Rozlišení mezi daňkem a jelenem sikou, zejména u samičích druhů, může být pro myslivce, ale i pro širší veřejnost, matoucí. Jelikož v honitbách se často střílí sičí, ale nestřílí daňčí zvěř, je klíčové znát jejich odlišnosti. Tyto dva druhy jelenovitých, ačkoliv mají společné znaky, vykazují i značné rozdíly ve vzhledu, chování a jejich statusu v české krajině.
Charakteristika daňka skvrnitého
Daněk je evropský jelen, podobný svým zbarvením jelenu sikovi. Samice se nazývá daněla.
- Výška: Samci dosahují výšky 85 - 110 cm, samice 75 - 90 cm.
- Délka těla: Bez kelky (ocasu) dosahují délky 130 - 175 cm, samice 115 - 140 cm.
- Ocas (kelka): Měří 18 - 27 cm a slouží jako dorozumívací prostředek. Délka kelky u daněl je až 18 cm a je nejdelší ze všech jelenovitých v ČR.
- Hmotnost: Samci váží 40 - 95 kg, samice 25 - 50 kg.
- Zbarvení:
- Letní: Červenohnědé s bílými skvrnami v podélných řadách.
- Zimní: Tmavohnědé, skvrny jsou nezřetelné nebo zcela chybí.
- Obřitek u daněly: Shora a ze 2/3 po stranách je ohraničen černým pruhem.
- Původ: Pocházejí z oblasti Středomoří a Malé Asie.
- Početnost v ČR: V současnosti jich v ČR žije okolo 42 000 kusů.
- Sociální chování: Samice s mláďaty a mladší samci jsou většinou samotářští.
Charakteristika jelena siky
Jelen sika je druhem, který je v České republice nepůvodní a jehož přítomnost vyvolává mnoho diskuzí a kontroverzí.
- Původ: Pochází z Japonska, člověkem byl do ČR zavlečen před více než 100 lety.
- Status v ČR: Ministerstvo životního prostředí zařadilo siku do seznamu invazních druhů (spolu s daňkem, muflonem, kamzíkem...).
Jelen sika jako invazní druh
Dle definice Ministerstva zemědělství je invazní druh takový, který je na daném území nepůvodní, člověkem zavlečený, nekontrolovaně se šíří a agresivně vytlačuje původní druhy. V případě obzvlášť nebezpečných invazí může dojít k rozvrácení celých společenstev či ekosystémů, což vede k rozsáhlým ekologickým škodám a potlačení či likvidaci mnoha původních druhů.
Jelen sika tuto ministerskou definici splňuje, neboť:
Čtěte také: Vlastnosti cementu a betonu
- Byl u nás prvně vysazen před 100 lety.
- Pochází z Japonska a byl zavlečen člověkem.
- Nekontrolovaně se šíří (o tom není pochyb).
- Agresivně vytlačuje původní druhy (například srnčí zvěř).
- Způsobuje škody na lesních porostech, v národních parcích a chráněných územích.
Početnost a šíření siky v ČR
Při jarním sčítání zvěře v roce 2022 bylo v Česku zaznamenáno 22 000 kusů siky. Predikce, za předpokladu poměru pohlaví minimálně 1:4 ve prospěch laní, hovoří o alarmujících číslech: asi 32 000 laní, 20 000 kolouchů a 8 000 jelenů ve volnosti. S koeficientem reprodukce 0,9 by tyto stavy mohly vést k produkci 29 000 kolouchů.
Tato čísla poukazují na nefunkčnost současného systému a nutnou změnu plánování, odlovu a kontrolních mechanismů v myslivecké praxi. Výzkumný projekt z roku 2016 s názvem Reprodukční charakteristiky samic jelena siky, na kterém pracoval Miloš Ježek, zjistil, že koeficient očekávané produkce není 0,8, jak se doposud předpokládalo, ale je 0,9. Toto zjištění chtějí Lesy České republiky uplatnit v rámci případného projednávání novely vyhlášky.
Tabulka porovnání daňka a jelena siky
| Znak | Daněk skvrnitý | Jelen sika |
|---|---|---|
| Původ | Středomoří a Malá Asie | Japonsko |
| Status v ČR | Nepůvodní, invazní | Nepůvodní, invazní |
| Výška (samci) | 85 - 110 cm | - |
| Výška (samice) | 75 - 90 cm | - |
| Délka těla (samci) | 130 - 175 cm | - |
| Délka těla (samice) | 115 - 140 cm | - |
| Délka kelky (ocasu) | 18 - 27 cm (nejdelší z jelenovitých u nás) | - |
| Hmotnost (samci) | 40 - 95 kg | - |
| Hmotnost (samice) | 25 - 50 kg | - |
| Letní zbarvení | Červenohnědé s bílými skvrnami v podélných řadách | - |
| Zimní zbarvení | Tmavohnědé, skvrny nezřetelné nebo chybí | - |
| Obřitek u daněly | Shora a ze 2/3 po stranách ohraničen černým pruhem | - |
| Počet v ČR (2022) | 42 000 kusů | 22 000 kusů |
Kontroverze a přístupy k sikovi v ČR
Postoj Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí
Ministerstvo zemědělství se k problematice siky staví rezervovaně, přestože Ministerstvo životního prostředí zařadilo siku do seznamu invazních druhů. Zatímco MŽP bojuje za likvidaci siky pouze v teoretické rovině, bude muset začít řešit situaci i prakticky. Vždyť i v Národním parku Šumava se dnes sika běžně loví, což napovídá, že je tam již doma se stavy do 10 ks/1000 ha. To samé platí pro CHKO Křivoklátsko, kde je sika už trvale.
Paradoxně, čím víc bude MŽP prosazovat siku jako invazní druh, tím větší problém si samo vyrobí. Vzhledem k tomu, že není schopno řešit ani jelení zvěř v Národním parku Šumava, kde dlouhodobě sčítané stavy překračují stavy normované, pak zcela jistě nebude schopno vyřešit daleko složitější situaci v sičí zvěři.
Pohled Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ)
Vedení ČMMJ bude siku obhajovat nekompromisně. S 60 000 členy, kteří siku buď loví, nebo se těší, že jim do honitby přijde, je to pochopitelné. Sika je navíc atraktivní pro nádhernou trofej.
Čtěte také: Cement a Beton: Klíčové Rozdíly Vysvětleny
Jelen sika je introdukovaným druhem zvěře stejně jako muflon, daněk, kamzík, bažant, divoký králík a další. Jelen sika si našel svoje místo v evropské přírodě a už do ní neoddělitelně patří, přežívá zde již déle než 130 let. Výborné zkušenosti s jeho chovem mají především ve Velké Británii a Irsku, Francii a i jinde, kde byl také úspěšně introdukován a stal se významným zvěřním druhem, kterému je věnována příslušná pozornost, protože výrazně obohacuje místní lovecké příležitosti a značně zvyšuje výnosy z poplatkových lovů, z prodeje zvěřiny a v dalších efektech zabezpečuje příjmy v regionu z lovecké turistiky, prodeje potřeb pro lovce a myslivce atd.
Zvěř jelen sika je zde velmi oceňována a velmi seriózně přijímána jako důležitá součást zdejší přírody. Výnosy z poplatkových lovů a prodeje zvěřiny se staly důležitým ekonomickým faktorem jak pro držitele a majitele honiteb, tak i značným národohospodářským přínosem ve svém multiplikačním ekonomickém efektu. V mezinárodním měřítku je jelen sika zoology přijímán jako vhodný substituent původních druhů jelenovitých, především jelena lesního tam, kde se biotop, přírodní a životní prostředí, působením a vlivy činností člověka stal pro jelena lesního nepřijatelným. Jelen sika naopak uvedeným vlivům nejen odolává, ale velmi dobře se jim přizpůsobuje.
Pokud jsou v těchto lokalitách splněny některé základní podmínky z hlediska přírodního prostředí, dostatek bylinného patra a křovinného krytu s dřevinami smíšeného charakteru, potom není důvod pochybovat o oprávněnosti výskytu jelena siky, který se tu může stát naopak velmi významnou zvěří a v některých honitbách i zvěří nejvýznačnější. Ve volných honitbách jelen sika dokáže velmi dobře koexistovat s jinou zvěří. Lovecky je sika velmi zajímavý a přitažlivý pro náročnost lovu a jeho specifika poněkud odlišná od lovu jiné spárkaté zvěře, především jelena evropského. Atraktivita siky je zvyšována i menší dostupností loveckých možností, které jsou víceméně koncentrovány pouze na západočeský kraj a v menší míře na Moravu. Relativně omezenější množstevní výskyt na evropském kontinentě zvyšuje zájem o jeho lov i ze strany cizinců.
Závěrem k významu zvěře jelena siky v České republice je namístě konstatovat, že je zvěří, která vhodně nahrazuje jelena evropského tam, kde tento jelen byl civilizačními procesy vytlačen a kde mu bylo lidskou činností zničeno přirozené životní prostředí. V těchto lokalitách jelen sika poskytuje přínosy loveckou turistikou s ekonomickými multiplikačními pozitivními efekty v celém spektru služeb. Nezanedbatelné jsou výnosy z poplatkových lovů a poplatků za lovecké lístky pro cizince. Problémem zůstává lokální přemnožení siky, jež se samozřejmě projeví i škodami na kulturách. Z „postižených“ lokalit se potom ozývají kritické hlasy, že jelen sika je neúměrně škodící zvěři, ovšem tam, kde není přemnožen a kde je dostatek podrostu a nízkého bylinného patra, jelen sika významnější škody nepáchá. Domnívám se, že jelen sika se stal pro českou myslivost natolik významnou zvěří, že bychom se jejím chovem měli velmi seriózně a vážně zabývat.
Role Lesů České republiky a Vojenských lesů a statků
Lesy České republiky se snaží mít krytá záda a opírají se o vědu a výzkum. V rámci Grantové služby podpořili dva výzkumné projekty týkající se siky na Plzeňsku. První projekt, Komplexní řešení problematiky chovu jelena siky včetně škod působených touto zvěří v plzeňském regionu a navazující části Karlovarského regionu, z roku 2007, vypracovali Jan Dvořák a Jiří Kamler z brněnské fakulty. Návrhy byly pro LČR neakceptovatelné a projekt byl uložen k ledu. Druhý projekt, Reprodukční charakteristiky samic jelena siky, z roku 2016 od Miloše Ježka, zjistil, že koeficient očekávané produkce není 0,8, ale 0,9.
Čtěte také: Rozdíly v dřevěných podlahách
Vojenské lesy a statky jsou, pokud se siky týče, příkladem naprosté neschopnosti problém vyřešit. Na Doupově již léta úspěšně provozují množírnu kříženců siky japonského a jelena evropského. Čím víc sik střílí, tím víc jich mají, což naznačuje, že něco není v pořádku.
O siku bude sveden velký boj. Bude to zákopová válka, která bývá dlouhá a zákeřná. Na jedné straně Ministerstvo životního prostředí a na druhé straně myslivci. Vítězem v této situaci bude pravděpodobně sika.
tags: #rozdil #mezi #sikou #a #dankem