů starších objektů) může být ohrožena i jejich funkce. Negativní působení olejů je spíše fyzikálního charakteru. U běžných betonů dochází k nasycení pórového systému, a dle prováděných zkoušek a dle DIN a ÖNORM, dochází k poklesu pevností betonu o 10 % až 20 %. Současně je znehodnocen povrch konstrukcí, a to i na opačném líci, než na kterém dochází ke kontaminaci. Povrch konstrukce je potom mastný a může docházet i k úkapům pod konstrukci. Dále je ovlivněna adheze materiálů na podklad a na konstrukce je nemožné aplikovat další vrstvy, ať již omítkové, nebo nátěrové. Vždy je zde riziko, že bude nadále docházet k dalšímu průniku olejů (omítkovými systémy), nebo oddělení nových vrstev od podkladu. Problémem může být i nepříjemný čichový vjem vystupující z konstrukce.

Řešení pro kontaminované konstrukce

Z výše popsaného vyplývá, že možnosti použití betonové konstrukce kontaminované oleji, je vázáno na míru kontaminace a na druhu oleje, kterým je konstrukce kontaminována. To je potřeba stanovit stavebně technickým průzkumem. V případě zaolejovaných konstrukcí je nutné vycházet z varianty, že konstrukce má snížené pevnosti a že bude snížena schopnost adheze nových vrstev na povrch konstrukce. Chemické poškození konstrukce by bylo na jejím povrchu patrné. Pevnostní charakteristiky je nutné stanovovat destruktivně.

Předchozí popis možných komplikací při kontaminaci konstrukce olejem naznačuje, že i provedení povrchové úpravy na zaolejovaném povrchu není snadné. Je možné pokusit se povrch konstrukce vyčistit (mýdly a průmyslovými emulzemi), ale jedná se o řešení dočasné, obvykle komplikované a s nejistým úspěchem. V okamžiku, kdy je konstrukce nasycena, dochází obvykle po očištění povrchu v poměrně krátkém časovém úseku k opětovné kontaminaci povrchu.

Mechanické kotvení

Pro zajištění adheze reprofilačních malt na povrch konstrukce je možné tyto vrstvy k povrchu mechanicky přikotvit. Tj. do podkladu dát dostatečné množství trnů (v závislosti na použití a případném statickém výpočtu), k nim přivázat výztužnou síť, nebo celý armokoš a následně provést reprofilaci, nebo přibetonávku. I zde hrozí, že časem dojde k průniku olejů k povrchu a tím znovu i k výskytu již řešeného problému.

Epoxidové pryskyřice

Jako nejvhodnější se jeví použití epoxidových pryskyřic, které mají v důsledku použitých přísad schopnost zakotvit se i do oleji znečištěného podkladu. Jedná se o materiály s promotéry adheze. Takovým materiálem je například UNICRETE AME, který společnost BETOSAN s.r.o. zařadila do nabídky. Je možné jej použít jako epoxidový adhezní můstek i jako uzavírací nátěr na povrch kontaminované konstrukce. Vzhledem ke komplikovanosti čištění a jeho dočasnému účinku je použití materiálu s promotéry adheze obvykle jedinou možností, jak problém s kontaminovanou konstrukcí vyřešit.

Čtěte také: Postupy pro povrchovou úpravu betonu

Dekorativní a ochranné povrchové úpravy betonu

Povrchové úpravy betonu mají nejen funkční mechanické vlastnosti, ale také výrazné dekorativní schopnosti.

Druhy dekorativních povrchových úprav

Impregnace: Nejrůznější typy impregnace betonu, například hydrofobní nátěry (hydrofobní impregnace), izolační nátěry, či protiskluzové nátěry.
Broušení, frézování a leštění: Povrch betonu se dá brousit, frézovat a leštit pro dosažení požadovaného vzhledu.
Překrytí: Starší betonové vrstvy se dají renovovat takzvaným překrytím. Ve vrstvě 1 - 2 cm je aplikována barevná směs jako pokryvná vrstva.
Ražený beton: Přímo na čerstvou betonovou desku se aplikuje technologie raženého betonu. Jedná se o povrchovou úpravu, která spojuje trvanlivost a odolnost betonu s krásou přírodních materiálů. Vzniká ražením dekorativního prvku speciálně vyrobenou raznicí ještě do čerstvé betonové desky.
Vymývaný beton: Vyznačuje se skvělými protiskluznými vlastnostmi a je často využíván na zahradách. Cementová směs obsahující kamínky různých druhů, tvarů a rozměrů je aplikována na čerstvý i starý betonový povrch v tloušťce mezi 2 - 4 cm, přičemž vytváří souvislou povrchovou vrstvu.
Stříkaný beton (stříkaná dlažba): Výsledkem je velmi odolný povrch, který se dobře udržuje a zároveň má protiskluzné vlastnosti, navíc i vysokou odolnost vůči chemickému i mechanickému poškození. Vzhledem ke své univerzálnosti a dlouhé životnosti je předurčen k použití v exteriéru.

Nátěry na beton

Penetrační nátěry na beton sjednocují savost podkladu a nejčastěji slouží jako adhezní můstek pro podlahy. Tento typ povrchových úprav betonu má za úkol zvýšit odolnost betonu vůči chemikáliím, poškrábání, ale třeba i vůči blednutí vlivem UV a UVB záření. Tento druh nátěru se používá k ošetření porézních povrchů, mezi které patří i betonové povrchy. Zajišťuje ochranu betonu v případě přilnavosti kapalin. Jedná se obvykle o nástřiky či nátěry na bázi nanotechnologií.

Funkce nátěrů na betonové konstrukce

Nátěry na betonové a železobetonové konstrukce plní několik funkcí:

Pohledová funkce: Umožňují propůjčit konstrukcím téměř libovolnou barvu a texturu (lesklé, matné, imitace dřeva). Mohou plnit i výstražnou funkci. Po sanačním zákroku sjednocují vzhled konstrukce.
Bariéra proti médiím: Nátěry fungují jako bariéra proti působení vzdušného CO2 (negativní vliv na pasivaci výztuže), kapané vody (dešťová voda vyplavuje vazné součásti z cementového tmelu) a látek rozpuštěných ve vodě (chloridové ionty ze solí, kyseliny, ropné produkty apod.).
Propustnost vodní páry: Často je vyžadována schopnost propouštět vodní páru, aby konstrukce mohla „dýchat“ a předcházelo se hromadění vody pod nátěrem.
Ošetřování během zrání: Nátěry mohou pomoci při ošetřování konstrukcí po dobu jejich zrání, urychlit vytvrzení povrchu podlah a usnadnit jejich broušení.
Ochrana a čištění: Mohou ochránit konstrukci proti graffiti, nebo alespoň usnadnit její čištění.
Antikorozní ochrana: Mohou obsahovat migrující inhibitory koroze.
Zpevnění podkladu: Mohou částečně zpevnit podklad proti mechanickému poškození.

Společnost BETOSAN s.r.o. nabízí nátěry a nátěrové systémy, které pokrývají celou škálu potřeb v oblasti sanací a povrchových úprav betonů a železobetonů. Zahrnují materiály z oblasti hydrofobních impregnací (řada FOBISIL), ošetřujících nátěrů (DENSOCURE), nátěrů na akrylátové bázi pro sjednocení vzhledu (BETOSIL W), ale i nátěrové systémy na podlahové konstrukce (PURFLOOR), na konstrukce vyžadující vysokou odolnost proti chemickému působení, nebo vysokým teplotám (BETOFIX). Při aplikaci v exteriéru je potřeba použít UV stabilní materiály a při přítomnosti trhlin v podkladu, nebo při riziku jejich vzniku, je potřeba použít nátěry se schopností trhliny překlenovat (FLEXICOAT).

Rozdělení nátěrů dle ČSN EN 1504-2

Norma ČSN EN 1504-2 definuje základní rozdělení nátěrů na betonové konstrukce na hydrofobní impregnace, impregnace a nátěry (ve smyslu povlaky, v originále coatings).

Čtěte také: Postupy pro úpravu venkovního betonu

Typy systémů povrchové ochrany betonu

Typ ochrany	Charakteristika	Cíl aplikace
Hydrofobní impregnace	Vytváří povrch odpuzující vodu. Póry a kapiláry jsou vnitřně potaženy, avšak nejsou zaplněny. Na povrchu betonu se nevytváří film a dochází jen k malé nebo vůbec žádné změně vzhledu.	Ochrana proti vnikání (vody), regulace vlhkosti.
Impregnace	Snižuje porozita povrchu betonu a dochází k jeho zpevnění. Póry a kapiláry jsou částečně, nebo úplně, zaplněny.	Ochrana proti vnikání (vody), zvýšení fyzikální odolnosti povrchu.
Nátěry (povlaky)	Vytváří na povrchu vrstvu.	Ochrana proti vnikání (vody), regulace vlhkosti, zvýšení fyzikální odolnosti, zvýšení chemické odolnosti, zvýšení elektrického odporu betonu, zlepšení vzhledu.

Mimo výše uvedené se nátěry často aplikují pro zlepšení vzhledu konstrukce, pro sjednocení barevného odstínu.

Betonové podlahy a jejich typy

Podlahy jsou poměrně specifickou konstrukcí, na které mají uživatelé velmi odlišné požadavky, ať je to ve vztahu ke vzhledu, tloušťce nebo účelu použití.

Druhy betonů pro podlahy

Polystyrenbeton: Odlehčená forma klasického betonu, vhodná tam, kde je klasický beton přílišnou hmotnostní zátěží. Vzniká spojením sypké izolační drti z recyklovaného polystyrenu a cementu určeného k výrobě lehčeného betonu.
Vláknobeton: Betonová směs, do které jsou při výrobě přidávána polypropylenová vlákna, jež mají za úkol zachycovat napětí vytvářené objemovými změnami betonu.
Drátkobeton: Obsahuje ocelovou výztuž (profilované ocelové drátky) a má vysoký stupeň využitelnosti v subtilnějších konstrukcích (kde není možné použít klasické výztuže). Díky rozptýlené výztuži mají drátkobetony zlepšenou únavovou pevnost a také houževnatost.
Keramzitbeton: Je 2x lehčí než klasický beton a ve srovnání s ním má až 10x lepší tepelně izolační vlastnosti. Díky přimíchávanému keramzitu dokáže následně vytvořená podlaha tlumit zvuk a zajistí betonovému povrchu vysokou elasticitu. Dobře absorbuje nárazy.
Potěrové betony: Většinou používány v sypké formě. Lze je upravit do roviny nebo vyspádovat (terasy, okolí bazénů). Využití naleznou i jako podlahy v interiéru, v soukromých domech, kancelářích či bytech.
Anhydritové podlahy: Vytvářejí v tekuté formě podklad pro finální podlahovou nášlapnou vrstvu. Jejich skvělá tepelná vodivost je předurčuje k využití pro začlenění podlahového topení.

Ochranné systémy PRESBETON

Všechny betonové výrobky společnosti PRESBETON jsou opatřeny ochranným systémem Protect System IN. Tak, aby výsledný produkt vykazoval minimální nasákavost v celém svém objemu, intenzivní barvy, minimální riziko vzniku výkvětů a díky velmi těsné struktuře také vyšší odolnost proti znečištění a snadnější údržbu povrchu.

Protect System TOP

Výrobky opatřené třídou ochrany Protect System IN mohou být dále zušlechtěny povrchovým ochranným systémem Protect System TOP, kdy je povrch betonu opatřen nástřikem speciální látkou, která nemění vzhled betonu, ale pozitivně působí na jeho užitné parametry v oblasti snadnější údržby. Povrchový ochranný systém nejvyšší kategorie s charakterem dodatečné povrchové úpravy, která dlouhodobě zvýrazňuje barevnost a strukturu použitých pohledových betonů.

Perfect Clean TOP

Povrchová úprava Perfect Clean TOP představuje nejvyšší kategorii zušlechtění povrchu betonu, která je založena na použití vysokojakostních výrobků opatřených vnitřním ochranným systémem Protect System IN. Výsledný povrch vykazuje trvale intenzivní barvy s hedvábným leskem, nenasákavost, odolnost proti znečištění tím nejnáročnějším provozem, velmi snadnou údržbu a vysokou odolnost proti povětrnostním vlivům.

Charakteristika povrchové úpravy Perfect Clean TOP

Povrchová úprava nadstandardních betonových dlažeb vzniká nanesením ušlechtilého laku na mírně opracovaný povrch a následným vytvrzením za působení orientovaného infračerveného záření. Tak vzniká velmi odolný povrchový film odolný UV záření a povětrnostním vlivům. Dlažby s povrchovou úpravou Perfect Clean TOP jsou charakteristické svým brilantním vzhledem s jemným hedvábným leskem a intenzivními barvami, navozují dojem trvale vlhkého vzhledu a tím dokonale vyniká záměrné tvarování a barevnost povrchu.

Mezi hlavní přednosti tohoto typu povrchové úpravy patří absolutní nenasákavost a vodoodpudivost povrchu. Provedená povrchová úprava vytváří odolný povrchový film, který dokonale uzavírá jinak porézní strukturu betonu, a znemožňuje tak průnik jakýchkoliv nečistot hluboko do struktury betonu. Veškeré znečištění zůstává na povrchu, a je tak umožněna velmi snadná údržba a čistitelnost těchto povrchů.

Povrchová úprava ochrání dlažbu nejen před běžným znečištěním, ale i před skvrnami od kávy, červeného vína, hořčice, kečupu, různých druhů olejů a produktů grilování. Tyto druhy znečištění znamenají pro běžné betonové výrobky trvalé nebo dlouhodobé estetické znehodnocení. S povrchovou úpravou Perfect Clean TOP je lze pohodlně odstranit pouhým setřením hadrem, popř. odstranit za použití kartáče, vody s přídavkem saponátu a následným spláchnutím proudem vody (ve většině případů není potřeba vysokotlakého čističe). V případě lokálního poškození povrchové úpravy při užívání plochy je možné ji obnovit speciálním přípravkem.

Příprava olejivzdorného betonu

Při výstavbě průmyslových a občanských staveb nebyla v minulosti problematice olejivzdorných betonových podlah věnována dostatečná pozornost. Obecně se za splnění požadavků na nepropustnost považuje pouze hustota betonu. Vlivem konstrukčních faktorů a kvality materiálu však ani hutná povrchová vrstva teraca nemůže dosáhnout účelu odolnosti proti pronikání oleje a dokonce i cementová povrchová vrstva je olejem erodována. Při přípravě olejovzdorného betonu je proto nutné uvažovat jak s požadavkem na nepropustnost, tak s problémem olejivzdornosti a brát v úvahu obojí současně. Beton odolný vůči oleji je vhodný především pro konstrukci olejových nádrží, olejivzdorné podlahy, podlahy dílen atd., které vyžadují vysokou nepropustnost pro skladování lehkého a těžkého oleje.

Způsoby přípravy olejivzdorného betonu

Existují dva hlavní způsoby přípravy betonu odolného vůči oleji:

Přidání vhodného množství zhutňovacího činidla hydroxidu železitého do betonu: To vytvoří roztok lepidla v betonu, který blokuje kapilární kanálky betonu v důsledku odpařování vody, a tím dále zvyšuje trvanlivost betonu a výkon proti prosakování oleje. Klíčem je vyrobit kvalifikované zhutňovací činidlo na bázi hydroxidu železa.
- Příprava hydroxidu železitého: Obvykle se provádí z chloridu železitého a vápenné pasty: 2FeCl3 + 3Ca(OH)2 → 2Fe(OH)3 + 3CaCl3. Specifický způsob výroby je: dát určité množství chloridu železitého do dřevěného sudu nebo porcelánové kádě, poté přefiltrovat vápennou pastu sítem 0,6 mm, nalít ji do roztoku chloridu železitého a míchat, dokud je rovnoměrně promíchán. Nechat jej chemicky reagovat, aby se stal žlutohnědým koloidem, a poté použít indikátorový papír k identifikaci jeho alkality, aby se hodnota pH rovnala 8.
- Příprava metodou chemické reakce: Použít průmyslový louh sodný (hydroxid sodný) na zpracování chloridu železitého k vytvoření: FeCl + 3NaOH -» Fe(OH)3 + 3NaCl. Konkrétní způsob výroby je: průmyslový louh sodný (NaOH) rozpustit v 5násobné kvalitě vody a poté tento roztok za stálého míchání postupně nalévat do roztoku chloridu železitého, dokud hodnota pH indikátorového papírku nebude rovna 8.
- Příprava elektrolýzou: Metodou anodové elektrolýzy železa se připravuje zhutňovací činidlo hydroxid železitý. Touto metodou lze extrahovat čistější a levnější produkty zhutňovacích činidel, ze kterých lze nejen vyrobit koloidní hydroxid železa o různých koncentracích, ale také z nich lze vyrobit prášek pro přepravu a míchání betonu. Inženýrské zkušenosti dokazují, že za normálních okolností je vhodnější přidat zhutňovací činidlo hydroxid železitý [Fe(OH)3] v množství 1,5 procenta až 3,0 procenta cementové hmoty.
Použití metody třídění kameniva: Spočívá v provedení návrhu stupňování hrubého a jemného kameniva proséváním částic hrubého a jemného kameniva, aby se získal beton s nejvyšší hustotou, čímž se zlepší odolnost betonu proti prosakování oleje. V podstatě je tato metoda stejná jako příprava voděodolného betonu.

Příslušní odborníci se domnívají, že mezi mnoha parametry, které určují olejovou propustnost betonu (malty), jsou hlavní tyto aspekty: vhodný hmotnostní poměr cementu k rudě, přilnavost cementu k částicím kamene, kompaktnost a výběr správného agregátu. Pokud částice cementu obklopí každou kamennou částečku, tento beton (malta) neprosakuje olej.

Konstrukce olejivzdorného betonu

Konstrukční kvalita betonu odolného vůči oleji má přímý vliv na odolnost betonu proti prosakování oleje. V procesu výstavby olejovzdorného betonu je proto třeba věnovat pozornost následujícím aspektům:

Suroviny: Musí odpovídat příslušným národním předpisům. Přísady by měly být odváženy podle stanoveného poměru směsi a poměr voda-cement by měl být přísněji kontrolován. Celková spotřeba vody by měla odečíst vlhkost vnesenou hrubým a jemným kamenivem a přísadami.
Dávkování zhutňovacího prostředku: Má klíčový vliv na olejivzdornost. Mělo by být velmi přesné (1,5 % až 2,0 % z dávky cementu).
Míchání: Olejivzdorný beton by se neměl míchat ručně, ale mechanicky (nejlépe míchačkou s nuceným oběhem) po dobu 2,5-3,0 minuty. Během přepravy je třeba zabránit stratifikaci a segregaci směsi.
Lití a vibrování: Vykládání by mělo být prováděno rovnoměrně, hrubé kamenivo by nemělo být příliš koncentrováno. Vibrační body by měly být rovnoměrně rozmístěny, aby se zabránilo vibracím při úniku, a beton musí být jednotný a hustý. Po vibrování je třeba věnovat pozornost oškrábání a kalandrování povrchu.
Údržba a vytvrzování: Měla by být posílena údržba a doba zavlažování a vytvrzování by se měla přiměřeně prodloužit (zejména při použití zhutňovacího činidla na bázi chloridu železitého). Teplota vytvrzování nesmí být nižší než 5 °C a relativní vlhkost musí být vyšší nebo rovna 90 %. Ihned po ztuhnutí betonu by měl být povrch pokryt zatravňovacími clonami, fóliemi nebo nastříkán tužidla, aby se zajistil brzký stupeň vytvrzení a zabránilo se kapilárním trhlinám na povrchu betonu. Doba zálivky a vytvrzování při pokojové teplotě nesmí být kratší než 14 dní.
Ochrana před podzemní vodou: Pokud je betonová konstrukce odolná proti olejům pod zemí, měla by být předem přijata účinná opatření ke snížení hladiny podzemní vody.

tags: #povrchova #uprava #betonu #oleje #informace

Povrchová úprava betonu a ochrana proti olejům