I přesto, že se sádrokarton stává stále populárnějším materiálem při výstavbě či rekonstrukcích, o něm však koluje mnoho mýtů. Jedním z nejrozšířenějších je představa o jeho hořlavosti. V tomto článku se podíváme na skutečné vlastnosti sádrokartonu z hlediska požární bezpečnosti a objasníme, proč je tento materiál v moderním stavebnictví tak ceněný.
Co je sádrokarton a jak se vyrábí?
Sádrokarton je stavební materiál suché výstavby, který se skládá ze sádrového jádra obaleného speciálně upraveným kartonem. Tento „sendvič“ je ideální pro stavbu příček, podhledů a dalších konstrukcí v interiéru. Základem výroby je sádrovec, který se získává buď jako vedlejší produkt z odsiřování v elektrárnách (tzv. energosádrovec), nebo se těží jako přírodní surovina. Po smíchání s vodní párou a dalšími přísadami vznikne hmota, která tvoří jádro desky. Na pevnost desky má vliv hlavně kvalita a zpracování použitého kartonu. Konečné vlastnosti desky se pak dolaďují různými přísadami, například skelnými vlákny pro vyšší odolnost proti požáru.
Sádrokarton je nehořlavý materiál
Obvyklá fráze, která lidi odradí od využití sádrokartonu při stavbě, či rekonstrukci, je myšlenka, že je sádrokarton hořlavý. Tato představa je však mylná. I základní typ sádrokartonu velmi dobře vzdoruje ohni a je nehořlavý. „V případě sádrokartonových desek Rigips se jedná o kategorie nehořlavých materiálů, to je definováno indexem A2, s1, d-0. Toto zatřídění vyplývá přímo z výrobkové evropské normy - ČSN EN 520 Sádrokartonové desky,“ doplňuje Robert Hošek, garant technické podpory Rigips. Deska sama o sobě tedy nemá požární odolnost, přisuzuje se jí však míra reakce na oheň. I přesto, že obsahuje hořlavý karton, chová se celkově jako nehořlavý materiál.
Protipožární odolnost sádrokartonových konstrukcí je řádně testována a certifikována. Speciálně upravené konstrukce pak dokážou vzdorovat ohni více než 90 minut. Jednou z výhod použití desek na bázi sádry je jejich uvolňování krystalické vody. To pohltí značnou část tepelné energie požáru a desky tak fungují jako automatický „hasicí přístroj“. Z každého čtverečního metru sádrokartonu se během požáru uvolní přibližně 1,5 litru vody. Je tak trochu paradox, že materiál, který začínal svoji kariéru se špatnou akustickou pověstí, se stal v oblasti akustiky snad nejuniverzálnějším řešením.
Požární odolnost a reakce na oheň
Požární odolnost je jednou ze základních vlastností většiny staveb. Vždy se váže k celé stavební konstrukci, ne k jednotlivým použitým materiálům. U konkrétní sádrokartonové desky můžeme mluvit o reakci materiálu na oheň (dříve tzv. hořlavost). Požadavky na požární odolnost plynou z normativního kodexu návrhových požárních norem a lze je stanovit výhradně na základě projektu požární bezpečnosti konkrétního stavebního objektu, který může vypracovat jen projektant specialista v oboru požární bezpečnosti staveb.
Čtěte také: Průvodce výběrem lepenky na parozábrany
Hořlavost je parametr, který dříve stanovoval množství spalného tepla, které se uvolní při hoření konkrétního stavebního materiálu, a dle výsledku zkoušek hořlavosti byly materiály zatříděny do skupin A - nehořlavé, B - nesnadno hořlavé a C - hořlavé. Sádrokartonové desce nemůžeme přisuzovat ani vlastnost žáruvzdornosti. Bez ohledu na to, zda se jedná o základní sádrokarton RB(A), nebo protipožární desku RF(DF), není materiál žáruvzdorný.
Tyto desky po jistou dobu požáru odolávají, nicméně postupem času dochází k jejich degradaci. Povrchový karton shoří a sádrové jádro se během požáru začne postupně rozpadávat. To je způsobeno postupným uvolňováním vázané vody z krystalické mřížky sádrovce. Z di-hydrátu síranu vápenatého (CaSO4.2H2O) se tak během požáru stane hemi-hydrát síranu vápenatého (CaSO4.1/2H2O) - neboli „vypálená sádra“. Ta postupně vlivem působícího ohně zmenšuje svůj objem a stává se značně křehčí. U požárních konstrukcí lze krom samotné požární odolnosti rovněž určit tzv. druhovost požárních konstrukcí (DP1 až DP3), která je zpřesňujícím parametrem a má význam pro správný návrh konstrukce v rámci projektu.
Obecně platí, že sádrokartonové desky lze použít jen tehdy, když teplota na jejich povrchu během jejich životnosti nevzroste dlouhodobě nad 45° Celsia (krátkodobě nad 60° Celsia).
Parametry požární odolnosti
Požární odolnost je časový interval uváděný v minutách, po který jsou naplňovány jednotlivé normativně definované parametry konstrukce:
- R - parametr nosnosti: udává, po jak dlouhou dobu během požáru je konstrukce schopná nést zatížení.
- E - parametr celistvosti: udává, po jak dlouhou dobu během požáru je konstrukce celistvá, resp. nedojde k propouštění plamenů či horkých plynů.
- I - parametr teploty: měří se na chráněné straně konstrukce a udává dobu, po kterou nenastane zvýšení maximální teploty min. o 180° Celsia, resp. zvýšení průměrné teploty o 140° Celsia. Parametr I může být v některých případech (např. u otvorových výplní) nahrazen parametrem W - ten se označuje jako „hustota tepelného toku“ a hodnotí se v jisté vzdálenosti od chráněného povrchu. Jedná se tedy o měkčí parametr než I a tudíž platí, že konstrukce splňující parametr I, splňuje zároveň i parametr W.
Typy sádrokartonových desek a jejich barvy
Sádrokartonových desek je hned několik druhů, nemůžeme je proto házet do jednoho pytle. Barva sádrokartonových desek není jen estetickou záležitostí - každá barva má specifické vlastnosti a určení. Kromě už zmíněných vlastností, které jsou společné pro všechny SDK desky, má každý typ sádrokartonu jinou přidanou hodnotu.
Čtěte také: Sádrokarton a obklady: Jak na to
Podle normy ČSN EN 520 mají sádrokartonové desky v názvu označení jejich typu a určení. Kromě toho i jejich barva hraje roli!
| Barva desky | Označení | Vlastnosti a použití |
|---|---|---|
| Bílý (šedý) | GKB, RB | Základní varianta, neobsahuje žádné příměsi. Vhodný pro běžné použití v interiérech (příčky, stropy) v suchých místnostech bez požárních požadavků. Není odolný vůči vlhkosti. |
| Zelený | GKBI, RBI | Impregnovaná deska určená do vlhkých prostor (koupelny, kuchyně, sušárny, toalety, sklepy). Odolává vlhkosti až 75 % při 20 °C (85 % kratší dobu). Obsahuje chemické přísady odpuzující vodu. |
| Růžový | GKFI, RFI | Protipožární deska s vysokou odolností vůči ohni. Obsahuje skelná vlákna a další přísady, které zajišťují celistvost konstrukce i při vysokých teplotách. Používá se pro obložení trámů, kolem krbů, v blízkosti komínů a šachet, kterými jsou vedeny elektroinstalace. Odolává ohni 30 až 90 minut. |
| Modrý | MAI | Akustická deska určená k odhlučnění místností. Pomáhá snižovat hluk z okolních prostor i zvenčí. Tyto akustické desky mohou mít zvukovou neprůzvučnost až 78 dB. Vhodné pro stropní podhledy a předsazené stěny. |
Někteří výrobci nabízejí také multifunkční desky, které kombinují více vylepšených vlastností. Například akustické desky s protipožární úpravou nebo desky s funkcí pasivní čističky vzduchu. Desky DFH2 spojují protipožární odolnost s odolností proti vlhkosti, a jsou tak ideální volbou do kuchyní. Kromě těchto základních typů existují i speciální sádrokartonové desky, které kombinují více vlastností. Například desky DFH2 spojují protipožární odolnost s odolností proti vlhkosti, a jsou tak ideální volbou do kuchyní.
Speciální typy sádrokartonu
Kromě základních typů existují i speciální desky pro specifické účely:
- Desky RigiStabil: Slouží taky jako „podlahový sádrokarton“ pro suché podlahy.
- Deska Glasroc X: Je vhodná i pro exteriér např. provětrávaných fasád. Běžný sádrokarton nesmí být vystaven výkyvům počasí a mrazu.
- Desky Habito® H: Zaujímá první místo mezi sádrokartony právem. Habito® H vyniká mezi stavebním materiály obecně. Stěnové konstrukce opláštěné deskami Fermacell mají natolik výborné akustické vlastnosti, že jsou využívány pro akustické stěny v multikinech a koncertních sálech.
- Sádrovláknité desky Fermacell: Mají také lepší protipožární vlastnosti a jsou dokonale homogenní, což znamená, že mají v každém bodě průřezu stejné vlastnosti. Jedna deska Fermacell tl. 12,5 mm má větší odolnost vůči nárazu než dvě desky stejné tloušťky ze sádrokartonu typu GKF, resp.
Sádrokarton a akustika
Sádrokarton se stal v moderním stavebnictví fenoménem. Jeho obliba pramení z rychlé a čisté montáže, flexibility a široké škály využití. Některé obsahují izolaci a samotné složení konstrukce pak napomáhá pohlcovat hluk. Existují i tzv. akustické desky, jimiž se dá docílit neskutečných výsledků. Tahle veličina se značkou Rw totiž udává, jak dobře dokáže konstrukce tlumit hluk, který se k vám šíří vzduchem z vedlejší místnosti. Běžné sádrokartonové desky (Knauf White) zaručují velmi vysoký akustický standard okolo 56 dB, což je hodnota převyšující betonovou stěnu tl. 200 mm.
Další bránou je deska Knauf Diamant. Jedná se již o speciálně navrženou akustickou robustní desku sdružující vysokou hmotnost s ohybovou měkkostí a tedy maximálním využitím obou efektů v oblasti akustiky. U konstrukcí z těchto desek se začíná projevovat další důležitý fenomén, kterým je výrazně vyšší účinnost i v nižších a středních kmitočtech oproti jmenovaným předchůdcům. Tím se její subjektivní, ale v tomto případě i objektivní účinek výrazně znásobuje. Pokud jde o hodnoty vážené laboratorní vzduchové neprůzvučnosti, pohybujeme se zde již v hodnotách přes 60 dB a ocitáme s v oblasti akustických materiálů tak trochu sami. Deska Knauf Diamant je ideální pro každou běžnou stavbu, kde si uživatelé uvědomují, že ticho je opravdu hodnota a přitom nemusí stát majlant.
Čtěte také: Typy a Využití Sádrokartonu
Další stupeň je už trochu jiná. Jde o desku Knauf Silentboard. Unikátní patentované technologie desky o hmotnosti 17 kg/m2 zachovávající si ohybovou měkkost a tím i ohromující účinnost. Efekt izolace na nízkých a středních kmitočtech je zde ještě daleko silnější než u Diamantu. Silentboard posouvá koencidenční kmitočet příčky či podhledu pod pro ucho slyšitelné pásmo, a tím se vyrovnává fungování betonu, ovšem s daleko menší hmotností. Pokud se tedy objeví v již stávající výstavbě hudebně nadaný soused, tvrdou muziku milující adolescent nebo třeba dodatečně provedená strojovna vzduchotechniky, potom je Knauf Silentboard ta správná deska.
Velmi důležitým prvkem akustického komfortu je zhodnocení vlivu vedlejších přenosových cest, v ČSN sice zohledněného, ale nekvantifikovaného. Akusticky sebekvalitnější příčka nezajistí deklarované hodnoty vzduchové neprůzvučnosti, pokud stojí například na nepřerušeném potěru a nevede až k nosné konstrukci. Rozdíl 10 dB při stejném typu příčky není vůbec vzácný. Proto v Knauf podkladech naleznete i hodnoty podélného přenosu zvuku právě těmito cestami. A nenechte se mýlit. Vedle vzduchové neprůzvučnosti nelze zapomenout na problematiku prostorové akustiky.
tags: #obycejna #sadrokarton #je #horlavy #vlastnosti