Bezpečnost lidí je parametr, který přitahuje pozornost designérů po celá léta a je prioritou číslo jedna každého stavebního projektu. Není divu, že klasifikace reakce na oheň je jedním ze základních kritérií pro výběr materiálu použitého při návrhu a konstrukci odvětrávaných fasád z velkoformátových panelů. Tzv. „nehořlavé“ je běžný termín používaný v souvislosti s materiály, které nepřispívají k šíření požáru uvnitř ani vně budovy. V interiérech je nejdůležitějším faktorem čas, který umožňuje lidem bezpečně opustit budovu (díky použití vhodných materiálů). V případě fasád se zmíněná nehořlavost týká otázky, zda požár zaútočí svisle a obsadí další patra. Tato vlastnost produktu je určena třídou reakce na oheň, což se odráží v technických podmínkách, které musí budovy a jejich umístění splňovat.
Normy pro reakce jednotlivých materiálů na oheň dle EU a ČR
Země Evropské unie určily klasifikaci reakce jednotlivých materiálů na oheň společně, a to na základě vypracované metodiky testování a vyhodnocování výsledků. V ČR jsou pravidla definována normou označenou ČSN EN 13501-1. Zintenzívnění úsilí o jednotné evropské zkušebnictví a rozdělení stavebních výrobků do tříd z hlediska jejich reakce na oheň vyvolala naléhavá potřeba naplnění rozhodnutí komise Evropského společenství ke článku 20 směrnice rady 89/106/ EHS pro stavební výrobky, k jejíž realizaci scházel komplexní zatřiďovací systém a rovněž některé zkušební metody. Proto byla od r. 1995 navázána užší spolupráce mezi CEN a ISO, a to i ve sféře třídění stavebních výrobků podle reakce na oheň a výsledkem této spolupráce je nový, současně platný třídicí systém. Je součástí harmonizovaných evropských norem stavebních výrobků podle jejich reakce na oheň, se začleněním do tzv. eurotříd.
Pro správnou funkci zatřiďovacího systému bylo nutné, aby byly dodrženy předem stanovené prioritní zásady:
- snadná identifikovatelnost tříd v informacích doplňujících označení CE i v protokolu o třídách,
- shodné zkoušení a třídy výrobků v celé Evropě,
- výrobek musí být zkoušen tak, aby se třída vztahovala k ukazatelům jeho charakteristik v konečném použití; pokud je konečné použití s určitou jistotou známé, zkouší se výrobek podle něho, pokud známé není, musí se výrobek zkoušet v podmínkách určených normou,
- i když se možný příspěvek výrobku k požáru může jako funkce konečného použití měnit, jednotlivý výrobek může mít různé třídy odpovídající přijatému zkušebnímu uspořádání (např. zkoušený na hořlavých a nehořlavých podkladech).
Pro stálé dodržování těchto zásad je důležité, aby evropské normy a ostatní technické specifikace podávaly výrobcům a zkušebním laboratořím jasné návody. Nový systém tříd odstraňuje zásadní klasifikační rozdíly v národních systémech zemí EU jako závažnou překážku ve vzájemném obchodu. Právního rámce nabyl zveřejněním v Ústředním věstníku EU a byl ustanoven v EN 13501-1:2002. Nyní je primárním platným dokumentem systému tříd jako EN 13501- 1:2007+A1:2009 Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb - Část 1: Klasifikace podle výsledků zkoušek reakce na oheň. Do soustavy českých norem byl implementován jako ČSN EN 13501-1+A1 (se změnou A1 je v ČR účinná od r. 2010).
Klasifikace reakce na oheň: Eurotřídy
Klíčovou klasifikací hořlavosti stavebních výrobků v celoevropském měřítku jsou třídy reakce na oheň. Reakce na oheň je ukazatel toho, jak výrobky přispívají svou hořlavostí k rozvoji a intenzitě vznikajícího požáru (na rozdíl od požární odolnosti stavebních konstrukcí vystavených plně rozvinutému požáru). Výrobky jsou nejčastěji na základě kombinace několika malorozměrových laboratorních zkoušek klasifikovány dle evropských norem do jedné ze sedmi tříd s označením A1, A2, B, C, D, E nebo F. Stupnice charakterizuje výrobky od třídy A1, jakožto zcela nepřispívající k požáru, po třídu F, jakožto výrobky výrazně se podílející na rozvoji a intenzitě požáru. Norma EN 13501-1 je rozdělena do pěti kategorií: A, B, C, D a E. Kromě toho kategorie F, která slouží pro výrobky netestované v této souvislosti. Stavební výrobky klasifikuje v jednotlivých třídách (A1, A2, B, C, D, E, F).
Čtěte také: Instalace elektroměrového rozvaděče do plotu
V České republice je stupnice hořlavosti stavebních materiálů definována dle evropských norem, které hodnotí reakci na oheň. Tyto materiály jsou rozděleny do několika tříd podle jejich hořlavosti. Reakce na oheň u stavebních materiálů je definována jako schopnost materiálů reagovat v určitých požárních podmínkách, což zahrnuje míru jejich hořlavosti, šíření plamene, vytváření kouře a padání hořících částic. Nezávisí to na tom, zda je materiál použit jako samostatný produkt nebo je součástí jiného výrobku. Rozšíření plamene je posuzováno pouze na povrchu materiálů, nikoli na celkových výrobcích. Pro návrh požárně bezpečných staveb se považuje za klíčové použití materiálů, které odpovídají klasifikaci dle normy ČSN EN 13501-1.
Specifikace jednotlivých tříd reakce na oheň
- Třída reakce na oheň A1: Stavební výrobky této třídy nepřispívají k rozvoji požáru v žádném z jeho stadiu. Výrobky z této třídy nepřispívají k požáru, včetně plně rozvinutého. Z tohoto důvodu jsou materiály a výrobky automaticky považovány za vyhovující pro ostatní skupiny a jsou brány jako nehořlavé.
- Třída reakce na oheň A2: V této kategorii jsou výrobky a materiály které nepřispívají k rozvoji a šíření požáru. Materiály vyhovují všem požadavkům nižších tříd a zároveň se považují za nehořlavé. Proto, aby materiál mohl být zařazen do této kategorie, musí vyhovět u těchto zkoušek:
- zkouška jednotlivým hořícím plamenem,
- stanovení spalného tepla,
- zkouška nehořlavosti.
- Třída reakce na oheň B: V této třídě reakce na oheň mohou být pouze materiály, které významně nepřispívají k šíření požáru a zároveň jsou schopny odolávat působení malého plamene v delším časovém intervalu. Jsou zde celkově přísnější požadavky, než je tomu u třídy reakce na oheň C. Materiály v této třídě reakce na oheň musí splnit několik podmínek a to, že nesmí docházet k horizontálnímu šíření plamene po povrchu materiálu, musí projít zkouškou malého zdroje plamene a to tak, že nedojde k rozšíření plamene o více jak 150 mm do 60 s po ukončení působení malého plamene. Musí také splnit zkoušku jednotlivým hořícím předmětem (Single Burning Item - SBI), kde nesmí intenzita hoření překročit 120 W/s a celkové uvolněné teplo 7,5 MJ. Třída A představuje materiály nepřispívající k intenzitě požáru a třída B materiály s velmi omezenou mírou přispění ke zvýšení intenzity požáru. Rozdělení do těchto tříd se provede na základě výsledků laboratorních testů.
- Třída reakce na oheň C: Do této třídy reakce na oheň patří materiály, které při hoření předmětu vykazují omezené rozšiřování plamene, ale zároveň jsou schopné mu odolávat v delším časovém intervalu. Hořlavé stavební materiály představuje třída C s omezeným přispěním k intenzitě požáru. Jako test této třídy je modifikovaný test dle DIN 4102-1 s malým hořákem. Sledovanými parametry jsou doba zapalování, uvolňování tepla, rychlost šíření čela plamene, vývin kouře a další. Tato třída má stejná kritéria jako třída D, ale vyhovuje přísnějším požadavkům. Příkladem je celulózová izolační hmota, CIUR a.s.
- Třída reakce na oheň D: Výrobky vyhovující kritériím pro třídu E a jsou schopné odolávat působení malého plamene po delší časový interval bez významného rozšíření plamene. Třída D zahrnuje materiály s akceptovatelným přínosem k rozvoji požáru.
- Třída reakce na oheň E: Tato třída zahrnuje materiály s podstatným ovlivněním intenzity požáru.
- Třída reakce na oheň F: Na třídu F nejsou kladeny žádné požadavky.
Příklady klasifikace fasádních desek
Pro lepší představu o zařazení materiálů do jednotlivých tříd uvádíme příklady fasádních desek:
- Fasádní desky Silbonit jsou z hlediska požární odolnosti zařazeny do třídy reakce na oheň A2.
- Fasádní desky Parklex jsou z hlediska požární odolnosti zařazeny do třídy reakce na oheň B1 nebo C1.
- Fasádní desky Kronoart jsou z hlediska požární odolnosti zařazeny do třídy reakce na oheň B1.
Tabulka: Stupeň hořlavosti a odpovídající třídy reakce na oheň
| Stupeň hořlavosti | Třída reakce na oheň |
|---|---|
| A | A1 |
| B | A2 |
| C1 | B |
| C2 | C nebo D |
| C3 | E nebo F |
Doplňková klasifikace
Společně s třídou reakce na oheň A2 až D (popř. E) bývá u výrobků uváděna a v požární legislativě požadována tzv. doplňková klasifikace vyjadřující intenzitu vývoje kouře (s1, s2 nebo s3; „s“ z angličtiny jako „smoke“) a plamenně hořících kapek (d0, d1 nebo d2; „d“ z angličtiny jako „droplet“). Vyšší číslo u klasifikace „s“ nebo „d“ znamená vyšší míru tvorby doprovodných komponentů hoření (kouře, kapek).
U některých tříd se vedle toho uvádí doplňková klasifikace (tvorba kouře, plamenně hořící kapky/částice, případně další).
Lze se tak setkat s úplným zápisem v podobě např. Hořlavé výrobky B.
Čtěte také: Výhody betonové stříšky na rozvaděč
Index šíření plamene a odkapávání stavebních hmot
Třídy reakce na oheň jsou používány jako nástroj pro přímé legislativní omezení určitých výrobků ve stavbě. Třídu reakce na oheň pro vybrané stavební výrobky lze bez nutnosti nákladného zkoušení klasifikovat s využitím informativní přílohy v ČSN 73 0810. Tato ryze národní charakteristika udává rychlost v milimetrech za minutu, s jakou se plamen šíří po povrchu stěn a stropů či podhledů; ve starších legislativních dokumentech se lze setkat i s požadavky na index šíření pro podlahové krytiny např. v chráněných únikových cestách. Indexem šíření je často striktně omezeno použití stavebních výrobků pro určité typy staveb, a to v projektových normách požární bezpečnosti staveb řady ČSN 73 08xx.
V určitých případech je požadován i nulový index šíření (tj. nešířící plamen, is = 0 mm/min.), a to např. pro povrch požárních pásů na fasádě, obvodové stěny nacházející se v požárně nebezpečném prostoru, povrch hořlavého kontaktního zateplovacího systému, vnitřní povrchy na chráněných únikových cestách či výplně zábradlí balkonů či lodžií vyšších staveb. Indexem šíření jsou omezeny též povrchy v prostorech s vyšší koncentrací osob (požární úseky skupiny U1 a U2 dle ČSN 73 0802) a lze se tak setkat např. s omezením is ≤ 50 až 100 mm/min. Index šíření je zkoušen dle české zkušební požární normy ČSN 73 0863 a pro určitou skupinu převážně dříve používaných stavebních výrobků lze event. využít hodnotovou požární normu ČSN 73 0822.
Odkapávání stavebních je rovněž ryze národní charakteristika eliminující jednak ohrožení osob či zvířat při evakuaci a jednak možnost rozšíření požáru hořící taveninou. Odkapávání hmot je zkoušeno dle české zkušební požární normy ČSN 73 0865. Striktní zákaz použití hmot, které v případě požáru (resp. při požární zkoušce) odkapávají, uvádí opět projektové požární normy, a to zejména v prostorách určitých typů únikových cest, prostorách s velkou koncentrací osob, ve stavbách zdravotnických zařízení, stájí zemědělských zvířat apod.
Požární bezpečnost elektrických rozváděčů
Alternativou k požadavkům tohoto článku je instalace certifikovaného lokálního hasicího zařízení uvnitř rozváděče s nehořlavou konstrukcí skříně včetně uzávěru (třída reakce na oheň A1 nebo A2) s automatickým vypnutím hlavního jističe tohoto rozváděče. Použitý systém s hasivem nesmí ohrozit zdraví osob, které se mohou pohybovat v okolí těchto rozváděčů apod. Požární odolnost může být zajištěna vlastní konstrukcí rozváděče, případně samostatnou stavební konstrukcí včetně požárního uzávěru s požadovanou požární odolností. Vzhledem ke specifickým podmínkám aktivní ochrany rozváděčů se předpokládá, že zařízení použité k jejich ochraně je certifikované podle nařízení vlády č. 163/2002 Sb. Jedná se o požárně bezpečnostní zařízení určené právě k tomuto účelu. Použitá technologie může mít možnost připojení na stávající EPS v objektu. Pokud je tato v objektu instalována, může být systém hasicího zařízení monitorován systémem EPS.
Je důležité připomenout, že za rozváděče nejsou ve smyslu tohoto článku považovány dobíjecí stanice v hromadných garážích. Elektrické rozváděče v již uvedených prostorech definovaných, které jsou napájeny napětím menším nebo rovným 200 V nebo jmenovitý proud rozváděče je menší nebo rovný 25 A, nemusí být požárně odděleny. Elektrické rozváděče pro napájení zařízení určená v požárně bezpečnostním řešení stavby, které musí zůstat při požáru funkční, musí být v provedení, které zajistí funkčnost po dobu určenou v požárně bezpečnostním řešení. Toho lze dosáhnout například umístěním v samostatné místnosti tvořící samostatný požární úsek.
Čtěte také: 56 modulové rozvaděče pod omítku
Požární bezpečnost staveb a elektrických rozváděčů je klíčová zejména v požárních úsecích s vnitřními shromažďovacími prostory o velikosti nad 2SP (podle ČSN 73 0831 ed. 2 Požární bezpečnost staveb - Shromažďovací prostory) a na únikových cestách z nich (prostory nebo požární úseky v souladu s ČSN 73 0831 ed.). Také u staveb pro ubytování (podle normy ČSN 73 0833) s ubytovací kapacitou nad 20 osob je tento požadavek kladen pro požární úseky únikových cest (všech typů) a pro společné prostory (s výskytem ubytovaných osob).
AERO-THERM® a jeho požární bezpečnost
Věděli jste, že AERO-THERM® je termoizolační materiál, který využívá nanotechnologii ke zlepšení tepelně izolačních vlastností v extrémně tenké vrstvě? Z pohledu požární bezpečnosti je AERO-THERM® klasifikován jako materiál s vysokou odolností vůči hoření.
tags: #rozvadec #pod #omitku #56m #reakce #na