Mnozí z nás už někdy museli sáhnout po brusce na podlahy nebo alespoň přemýšleli nad tím, na základě jakých parametrů by vhodnou brusku vybírali. Brusku využijete prakticky na každé stavbě. Před pokládáním finálních nášlapných vrstev je nutné nejdříve nosné a roznášecí vrstvy připravit. Tento proces obnáší vyrovnání (odstranění lokálních případně plošných nerovností), odstranění nesoudržného šlemu na povrchu anhydritových vrstev nebo také otevření pórovité struktury betonu. Vše probíhá před aplikací dalších materiálů, a to z důvodu dobré adheze k podkladu.
S broušením se tak nejčastěji setkáme v novostavbách, kde jsou v konstrukcích podlah použity betonové nebo anhydritové potěry. Obdobná situace může nastat i u rekonstrukcí, kde jsou odstraňovány původní vrstvy podlah a obnažené povrchy je nutné srovnat nebo připravit před aplikací nových vrstev podlahy. Může jít opět o beton, ale také o zbytky cementových či syntetických lepidel.
Proč brousit beton?
Broušení betonových i litých podlah se provádí jako příprava pro pokládku finální vrstvy podlahy. Beton se používá díky své stabilitě při stavbě domů. Beton je stabilní až po vytvrdnutí, a poté jej už odstraníte jen pomocí těžkých strojních zařízení. Beton netvrdne stejnoměrně a povrch je obvykle nerovný. Obroušením získáte rovnou plochu. Na hladký betonový povrch se například lépe pokládá podlahová krytina.
Při vysychání anhydritových a cementových podlah se na povrchu tvoří tzn. šlem, který je pro finální pokládku podlahy nežádoucí. Šlem je proto nutné odstranit přebroušením. Betonové podlahy jsou na tom s vysycháním podobně jako lité, proto se také musí po zaschnutí brousit. Beton se brousí do hloubky 1-2 mm. Broušením je možné vyrovnat i malé nerovnosti betonových podlah. Pokud je nutná větší oprava, předchází broušení ještě frézování podlahy. Broušení se využívá také jako údržba, především na místech, kdy je betonová podlaha využita jako finální nášlapná vrstva (parkoviště, sklady).
Broušení nebo frézování?
Jedná se o dva různé způsoby opracování povrchů. Broušení se používá v případě, kdy je potřeba odstranit menší tloušťku materiálu. Frézování naopak odstraní větší tloušťku materiálu v jednom kroku. Používá se tudíž tam, kde je potřeba vyrovnat větší nerovnosti nebo plošně odstranit určitou tloušťku skladby (až 10 mm v jednom kroku). Frézované povrchy jsou specifické svými drážkami, které fréza vytváří. Výsledný povrch tedy není hladký a obvykle se v dalším kroku přebrušuje.
Čtěte také: Tipy a triky pro broušení betonu
Typy brusek
V případě broušení menších nebo špatně přístupných a svislých ploch využijeme malé ruční brusky, pro větší plochy pak brusky podlahové. Jednokotoučové podlahové brusky, u kterých se točí jeden kotouč kolem osy, jsou vhodné pro rychlé zbroušení materiálu. Nabízíme je v pracovní šířce 270 a 400 mm. Větší planetové brusky pak využijeme pro jemnější broušení a pro efektivní srovnávání nerovností. Tyto brusky pracují se třemi kotouči, které se točí stejným směrem (každý kotouč zvlášť).
Na okrajích místností je vhodné použít menší krajovou brusku o průměru 270 mm, zatímco na místa, kde nás nelimituje prostor, využijeme robustní planetové brusky s průměrem 450 mm nebo 510 mm.
Ve všech případech je pro správnou funkci brusek a fréz nezbytné zvolit správné jištění stroje a vhodný prodlužovací kabel. Minimální průřez elektrického kabelu je 3× 2,5 mm².
Diamantové segmenty: Klíč k efektivnímu broušení
Diamantové segmenty jsou pracovní nástroje podlahových brusek zajišťující samotný kontakt s broušenou plochou. Jejich výběr je tedy pro broušení zásadní. Jednotlivé segmenty mají rozdílnou účinnost a funkci a jsou určeny na daný typ materiálu. Kromě docílení řádného a rychlého zbroušení, vám vhodný výběr segmentu zajistí jeho optimální opotřebení (prací se obrušuje). Základní segmenty lze použít na beton či anhydrit, cementová lepidla, apod. Existují i speciální segmenty, tzv. T-rexy, kterými lze odstranit i problematické vrstvy jako jsou polyuretanové a epoxidové stěrky, barva, lak či pružná lepidla.
Vysavače a separátory: Nezbytní pomocníci
Ke kompletní brusné sestavě patří i vysavače a separátory (tzv. odlučovače prachu). Vhodným a správným užitím těchto profesionálních nástrojů zamezíte silné prašnosti, šetříte diamantové segmenty a zajišťujete řádný odtah zbroušeného materiálu z místa broušení. Velmi výkonným pomocníkem je dvoumotorový vysavač. Tento vysavač využívá Longopac systém pro sběr prachu, je vybaven filtrem HEPA 13 a antistatickou hadicí. Broušení podlah už nemusí být složitou výzvou - brusky, vysavače i separátory jsou uživatelsky velmi jednoduché.
Čtěte také: Jak na dokonalé broušení betonu?
Jak brousit beton: Krok za krokem
Beton můžete brousit také sami. Než začnete zpracovávat beton, měli byste si nasadit ochranné brýle a ochranu dýchacích cest. Chraňte si také sluch před hlukem při broušení. Po očištění plochy můžete začít s broušením. To probíhá v několika krocích. Po každém broušení zdvojnásobte zrnitost. Začněte se zrnitostí přibližně 80. Při broušení přejíždějte přístrojem rovnoměrným tlakem po betonové ploše. Dbejte na to, abyste nebrousili příliš dlouho na jednom místě.
Po broušení betonové podlahy proveďte pomocí průmyslového vysavače odsátí zbytků betonového prachu a nečistot. Místnost vyvětrejte a zkontrolujte kvalitu práce.
Po broušení je nutné betonovou plochu impregnovat. Jinak beton absorbuje kapaliny jako houba, protože je zprvu ještě velmi citlivý. Použijte k tomu vhodnou impregnaci na beton. Ta nejenže trvale chrání materiál před kapalinami, ale díky ní bude také beton odolný proti poškrábání. Naneste impregnaci pomocí válečku jako tenkou vrstvu.
Frézování betonu
Při frézování betonu se opracovává zcela vytvrzený povrch. Při tom se na některých místech odebírá z povrchu materiál. K frézování betonu jsou k dispozici ruční přístroje s přípojkou 230 V. Vypadají jako brusky na parkety nebo jako velké vysavače. Stroje jsou vybaveny válcovým nástrojem potaženým tvrdokovem. Existují také přístroje s rychle rotujícími kotouči s diamantovými segmenty. Beton lze také frézovat pískovačkou na ocelový granulát jako abrazivo. Tato zařízení jsou však určena pro profesionály.
U podlahových fréz se hovoří také o frézách na beton a potěr. Rozšířené je také označení „bruska na beton“. To však není zcela přesné, protože frézování a broušení se liší.
Čtěte také: Jak na parkety
Proč se frézuje beton?
Existuje několik důvodů pro frézování betonu. Vyhlazení stěn, zdí a podlah je jedním z nich. Pomocí frézky můžete navíc z podlahy odstranit staré lepidlo na dlaždice. Frézování je dále častý postup při sanaci betonu. Zde je cílem připravit podlahu na další úpravy. Drolivý beton frézujte vrstvu po vrstvě, až se dostanete na nosný podklad.
Leštění betonu svépomocí
Po obroušení můžete beton vyleštit. Chcete-li beton vybrousit obzvlášť dohladka, můžete plochu vyleštit. To platí mimo jiné pro pohledový beton. Použijte přitom brusný kotouč nebo speciální hladičku betonu. Efekty při leštění se dobře vyjímají například jako dekorační prvek v obývacím pokoji. Na podlahu můžete také použít pohledovou stěrku. Potěr se přitom obrousí a používá se bez podlahové krytiny.
tags: #jak #brousit #betonovou #podlahu #postup