Telekomunikace jsou dynamicky se rozvíjejícím oborem, který reaguje na poptávku trhu po neustálém zkvalitňování a navyšování přenosových rychlostí telekomunikačních služeb. Život bez internetu si v dnešní době dokáže představit jen málokdo. S rozmachem nových technologií roste i požadavek na stabilitu a rychlost, stejně tak i na maximální pokrytí bezdrátového připojení. Česká republika, jako člen Evropské unie, se zavázala v poměrně krátkém horizontu několika let „pokrýt“ veškeré obyvatelstvo připojením k vysokorychlostnímu internetu.
Ať už stavíte, nebo rekonstruujete, na přípravu pro připojení domácnosti k internetu nezapomínejte. Význam má i husté rozmístění kabelových přípojek v obytných prostorách. Připojení přes kabel totiž ve srovnání s Wi-Fi přináší řadu výhod.
Internet v českých domácnostech a rostoucí nároky
Pryč jsou doby, kdy byl internet jen výsadou mladých a vzdělaných lidí. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) v roce 2019 aktivně využívalo internet více než 80 % českých domácností. Pokud se podíváme hlouběji do minulosti, zjistíme, že v roce 2005 mělo internet k dispozici jen 19 % domácností. Rozmach je tak opravdu výrazný a s velkou pravděpodobností bude dál pokračovat.
Za zmínku také stojí skutečnost, že se internet stal dostupným a hojně využívaným prostředkem i pro osoby z řad seniorů. Opět to potvrzují i statistiky ČSÚ - zatímco v roce 2010 využívalo připojení k internetu jen 13 % osob nad 65 let, v roce 2019 jich bylo už 39 %.
V souvislosti s rozšiřováním uživatelské základny a vývojem nových technologií rostou i požadavky na rychlost a kvalitu internetového připojení. Zatímco ještě pár let zpátky jsme si vystačili s internetem rychlým jednotky Mb/s, dnes se mnozí z nás neobejdou bez internetu, který „sviští“ rychlostí desítek či stovek Mb/s.
Čtěte také: Betonové žlaby: Odvodnění rychle a efektivně
Rychlý internet potřebujeme z mnoha důvodů. Jednak k síti připojujeme více zařízení než v minulosti - kromě počítačů a laptopů také telefony, tablety, televizory, spotřebiče nebo SMART Home systémy. Požadavek na rychlé stahování je zásadní při využívání streamovacích služeb, které umožňují sledování ve vysoké kvalitě. Pokud plánujete stavbu či rekonstrukci a čeká vás realizace rozvodů a technologií pro připojení k internetu, počítejte s možností dalšího technologického vývoje. Je na místě volit takové řešení, které umožní přechod na rychlejší připojení, než jaké je dnes standardem. Připojení k internetu musí být především stabilní. Rychlost by také měla odpovídat tarifu zakoupenému od poskytovatele připojení. Jestli tomu tak je zjistíte snadno - na webu rychlost.cz spusťte měření a během chvilky se dozvíte, jaká je rychlost stahování a nahrávání i další parametry. Současně uvidíte, jak jste na tom v porovnání s dalšími uživateli.
Datové rozvody při stavbě a rekonstrukci
Masivní využívání bezdrátového připojení k internetu prostřednictvím Wi-Fi sítě svádí mnohé stavebníky k tomu, aby datovým rozvodům v domácnostech nepřikládali dostatečný význam. Ve skutečnosti však kabelové připojení přináší řadu výhod, ať už jde o vyšší rychlost nebo absenci rušení či zeslabování signálu při průchodu překážkami.
Proto je namístě s datovými rozvody počítat a přípojku k internetu vyvést ideálně do každé obytné místnosti. K internetu pak spolehlivě připojíte nejen počítače, ale třeba i chytré televizory a další spotřebiče. Kromě rozvodu internetového signálu budete doma potřebovat i další kabelové rozvody, například pro alarmy, čidla nebo SMART systémy pro řízení chytré domácnosti. Tyto rozvody by měly být součástí projektu. Při realizaci novostavby si ohlídejte, aby projektant předem počítal s kabeláží a jejím vhodným způsobem vedení. Vyhnete se dodatečným stavebním úpravám a řešení zbytečných problémů. Optimální je, pokud se na více místech nachází přístupná chránička, která prochází celým domem. Na centrálním místě datových rozvodů by pak měla být typizovaná skříň, ve které budou kabely připevněné ve speciálních úchytech a budou zde i namontovaná síťová zařízení.
Nestíněné datové kabely musí být od elektrického vedení vzdálené alespoň 30 cm. Krátké souběhy nebo křížení jsou akceptovatelné. V zdivu pod omítkou by měly být umístěné ohebné trubky neboli husí krky, kterými datové kabely jednoduše protáhnete. UTP vodiče by měly být uloženy v chráničce. Pro domovní instalaci je lepší použít kabely FTP (Folied twisted pair) nebo STP kabely (Shielded Twisted Pair, stíněné) namísto UTP (Unshielded Twisted Pair). Budoucí výměna v případě poškození nebo přechodu na jiný standard bude snazší a obejde se bez bourání a vysekávání kabelů.
Kabelové versus Wi-Fi připojení
Ideální je, pokud ve svém nově postaveném nebo zrekonstruovaném domě zajistíte přístup k internetu jak prostřednictvím kabelů, tak bezdrátové sítě. Napevno umístěná zařízení (TV, stolní počítače) budete připojovat přes kabel, mobilní zařízení (tablety, laptopy, telefony) pak přes Wi-Fi. Distribuovat signál jen přes WiFi není dobrý nápad. Pominu zdravotní důvody, to je věc každého z nás, zda se chce nechat dobrovolně ozařovat mikrovlnným zářením. Připojení po kabelu je oproti WiFi rychlejší a také bezpečnější. Doporučuje se nastavit časy deaktivace WiFi po dobu spánku.
Čtěte také: Instalace vodovodního potrubí z PVC-U
Signál primárního Wi-Fi routeru však s velkou pravděpodobností nepokryje plochu celého domu a už vůbec ne zahradu nebo venkovní posezení. Chcete-li mít přístup k internetu všude, budete muset pořídit opakovače signálu, které dosah navýší. S klesající kvalitou signálu bude klesat i stabilita připojení a rychlost. Chcete-li zjistit úroveň signálu a rychlost stahování i nahrávání v jednotlivých částech vašeho domu, nainstalujte si do telefonu se systémem Android aplikaci pro měření rychlosti. Snadno zjistíte, jestli je kvalita připojení dostatečná, nebo se bez pořízení opakovače neobejdete.
Rušení Wi-Fi sítě
Pokud se připojujete k internetu prostřednictvím bezdrátové sítě, můžete se potýkat s problémem zarušení. K tomu dochází často v hustě obydlených oblastech, kdy Wi-Fi využívá značné množství uživatelů. V takovém případě je dobré zjistit informace o všech signálech v okolí a prozkoumat zatížení jednotlivých kanálů, a to jak v pásmu 2,4 GHz, tak 5 GHz. Za tímto účelem využijte mobilní aplikaci Wifi Analyzer, která vám pomůže najít nejvhodnější kanál a usnadní hledání nejlepšího místa pro umístění Wi-Fi přijímače. Aplikace běží na systémech Android a Windows.
Příprava na optický internet
Mezi nejrychlejší způsoby připojení k internetu patří v současnosti vedení signálu přes optické kabely. Pokrytí optikou není na území ČR v tuto chvíli až tak masivní, předpokládá se však jeho postupné rozšiřování. Masový rozvoj výroby optických vláken a optických kabelů v posledním desetiletí společně s vývojem optických přístupových systémů výrazně zlevňuje technologie přístupových optických sítí, což ruku v ruce s fyzikálními limity metalických sítí vede k tomu, že optické přístupové sítě jsou v současnosti nejefektivnějším způsobem budování fixních telekomunikačních sítí, a to i pro sektor rezidenčních zákazníků.
Svou novostavbu můžete na optický internet připravit i v případě, že k vám aktuálně nevede. Do výkopu k ostatním rozvodům přidejte korugovanou trubku a vyveďte ji na hranici pozemku, kde se plánuje umístění centra datových rozvodů. Až se ve vaší lokalitě bude optická síť natahovat, telekomunikační společnost jednoduše protáhne zákaznický kabel chráničkou a připojí váš dům k optice. Optiku vůbec neřešte, pro bytové instalace je zcela zbytečná a nákladná včetně cen koncových zařízení.
Pevné telekomunikační sítě jsou vzhledem ke své finanční náročnosti výstavby budovány s plánovanou životností cca 30 let, nicméně podmínkou je budovat takové sítě, které v tomto časovém horizontu morálně nezastarají mnohem dříve.
Čtěte také: moderní technologie rozvodů plynu
Typy optických sítí
Existují různé typy optických sítí, které se liší svou architekturou a způsobem distribuce signálu. Zde jsou základní koncepce:
Optické sítě Bod-Bod
Princip jednoduché koncepce sítě typu Bod-Bod, kdy je každému výstupnímu portu zařízení přiřazeno vlákno vedoucí k právě jednomu zákazníkovi. V centrálním uzlu sítě operátora (Central Office, ústředna apod.) je umístěna v tomto případě aktivní technologie (například switche). Z centrálního uzlu sítě je vybudována pasivní optická síť, která napojuje koncového zákazníka minimálně jedním vláknem. Optická síť má typicky stromovou strukturu a je charakterizována mnohovláknovými kabely (288, 576, 864 vláken), odcházejícími z centrálního uzlu operátora, které se následně dělí v podzemních nebo nadzemních spojkách na zmenšující se profily až na kabely či vláknové jednotky, odcházející k jednotlivým zákazníkům (bytům, RD).
Z důvodu snížení kapacity odchozích kabelů z Central Office operátora se budují sítě Bod-Bod s mezilehlým rozvaděčem. Důvodem není jen zmenšení kapacity odchozího kabelu a tím jeho zlevnění, ale i výrazné úspory na straně Central Office operátora. Pokud mám situaci parafrázovat, pak menší profil odcházejících kabelů = menší potřeba ODF = méně stojanů = menší Central Office. Důvod, proč může mít odchozí kabel z centrálního bodu menší počet vláken, je ten, že žádný operátor nedosahuje 100 % penetrace zákazníků (nezíská všechny zákazníky v lokalitě). Případně operátor rozloží investici do delšího časového úseku (pokud potřeba přívodních vláken do lokality přesáhne kapacitu instalovaného kabelu), zafoukne do připravené HDPE chráničky nebo mikrotrubičky další kabel.
Z Central Office je veden napájecí kabel, který může být v optické spojce rozdělen do více lokalit. V každé lokalitě (v jejím logickém středu) se potom nachází distribuční bod. Distribuční bod je pasivní optický rozvaděč, ve kterém jsou ukončena jak vlákna napájecího kabelu, tak vlákna vedoucí k zákazníkům. Distribuční body potom dělí optickou síť na dvě části: část Central Office - Distribuční bod, a část Distribuční bod - Zákazník. Tyto části jsou v různých dokumentech různě pojmenovávány, přičemž různá pojmenování značí prakticky totéž a jde jen o formulační odchylky. Úsek Central Office - Distribuční bod je nazývána primární síť, napájecí síť, feeder apod. Úsek Distribuční bod - Zákazník se obvykle nazývá sekundární síť, distribuční síť apod. V některých případech je z úseku Distribuční bod - Zákazník samostatně vyčleňován úsek vnitřních rozvodů, který je potom nazýván terciální síť, uživatelská síť, účastnická síť, vnitřní síť apod. V této pomůcce používáme označení „vnitřní optický rozvod“. U velkých bytových domů nebo obytných areálů s velkým počtem bytů může docházet k posunutí distribučního bodu až do bytového domu.
Další variantou optické sítě Bod-Bod je případ, kdy jsou aktivní zařízení z centrálního uzlu operátora vysunuta blíže k zákazníkům. K vysunutí zařízení k zákazníkům jsou využívány venkovní aktivní kabinety, nebo vnitřní aktivní rozvaděče, umístěné po dohodě s vlastníky napojovaných staveb ve vnitřních prostorech budovy (například v pronajaté místnosti). Takováto struktura sítě je prakticky analogií sítí s mezilehlými rozvaděči; nicméně na místě distribučních bodů jsou budovány aktivní kabinety, ve kterých je umístěna aktivní technologie operátora. Aktivní technologie je potom napojena optickou sítí, zpravidla kruhové topologie do Central Office operátora.
Nevýhodou takto budovaných optických sítí je skutečnost, že součástí sítě jsou aktivní zařízení, která vyžadují napájení (zálohované) a splnění předepsaných klimatických nároků. V praxi jsou tato zařízení umísťována buď uvnitř budov ve standardních vnitřních skříních (obvykle 19″) potřebných velikostí, nebo ve vybudovaných venkovních kabinetech (outdoor cabinet). Součástí skříně, ať již vnitřní nebo venkovního kabinetu, musí být již zmíněné zajištěné zálohované napájení. Výhodou umístění ve vnitřních skříních je jednodušší a levnější řešení, snáze dosažitelná elektrická přípojka, nicméně toto řešení zpravidla obslouží pouze zákazníky v uvedeném domě. V budoucnu mohou vzniknout problémy s přístupem k rozvaděči při údržbě, v některých případech také například majitel budovy požaduje za umístění skříně nájem. K zajištění klimatu v rozvaděči zpravidla postačí řízená ventilátorová jednotka, vytápění není ve vnitřních prostorách potřebné. Venkovní kabinety jsou variantou s poměrně vysokou počáteční investicí, nicméně představují bod s vysokou koncentrací služeb; to znamená, že obslouží vysoký počet zákazníků v několika bytových, případně i rodinných domech. Nicméně kabinet vyžaduje vlastní elektrickou přípojku s vlastním měřením a je vybaven baterií akumulátorů pro zajištění nepřerušeného napájení. Klimatické podmínky jsou zajišťovány nezávislým topením a dále chlazením, obvykle pomocí tepelného výměníku nebo klimatizace. Optické přístupové sítě typu Bod-Bod byly v minulosti často využívaným řešením, nicméně v současnosti představují méně perspektivní variantu budování optických sítí.
Optické sítě Bod-Multibod (PON)
Optické sítě Bod-Multibod představují koncepci, kdy je každému výstupnímu portu zařízení přiřazen větší počet zákazníků, obvykle až do počtu 64. Celá síť je založena na jednovláknovém provozu a infrastruktura mezi zákazníkem a Central Office operátora je čistě pasivní. Na straně Central Office operátora je umístěno zařízení OLT (Optical Line Termination), na které je napojeno jedno vlákno, odcházející do sítě směrem k zákazníkům. Vlákno vede do vhodného soustřeďovacího bodu v logickém středu zástavby zákazníků. Zde je vlákno napojeno na vstup splitteru (pasivní vláknová odbočnice), který rozdělí signál z Central Office na 64 identických signálů (při použití splitteru s faktorem 1 : 64). Následně je potom každý z 64 výstupů splitteru napojen na vlákno vedoucí k jednomu zákazníkovi. Optický splitter je umístěn v rozvaděči (obvykle venkovním), který se nazývá splitterový koncentrátor (SDF, Splitter Distribution Frame). V případě napojování velkých bytových domů nebo komplexů může být splitter „vysunut“ až do budovy a na výstup splitteru jsou potom napojeny už jen vnitřní rozvody vedoucí k jednotlivým zákazníkům. V současnosti jsou doménou v této oblasti sítě typu PON (Passive Optical Network), konkrétně G-PON a GE-PON. Splitterové koncentrátory jsou čistě pasivní optické rozvaděče osazené optickými splittery. Nevyžadují tedy napájení, vytápění či klimatizaci jako aktivní kovové kabinety, jsou zpravidla umístěny v plastové skříni a jejich cena i provoz je ve srovnání s aktivním kabinetem mnohokrát.
Rozvod kabelu internetu ve fasádě a hromosvod
Téma rozvodu internetového kabelu po fasádě, zejména v souvislosti s hromosvody, je předmětem častých diskusí a neshod mezi techniky a laiky. Situace, kdy datový kabel vede ze střechy po fasádě vedle hromosvodu, aniž by došlo k přímému kontaktu, se může zdát na první pohled neproblematická. Avšak z hlediska bezpečnosti a platných norem je to velký problém.
Je to opravdu velký problém! A když se dokonce jedná o souběh, pak jde o přímé ohrožení osob a majetku v objektu. Ve své praxi jsem viděl následky takových řešení, které byly opravdu až děsivé. Jedinou možností je vést kabel vnitřkem budovy!
Technici internetu a elektrikáři v tom často problém nevidí, protože se domnívají, že pokud nedochází k fyzickému kontaktu mezi svodem hromosvodu a kabelem, je vše v pořádku. To je však zásadní omyl. Z pohledu souběhu LAN a hromosvodu je celkem jedno jaký kabel je použit. Jestli venkovní, nebo jako často vnitřní který se stejně po cca 2-3 letech rozsype. Obecně lze konstatovat, že je třeba dodržet dostatečnou přeskokovou vzdálenost mezi hromosvodem a datovým kabelem. Tato vzdálenost není libovolná a musí být vypočítána na základě konkrétního projektu.
Problémy s kabely pod zateplením
Kabel se opravdu sám od sebe nepokazí. Dokonce i kdyby pod oteplení zatékalo (což samo o sobě je důvodem ho strhnout), tak se tomu nic nestane. Nějaký pitomec to musel provrtat a nebo nějaký pitomec kabel při montáži nadstavoval. O fyzicke poskozeni neslo. Kabel se sam od sebe pokazi velmi snadno, je-li pouzit nevhodny. Pod zateplením nemají kabely "pohodu klideček", takže je třeba dbát na výběr vhodného kabelu s odpovídající odolností. Ethernet dava pod zatepleni misto do k tomu urcene kabelove sachty jen PRACURAK. Na to můžu jen konstatovat, že celý ten příspěvek je jedna pitomost vedle druhé, což prokazuje praxe, na rozdíl od teoretických plků ;) Ne, kabel se opravdu sám od sebe nepokazí, jen pro informaci, kabel UTP se skládá k měděných drátků v plastové izolací a to celé ještě ve vnější společné plastové izolaci. Měď v kabelu nedegraduje a ona plastová izolace taky ne, pokud na ni nedopadá přímé sluneční světlo, což přes zateplení opravdu nedopadá. Pokud nejste schopen vysvětlit, jakým způsobem se může kabel sám bez vnějšího zásahu pokazit, přesto budete pořád tvrdit, že se to stane, tak bych měl jednoho horkého kandidáta na pra*uráka ;) A na závěr dodám, že samozřejmě, pokud je k dispozici vhodná kabelová šachta, tak asi nikoho nenapadne tahat to po fasádě, ale v případě že rozumná možnost vnitřkem domu dostupná není, tak natažení kabelu pod zateplením není vůbec nic proti ničemu, je to zcela stejně spolehlivé a trvanlivé řešení, jako uvnitř domu.
Existuje několik věcí, které se můžou s kabelem stát a co mu hrozí. Co mektate o nemoznosti vedeni vnitrkem budovy, kdyz pak jako priklad uvadite panelaky, kde je instalace dovnitr idealni? Nejste "trosku" mimo? Máte vubec tuseni, proc pracuraci (nastesti vzacne) delaji rozvody venkem? Je to kvuli prostemu faktu, ze je pak snazsi zakaznika okrast. Ono se s tim zateplenim do rozpoctu vejde leccos, do ceho by v pripade racionalniho reseni leckdo zbytecne stoural. v takovych pripadech debil proste voli pro nej vyhodnejsi postup a o technickou stranku nebo dobro zakaznika fakt nejde.
Příprava rozvodů při zateplování fasády
Pokud se plánuje zateplování fasády a po zdech vede datový kabel (např. od UPC), je klíčové včas kontaktovat poskytovatele služeb. V ideálním případě se SVJ ozve dostatečně dopředu a probere s UPC možnosti. Pak si jednu vybere a nejlépe, když je možné natáhnout nový rozvod a až poté odpojit starý. Pak se to dá provést v jednom dni to přepojení. U nás to bylo s minimálním výpadkem, ale taky si to SVJ domluvilo několik měsíců dopředu. Tímto proaktivním přístupem lze minimalizovat výpadky a zajistit hladký průběh prací.
tags: #rozvod #kabelu #internetu #ve #fasade