Přemýšlíš, jak doma udržet více tepla a snížit účty za energie? Tepelná izolace je zásadní pro stabilní teploty uvnitř dobře zaizolovaného objektu po celý rok. V zimě jimi uniká teplo ven, v létě jimi naopak teplo proniká dovnitř objektu a nežádoucím způsobem se zde akumuluje. Izolace střechy zevnitř představuje cenově dostupný a jednoduchý způsob, jak dosáhnout vynikající tepelné i akustické izolace. Správné zateplení střechy je proto klíčem k příjemnému klimatu v podkroví i v celém domě.
Proč zvolit vnitřní zateplení střechy?
Podle odborných studií uniká v běžných evropských domácnostech nezateplenou střechou nebo půdním prostorem až čtvrtina tepla. Podíl úniku stropem pod nevytápěnou půdou činí dokonce až 40 % všech tepelných ztrát, na samotnou střechu připadá dalších asi 15 %. Zateplení střechy pomáhá udržet v domě příjemnou teplotu po celý rok.
Tři hlavní výhody vnitřního zateplení střechy:
- Výborná tepelná a akustická izolace: Pokud chceš minimalizovat tepelné ztráty a snížit účty za energie na podzim a v zimě, je zateplení půdy nezbytné - a to bez ohledu na to, jestli podkroví využíváš k bydlení, nebo ne. Kvalitní izolace zabrání i přehřívání v létě, a navíc zlepší akustický komfort v domě.
- Snadná instalace: Zateplení zevnitř je cenově dostupné, efektivní a při dobrém stavu konstrukce i snadno proveditelné.
- Tip: U plochých střech se ale častěji doporučuje izolace zvenku, aby se předešlo kondenzaci vlhkosti.
- Vyšší hodnota nemovitosti: Dnešní kupující hledají domy, které jsou úsporné, udržitelné a mají nízké provozní náklady. Při prodeji domu navíc potřebuješ energetický štítek budovy (PENB), který hodnotí efektivitu domu od A (nejúspornější) po G (nejméně úsporný). Stav zateplení se do hodnocení promítá a může ovlivnit prodejní cenu.
Vnitřní zateplení je cenově dostupný a účinný způsob, jak udržet doma příjemnou teplotu po celý rok.
Tři hlavní nevýhody vnitřního zateplení střechy:
I když má zateplení zevnitř řadu výhod, počítej i s několika omezeními:
- Mírné snížení výšky podkroví: Byť mají izolační materiály různou tloušťku, při instalaci zevnitř vždy zaberou nějakou část prostoru pod krokvemi. Pokud chceš maximálně zachovat výšku v podkroví, zvol tenčí, ale vysoce účinný izolační materiál.
- Dočasné omezení využití půdy: Samotná práce trvá jen několik dní, ale během této doby se k půdnímu prostoru nedostaneš - a taky jej často musíš předem vyklidit. Při vnitřním zateplení nelze půdní prostor během prací využívat. Plánuješ-li přestavbu půdy na obytný prostor, vyplatí se izolaci i úpravy provést zároveň - a splnit tak požadavky stavebních předpisů najednou. Při rekonstrukci půdy na obytný prostor je totiž zateplení střechy dle české legislativy povinné.
- Riziko vzniku tepelných mostů: Pokud izolaci neuděláš důsledně, mohou vzniknout tepelné mosty - chladná místa, kterými uniká teplo ven a studený vzduch proudí dovnitř. Profesionální realizační firma však umí těmto problémům ve většině případů předejít. Tepelné mosty, kterých se obáváš, pro Vás samy o sobě riziko nepředstavují. V místě tepelných mostů skutečně dochází ke srážení vzdušné vlhkosti. To je způsobeno nedostatečnou povrchovou teplotou konstrukce, která pokud klesne pod teplotu rosného bodu, bude na ní kondenzovat vodní pára - vzdušná vlhkost. Nedostatečná povrchová teplota je způsobena právě nedostatečnými tepelně-izolačními vlastnostmi konstrukce. Pokud v současné době dům funguje - je vytápěn, užíván a na obvodových stěnách nedochází ke kondenzaci vodní páry v zimním období, samotné zateplení tento stav v místě nezateplených částí nezhorší. Povrchová teplota zde bude stejná, případně mírně vyšší, jelikož z vnější části se zmenší ochlazovaná plocha. Je ale nutné, aby v interiéru zůstaly stále stejné podmínky - aby zůstala stejná teplota a vlhkost. Pokud například teď topíte naplno a dům jen tak tak vytopíte, lze předpokládat, že po zateplení, byť části, se teplota zvýší. Tím se zvyšuje i teplota rosného bodu a na konstrukci může skutečně ke srážení vody docházet, ale nemusí. Větší riziko by bylo, pokud v rámci zateplení objektu hodláte např. měnit i původní okna. Těmi pravděpodobně jednak unikalo teplo ven z objektu, ale rovněž se do objektu dostával vzduch z exteriéru a interiér byl touto nechtěnou mikroventilací větrán. Po výměně oken lze očekávat vzestup relativní vlhkosti vzduchu v interiéru a tedy zvýšení rizika kondenzace vodní páry. I pokud hodláte měnit okna, lze tomuto předejít při dostatečném a správném větrání a udržování parametrů vzduchu na původních hodnotách. Aby ses vyhnul nevýhodám a využil všechny přínosy, je důležité zvolit správný materiál - ať už půjde o izolační desky, minerální vatu nebo přírodní izolace, které si získávají oblibu i v Česku. Klíčové je také dodržet postup montáže a zohlednit specifika tvého domu.
Jaká izolace je nejlepší?
Ta nejlepší izolace pro střechu se odvíjí od potřeb tvého domu. Pro vnitřní zateplení střechy můžeš využít různé materiály - minerální, přírodní nebo recyklované. Liší se tepelnou účinností, odolností vůči vlhkosti, životností i cenou.
Čtěte také: Průvodce kročejovou izolací
- Přírodní izolace: Je šetrná k životnímu prostředí, ale je potřeba ji ošetřit proti ohni a škůdcům.
- Recyklovaná izolace: Celulózová vata, vyráběná ze starých novin a kartonu, je nejčastějším typem recyklované izolace. Je lehká, ale velmi odolná, proto se často používá ve stěnách, podlahách i střechách, kde zlepšuje energetickou úspornost domu.
- Kamenná vlna: Kromě tepelněizolační funkce mají řadu dalších výhod - chrání před požárem (jsou nehořlavé), tlumí hluk, na rozdíl od polystyrenu a jiných pěnových hmot jsou odolné proti hlodavcům, jsou vodoodpudivé (obsahují přísady omezující jejich nasákavost). Po dlouhou dobu nemění svůj tvar a snadno se s nimi pracuje: dají se dobře řezat - jejich instalaci zvládne, při dodržení předepsaných postupů i leckterý šikovný kutil. Životnost izolace z kamenné vlny je více než padesát let, přičemž u běžného podkroví lze počítat s návratností prostředků za izolační materiál již po několika topných sezonách.
Tři techniky vnitřního zateplení střechy:
Existují tři způsoby, jak provést vnitřní zateplení střechy:
- Izolace mezi krokvemi: Tato metoda je nejběžnější u přístupných půdních prostor. V Česku se tato technika používá velmi často při rekonstrukcích půdních prostor. Doporučujeme ji kombinovat s nadkrokevní izolací nebo kvalitní parozábranou, abys zabránil vzniku tepelných mostů. V tomto případě je skladba zateplení střechy naprosto klíčová. Izolační desky se vkládají zevnitř půdního prostoru mezi krokve, případně trámy stropu, je jednodušší a nese s sebou relativně nízké náklady na instalaci. Nevýhodou je, že dřevěné krokve vedou teplo více než izolace a neomezí tedy zcela tepelné ztráty střechy.
- Nadzateplená (teplá) střecha: U plochých střech se doporučuje tzv. nadkrokevní izolace. Izolační vrstva se umístí nad nosnou konstrukci střechy a pod ni přijde parozábrana, která omezuje vznik kondenzace.
- Pozor: U nás se běžně používá termín „nadkrokevní izolace“ u šikmých střech a „nadzateplená střecha“ u střech plochých. Obojí je v souladu s českými stavebními normami (ČSN).
- Zateplení nad krokvemi: Izolována je celá střecha beze zbytku, je sice o trochu složitější, zabraňuje ale vytváření tepelných mostů a navíc umožňuje vyniknout kráse dřeva v podkroví. Toho lze využít zejména pro novostavby nebo při rekonstrukci, u níž počítáme s obnovou střešní konstrukce. Celá střecha, včetně střešní krytiny, se totiž v tomto případě posazuje až nad krokve.
Jaká je správná tloušťka izolace střechy?
Při výběru izolace je důležité zohlednit její typ i doporučenou tloušťku. V českém prostředí se tloušťka izolace posuzuje hlavně podle součinitele prostupu tepla U, nikoli jen podle centimetrů. Pro šikmé střechy se doporučuje, aby U nepřesáhlo hodnotu 0,24 W/m2K. Pro vyhovující průkaz je nutné volit takovou tloušťku tepelné izolace, při které zateplovaná konstrukce splní doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla U. Doporučená hodnota součinitele prostupu tepla daná tepelně-izolační normou ČSN 73 0540-4 činí 0,25 W.m-2.K-1. V Česku se cena izolace často uvádí jako cena střešní krytiny za m2 nebo cena zateplení střechy za m2. Šetřit na tloušťce izolace se nevyplácí a mohou to být v podstatě vyhozené peníze. Příliš tlustá vrstva ochrany na obvodových stěnách zase nemá smysl a tepelnou ztrátu již více nesníží. Optimální je tedy 30 až 50 cm silné zateplení.
Dotační programy na zateplení
Na zateplení střechy nebo půdního prostoru můžeš získat finanční podporu. Další možností jsou krajské či obecní dotační programy, které se mohou vztahovat na konkrétní regiony nebo na kombinaci s obnovitelnými zdroji energie (např. solární panely). Zjisti více o dotačních programech - v Česku může být zateplení střechy podpořeno programem Nová zelená úsporám. Pokud zateplujete větší plochu než 25% obálky budovy (bere se obálka vytápěné části - tedy podlaha, stěny, výplně, střecha, respektive strop), jste ze zákona nucen nechat vypracovat průkaz energetické náročnosti budovy.
Pět kroků k vnitřnímu zateplení půdy
Ať už se rozhodneš pro zateplení svépomocí, nebo využiješ odbornou firmu, čeká tě pět klíčových kroků:
- Posouzení stavu střechy: Nejprve je nutné zjistit, jak si střecha vede z hlediska energetické účinnosti. Základní posouzení zvládneš i sám, ale pro kompletní vyhodnocení je nutné přizvat odborníka. Ten určí vhodný typ izolace a doporučí případné zesílení konstrukce. Izolace ztrácí účinnost, pokud navlhne - vlhkost výrazně snižuje její tepelněizolační vlastnosti. Pokud je třeba střechu opravit nebo vyměnit, případně plánuješ rekonstrukci půdy na obytný prostor a instalaci střešních oken VELUX, vyplatí se ti zároveň provést zateplení staré střechy zevnitř. Ušetříš tím čas, náklady a získáš komfortní podkroví s dostatkem denního světla. Starší domy často trpí úniky tepla kvůli mezerám a prasklinám v konstrukci. Než začneš se zateplením půdy nebo střechy, vždy si ověř, že je střecha dostatečně vodotěsná.
- Prohloubení krokví: Jakmile máš posudek a zakoupený materiál, může začít práce. Silnější izolace nebo dvouvrstvé systémy vyžadují větší hloubku mezi krokvemi. Řemeslník může na stávající krokve připevnit další dřevěné latě, které vytvoří potřebný prostor a zachovají stabilitu konstrukce.
- Montáž izolace: Vyber izolační materiál, který vyhovuje prostoru mezi krokvemi.
- Instalace parozábrany: Po vložení izolace následuje parozábrana, která zabrání kondenzaci. Umisťuje se vždy na vnitřní stranu izolace. Některé izolační materiály už mají parozábranu integrovanou. V případě neprostupné fasády je nezbytné instalovat i parozábranu.
- Opláštění interiéru: Pokud půdu nevyužíváš, opláštění není nutné. U obytného podkroví je ale potřeba izolaci chránit - nejčastěji se používají sádrokartonové desky, které zároveň umožní finální úpravy interiéru.
Na co si dát pozor při vnitřním zateplení střechy
Vnitřní izolace může výrazně zlepšit komfort i energetickou účinnost - ale jen tehdy, když ji provedeš správně. Vyhneš se jim, když použiješ doporučený izolační materiál v odpovídající tloušťce a dodržíš požadavky českých tepelně-technických norem (ČSN 73 0540). Zateplená střecha promění podkrovní pokoje v pohodlný a příjemný prostor k bydlení.
Čtěte také: IPA asfaltová izolace: Co potřebujete vědět
Zateplení stropu nevyužívaných půdních prostor
Zateplení stropu posledního podlaží je jedním z nejefektivnějších opatření pro snížení energetické náročnosti domu. U nevyužívaných půdních prostor, kde není vyžadována pochůzná vrstva, představuje volné kladení izolace Rockwool nejjednodušší a ekonomicky nejvýhodnější technické řešení. Princip spočívá v rozprostření jedné nebo více vrstev minerální vlny přímo na konstrukci stropu (betonový monolit, trámový strop s podbitím apod.). Díky tomu, že izolace není zatížena podlahou, si zachovává svou maximální tloušťku a nadýchanost, což zaručuje špičkové tepelněizolační vlastnosti po celou dobu životnosti stavby.
Hlavní výhody izolace Rockwool na nepochozí půdě:
- Okamžitá úspora nákladů: Teplo přirozeně stoupá vzhůru - izolace Rockwool vytvoří souvislou bariéru, která zastaví úniky tepla do půdního prostoru ihned po instalaci.
- Nízká investice: Jelikož není nutné budovat roznášecí vrstvu (podlahu) ani nosný rošt, jedná se o nejlevnější způsob zateplení stropu.
- Vynikající požární bezpečnost: Kamenná vlna Rockwool je nehořlavá (třída A1). Na půdě, kde bývají často přiznané dřevěné trámy a krovy, výrazně zvyšuje odolnost objektu proti ohni.
- Paropropustnost a ochrana proti plísním: Minerální vlna dovoluje stropu „dýchat“, což je zásadní pro odvod vlhkosti z obytných místností a udržení zdravého klimatu bez vzniku plísní.
- Snadná a rychlá montáž: Izolační pásy nebo desky se pouze rozvinou či položí těsně k sobě, což zvládne i zručný svépomocný stavebník během jediného dne.
Doporučení pro realizaci zateplení stropu:
Pro dosažení maximálního efektu doporučujeme klást izolaci ve dvou vrstvách s překrytím spár, čímž se eliminují veškeré tepelné mosty. V případě, že je půda větraná, je vhodné izolaci chránit vysoce prodyšnou kontaktní fólií, která zabrání ochlazování povrchu izolace proudícím vzduchem.
Zateplení štítové stěny
Zateplení štítové stěny je stejně důležité jako zateplení střechy, protože má velkou venkovní plochu, přes kterou uniká teplo. U nás se častěji provádí vnější zateplení obvodových stěn (kontaktní zateplovací systém - ETICS), které je účinnější z hlediska tepelně-technických parametrů. Myšlenka neizolování vlhkého zdiva je určitě správná. Lze očekávat, že vlhkostní problémy by se po uzavření kontaktním zateplovacím systémem i s použitím minerální izolace zhoršily. Je na uvážení, zda se nepokusit vyřešit hydroizolační poruchy např. cestou injektáže, obkopáním apod. Pokud toto nelze, je varianta částečného zateplení.
Rizika a řešení u starších staveb
Častou bolestí starších staveb, kterou je nutné vyléčit, bývá nedostatečná izolace. U rekonstrukce staršího objektu je to záležitost složitější a její vyřešení vyžaduje použití odpovídajících materiálů i postupů. Není například vhodné aplikovat izolaci příliš mokrými procesy, je třeba stavět na důkladném posouzení objektu a použitých původních materiálů. Hlavně u starých vlhnoucích staveb je nutné dbát na difúzní prostupnost, tedy prodyšnost pláště. Vhodné je tedy použít systém bezkontaktního zateplení fasády. Podcenit nesmíme důležité detaily a důsledné dodržování postupů.
Zateplení a hydroizolace podlah nepodsklepených místností u rekonstrukcí
Izolace proti vlhkosti ve zdech možná nějaká bude, ale kdo ví v jakém stavu ta ipa bude. Celkově je dům ale poměrně suchý a plíseň není ani ve sklepě. Aktuálně v rámci prvních upgradů je potřeba řešit podlahy nad nepodsklepenou částí domu, kde je vhodné je zateplit a zaizolovat proti zemní vlhkosti. První možností je udělat podlahu ve skladbě (odspoda) - zhutněný podsyp nebo beton, pak hydroizolace, polystyren, betonová mazanina nebo nějaká samonivelační hmota a nášlapná vrstva. Zde je ale obava, jestli zaizolováním podlah nedojde k většímu vlhnutí zdí. Nabízí se řešení v podobě podřezání zdí, ale pokud to není možné, pak chemická injektáž zdiva. I když teď jsou zdi „suché“, sanační omítky v podstatě hydroizolační poruchy neřeší, spíše je pouze zakryjí. V pórech se postupně usazují výkvěty solí, které by se na klasické omítce ukázaly ihned, v případě sanační omítky toto nastane až když se jimi póry zcela zaplní. To, že se na povrchu stěny neprojevují vlhkostní poruchy tedy nemusí znamenat, že se neprojeví v budoucnu. Na druhou stranu, pokud byl odstraněn obklad ze soklové části, umožnilo se vysychání zdiva i směrem do exteriéru, k čemuž před tím přes obklad pravděpodobně nedocházelo. Pokud by problémy přetrvávaly, lze vzlínající vodu odstínit pomocí hydroizolační clony tvořenou chemickou injektáží. To znamená, že se zdivo napustí nějakou látkou, většinou bývají ve skupenství gelu, či krému, které vyplní póry ve zdivu a vytvoří pro vzlínající vodu neprostupnou clonu.
Čtěte také: Radon a asfaltová izolace
Alternativní řešení spočívá v provětrávaných podlahách (systémem „iglú“ tvarovek, ať už v celé ploše podlah, nebo jen takovým „kanálem“ okolo obvodových zdí), na které by pak zase byla skladba v podobě tepelné izolace, roznášecí a nášlapné vrstvy. Zde je však riziko tepelného mostu u paty zdiva/základů díky té provětrávané mezeře. Další možností je použití kameniva z pěnového skla jako tepelně-izolační a zároveň i drenážní vrstvy. Tady netušíš, jestli by ty drenážní vlastnosti byly k něčemu (pod podlahami místností). Pokud by to bylo teoreticky výhodné a smysluplné, daly by se tedy podlahy takto zateplit i vydrenážovat zároveň (samo doplněno o drenážní potrubí a vyspádování podkladu).
Komíny a elektroinstalace: Důležité upozornění
V prostoru zdi s komínem nesmí být použity krabice. Ani nepoužívaný komín se nesmí provrtávat a protahovat jím kabely v podélném či příčném směru. Logiku to má, to že se dnes nepoužívá nějaký komín, neznamená, že ho za 20 let nebude potřeba. A co takový nový majitel objektu. Je docela běžné, že k prodávanému objektu nedostane jediný list dokumentace. Teplota spalin 130-200°C, není neobvyklá teplota cihly 80°C. PVC kabely při teplotě okolia 80 stupňů se totiž nesmí použít vůbec, a to pominieme názor požárníků na „normální“ teplotu omítky 60 st. v prostoru na bydlení. Jenže spousta komínů je již vyvložkovaných, používají se unijní nízkoteplotní kotle a nebo stavebnicové komíny, takže u novostaveb s tímto problém nehrozí. Spíš ty rekonstrukce a ochrana komínového tělesa před proseknutím. Co se týče označování moderních komínů, tak se dá zjistit, na jakou teplotu spalin je projektován a na jaký typ paliva. Když je známá konstrukce komínu a tepelné odpory materiálů, dá se spočítat i jaké teplotě bude vystaven uložený kabel. De iure nepoužívaný komín je stále komínem, pokud není úředně prohlášen za šachtu.
Normativní požadavky na komíny:
ČSN 734201 ed. 2 odst. 6.2.1.5: V komínovém zdivu nemají být žádné rýhy ani kapsy; v nezbytných případech, musí být potřebné rýhy nebo kapsy provedeny již při vyzdívání tak, aby mezi rýhou a komínovým průduchem mělo zdivo tloušťku nejméně 100 mm a bylo těsné proti pronikání spalin nebo přisávání vzduchu. Rýha musí být po uložení instalace zazděna a vyplněna maltou. Instalační vedení musí být od komínového zdiva dilatačně odděleno. Do komínového zdiva nesmí být zapuštěno svislé instalační vedení. Nelze snižovat statickou nosnost tvarovky, kterou výrobce garantuje a která je zkoušena dle přílohy A článku A.7 ČSN EN 1858+A1. Závěr: Není-li sopouch spalinovou cestou a chceme-li průduch používat jako běžnou stavební šachtu, musí být komín zaslepen a administrativně zrušen.
Akustická a požární izolace
V každé stavbě musí být dobře vyřešená zvuková izolace. Obecně by měl být celý interiér hlukově odstíněný. Je to důležité nejen pro pohodlí a nerušený spánek. Zvuk se prostorem šíří do velké vzdálenosti a některé konstrukce či materiály jej navíc dobře vedou. Negativní dopady na zdraví by na sebe nenechaly dlouho čekat. Nekvalitní spánek v noci a přes den stále, byť podvědomě, vnímaný hluk může pořádně zamávat s psychikou a následně i s fyzickým zdravím. Samozřejmostí je odhlučnění podlah. Nejen dupání nezbedných dětí zní prostorem. Do nižších místností podlaha, potažmo strop, propouští hovor i hudbu a často nese i hluk zvenčí. Jde tedy o hluk prostorový i strukturální. Pro zamezení prostorovému hluku jsou ideální pohltivé materiály. Pro kročejovou akustiku potřebujeme materiály, které zamezí přenosu vibrací mezi dvěma konstrukcemi. Dodatečná opatření potřebují i některé stěny a příčky. Ticho oceníme hlavně v ložnici a možná se hodí obrnit i dětský pokoj.
Typy akustické izolace:
- Minerální vata: s velkým objemem je nejčastěji používaná ve zdech.
- Kompaktnější panely ze skelné nebo minerální vaty: Jsou vhodné, ale častěji se používají v podlahách.
- Kročejový polystyren: Je oblíbený pro výhodnou cenu a nízkou stlačitelnost. Jedná se o klasický polystyren, který je ale navíc elastifikovaný.
- Cihelné bloky s integrovanou zvukovou izolací: Ochranu proti hluku můžeme vzít i hezky od základu a dotyčné vnitřní zdi nebo dvojité stěny mezi domy provést z těchto bloků. Kromě výborné zvukové izolace zároveň významně redukují přenos konstrukčního hluku.
- Speciálně upravené sádrovláknité desky: Se hodí pro odhlučnění stropu.
- Akustické nástřiky: Rychlé řešení, které se uplatňuje spíš ve veřejných a administrativních budovách.
Požární odolnost tepelných izolací:
Požární odolnost tepelných izolací je hodnocena stupni, kde je rozdělena podle schopnosti, v jaké časové ose odolává ohni. Některé tepelné izolace jsou dokonce naprosto nehořlavé. Jedná se zejména o kamennou vatu, která je založena na sopečné vyvřelině čediči a má vysokou schopnost odolávat ohni. V případě ohně či přímo požáru dochází díky protipožární izolaci k menším škodám na majetku a naštěstí i na životech. Normy pro vyšší stavby jasně stanovují metody a materiály, které se mají použít, a to i podle toho, zda jde o vyšší, nebo nižší patra. Nová norma z roku 2016 zjednodušuje klasifikaci budov, ale stanovuje nové přísnější požadavky na protipožární zabezpečení. Vnější tepelně izolační kompozitní systém se provádí ucelenou sestavou součástí, která musí být z hlediska reakce na oheň hodnocena jako celek. Polštáře izolace se vloží do konstrukce zdi nebo sádrokartonového rámu a přikryjí se deskou. Pro zvýšení ochrany může jít o desku cementovláknitou protipožární. Zabezpečit musíme i technické zařízení domu. Protipožární desky jsou většinou cementem pojené desky z lehčeného betonu vyztužené skelnými vlákny, určené k vysoce kvalitní požární ochraně. Nejvyšší stupeň ochrany A1 splňují i sádrovláknité desky, a to při zachování všech vlastností pro výstavbu a vysoké odolnosti proti vlhku. Tři mouchy jednou ranou můžeme zabít použitím izolace, která má tepelné, akustické i protipožární vlastnosti současně. Pružná plsť na bázi minerální skelné vlny a tepelné izolace z extrudované polystyrenové pěny jsou tvarově stálé, vodoodpudivé a nevstřebávají vzdušnou vlhkost. Ochrana proti ohni se netýká jen zdí a zateplovacích systémů. Důležitou součástí jsou i dveře.
tags: #izolace #nevyuzivanych #mistnosti