Vzlínající vlhkost je jedním z nejvíce diskutovaných a kontroverzních typů vlhkosti, která postihuje stěny budov, zejména u starších domů, kde došlo k porušení izolace, k jejímu dožití nebo kde nebyla kvalitní hydroizolace vůbec provedena. Vzlínající vlhkost se na zdech projevuje viditelnými mapami, bobtnáním a opadáváním omítek, případně také nepříjemně zatuchlým zápachem, navlhlými textiliemi a výskytem plísní. Vzniká, když se vlhkost ze země šíří kapilární cestou stěnami vzhůru. To znamená, že podzemní voda je přirozeně nasávána malými trubičkami v cihlách, působením kapilárních sil, které ženou vodu vzhůru. Nepříjemné je, že se vzlínající vodou dostávají zdivem nahoru i soli a jiné znečištění, které na omítkách vytvářejí typické mapy a solné výkvěty.
Proti vzlínající vlhkosti nemá smysl používat odvlhčovače, protože ty neřeší příčinu vlhkosti - nezabrání pronikání další vody do zdiva. Jedinou možností, jak zabránit průniku vzlínající vlhkosti do nemovitosti a tím zabránit postupné degradaci zdiva, je využití některé z přímých sanačních metod s případnou kombinací doplňkových sanačních opatření.
Typy sanačních nátěrů a jejich použití
Vodoodpudivé či hydroizolační nátěry problémy s vlhkostí sice nevyřeší komplexně, ale mohou před ní alespoň částečně chránit. Zabraňují zejména pronikání vody a vlhkosti zvenčí do zdiva a omítek. Pomocí speciálních nátěrů lze zabránit rovněž rozvoji plísní.
Hydroizolační nátěrové hmoty využijete při dodatečné izolaci základů a obkládání a dláždění keramickou dlažbou nebo kameny v domě či v exteriéru nebo při přípravě podkladů pro pokládku nových podlah. Tyto ochranné nátěrové hmoty neřeší problémy se vzlínající vlhkostí ve zdivu. Mohou však zabránit pronikání vody zvenčí do stěn či podlah a celkovou vlhkostní zátěž tak alespoň omezit.
Hydroizolační nátěry
Pro běžné použití při stavbě, rekonstrukci či výmalbě domu jsou určeny zejména hydroizolační nátěry. Hydroizolační nátěry chrání podklad proti pronikání vody. Používají se pro izolaci pod dlažbu v koupelnách či jiných místnostech s předpokládanou zvýšenou vlhkostí, ale také venku na terasách i při stavbě bazénů nebo pro izolaci jímek na odpadní vody. Hydroizolační a hydrofobní nátěry slouží především jako bariéra proti pronikání vlhkosti do zdiva. Hydroizolační stěrky lze použít jako součást sanačních opatření například při dodatečné hydroizolaci základů.
Čtěte také: Použití Sanacni Omítky Weber
Dobrých tipů na konkrétní výrobky je celá řada. Například Stachema vyrábí dvousložkovou cement-polymerovou hydroizolační stěrku Sanaflex WPM Duo. Podle výrobce jde o produkt, který obstojí i v nejnáročnějších podmínkách vnitřního i vnějšího použití. Nátěr slouží k vytváření izolací pod keramické obklady, izolování vnějšího povrchu sklepních stěn, vlhkých prostor a opěrných zdí i k vnitřní izolaci bazénů a nádrží do hloubky 5 metrů. Hydroizolační vrstva neztrácí pružnost ani za mrazu a umí překlenout původní praskliny i nově vzniklé trhliny v podkladu až do šíře 0,75 mm.
Velmi důležitou hydroizolační ochranu podkladu při obkládání a dláždění lze zajistit například s pomocí tekuté hydroizolační fólie pod obklady a dlažbu Proisol. Tato pružná jednosložková hmota funguje jako izolace proti stékající vodě a dokáže překrýt trhliny v podkladech stavebních materiálů v interiérech. Lze ji použít jako pružnou membránu pod keramické obklady a dlažby koupelen a k utěsnění sádrokartonových stěn a betonových podlah. Alternativou je jednosložková elastická hydroizolace Koupelna od Den Braven či Mapei Mapegum WPS.
Součástí systému Knauf Hydroflex jsou těsnicí bandáže v roli pro utěsnění styku podlaha/stěna, vnitřní a vnější roh, těsnicí manžety pro osazení vodoinstalací a hydroizolační oddělovací tkanina pro plošnou hydroizolaci podlah. Materiál je vyroben na bázi netkané vliesové textilie. Díky snadné aplikaci mohou prvky Knauf Hydroflex používat nejen profesionální obkladači, ale také koncoví spotřebitelé.
V případě tlakové vody se používají cementové jedno či dvou komponentní stěrky, jak pevné, tak pružné. Pevný cementový hydroizolační nátěr se hodí na betonové konstrukce a cihelné zdivo, pro horizontální i vertikální aplikace. Tyto materiály obsahují křemičité písky, polymerní modifikátory a aditiva. Pružný cementový hydroizolační nátěr na betonové konstrukce a cihelné zdivo je vhodný pro horizontální i vertikální aplikace, obsahuje křemičité písky, polymerní modifikátory, vlákna a aditiva. Poskytuje ochranu betonových a jiných minerálních povrchů vystavených chemickému a mechanickému namáhání. Polyuretanová stěrka o tloušťce 0.5 až 1.5mm je odolná vůči odpadním vodám, vodě a půdnímu prostředí, s vysokou mechanickou odolností a schopností překlenutí trhlin. Tato schopnost se neztrácí ani při nízkých teplotách.
Stěrka AquaStop Bitumen 2K se používá pro úplné uzavření povrchu cihelného a smíšeného zdiva nebo betonových svislých a vodorovných konstrukcí, zejména z vnější i vnitřní strany zdiva a konstrukcí pod úrovní terénu.
Čtěte také: Použití a výhody sanačních omítek
Hydrofobní (vodoodpudivé) nátěry
Hydrofobní (vodoodpudivé) prostředky lze použít jako finální nátěry na omítky a zateplovací systémy, beton, přírodní i umělý kámen, pálené i betonové střešní krytiny, ale také na pálené cihly či pórobetonové tvárnice. Nátěry tohoto typu mají schopnost odpuzovat vodu, takže brání například pronikání dešťové vody do fasádních nátěrů, zateplovacích systémů či do zdiva a nátěru soklů a tím ochraňují tyto části stavby před postupnou destrukcí a erozí. Pomohou rovněž předejít vzniku výkvětů a růstu řas a plísní. Impregnační nátěry zdiva mohou chránit například části fasády či domovní sokly před ostřikující vodou.
Pokud jde o hydrofobní nátěry, mezi osvědčené patří například Lukofob 39. Je to vodou ředitelný přípravek k hydrofobizaci všech porézních silikátových stavebních materiálů (omítky, cihly, plynosilikát, beton, pískovec, pálená střešní krytina). Snižuje nasákavost, zabraňuje znečištění, zvyšuje životnost, chrání proti kyselým dešťům, zlepšuje tepelně izolační vlastnosti silikátových porézních stavebních hmot.
K impregnaci povrchů keramických obkladů a dlažeb, betonu a přírodního kamene je určen nátěr Ceresit CT 10. Má schopnost uzavřít porézní a popraskaný povrch obkladů i dlažeb a poslouží rovněž k impregnaci povrchů betonu a přírodního kamene. Je vhodný pro nasákavé i nenasákavé podklady.
Možností ochránit životnost sanačních omítek je hydrofobní nátěr aplikovaný na finální fasádní nátěr, který musí být paropropustný, vhodný pro sanační systémy, tj. silikátová nebo vápenná fasádní barva. Dojde tak k hydrofobizaci povrchu, který se tím stává vodoodpudivým, nikoliv uzavřeným. Tento hydrofobní nátěr je bezbarvý a tak prakticky nezmění barevnost fasádního nátěru, ale co je důležité, nesníží jeho paropropustnost - prodyšnost sanačního systému. Při vysoké relativní vlhkosti ovzduší, při deštích nebo tání sněhů nepronikají tyto tekutiny do omítek z vnější strany.
Nátěry proti plísním
Plísně na stěnách s vlhkostí v domě často, i když ne vždy nutně souvisí. Každopádně mohou signalizovat vzrůstající potíže s vlhkostí a jsou nebezpečné: dlouhodobé vdechování jejich karcinogenních spór může vyvolat vážné zdravotní problémy. Je tedy nutné zbavit se jich co nejdříve.
Čtěte také: Vlastnosti sanační omítky od Hornbachu
Vzniku plísní napomáhá kombinace příliš vysoké vlhkosti a chladu, nedostatečné proudění vzduchu a další faktory. Častou příčinou je promrzání obvodového zdiva. Na studené vnitřní zdi pak kondenzuje vodní pára a na plíseň je zaděláno. Kondenzaci prostupující vlhkosti však může způsobit i zatékání do fasády nebo vlhkost pronikající zdí špatně odizolovanou od zvýšeného terénu. Opakovaný růst plísně se tedy v mnoha případech podaří definitivně zastavit až zateplením fasády či dodatečnou hydroizolací, odstraněním příčin zatékání a často také obnovou vnitřní omítky v místech, kde se plíseň vyskytuje. Vhodně zvolený nátěr je ideální použít, jako součást širší škály sanačních opatření, vzlínající vlhkost však neodstraní.
Prvním krokem, který je nutné udělat, i pokud zůstanete jen u použití některého z nátěrů, je však snížení vlhkosti. Přitápějte, větrejte, použijte doplňková topidla vhodná pro vysoušení a třeba i obyčejný větrák. Řada lidí má dobrou zkušenost i s využitím rekuperační jednotky, což je však řešení poměrně nákladné. Zároveň s větráním a vysoušením pak vyzkoušejte chemii.
Pro odstranění viditelných stop plísně použijte třeba oblíbené Savo proti plísním. To po nastříkání či nátěru zpravidla zareaguje vytvořením žlutých skvrn, které je pak nutné omést nebo vysát. Poté je třeba stěnu ošetřit fungicidním prostředkem a nakonec vymalovat některým z protiplísňových malířských nátěrů (například Primalex Mykostop). Zkušenost mnoha lidí také ukazuje, že příliš časté a opakované používání Sava může mít opačné účinky. Po odpaření vody se totiž v omítce vysráží sůl, jejíž koncentrace podporuje opětovné vlhnutí zdi a obnovení plísně. Pak už většinou není jiné řešení než oklepat omítku. Savo tedy dobře poslouží pouze k odstranění stávající plísně, nemá však preventivní účinky a pro dlouhodobé řešení je nutné použít další prostředky včetně fungicidní penetrace a speciálních malířských nátěrů. Savo proti plísním patří mezi osvědčené prostředky pro krátkodobé odstranění problémů, za trvalé řešení ho však nelze považovat.
Protiplísňové malířské nátěry obsahují biocidní látky, které ničí většinu známých plísní, řas a mechů. Zároveň není nutné obávat se případných negativních účinků na zdraví, při použití v doporučených koncentracích jsou podle výrobců neškodné. Do jisté míry vykazují i izolační účinky a schopnost zvýšit povrchovou teplotu natřených ploch. Na povrchu vytvářejí vrstvu, která je neprodyšná pro vodní páry a nepropouští vodu. Kombinace všech zmíněných vlastností tyto speciální nátěry odlišuje od běžných malířských nátěrových hmot a měla by zabránit další tvorbě plísní, jestliže se vám zároveň podaří udržet v kritickém místě optimální vlhkost a teplotu. I po ošetření nátěrem je tedy nutné dál věnovat pozornost větrání a topení, zvláště pokud přetrvává problém s nedostatečnou tepelnou izolací nebo hydroizolací. Některé fungicidní prostředky je rovněž možné přidat do běžných nátěrových hmot.
SANACE VLHKÉHO ZDIVA - POD OMÍTKY AquaSalt Stop se používá před aplikací sanačních omítek. Tento povlak se aplikuje většinou štětkou, případně nástřikem, a to přímo na otlučené zdivo nebo zhotovený zavadlý sanační postřik (špric), na který se omítne kvalitní sanační omítka. Tento nástřik neuzavírá povrch zdiva, „jen“ zabraňuje silnému pronikání zbytkové vlhkosti ze zdiva do nově zhotovených sanačních omítek včetně pronikání solí, což ji značně ochraňuje před znehodnocením a tím několikanásobně prodlužuje její životnost.
Příprava povrchu a aplikace
Všechny povrchy je třeba připravit před aplikací hydroizolace. Ve většině případů určuje příprava povrchu kvalitu systému. Ve případě hydroizolačních systémů rovněž nelze přípravu povrchu podcenit. Je nutné odstranit volné částice, veškeré zbytky nátěrů, oleje z bednění nebo jakékoli další látky, které by mohly negativně ovlivnit přilnavost. Povrch musí být obnažený na svou základní strukturu, tzn. odstranit rezidua, řasy, lišejníky atd. Pohyblivé spáry je nutné izolovat zvlášť, např. pomocí PolyJoint nebo ColFlex.
Mnoho defektů hydroizolace se objeví ve styku stěna - podlaha, kde se zde dvě plochy pod úhlem 90°. Tento spoj pod úhlem 90° způsobuje velmi vysoká napětí na hydroizolaci. Za účelem omezení těchto napětí se instaluje zaoblený fabion. Ideální fabion je obvykle 4-6cm. Jako primer na bázi polymerů a silikátů se doporučuje SaltStop. Některé primery mají další přínosné vlastnosti.
Přímé sanační metody proti vzlínající vlhkosti
Mezi nejznámější přímou sanační metodu patří „podřezání zdiva“ s vložením hydroizolačního materiálu nebo zarážení kovových desek do ložné spáry zdiva. Nevýhodou může být možné statické zatížení budovy a nutný stavební zásah. Další přímou sanační metodou je chemická injektáž, při které dojde k vytvoření chemické hydroizolační clony ve zdivu s utěsňujícími nebo vodoodpudivými vlastnostmi nebo jejich kombinací. Před jejím provedením musí být posouzen technický stav zdiva, aby umožnil provedení vrtů do zdiva a jejich následné infúzní i tlakové napouštění příslušnými prostředky. Vrty do zdiva se provádějí podle možností stavby z jedné nebo z obou stran konstrukce.
Méně známá, ale v současné době stále více využívaná přímá sanační metoda aktivní elektroosmózy, je atraktivní díky komplexnosti použití. Lze jí úspěšně izolovat obvodové i vnitřní zdivo, podlahy nebo sklepy. Nenaruší statiku budovy, její instalace je časově nenáročná, zpravidla bez nutnosti omezení běžného provozu v nemovitosti. Zařízení je trvale připojeno k elektrické síti a při standardním příkonu 6 VA je spotřeba elektrické energie cca 300 korun ročně. K odvlhčení zdiva je vytvořen uzavřený elektrický okruh. Skládá se z řídící jednotky, elektrod a kabelového propojení. Do vlhkého zdiva se instalují kladné elektrody, do podzákladí elektroda záporná. Vše je propojeno s řídící jednotkou, která transformuje napětí v okruhu a dále indukuje elektromagnetické impulsy, které posilují vysoušení zdiva. Je přerušeno kapilární vzlínání vody a ta je přitahována k záporné elektrodě. Po vysušení zdiva zůstává systém v nepřetržitém provozu v režimu prevence, který zabraňuje opětovnému vzlínání vody.
Drenážní systémy a další opatření
Často se setkáváme s celou řadou nefunkčních drenážních systémů a následné opravy jsou komplikované a v neposlední řadě také nákladné. Klasický odkop domu zahrnuje po odkopu zednické srovnání zdi, spádový beton na dně odkopu, aplikaci bitumenové bezešvé stěrky na stěny a spádový beton, drenážní systém, zpětné zahrnutí a následné dokončovací práce včetně pochozích či pojezdových ploch.
Vzlínající vlhkost je způsobena chybějící nebo nefunkční hydroizolací. Přirozená zemní vlhkost se tak dostává vzlínáním do zdiva působením kapilárních sil. Zvenčí se může rozpadat malta a na stěnách se mohou objevit bílé skvrny od soli.
tags: #sanacni #nater #proti #vzlinajici #vode #informace