Vyberte stránku

Sádrokarton nachází své široké uplatnění při rekonstrukci podkroví u starších domů i u novostaveb. Ať už plánujete rekonstrukci dosud nevyužívaného půdního prostoru, nebo rovnou novostavbu se šikmou střechou, je sádrokarton pro výstavbu v podkroví přímo ideální stavební materiál.

Pro výstavbu obytného podkroví je sádrokarton stále tou nejlepší volbou.Příliš nezatěžuje nosnou konstrukci, má dobré tepelné a akustické vlastnosti, vyznačuje se dlouhou životností, je ekologický a zdravotně nezávadný a práce s ním je poměrně snadná a rychlá.

Opláštění podkrovních ploch je možné řešit hned několika různými způsoby - pomocí krokvových závěsů, stavěcích třmenů a nebo klasicky dřevěnými latěmi. Vždy je dobré si před výběrem konstrukce zodpovědět několik otázek, a podle toho vybrat vhodnou variantu.

Vlastnosti sádrokartonu

Sádrokarton se vyznačuje mnoha zajímavými, nad míru užitečnými vlastnostmi a jejich kombinaci nelze u jiných materiálů docílit. Sádrokarton je pevný, odolný, lehký, takže nezatěžuje konstrukci, snadno opravitelný a vyniká také dlouhou životností. Předností sádrokartonu jsou bezesporu i jeho výborné zvukově a tepelně izolační vlastnosti. Je použitelný v interiéru i exteriéru, do suchých i vlhkých prostor. Má velmi dobré protipožární vlastnosti.

Sádrokarton je vyráběn ve formě panelů z lisované sádrové hmoty, která se vkládá mezi dva silné papírové kartony. Panely se poté suší. Některé typy sádrokartonu se vyplňují silikonem.

Čtěte také: Sádrokarton a obklady: Jak na to

Konstrukce sádrokartonu v podkroví

Opláštění podkrovních ploch je možné řešit hned několika různými způsoby - pomocí krokvových závěsů, stavěcích třmenů a nebo klasicky dřevěnými latěmi.

Varianty konstrukcí

  • Varianta konstrukce na přímých závěsech s výškou svěšení max. Při použití přímého závěsu je možné vyložení konstrukce (svěšení) max. Maximální vyložení přímého závěsu v šikmině je 40 mm (vzdálenost od rubové strany desky po spodní líc nosné konstrukce).
  • Varianta konstrukce na stavěcích třmenech s výškou svěšení max. Při použití stavěcího třmenu je možné vyložení konstrukce (svěšení) max. 110 mm, tento prostor se dá využít pro vložení doplňující izolace nebo jako instalační dutina. Stavěcí třmeny se vyrábí v délce 35; 65; a 95 mm a v rámci šikmin se dá využít jeho plná délka.
  • Varianta konstrukce na krokvových nástavcích s výškou svěšení max. Toto řešení pomocí krokvových nástavců umožní mít v SDK konstrukci až 240 mm minerální izolace a zároveň bude možné mít v konstrukci instalační dutinu pro vedení rozvodů, kabelů apod.

Montáž rastru

Rastr na sádrokartonové konstrukce se nejčastěji vytváří z ocelových tenkostěnných profilů, ale je možné jej postavit i ze dřeva (takový rastr můžeme použít pouze do prostor, kde je nulový předpoklad požáru). Tyto profily se na stěny, podlahy i stropy ukotvují na plastové natloukací hmoždinky a vruty. V rozích příčky zachováme vzdálenost prvního připojení od rohu nejvíce 200 mm.

Na stropy se rastry také instalují tak, že vzniká podhled montovaný přímo na strop, zavěšený podhled, samonosný podhled nebo kazetový podhled. Rozteč ve směru profilů musí být maximálně 1 200 mm a rozteč v kolmém směru na montážní profily bude max. 500 mm. Pro závěsy používáme ocelovou hmoždinku DN6, určenou do betonového stropu.

V případě rastrů na stěny i strop je ideální opatřit konstrukci profilů zvukotěsnou páskou, která se označuje jako samolepicí napojovací těsnění.

Montáž rastru z R-CD profilů na krokvových závěsech

Pro akustické oddělení podkonstrukce od nosných zdí nalepte na obvodový profil R-UD pěnové napojovací těsnění. Maximální rozteč krokvových závěsů pro R-CD profily je 500 mm. R-CD profily nastavte spojovacími kusy pro R-CD profily. Sousední napojení je třeba vystřídat minimálně o šířku desky, tj. 1 250 mm.

Čtěte také: Typy a Využití Sádrokartonu

Ve vodorovné části nosnou podkonstrukci z R-CD profilů připevněte stejně jako v šikmé části podkroví. Maximální rozteč R-CD profilů je opět 500 mm. Nyní zajistěte R-CD profil ve stabilní poloze pomocí výlisku na krokvovém závěsu.

Jakmile máte podkonstrukci dokončenou, vložte tepelnou izolaci z minerálních vláken a parozábranu. Poté proveďte opláštění SDK deskami a konstrukci vytmelte.

Montáž rastru z R-CD profilů na stavěcích třmenech

Podkonstrukce na stavěcích třmenech se provádí až po vložení minerální izolace mezi krokve a po aplikaci parozábrany.

Vruty typu FN 4,8×35 mm přišroubujte stavěcí třmeny ke krokvím. Maximální rozteč montážních R-CD profilů je 500 mm, stejná je i ve vodorovné části podkroví. Teď nasuňte R-CD profily do R-UD profilů a ke stavěcím třmenům je přimontujte dvěma samovrtnými šrouby do plechu. Použijte typ LB 3,5×9,5 mm.

R-CD profily můžete nastavit spojovacími kusy pro R-CD profily. Napojení sousedních profilů vystřídejte minimálně o 1 250 mm, tedy o šířku desky. Po montáži podkonstrukce přejděte k opláštění pomocí sádrokartonových desek Rigips.

Čtěte také: Jak namontovat ukončovací lišty

Montáž rastru z dřevěných latí

Podkonstrukci z dřevěných latí připevněte ke krokvím nebo kleštinám samořeznými šrouby o průměru 5 mm a délce 90 mm. Latě o průřezu 50/30 mm je možné použít pro vzdálenost krokví do 850 mm. Pro větší vzdálenost krokví (maximálně však do 1 000 mm) volte latě o průřezu 60/40 mm.

Jsou-li na krokvích nerovnosti, podkonstrukci z latí vyrovnejte podložením nebo připevněním latě stavěcími třmeny. Stavěcí třmeny ke krokvím připevněte dvojicí vrutů typu FN.

Dřevěné latě je dobré naimpregnovat přípravkem proti plísním a dřevokazným houbám. Dbejte na to, aby dřevěné latě byly vyschlé (max. vlhkost 18 %, lépe 15 %) a v odpovídající kvalitě, také rovné a bez suků.

Pokud řezivo tyto parametry nesplňuje, raději vytvořte rastr z R-CD profilů. Dosáhnete tím optimální kvality konstrukce.

Izolace

Velmi důležitá je správná skladba zateplení. Základem by měla být vždy tepelná izolace, která slouží v zimních měsících k zabránění únikům tepla a v letním období naopak k eliminaci nadměrného přehřívání podkrovních prostor. Pro dosažení potřebné tloušťky izolace můžete vložit další vrstvu izolace i pod krokve, čímž dosáhnete ideální tepelné kvality podkrovního prostoru.

Jako vnitřní izolaci do rastrů používáme nejčastěji minerální vatu. Ta má velmi dobré izolační vlastnosti tepelné, zvukové i protipožární. Další variantou, zejména v domech, které "žijí" ekologicky a vsází na udržitelnost, je možné používat také přírodní izolanty, jako jsou například ovčí rouno, rákosí nebo sláma.

Na izolaci osadíte parozábranu, kterou je nezbytné dokonale utěsnit. Přelepte veškeré spoje a zároveň přilepte parozábranu ke všem konstrukcím střechy tak, aby nemohla žádná vlhkost z interiéru pronikat do vrstvy tepelné izolace.

Standardně jsou parotěsné fólie vyrobeny z polyetylenu a vyztuženy armovací mřížkou. Dále také nalezneme fólie s hliníkovou vrstvou, která slouží k odrazu tepla zpět do místnosti. Snižuje tak tepelné ztráty a tvorbu tepelných mostů.

Parotěs tedy upevníme na rastr, který je již vyplněný izolací. Výhodou je, že tyto fólie mají na sobě samolepicí pásku, takže je nemusíme složitě přichytávat do rastru lepidlem nebo izolační páskou. Jednoduše sejmeme ochrannou pásku a fólii nalepíme tam, kam potřebujeme. Pokud fólii instalujeme, musíme dbát na její dokonalé vypnutí. Jakákoliv vzduchová mezera snižuje účinnost parotěsu a dovolí vlhkosti kondenzovat v izolaci.

Spoje mezi parotěsnou fólií utěsníme pomocí hliníkové pásky. Čím pevněji pásku nalepíme, tím menší budou tepelné ztráty.

Důležité je, aby ve styku šikmých ploch bylo napojení jednotlivých dílů parozábrany spojité, těsné. K napojení jednotlivých dílů parozábrany použijeme k tomu určené lepicí pásky výrobců parotěsných izolací (např. pásku Isover Vario ® KB1).

Montáž sádrokartonu

Sádrokarton připevníme nejprve v prostoru u střešních oken. Podle sklonu střechy a následně nainstalovaného rastru přiřízneme panel na oba boky předstěny okna a sádrokarton upevníme na vruty použitelné právě do sádrokartonu.

Nyní bude potřeba upevnit sádrokarton pod okno tak, aby zde nevznikl tepelný most a aby teplo, které bude stoupat z budoucího radiátoru pod oknem, cirkulovalo zpět do místnosti a neutíkalo špatně nainstalovaným sádrokartonem do střechy. Pod okno se nasadí CD profil a upevní do původní stěny.

Na bočních sádrokartonových stěnách narýsujeme kolmici k podlaze pomocí vodováhy.

Sádrokartonové desky na rastr instalujeme tak, že okraj desky musí být zhruba v polovině šířky profilu rastru. Desky ukotvíme na vruty. Rozteč mezi vruty by měla být cca 20 - 25 cm.

V případě styku šikmých ploch se postup výstavby podkonstrukce a opláštění sádrokartonovými deskami nijak nemění. Důležité je, aby ve styku šikmých ploch bylo napojení jednotlivých dílů parozábrany spojité, těsné. K napojení jednotlivých dílů parozábrany použijeme k tomu určené lepicí pásky výrobců parotěsných izolací.

Sádrokartonové desky tl. 12,5 mm osazujeme zásadně podélnou hranou kolmo ke směru montážních profilů. Při opláštění zachováváme zásadu převazování spár alespoň o jednu vzdálenost mezi profily (spáry nesmějí tvořit kříž). Sádrokartonové desky připevňujeme k podkonstrukci samořeznými šrouby typu TN. Vzdálenost šroubů na stropech a šikmých částech opláštění je max. 170 mm (min. 150 mm) a na stěnách max. 250 mm (min. 200 mm).

Tmelení

Každá sádrokartonová deska má na každém konci ze všech stran mírné zkosení nebo prohlubeň. Tato prohlubeň je speciálně tvarovaná proto, abychom mohli ve spoji desek položit perlinkovou mřížku a natáhnout tmel. Mřížka je opět samolepicí, čímž si znatelně ušetříme práci s podlepováním. Mřížku instalujeme na každý sádrokartonový spoj. Tam, kde jsme desky ukotvovali vruty, se mřížka dávat nemusí, ale otvory po vrutech se musí vytmelit.

Používáme základní pevnostní tmel, který zabrání popraskání v místech spojů. Tmel namícháme podle pokynů výrobce. Použijeme zednické rovné hladítko, na které naneseme trochu tmelu. Jednoduchými tahy natahujeme tmel do spojů mezi deskami. Při zasychání základního tmelu nezbytně dojde k menšímu propadu tmelu, ale to není žádná závada. Po přebroušení spoje se bude nanášet druhá vrstva.

Hlavy šroubů a spáry mezi sádrokartonovými deskami zatmelíme - hlavičky šroubů pomocí špachtle a spáry pomocí nerezového hladítka.

Po úplném zaschnutí a lehkém přebroušení finální vrstvy tmelu pak již můžeme podnikat další povrchové úpravy - sádrokarton lze natírat, tapetovat i obkládat.

tags: #sadrokarton #sikmy #strop #postup

Oblíbené příspěvky: