Omítka je ideální dokončovací vrstva pro váš nově postavený nebo zrekonstruovaný dům. Svým způsobem je rozhodující pro vzhled domova a dojem, který zanechává, protože je nejvíce vidět, a je něco jako „kůží“ domu. Pokud jde o finální malbu, sanaci, renovaci nebo vzhled stěn, je omítka důležitým stavebním materiálem. Aby bylo možné stěny správně natřít a zkrášlit, existuje řada druhů omítek pro základní omítky, dokončovací omítky a dekorativní omítky.
Co je omítka a jaké má funkce?
Omítky neboli omítkové malty jsou pojené látky. Kromě hlavních složek, obvykle písku a vody, obsahují minerální nebo neminerální pojiva, jako je vápno, sádra, cement nebo jíl. Mnoho druhů sádry je obohaceno o další látky, které zlepšují jejich vlastnosti, jako jsou přísady pro tvorbu pórů, látky zlepšující přilnavost a urychlovače tuhnutí. V omítce mohou být také obsaženy barevné pigmenty, strukturní a plniva a také aktivní složky.
V dřívějších stoletích se omítky používaly hlavně k vyrovnání a zkrášlení silných zdí. Dnes jsou průřezy stěn mnohem menší a mnoho stěn je vyrobeno z porézních stavebních materiálů, které přitahují vodu. Omítky chrání před povětrnostními vlivy, nečistotami, mechanickým a chemickým zatížením. Tvoří základ pro stabilní a dekorativní nátěry a zlepšují odolnost proti vlhkosti, zvukovou a tepelnou izolaci a ochranu proti ohni. Omítky snadno zamaskují všechny instalace, jako jsou vodovodní a kanalizační potrubí, elektrické vedení, topné potrubí, kabely telekomunikační techniky a podobně. Na druhou stranu omítky zakryjí nerovnosti stěn a drobné chyby, které se vyskytly při stavbě.
Aby typy omítek a omítkových systémů mohly také rozvíjet své příznivé vlastnosti, musí být správně zpracovány a aplikovány.
Typy omítek a jejich aplikace
Existuje mnoho pohledů na rozdělení omítek. Na podkladové zdivo můžete nanášet několik vrstev různých stavebních hmot, které se liší tloušťkou, strukturou a mechanickými vlastnostmi. Tloušťka vrstvy a pevnost v tlaku základní jádrové omítky musí být vyšší než tloušťka vrchní omítky, jinak může dojít k odlupování a praskání. Před nanesením vrchní omítky musí být jádrová omítka vytvrzená, ale ještě ne úplně suchá.
Čtěte také: Vlastnosti cementu a betonu
Jádrová a štuková omítka
- Jádrová (hrubá) omítka: Jádrová omítka je klasická, vyzkoušená omítka. Jejím hlavním úkolem je vytvoření vyrovnávací vrstvy. Jádrové omítky zajistí vyrovnání podkladu, samy o sobě však mají velmi zrnitou strukturu a neumožňují dokonalé vyhlazení. Můžete je nanášet v silnější vrstvě (až 20 mm). Jádrové omítky poměrně dlouhou dobu zrají. Při tloušťce 10 mm potřebují k vyzrání minimálně 10 dnů.
- Štuková omítka: Funkcí štukové omítky je vytvořit ideálně rovný jemnozrnný podklad pod nátěr, jemnou šlechtěnou omítku, sádrovou stěrku, tapetu apod. Srovnává drobné povrchové nerovnosti jádrové omítky nebo jiného rovného podkladu. Na rozdíl od jádrových omítek jsou tenkovrstvé (v řádu několika mm). Povrch dokonale vyrovnají, sjednotí strukturu a omezí přenos smršťovacích trhlin. Štuky jsou předurčené pro nanášení na hrubé omítky s dobrou přilnavostí. Pro zlepšení vzhledu se doporučuje na hrubou omítku nanést štuk, případně stěrku. K dispozici jsou i v pastovité konzistenci, a tak je jejich aplikace jednoduchá a bezprašná.
Vnitřní a vnější omítky
Vnitřní omítky se od těch vnějších liší v mnoha ohledech. Typ omítky je volen podle podkladového zdiva, umístění omítky (zda v interiéru nebo exteriéru) a požadavků na jakost omítky. U omítek do interiéru hraje zásadní roli vzhled. Měly by být dokonale rovné a jednotné, bez viditelných přechodů, prasklin či rozdílů struktur. Kromě vzhledu je důležitá i mechanická odolnost. Vhodně zvolená omítka ochrání zdivo před poškozením a také zvýší pevnost konstrukčních prvků. Různé typy interiérových omítek se liší i tepelně a zvukově izolačními vlastnostmi, prodyšností a odolností vůči vzniku plísní a hub.
Pokud jste v minulosti řešili výběr vhodné fasádní omítky, jistě jste se zaměřovali na parametry jako voděodolnost, mrazuvzdornost, pevnost, přilnavost či trvanlivost. Při volbě omítky do interiéru byste se ale měli rozhodovat podle jiných parametrů, jelikož funkce vnitřních omítek se od venkovních liší v mnoha ohledech.
Nejběžnějším typem vnitřní omítky je sádrová omítka, sádrovo-vápenná omítka, vápenná omítka a vápenno-cementová omítka. Roste také poptávka po sádrových systémech pro tepelnou izolaci nebo pro ochranu proti vlhkosti a plísním. Do interiéru jsou voleny sádrové, vápeno-sádrové, vápeno-cementové a cementové omítky. Naopak do exteriéru jsou voleny výhradně vápeno-cementové a cementové omítky, jelikož mají nejvyšší odolnost.
Charakteristika jednotlivých typů omítek
Vlastnosti interiérových omítek přímo souvisí s obsahem použitých materiálů.
- Sádrové omítky: Sádrové omítky jsou velice vhodný materiál pro použití do interiéru obytných budov, a to díky schopnosti rychle absorbovat značné množství vlhkosti při jejím zvýšení a pozvolném uvolňování této vlhkosti zpět do interiéru. Sádrová omítka urychlí stavbu 2 až 3 krát, protože potřebuje v průměrných stavebních podmínkách na vyschnutí cca 10 až 14 dní (omítky s cementem až 28 dní). Sádrové omítky můžeme nanášet na všechny standardní stavební materiály, jediným omezením je trvale vlhké zdivo bez izolace proti zemní vlhkosti. Hlavním konkurentem vápenných štuků jsou sádrové omítky, které z estetického hlediska patří k nejdokonalejším. Při správném provedení je sádrová omítka perfektně rovná a hladká, a to bez jakýchkoli zrníček na ploše. Sádrové omítky rychle schnou a vynikají prodyšností. Protože dokážou vstřebat vzdušnou vlhkost a poté ji do místnosti znovu uvolnit, přirozeně regulují mikroklima v místnosti. Mají však i řadu nevýhod - jsou měkké a snadněji se mechanicky poškodí (když ale budete mít po ruce sádru, snadno je opravíte). Sádrové omítky jsou v rodinných domech hojně využívány v obývacích pokojích, ložnicích a dětských pokojích. Při použití sádrové nebo vápno-sádrové omítky je dosahováno nejhladších povrchů, kterých nelze dosáhnout jiným typem omítky. Hladký povrch je získán díky velmi malé zrnitosti omítkové směsi. Takto hladký povrch se výborně hodí pro následné malby a tapety. Další výhodou těchto omítek je to, že dokážou udržet příjemné klima v místnosti a nenalepuje se na ně prach.
- Vápno-cementové omítky: Omítky ze směsi vápna a cementu jsou dostupné v různé velikosti zrna (hrubé i jemné). Jsou cenově dostupné a díky příměsi cementu si poradí s vyšší vlhkostí. Proto se používají i pro realizaci omítek v kuchyních a koupelnách. Mají dobrou schopnost tepelné akumulace a ve srovnání se sádrovými omítkami i lepší akustické vlastnosti.
- Vápenné omítky: Čistě vápenné omítky se v interiérech nejčastěji používají pro finální omítání ve formě štuků. Existují i hrubé vápenné omítky určené pro omítání komínů, sklepů či skladových prostorů. Ve srovnání s vápenocementovými omítkami jsou méně pevné a také více nasákavé. Pro použití do koupelen, kuchyní a na sanace vlhkých zdí se tak nehodí.
- Cementové omítky: Předností cementových omítek je jejich vysoká pevnost a odolnost vůči mechanickému poškození. Cementové omítky mají proto hodně široké použití. Využívají se i na komíny, sklepy, půdní prostory a garáže. Cementové omítky určené na venkovní zdivo mohou mít o něco vyšší zrnitost, ale výborně odolávají vnějším vlivům jako je déšť, vítr, slunce, mráz.
- Hliněné omítky: Specifickým typem vnitřních omítek jsou hliněné. Představují návrat k tradičním postupům. Díky šetrnosti k přírodě a zdravotní nezávadnosti jsou stále žádanější, a to zejména u dřevostaveb. Připravují se ze směsi písku a jílu. Mohou být vyhlazené, strukturované či reliéfní. Použít je můžete na téměř jakýkoli podklad.
Ruční omítání
Ruční omítání je nejstarší technikou vyrovnávání stěn. Dnes se tradiční způsoby výroby vápenných malt poněkud změnily, zejména přidáním cementu. Směs pro ruční omítání se vyrábí v ruční míchačce. Ruční omítání je však náročná technika, kterou neovládá každý řemeslník.
Čtěte také: Cement a Beton: Klíčové Rozdíly Vysvětleny
Výhody ručního omítání:
- Možnost dávkování a obměny každého dalšího množství, takže při omítání lze kontrolovat texturu, strukturu a drsnost povrchu.
Nevýhody ručního omítání:
- Malta se míchá na místě v ruční míchačce, a proto složení není vždy stejné.
- Ruční aplikace omítky je velmi namáhavá a zdlouhavá činnost.
- Na zrnitých omítkách se kdejaká nerovnost či nedokonalé vyrovnání ztratí, sádrová stěrka vám ale žádnou chybu neodpustí. Plánujete-li realizaci svépomocí, při výběru materiálu tak zohledněte i míru svých zkušeností s omítáním.
Strojní omítání
Technika ručního omítání byla nahrazena příchodem kompresních čerpadel a postupem strojního vstřikování malty. Strojní omítání je dnes technikou, kterou velmi často používají specializované společnosti. Strojní omítka je omítka zpracovávaná a nanášená výhradně pomocí stroje na zdivo. Omítací stroj zrychlí a zlevní celý pracovní proces. Omítek pro strojní nanášení je velké množství. Záleží především na tom, zda chceme omítku v interiéru nebo v exteriéru, jednovrstvou nebo vícevrstvou.
K jednovrstvým omítkám patří sádrové a vápno-sádrové omítky. Jednovrstvé omítky jsou tvořeny pouze jednou vrstvou, na kterou je poté nanášena už jen malba nebo tapeta. Příkladem jednovrstvé omítky je sádrová omítka, u které odpadá potřeba štukování. Dvouvrstvé omítky zahrnují vápno-cementovou a cementovou omítku. Vícevrstvé omítky jsou tak tvořeny tzv. jádrovou omítkou, na kterou může být nanesen štuk, keramický obklad či šlechtěná omítka.
Hlavní výhody strojního omítání
Strojní omítání nabízí celou řadu výhod, které z něj činí moderní a efektivní způsob realizace omítání stěn a stropů v rodinných domech, bytových domech i v průmyslových prostorech.
Čtěte také: Rozdíly v dřevěných podlahách
- Rychlá aplikace strojní omítky: Jednou z největších výhod strojní omítky oproti ručnímu nanášení je bezpochyby rychlost aplikace. S vybavením a kvalitní technikou pro strojní omítání zvládnou specialisté nanést omítku na daný povrch v několikanásobně rychlejším tempu oproti klasické ruční aplikaci. Pro výslednou realizaci omítky to znamená výrazné urychlení a zkrácení času nutného pro dokončení a vysychání finální omítky.
- Snížení fyzické námahy: Dalším benefitem, který nabízí strojní omítka, je snížení fyzické námahy během realizace. Omítací stroje snadno eliminují dřinu a nabízí tak zdravější a pohodlnější podmínky při práci. Strojní omítka ve výsledku umožňuje specialistům a řemeslníkům pracovat déle bez zbytečného vyčerpání. Zároveň tak způsob strojní aplikace omítky slouží jako prevence před úrazy způsobených fyzickou námahou a vyšší bezpečnost práce.
- Vysoká kvalita a homogenita: Omítací stroje zajišťují rovnoměrné nanášení strojní omítky v požadované tloušťce, čímž se eliminují nerovnosti, vzduchové kapsy a další vady, které se běžně vyskytují u ručně nanášené omítky. Díky této výhodě má výsledná omítka hladký a kompaktní povrch, který je esteticky dokonalý, funkční a odolný. Další velkou výhodou strojního omítání je povrch „v jednom kuse“, tj. beze spár. Samotná malta je díky neustálému míchání kvalitnější a homogennější a zároveň je vždy stejného složení a rovnoměrněji rozložená. Velký rozdíl je ve zpracování omítky samotné. Pro dobré schnutí a zpracování je důležité kvalitní rozmíchání, stejný poměr vody a důkladné rozmělnění (přes šnek). Strojní omítka Vám zaručí nanášení ve stejné vrstvě, to znamená stejné schnutí, to znamená, bezproblémové zpracování.
- Aplikace omítky ve špatně dostupných místech: Často přehlíženým faktem u strojní omítky je její univerzálnost v aplikaci. Oproti ručnímu nanášení, které limituje fyzická dostupnost, strojní omítka umožňuje snadné nanesení materiálu i do těžko přístupných míst, jako jsou rohy, výklenky, zaoblené plochy nebo stropy. Specializovaní pracovníci tak zvládnou u jakéhokoliv projektu upravit nevzhledné mezery a nerovnosti včetně vytvoření náročných designových prvků, které jsou v rámci ruční aplikace složité, ne-li nemožné.
- Snížení nákladů za strojní omítání: Strojní nanášení omítky přináší hned několik faktorů vedoucích k celkovému snížení nákladů za realizaci projektu. Prvním faktorem je rychlost nanesení omítky. Jelikož omítací stroje umožňují nanesení omítací vrstvy v předem stanovené tloušťce, výsledná spotřeba materiálu je tak mnohem nižší, díky čemuž výrazně ušetříte na nákladech. Technologie zde díky principu aplikace omítky nabízí menší prašnost a ztráty materiálu, což eliminuje plýtvání.
- Možnost aplikace pro různé podklady: Ruční nanášení omítky může často limitovat typ daného podkladu. Strojní omítky lze naproti tomu nanášet na širokou škálu materiálů, ať už se jedná o beton, cihly, sádrokartón, pórobeton nebo staré omítky. Tato výhoda tak v celkovém součtu zjednodušuje a zrychluje proces realizace, jelikož řemeslníci nemusí zbytečně trávit čas přípravou různých typů podkladů před nanesením zvoleného typu omítky. Pokud vás čeká renovace staré nebo poškozené omítky, se strojní omítkou to specialisté zvládnou bez nutnosti úplného odstranění starého podkladu.
Chcete mít opravdu hladké zdi bez nerovností a se zajištěnou kvalitou použitého materiálu? Zvolte strojní omítky. Na základě těchto a mnoha dalších výhod je jasné, že strojní omítka představuje rychlé a efektivní řešení pro vnitřní i venkovní omítky nejen pro rodinné domy a byty, ale i velké komerční budovy. Se strojním omítáním zároveň máte možnost ušetřit velké finanční náklady za materiál i realizaci omítky.
Orientační náklady na omítání
Cena suchých maltových směsí se přibližně pohybuje od 160 Kč do 300 Kč. Samotné omítání bez materiálu pomocí omítacího stroje se pohybuje od 50 Kč do 100 Kč/m2. Pokud si firma doveze sama materiál, cena omítání je od 200 Kč do 300 Kč za metr čtvereční dle použitého typu materiálu. Dva lidi zhotoví denně cca 80 m2 strojních omítek za cca 240 Kč/m2.
tags: #rozdil #mezi #strojni #a #rucni #omitkou