Především při opravách starších domů se často vyskytují problémy s fasádami způsobené vlhkostí. Jde o nedostatky, které nejen zhoršují vzhled budovy, ale také ji pomalu ničí. Výraznou pomocí je v těchto situacích nenahraditelná součást sanačního systému: sanační omítka.
Co je sanační omítka a jak funguje?
Sanační omítka je jedním z kroků při aplikaci sanačního systému. Jde o speciální systém, který je navržen pro opravy staveb zasažených vlhkostí. U novostaveb se zase postará o vysokou prodyšnost. Sanační omítka je vytvořena tak, aby zajistila nejen esteticky kvalitní vzhled, ale také ochranu povrchu a zlepšení pevnosti omítky.
Díky většímu množství pórů je sanační omítka efektivnější v odvádění vlhkosti z vnitřku zdiva než omítka klasická. Je tomu tak i přesto, že při průchodu vlhkosti se soli obsažené ve vodě ukládají vykrystalizované přímo ve struktuře omítky - to však nezabraňuje průchodu vodní páry zevnitř ven. Sanační omítka je zároveň velmi odolná: nasakuje méně vody zvenčí a některé druhy ji i odpuzují. Speciální protiplísňové sanační omítky jsou navíc vyrobeny tak, aby proti nim neměly šanci ani spory. Vzhledem k množství produktů s různými vlastnostmi dnes seženete sanační omítku pro interiér i pro exteriér.
Sanační omítky fungují na principu otevřené pórovitosti - množství vzduchových pórů (větší než 40%), díky kterým může vodní pára difundovat skrze tyto póry ven ze zdiva. Sanační omítky se tedy od těch obyčejných liší vysokou pórovitostí a tím i prodyšností, ale i svou váhou, sanační omítky jsou značně lehčí než ty obyčejné. Mezi další výhody sanačních omítek patří nízká kapilární nasákavost. Některé sanační omítky dokonce dokážou vodu odpuzovat, jsou totiž hydrofobizované.
Dochází k velmi dobrému odpařování vlhkosti ze zdiva a případné srážení solí probíhá na vnitřní straně omítky. Zdivo nahozené sanační omítkou má tedy ideální podmínky pro vysychání a do značné míry netrpí výkvěty solí, povrch zůstává suchý.
Čtěte také: Použití Sanacni Omítky Weber
Kdy použít sanační omítku a řešení zasolení
K sanaci objektu je třeba přistoupit ve chvíli, kdy na domě zpozorujete odpadávající omítku. Nejčastější příčinou je kapilární vlhkost, která se do zdí dostává vzlínáním z oblasti základů a v místech, kde je zeď v kontaktu s mokrou zeminou. Protože vlhkost přichází od země, trpí jí nejčastěji sklepy, suterény a přízemí. Ochránit spodní část stavby lze například injektáží zdiva. Dalším řešením jsou také rozsáhlejší stavební úpravy, např. podřezání a vložení hydroizolace nebo odvedení povrchové vody pryč od budovy.
I když se může zdát, že sanační omítka dokáže zázraky na počkání, je nutné dodat, že není samospásná. Při setkání s vlhkým zdivem nezapomeňte nejdříve najít příčinu a postarat se o to, aby byla před opravami omítky odstraněna, jinak bude funkčnost sanačního systému mnohem nižší. Sanační omítky vlhkost ze zdiva neodstraní, pouze zajistí jeho dlouhodobě suchý nepoškozený povrch. Prodyšná sanační omítka vlhkost vizuálně ukryje, zabrání tvorbě výkvětů na povrchu omítky a umožní difundování vlhkosti ze zdiva bez zjevných poruch na povrchu omítek, případně zprostředkuje postupné vysychání sanovaného zdiva. Sanační omítka svými difuzními vlastnostmi nezvyšuje osmotický tlak v kapilárách zdiva oproti neprodyšným úpravám, jako je např. keramický obklad nebo cementové malty. Tím zabraňuje rozšiřování vlhkosti a přispívá k vytvoření určité vlhkostní rovnováhy a stabilizaci zdiva.
Soli, které stavbě škodí
Nejčastějšími solemi, které škodí stavbě, jsou chloridy, sulfáty a nitráty. Jejich škodlivý účinek je možný jen ve spojení s vodou. Protože se u těchto solí jedná o sloučeniny, které jsou ve vodě lehce rozpustné, jsou dopravovány kapilárním systémem ve stavebních materiálech na povrch. Zde se může vlhkost opět odpařit. Při tom může docházet k vytváření krystalů solí, vyloučených ze solného roztoku. Tato přeměna jde společně se zvětšením objemu a v pórech stavebních hmot vyvolává velmi vysoký krystalický tlak (trhací účinek) a tím dochází k ničení stavební hmoty.
Proces krystalizace, které rozpuštěné soli na povrchu stavební hmoty vyvolávají, způsobí následně takzvané zasolení - solné výkvěty na povrchu. Tyto soli jsou opět silně hygroskopické, to znamená, že absorbují vodu, následně se ve vodě znova rozpustí a celá přeměna se opakuje a vznikají následné škody na jiných místech.
Kde hledat příčinu zasolení
- Chloridy jsou soli kyseliny chlorovodíkové (HCl). Chlorid sodný (NaCl, kuchyňská sůl) snižuje bod varu vody a podporuje korozi železa. Vyskytuje se především v zimních posypech, je to sůl ve vodě dobře rozpustná. Vyskytuje se zejména v oblastech podezdívek budov a zde proniká do ostatních částí budov.
- Sulfáty jsou soli kyseliny sírové (H2SO4). Vzniku sulfátů předchází vznik oxidů síry, které vznikají zejména spalováním uhlí, topných olejů a rovněž spalováním pohonných hmot, které obsahují síru. Sulfáty jsou indikátorem znečištění vzduchu (doprava, průmyslové odpadní plyny, „kyselé deště“).
- Nitráty jsou soli kyseliny dusičné (HNO3). Tyto soli vznikají z bílkovin a zvířecích odpadních látek. Nitráty se dostávají do budovy z močůvky, moči, hnojiv nebo fekálií. Nitráty jsou velmi silně hygroskopické.
Výskyt rozpustných solí ve zdivu nebo v omítce může mít různé příčiny. Pro sestavení sanačního konceptu je velmi důležitá analýza výskytu solí ve zdivu, ale nejen zjištění výskytu, nýbrž i lokalizace míst, která jsou solí kontaminována.
Čtěte také: Použití a výhody sanačních omítek
Postup aplikace sanační omítky
Kompletní sanační systém funguje pouze při dodržení správného postupu. Před rozhodnutím o sanačních opatřeních je třeba stav zdiva prozkoumat v dostatečné míře přímo na místě. V zásadě je zapotřebí zjištění příčiny vlhkosti, určení ve vodě rozpustných a stavbu poškozujících solí, jakož i druh a stav zdiva, které má být omítnuto. HASIT nabízí pro všechny případy použití vždy to správné a trvalé řešení.
Příprava povrchu
Před aplikací je zásadní odstranit veškerou původní omítku zasaženou vlhkostí, a to nejen na viditelně poškozených místech, ale také alespoň 50 cm nad posledními známkami vlhkosti. Zbavte zeď také dalších nečistot, prachu a úlomků. Odstraněnou omítku ihned odkliďte z pracovního prostoru - zabráníte tak opětovnému vyluhování vysrážených solí.
Původní korodovanou a zasolenou omítku je vždy nutné odstranit nad hranici viditelných škod aspoň 40 cm až 50 cm. Suť z okopané omítky je lepší ihned odstranit z pracovního prostoru, a tak si uvolnit místo u zdiva pro další postup prací. Spáry zdiva proškrábneme do hloubky dvou centimetrů, a zdivo očistíme drátěným kartáčem nebo ometeme koštětem.
Aplikace chemické bariéry a vyschnutí zdiva
Abyste zastavili vzlínající vlhkost, vsaďte na injektáž. Vytvoří hydroizolační membránu přímo uvnitř zdi a zabrání tak průchodu vlhkosti do konstrukce. Pomůže například MAPESTOP.
Dále je nutné nechat zdivo pořádně vyschnout. Čas závisí na množství vlhkosti, vždy ale nechte zdi pořádně proschnout.
Čtěte také: Vlastnosti sanační omítky od Hornbachu
Aplikace sanačního podstřiku a protisolného nátěru
Tento volitelný krok pomůže s ochranou zdiva a zároveň ho zpevní. Sanační podstřik nanášejte v cca 3mm vrstvě. Prozkoumejte produkty značky MAPEI z řad PoroMap nebo Mape-Antique, které jsou jak prodyšné, tak odolné proti síranům.
Pro zvýšení stability a lepší funkčnosti omítky, použijeme sanační podhoz, pod který aplikujeme protisolný nátěr AquaSalt Stop® ve dvou vrstvách, pod podhoz a následně na podhoz. Postřik by měl být prováděn síťovitě cca z 50 - 70 % plochy omítaného zdiva. Podhoz zlepšuje přilnavost další vrstvy k podkladu zdiva. V případech, kdy má zdivo velké nerovnosti, nebo obsahuje vysoký stupeň solných výkvětů, můžeme použít podkladní sanační omítku, která slouží jako akumulační vrstva pro jímání solí. Pozor, vždy ale doporučujeme použít protisolný podnátěr AquaSalt Stop®, který by neměl být nikdy ze systému sanačních omítek vynechán.
Nanesení sanační omítky
Příprava i aplikace jsou podobné jako u omítek tradičních. Stačí tedy zvolit vhodný nástroj a dodržovat pokyny výrobce ohledně správného načasování aplikace i tloušťky nanášené vrstvy (podle stavu podkladu, maximálně ale 30 mm). Nezapomeňte také respektovat doporučenou dobu schnutí sanační omítky před dalším nátěrem.
Sanační omítku nahazujte na sanační postřik, při míchání jednotlivých sanačních vrstev dodržujte doporučené množství vody i dobu a poměr míchání. Postřik by měl vyzrávat dva až tři dny, omítka se nahazuje na navlhčený (můžeme zvlhčit protisolným nátěrem) povrch převážně ve dvou vrstvách, pokud vrstva sanační omítky přesáhne 3 cm, srovnáváme latí.
Hlavní vrstvou sanační omítky je jádrová vrstva, která se omítá ručně, ale i strojově v tloušťce vrstvy minimálně 20 mm. Pokud nahazujeme zdivo, kde potřebujeme nanést větší tloušťky sanační omítky, tak postupujeme po více vrstvách s technologickou pauzou. Nerovnosti můžeme také vyrovnat přidáním úlomků cihel a kamene.
Volitelná aplikace sanačního štuku a dokončení vrchním nátěrem
Volitelná aplikace sanačního štuku: Jemná stěrka o tloušťce cca 1-2 mm vytvoří hladký povrch.
Nanesení základního nátěru: Primer zlepší přilnavost finálního nátěru k povrchu a zajistí jeho lepší fungování. Vyzkoušet můžete třeba Silexcolor Primer od MAPEI. Dokončení vrchním nátěrem. Konečnou povrchovou úpravu děláme zase sanační štukovou omítkou, aby nedošlo k uzavření otevřené pórovitosti sanačního omítkového systému.
Příklad: Vlhkostní mapa sahá do výšky 80 cm na podlahou a zdivo je o tloušťce 50 cm. Omítku je nutné odstranit nad hranici viditelných škod do výšky rovnající se tloušťce zdiva, tedy v tomto případě 50 cm nad hranici 80 cm, tj. do výšky 130 cm.
Důležité aspekty a typy sanačních omítek
Sanační omítka svépomocí a přípravek AquaSan Porosity®
Sanační omítku si dnes lze namíchat svépomocí, díky čemuž můžete ušetřit velké finanční prostředky, které byste museli zaplatili za klasické pytlované směsi.
Princip přísady AquaSan Porosity® pro namíchání omítky na vlhká zdiva spočívá v množství vzniklých vzduchových pórů, které se vytvoří po rozmíchání ve vodě, cementu CEM I a písku. Vzniklé póry dokáží ze zdiva velice dobře odvádět vodní páru, díky čemuž má zdivo ideální podmínky pro snadné vysychání. Omítka pro vlhká zdiva, kterou si lze snadno vyrobit svépomocí, nesmíme považovat za finální řešení, ale může značnou mírou přispět k odvlhčení domu. AquaSan Porosity® se tedy liší od běžně dostupných omítek hned v několika faktorech, a to především v již zmíněné vysoké pórovitosti a prodyšnosti, která je zásadní pro odvod vlhkosti ze zdiva, ale také vzniklá omítka je značně odlehčena.
Směrnice WTA a požadavky na sanační omítky
Nejpodrobnější specifikaci vlastností a aplikací tohoto typu omítek poskytují směrnice zpracovávané v rámci společnosti WTA (Vědecko-technická společnost pro údržbu budov a památkovou péči v SRN). Český překlad směrnice byl u nás vydán společností WTA CZ v roce 2000. Tento relativně nový typ omítek je již akceptován i v rámci evropské normalizace a je také jako typ omítky uveden v normě EN 998-1 Specifikace malt pro zdivo - část 1: Malty pro vnitřní a vnější omítky. Na základě desetiletími prověřených zkušeností můžeme říci, že omítkové systémy, které vyhovují požadavkům směrnice WTA, mají vysokou účinnost a vysoké užitné vlastnosti.
Shrneme-li výše uvedené požadavky, pak omítka, kterou lze označit jako sanační, je charakteristická vysokým obsahem pórů ve struktuře. Jinak řečeno, sanační omítka má vhodně nastavenou pórovitost. Vysoká otevřená pórovitost zajišťuje velmi nízký difuzní odpor omítky proti pronikání vodní páry. Takto zajištěná propustnost sanačního systému pro vodní páru vytváří příznivé podmínky pro odvod vlhkosti ze zdiva ve formě vodní páry a případně vysychání zdiva. Soli, které běžné omítky masivně poškozují, se v sanační omítce postupně ukládají v jejím pórovém systému.
Další důležitý požadavek směrnice WTA vyplývá z potřeby rychlého vytvrzení a získání dostatečné pevnosti při velmi vysoké pórovitosti (> 40 % objemu). Předpokládá se, že pojivo sanačních omítek je pouze hydraulické (cement, hydraulické vápno). Omítkový systém je založen na možnosti vytvářet souvrství omítek specifických vlastností podle aktuálního stavu zdiva. Uvedené typy omítek lze dle aktuálního stavu vlhkosti a zasolení skládat do omítkového systému.
Následující tabulka shrnuje požadavky na podkladní a sanační omítku podle směrnice WTA:
| Vlastnost | Podkladní omítka | Sanační omítka |
|---|---|---|
| Objem vzduchových pórů (v čerstvé maltě) | – | min. 25 % objemu |
| Celková otevřená pórovitost | Dostatečně vysoká | Min. 40 % objemu |
| Kapilární nasákavost | Poměrně rychlý průnik vody | Velmi nízká (W < 0,5 kg/m².h^0,5) |
| Difuzní odpor (Sd) | – | Sd < 0,2 m (pro finální úpravu) |
| Odolnost proti solím | Ano | Ano |
| Pojivo | Hydraulické (cement, hydraulické vápno) | Hydraulické (cement, hydraulické vápno) |
Sladění otevřené pórovitosti a kapilární nasákavosti tvoří fundament funkčnosti omítkových systémů dle WTA. Omezení kapilární nasákavosti u sanační omítky zajišťuje, že voda v kapalné podobě nepronikne otevřeným pórovým systémem na povrch omítky, nevyplavuje soli a nevytváří výkvěty. Naopak, dostatečně vysoká hodnota kapilární nasákavosti u podkladní omítky umožní poměrně rychlý průnik kapalné vody spolu s transportovanými solemi ven ze zdiva do omítky.
Životnost sanační omítky
Omítka AquaSan Porosity® má skvělou vlastnost, že zabraňuje vodou rozpustným solím, vytvářet na svém povrchu nevzhledné mapy, které jsou tvořeny ionty solí, jako např. chloridů, síranů a dusičnanů. Díky otevřené pórovitosti se v podstatě nestihnou dostat na povrch, kde by po nějakém čase začali krystalizovat. Životnost sanační omítky může být v měsících ale i rocích v závislosti na stupni zasolení zdiva a procentuální vlhkosti. Proto nikdy nelze přesně určit, jak dlouho vydrží sanační omítka bez solných výkvětů a koroze.
Jakou barvu použít na sanační omítku a na co si dát pozor
Na finální štukovou vrstvu sanační omítky je nutné pro celkovou kompatibilitu a funkčnost systému, provést i výmalbu barvou, která je určená pro sanační omítky. Tyto nátěrové systémy by měly být na bázi silikonu či silikátu, popřípadě nátěry na vápenné bázi, ty ale nemají až tak dlouhou životnost jako nátěry předešlé. Platí pravidlo, které se ověřilo i v praxi, že vnitřní nebo venkovní nátěry by měly mít stejnou paropropustnost jako sanační omítka. Jako finální úpravu je nutno použít zásadně vrstvu s nízkým difuzním odporem vůči prostupu vodní páry, která neznehodnotí funkci celého omítkového systému. Tuto vrstvu obvykle tvoří vrstva štukové malty opatřené nátěrem. Pro ekvivalentní tloušťku vzduchu povrchové úpravy sanační omítky směrnice WTA požaduje, aby hodnota Sd < 0,2 m. Těmto parametrům obvykle vyhovují nátěrové systémy na bázi vápenné, silikátové či silikonové. Jako zajímavou úpravu je možno v určitých případech použít i tenkovrstvé minerální omítky.
Nevhodné jsou pak naopak parotěsné disperzní barvy. Ty mohou celkově znehodnotit sanační omítku a uzavřít její pórovitost. Tím pádem by již nemohlo docházet k difuzi vodní páry skrze sanační systém ze zdiva ven.
Další aspekty k zvážení
Sanační omítky jsou méně odolné vůči vlhkosti a vodě z vnější strany, pokud tedy bude na sanační omítku odstřikovat voda, např. z ulice, může dojít k velice rychlému zasolení a tím i ke ztrátě funkčnosti celého omítkového systému. Proto je dobré pro ochranu použít do výšky 30 cm soklovou omítku anebo jinou ochrannou bariéru. V případech, kdy máme sanační omítku v přímém styku s terénem, tak jí takzvaně oddělíme od terénu. To můžeme udělat několika způsoby.
Ceresit CR 64 je paropropustná stěrková omítka, která je speciálně určená k úpravám povrchů v systémech sanačních omítek. Díky přidanému trassu je materiál lépe zpracovatelný a zároveň se zamezuje vzniku solných výkvětů. Ceresit CR 64 přilne na všechny pevné, nosné, čisté, suché i vlhké minerální podklady, které neobsahují látky snižující přilnavost (například tuky, živice, prach nebo pyl). Povrch musí být drsný s otevřenými póry, což zajišťuje optimální přídržnost. Před aplikací je nutné odstranit veškeré znečištění, vrstvy s nízkou přídržností, staré nátěry a malby. Podklady, které jsou málo nasákavé nebo nestejnoměrně vlhké, je potřeba předem navlhčit. Podklad musí být vlhký, ale ne mokrý.
tags: #sanacni #omitka #tenkovrstva #podrobné #informace