Solární boom, který mimo jiné žene vzhůru poptávku majitelů rodinných domů po fotovoltaických panelech na střechu, letos sice pokračuje, začíná ale mírně ochlazovat. Podle hlavního analytika energetické poradenské společnosti EGÚ Brno Michala Macenauera tempo boomu výhledově ještě zpomalí. Hlavní důvod, kterým byl prudký nárůst cen elektřiny v loňském roce, totiž odeznívá.
Ceny elektřiny a návratnost investic
Ceny elektřiny na burze zlevňují a během roku až dvou by to měla pocítit i většina domácností. Spolu s nižší poptávkou po solárních instalacích by měla klesnout i jejich cena. „Strana nabídky fotovoltaik samozřejmě zareagovala na vysokou poptávku a výrazně zdražila. Dnešní tržní ceny tomu stále odpovídají. Takže z tohoto plyne jednoznačné doporučení pro všechny, kteří o solární instalaci na střechu teď uvažují, vyčkat. O nic nepřijdou, maximálně přijdou o vysoké pořizovací ceny a v každém případě je dostihnou nižší ceny elektřiny,“ říká Michal Macenauer. Levnější elektřina také sráží návratnost solárních instalací.
Kromě drahé elektřiny stála za solárním boomem také vysoká inflace. „Spousta lidí měla blokovaný nějaký kapitál a rozhodovala se co s ním v době, kdy ztratí za rok hodnotu až o 20 procent,“ uvádí Macenauer. Inflace by se ale měla letos také snížit a příští rok se dostat jen ke třem procentům. Sliby, že lidé budou mít peníze za dva nebo čtyři roky zpátky, jsou podle Macenauera obzvláště dnes nereálné. „V těch výpočtech často figurují ceny, které už jsou minulostí. Existovaly v době té největší energetické krize, kdy skutečně dosahovaly ceny na burze elektřiny násobku toho, co vidíme dnes. Ale ten vývoj je jednoznačný. Cena elektřiny se teď po nějaké dva roky bude snižovat, protože se bude snižovat cena zemního plynu,“ říká Macenauer.
Faktory prodlužující návratnost
- Dychtiví zájemci také často podceňují fakt, že fotovoltaika v zimních měsících vyrobí asi jen 20 procent elektřiny ve srovnání s výrobou v létě. Lidé by tak neměli podlehnout vidině, že si instalací panelů významně zvýší soběstačnost.
- „Pokud tou elektřinou topíme, tak kdybychom měli hypoteticky mít skutečně úplně soběstačnou domácnost, a to mluvíme jenom o té elektřině, tak bychom museli mít zhruba pěti až šestinásobnou instalaci,“ vypočítává Macenauer.
- Návratnost prodlužuje také koupě baterie na skladování elektřiny.
Naopak výhodou pro domácnosti jsou masivní dotace, kterými podporuje fotovoltaiky stát. Do současné doby na ně dal podle ministerstva životního prostředí asi šest miliard korun.
Výběr dodavatele a kvalita instalace
Zájemci o panely na dům by si měli také dát pozor na neseriozní dodavatele instalací, o kterých se v poslední době hodně mluví a varuje před nimi i ministerstvo průmyslu a obchodu, ale i na skutečnou návratnost statisícové investice.
Čtěte také: Plechová střecha Satjam: Co byste měli vědět
Fotovoltaických elektráren na střechách domů přibývá jako hub po dešti. Stejně tak roste i počet firem, které instalaci těchto slunečních elektráren nabízí. „Základem je vybrat si prověřenou firmu. Před dvěma lety se věnovalo montáži fotovoltaických elektráren 200 specializovaných firem. Dnes je jich 800. Firmy se mnohdy předhánějí v cenách a to bohužel na úkor kvality. O to je výběr složitější. Důležité je se podívat na reference o jejich práci,“ radí Tomáš Sysel z Institutu zdravého bydlení.
Není to o tom, že když někdo dokáže smontovat prodlužovací kabel, umí smontovat fotovoltaickou elektrárnu, byť se zdá její montáž jednoduchá. Systém by měl být komplexní, nejlépe od jednoho výrobce a jednoho dodavatele. Montážníci by měli být proškoleni tak, aby nedocházelo ke kutilským nebo laickým chybám při montáži. „Třeba vynechání UV ochrany kabelů, vede je přes střechu nebo je ‚nacpe‘ do izolace střechy.“
Kvalita komponent a montáže
Celý systém je dlouhodobě vystaven povětrnostním vlivům, a proto by měl být vysoce kvalitní. Myslet se musí i na střídače, optimizéry, bateriová úložiště a zajištění jejich provozní teploty, případně odvětrání a chlazení. Většina firem vůbec neřeší zatížení střechy fotovoltaickými panely. Chce ušetřit na odborném statickém posudku nosnosti střechy. U starších krovů většinou řeknou, ten to unese. Firmy většinou počítají jenom hmotnost fotovoltaických panelů, ale už nepřipočítají k zatížení střechy i hmotnost konstrukce, na které panely montují. Nepočítají ani s tím, že v zimě může napadnout větší množství sněhu a ten zatížení střechy ještě zvýší.
„Kutilské firmy používají různé komponenty a pospojí je. Ano, jde to zapojit, ono to funguje, ale není to kompatibilní. Po pár letech provozu to může být velká komplikace.“ Stejné je to s panely. Většina z nich je vyrobených v Číně. Trendem čínských společností je, že každé dva, tři roky recyklují svou společnost - svůj obchodní název, a pak se ani nemáme kde domoci záruky. Samotný panel tvoří 10-20 % celkové ceny.
Důležité jsou i podstatně dražší komponenty. Střídače, optimizéry, akumulátory. Vyplatí se proto při montáži pozvat si nezávislého technika, revizního technika, který zkontroluje práci té firmy. Je to investice 5-10 000, ale v celkové ceně fotovoltaiky se vyplatí. Odhalí závady hned v zárodku a pomůže zjednat nápravu.
Čtěte také: OSB desky na plochou střechu: Tloušťka
Bateriové úložiště - akumulátory
Vyhněte se montáži článků neurčitého původu. Ušetříte sice hodně peněz, ale jdete do rizika velkých problémů se zárukou nebo např. s požárem. Bateriové úložiště by mělo:
- být na dobře větraném místě
- mít vyřešené hlídání teploty článků
- mít správné dobíjení podle typu akumulátorů
Některé firmy dokonce chtějí nevratnou zálohu - např. 30 000 Kč s tím, že prozkoumají možnost připojení k síti. Většina firem přislíbí možnost dodávat přebytky elektřiny do sítě, aniž má zmapovanou danou lokalitu. Když dojde „na lámání chleba“, zjistí se, že možnosti jsou už naplněné a připojit se nemůžete. Než se daná lokalita posílí, může trvat i několik let.
Příklady využití fotovoltaiky v praxi
O fotovoltaice na střeše své chalupy na Litoměřicku uvažoval i známý kritik green dealu, „zelený realista“, europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra. Podle něj ho k tomu loni na jaře dovedly nejen rostoucí ceny elektřiny, ale hlavně fakt, že si vláda, jejíž součástí je ODS, dala do programu rehabilitaci fotovoltaiky. A to nikoliv podporou výstavby velkých solárních parků jako při boomu z let 2009 až 2010, ale právě přes menší instalace panelů na střechách domů. „Říkal jsem si, že když tady prosazujeme nějakou politiku, je dobré jít příkladem. Takže jsem si o to požádal a velmi bryskně mi jedna prověřená firma udělala výpočty,“ popisuje Vondra. Akci vyzkoušet vládní program na vlastní kůži ale nakonec zhatilo europoslancovo rozhodnutí, že nechce čerpat dotace. „Nebylo by férové, abych já jako europoslanec, k tomu využíval dotaci,“ vysvětluje. Návratnost i přes ideální polohu střechy chalupy tak vyšla na 18 let. Součástí byly panely a baterie. Chalupu navíc nemohl, a ani nechtěl, zateplit, protože je památkově chráněná. Rodina Vondrů se tak nakonec dohodla, že to nedává smysl.
Největší smysl a návratnost podle Macenauera dávají instalace na střechách firem, které mají velkou spotřebu elektřiny právě přes den, další v pořadí jsou větší bytové domy a až na konci soukromé domky.
Zato nábytkářská firma Arbyd z Chotíkova u Plzně je z velké části energeticky soběstačná, a to díky solárním panelům na střechách výrobních hal. Aktuálně má firma Arbyd dvě solární elektrárny. Z vlastní výroby energie je schopna uživit celou výrobu včetně administrativní budovy. Všechny stroje, se kterými firma pracuje, běží na jejich vlastní vyrobenou energii. Kdyby firma neměla fotovoltaiky, zaplatí za rok 10 milionů za elektrickou energii. Zároveň by musela své služby zdražit a přišla by tak o mnoho zákazníků. Aktuálně se bude její rozpočet za elektřinu pohybovat kolem 1,5 milionu korun. Do dvou solárních elektráren o rozloze 8 tisíc m² investovala firma několik desítek milionů korun. Firma pořídila fotovoltaiky už před časem, kdy hlavním důvodem bylo snížení uhlíkové stopy a emisí při výrobě nábytku. Firma je soběstačná také při výrobě tepla, kdy spaluje v ekologickém kotli svůj vlastní odpad.
Čtěte také: Vše o valbových střechách
Cestu, jak ušetřit, hledají také plzeňské městské firmy. Plzeňské městské dopravní podniky prověřují instalaci solárních panelů na budovách v Tylově ulici a také na Denisově nábřeží. Plzeňská vodárna je už teď energeticky soběstačná z 30 procent.
Role fotovoltaiky v energetické strategii ČR
Fotovoltaika a obnovitelné zdroje jsou podle Michala Macenauera v energetice správnou cestou, Česko ji teď ale dotováním malých výroben z politických důvodů směřuje chybným směrem. „Posíláme podporu masivně někam, kde vlastně má to nejhorší možné užití. Neříkám, že to je úplně beznadějné, ale jsou mnohem lepší místa, kde s fotovoltaikou operovat,“ dodává energetický poradce.
Evropská komise by ještě v dubnu měla představit plán pro urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů energie. Cílem je oslabit závislost Evropy na fosilních palivech. Má v tomto směru Česko jasnou strategii? „Potřebujeme pestrý energetický mix. Cíle má vláda nastavené,“ říká René Neděla z ministerstva průmyslu. „Z těch dlouhodobějších plánů máme nastavenou dekarbonizaci dopravy, kde vnímáme větší podíl biometanu. Určitě je to otázka pokročilých biopaliv, přimíchávání HVO. Myslím si, že Česko musí jít pestrou cestou, pestrou technologickou neutralitou.“
Štěpán Chalupa doplňuje: „Myslím si, že cestou většího podílu obnovitelných zdrojů. Nebo snažit se opravdu urychlit to zvyšování podílu obnovitelných zdrojů, samozřejmě i v dopravě, ale i ve vytápění, chlazení a v elektřině. Ostatně i v té elektřině předpokládáme, myslím všichni, že významná část nám bude přecházet právě do sektoru elektroenergetiky a budeme potřebovat navyšovat výrobu elektřiny z domácích obnovitelných zdrojů. Takže podívejme se na to, jestli v těch našich plánech, které máme a které doufejme vláda nehodlá měnit, nemůžeme opravdu to zvyšování podílu obnovitelných zdrojů ještě nějak urychlit.“
„Já si myslím, že to je hlavně impulzem k tomu, abychom ty kroky a cíle, které jsme si nastavili, tak abychom naplňovali. Teď je naplňujeme, ale je ještě prostor pro zlepšení,“ říká Neděla. Z pohledu Chalupy nejsou cíle dostatečné: „Z mého pohledu není potřeba lpět na těch konkrétních cílech. Myslím, že cíle by mohly být o něco vyšší, ale jdou dobrým směrem. My jsme ten náš cíl viděli na úrovni 32 procent a vláda směřuje ke 30 zhruba, takže ten rozdíl opravdu není velký.“
Zpoždění České republiky v rozvoji obnovitelných zdrojů
„Ono je otázka, jak kde, protože když se třeba podíváme na podíl těch menších instalací, na což jsme se primárně zaměřovali (to jsou třeba instalace na střechách včetně akumulace), tak tam je Česko poměrně významným hráčem v rámci statistik. Když se podíváme potom na celkový objem megawattů nebo gigawattů, tak tam jsme bohužel na chvostu,“ vysvětluje Neděla. „Je to zejména tím, že tady řešíme ještě rok 2009, 2010, kdy doplácíme na solární boom a na ta dvě zavedená procenta a ceny jsou zatížené poplatkem za obnovitelné zdroje, a tedy nebyla stanovena provozní podpora pro fotovoltaické elektrárny.“
Chalupa se domnívá: „Můžeme to zúžit asi na dvě komodity. V teplárenství, tam jsme na tom dobře a jsme někde kolem nějakého limitu. V té elektřině opravdu máme limity. Zároveň musíme pohlídat, aby to povolování bylo opravdu důkladné. Není to nic proti větrné energetice, naopak, já jsem srdcař, ale myslím si, jako ve všech sektorech se jistě objeví projekty, které by zkrátka stát neměly. A stát musí mít nástroje, a my v tomto jsme ve shodě se státem, aby opravdu ten povolovací proces byl jednoduchý a transparentní, ale kompletní pro všechny projekty.“
„Druhá poznámka k fotovoltaice. Já si myslím, že stát by měl ohlídat to, co zažil tady poslední tři, čtyři, pět let, že opravdu zvládl po tom nepodařeném rozvoji v solárním boomu, kdy jsme se tady vrhli na ta pole, což nebylo dobré a část našeho sektoru jsme to kritizovali, tak aby se zaměřil na ty střechy v uvozovkách, zkrátka na instalaci v místě nebo blízko místa spotřeby. A tady by měl stát zajišťovat dlouhodobě, že tyto instalace budou minimálně polovina z toho celkového instalovaného výkonu.“
Inovace a rozvoj infrastruktury v Praze
Praha 9 otevře ve Vysočanech novou Základní a Mateřskou školu Elektra. „Jdeme nahoru na zelenou střechu, tady vidíme celou Prahu 9,“ ukazuje Stanislav Goller, vedoucí Odboru správy majetku Prahy 9. Vytvořit hřiště na střeše nové školy ale podle něj nebyl jednoduchý úkol. „Když jsme to stavěli, nevěděli jsme, jak to odvodnit.“ Další dvě tělocvičny jsou pak přímo pod námi, v podzemí najdeme ještě garáže pro až 40 aut. Zájem o umístění dětí do školy je ze strany rodičů prý už teď velký. „Ty první třídy jsme hned naplnili všechny tři. Druhou, třetí a čtvrtou třídu jsme převedli ze ZŠ Balabenka. Část té školy zůstane prázdná, takže ji nabízíme Anglickému gymnáziu nebo jiné střední škole. Je tady spousta prostoru, který je škoda nevyužít,“ říká starosta Prahy 9 Tomáš Portlík z ODS.
Kvůli legislativě bude škola první rok fungovat jen jako detašované pracoviště Základní školy Novoborská. V září sem tak nastoupí asi 180 dětí, do budoucna by jich mohlo být až 800. „Od 90. let byla v Praze postavena jen ZŠ Zličín a druhá je tato. Vznikla hromada škol jako přístavby, ale jako nová budova je tato druhá, což je velmi málo. Když se koukneme, kolik přibylo obyvatel, bytů a domů v Praze, je vidět, že to školství má nedostatečné kapacity,“ upřesňuje pražský radní pro oblast školství Antonín Klecanda z hnutí STAN. Praha s městskou částí proto chce na vedlejším pozemku postavit další školské zařízení.
Na projektu Střecha pracuje spolek K světu, který chce na střeše a v přilehlých prostorách provozovat kavárnu a bistro, posezení na rozsáhlých terasách, kulturní akce nebo venkovní saunu. „Z nižší terasy je toho vidět o malinko méně než z té horní, ale tím, že je to nad hlavní křižovatkou ulic Americká a Škroupova, je moc fajn pohled i směrem dolů. I odtud jsou ale vidět všechny zásadní dominanty, jako věže, synagoga, náměstí, komíny nebo Radyně. Původně jsme si mysleli, že na horní střechu nebudeme teď lidi pouštět vůbec. Ale protože je o ní velký zájem, lidi tam pouštíme. Až bude více peněz, je v plánu, že tu budou schody se zábradlím a nahoře vznikne obrovská terasa také se zábradlím, aby byl výhled v klidu. Spodní terasa bude spíše pobytová se sezením u stolečků. Zadní největší střecha by mohla výhledově sloužit jako zahrada, ale to třeba až za dva roky. Kromě venkovních teras nabízí střechy i vnitřní prostory. Tady bývala prádelna a terasa fungovala jako sušírna prádla z kina. Dále tu byl sklad techniky a byt správce.
tags: #rozhlas #strecha #elektra