Provětrávaná fasáda znamená zdravější, úspornější a modernější bydlení. Je to investice, která se pozitivně promítne do celkové hodnoty objektu. Větraná fasáda sluší rodinnému i bytovému domu, komerčnímu centru i firemnímu sídlu. Fasády si hned každý všimne. Říká, v jaké kondici budova je. Může jí dodat šmrnc, ale také ji úplně potopit. Proto je důležité mít fasádu, která bude dobře vypadat a zároveň přinášet objektu nové, lepší vlastnosti.
Co je provětrávaná fasáda a jak funguje?
Provětrávaná fasáda je v podstatě druhem vnějšího zateplení. Oproti klasickému zateplení polystyrenem ale funguje na úplně jiném principu. Jedná se o tzv. bezkontaktní zateplení domu, kdy je mezi tepelným izolantem (nejčastěji minerální vatou) a fasádními deskami vzduchová mezera. Provětrávaná fasáda, někdy nazývaná také odvětrávaná fasáda, je fasáda, která dobře odvádí nejen vlhkost ze stěn, ale také tepelnou zátěž v letních měsících způsobenou slunečním zářením. Provětrávané fasády totiž mají vzduchovou vrstvu mezi tepelnou izolací (příp. zdivem) a fasádním obkladem, který chrání konstrukci domu před povětrnostními vlivy. Vzduchová vrstva vytváří pomyslný „komín“, který díky komínovému efektu (proudění vzduchu) pomáhá odvádět vlhkost z celé konstrukce domu a zároveň je ze skladby provětrávané fasády odváděno teplo od sluncem rozehřátého fasádního obkladu.
Provětrávaná fasáda patří do skupiny bezkontaktního zateplení. Zatímco u kontaktní fasády jsou všechny vrstvy připevněné těsně na sebe, u větrané se nechává vzduchová mezera. Jde o prostor mezi svrchním pláštěm a izolací, který umožňuje vznik tzv. komínového efektu. To znamená, že vodní páry z konstrukce i vzlínající zemní vlhkost můžou volně unikat a nezůstávají ve zdech domu. Ani izolace ale nepřiléhá těsně na konstrukci: vkládá se do dřevěných roštů, kovových profilů nebo do kazet. Tyto procesy udržují konstrukci suchou, neboť umožňují budově dýchat a přirozeně cirkulovat kromě vzduchu i teplo. Odvod vlhkosti je zásadní pro zbavení se všech vodních par ohrožujících konstrukci nad zemí. Tím se vyhnete tvorbě plísní na zdech domu.
Kvalitně provedená větraná fasáda dodá domu vynikající tepelně-izolační vlastnosti, které snižují i výdaje za vytápění. Izolační vlastnosti však oceníme i v létě. Díky provětrávané fasádě se totiž dům nepřehřívá, lépe se ochlazuje. Provětrávaná fasáda zajistí, že se interiér domu nebude v letních měsících přehřívat.
Příklad z praxe: Problémy s vlhkostí
Ukážeme si to v praxi. Majitelé staršího rodinného domu se rozhodli, že chtějí snížit náklady na vytápění. Vyměnili proto okna a zateplili dům polystyrenem. Přišla zima a v rozích místností se po čase začala tvořit plíseň. Důvod je poměrně jednoduchý - vlhkost ze zdiva najednou neměla kam odcházet, protože jí to polystyrenová obálka nedovolila. Majitelé zároveň málo větrali, aby nepřišli o drahocenné teplo. A tak se začala vlhkost srážet uvnitř. Toto je typický příklad mnoha českých domácností, který dokáže vyřešit právě odvětrávaná fasáda. Špatné zateplení může způsobit problémy s vlhkostí, které se projevují plísní na stěnách.
Čtěte také: Rovinnost betonové podlahy: Klíčové rozdíly
Výhody provětrávané fasády
- Odvod vlhkosti: Hlavní předností odvětrávané fasády je určitě odvod vlhkosti. Když totiž vodní pára zůstane v konstrukci, může způsobovat vznik plísní a postupně narušovat zdivo. Díky odvětrávané fasádě ale volně odchází ven. Nejen, že se tím prodlouží životnost domu, ale vy budete mít zajištěné zdravé bydlení bez zatuchlého vzduchu. Odvětrávání vlhkosti ze zdiva má pozitivní vliv na statiku domu. Vlhkost výrazně zkracuje životnost konstrukce.
- Vylepšená estetika: Provětrávané fasády jsou oblíbené taky z estetického hlediska: Hravě zakryjí i velké nerovnosti nebo odpadávající omítku. Jednoduše už pak nebude vidět. U kontaktního zateplovacího systému je to jiné: izolant lze instalovat jenom na bezvadně čistý, suchý a rovný povrch, takže musíte podklad předem připravit. Větraná fasáda dodá budově novou architektonickou hodnotu. Objekt je modernější, hezčí na pohled, což opět zvyšuje jeho hodnotu.
- Dlouhá životnost a bezúdržbovost: Provětrávaná fasáda má mnohem delší životnost než fasáda s klasickou omítkou. Provětrávaná fasáda disponuje oproti fasádám s klasickou omítkou delší životností. Nemusíte se o fasádu starat, je totiž bezúdržbová. Jednou z největších výhod námi provětrávaných fasád je jejich bezúdržbovost. Pokud objekt stojí v prašném prostředí, stačí jednou ročně opláchnout fasádní desky vodou (podle potřeby).
- Flexibilita montáže: Fasádu můžeme namontovat téměř kamkoliv, poradíme si i se sebekřivějším podkladem. U provětrávané fasády nečekáte, až podklad vyzraje a vyschne. Tyto technologické přestávky odpadají. Navíc se při instalaci nepoužívají žádné mokré procesy, takže se do práce můžete pustit v jakémkoli ročním období. Pro montáž bezkontaktní fasády se můžete rozhodnout kdykoliv během roku, není třeba čekat na vhodné počasí. Při montáži fasády nemusíte čekat, až materiál při instalaci vyschne nebo až bude venku pěkné počasí.
- Akustické vlastnosti: Díky své předsazené konstrukci má větraná fasáda výborné akustické vlastnosti. Ty ještě podporuje minerální vlna, která kromě tepelně-izolační funkce plní i tu protihlukovou. Projíždějící auta nebo časté večírky u sousedů budou rozhodně snesitelnější. Provětrávaná fasáda tvoří s kvalitními okny nerozlučnou dvojku.
- Možnost dodatečných úprav: Možná se pár let po rekonstrukci či stavbě rozhodnete, že vám tepelně-izolační vlastnosti fasády nestačí. Žádný problém. Větraná fasáda se dá ve většině případů poměrně snadno „rozebrat“. Vrchní plášť sejmete, rošt posunete a izolaci vyměníte za jiný typ (nebo přidáte na tloušťce). Pokud potřebujete opravit části domu, fasáda se snadno demontuje.
Skladba provětrávané fasády
Skladba provětrávané fasády se skládá ze tří hlavních částí:
- Tepelná izolace: První částí provětrávané fasády je tepelná izolace. Používáme vždy kvalitní minerální vatu. Nejenže má skvělé tepelně-izolační vlastnosti, ale také splňuje veškeré požární normy. Výhodou minerální vaty je její dobrá tvarovatelnost - skvěle se přizpůsobí roštu. Zateplíme tak každý milimetr fasády a nikde nezůstávají holá místa. Kvůli nízké paropropustnosti a nedostatečné požární bezpečnosti se pro izolaci nepoužívá fasádní polystyren, ale pouze minerální vata. Vybrat si můžete mezi čedičovou vlnou (např. ISOVER Topsil nebo VENTIROCK od Rokcwool) a skelnou vatou (třeba ISOVER Multimax 30 nebo MINERAL PLUS EXT 035 od Knauf Insulation). Izolaci chrání ještě paropropustná fólie, a teprve potom přichází na řadu finální fasádní obklad. Tepelná izolace tak lépe plní svoji funkci, dokonale tepelně izoluje a zároveň je chráněna před vnější vlhkostí. Pro zajištění tepelně izolačních vlastností se používá hydrofobizovaná minerální vata nebo vata z celulózových vláken. Izolační desky z minerální vlny jsou upevněny na vnitřní straně nosného rámu, který je ukotven k budově. Na nosné konstrukci je aplikována tepelná izolace z důvodu požadavků na dodatečné zateplení v souladu se současnou normou ČSN 73 0540, ke které se vztahují i předpisy zakotvené v zákoně 177/2006 Sb. ze dne 29. března 2006. Podle normy je pro lehkou vnější stěnu doporučená hodnota součinitele prostupu tepla UN ≤ 0,20 W/(m2 . K) a pro těžkou vnější stěnu UN ≤ 0,25 W/(m2 . K), podle níž se dá snadno vypočítat dostatečná tloušťka tepelné izolace. Tloušťka tepelné izolace musí být navržena tak, aby byly splněny normové podmínky, a navíc konstrukce správně fungovala s ohledem na rozložení teploty v konstrukci a prostup vodní páry. Větraná mezera by měla mít minimální šíři 2 cm, doporučeny jsou ale centimetry 4 (tepelná izolace se může někdy boulit a v zúžené mezeře proudí hůře vzduch).
- Nosný rošt: Druhou součástí provětrávané fasády je nosný rošt. Neslouží pouze k tomu, abychom na něj upevnili fasádní desky, ale přenáší zatížení těchto desek a tlak větru do budovy. Tím zajišťuje stabilitu pohledové části fasády. Základem většiny větraných fasád je nosný rošt. Montuje se k nosné konstrukci svisle či vodorovně. Skladba provětrávané fasády - nosný rošt vyplněný tepelnou izolací z minerální vaty, provětrávaná vzduchová mezera a fasádní obklad. V tomto moderním systému opláštění se kovový rám upevňuje na konstrukci budovy, držící dekorativní obkladové panely na vnější straně provětrávané mezery s tepelnou izolací. Volba materiálu nosné konstrukce se odvíjí od zvoleného obložení. Používají se prvky z hliníku, ušlechtilé slitiny nebo oceli s nejrůznější úpravou, především v závislosti na požadované odolnosti proti korozi.
- Fasádní desky (vnější plášť): Třetí částí provětrávané fasády jsou samozřejmě fasádní desky. Vnější nebo obkladová vrstva provětrávané fasády - jako materiál pro jejich výrobu může být použit ultralehký přírodní kámen, kov nebo dřevo (fasádní palubky), případně jejich kombinace. Existuje několik typů obkladů, které vybíráme podle prostředí, ve kterém objekt stojí (podnebí, vyšší zátěž, prašnost, riziko znečištění, pravděpodobnost růstu mechů apod.). Desky se používají v nejrůznějších tvarech, velikostech, barvách a strukturách. Od zvoleného typu pláště se odvíjí volba nosného systému provětrávané fasády.
Typy fasádních obkladů
K dispozici je široká škála obkladových panelů, které umožňují tvorbu atraktivních a praktických návrhů:
- Cementovláknité obložení fasády: Jsou vyrobené ze směsi cementu a siliky a vyztužené mineralizovaným celulózovým vláknem.
- Provětrávaná fasáda s dřevěným obkladem: Jsou velice odolné díky bakelitovému jádru a 2 speciálním povrchovým fóliím, které chrání dřevěnou dýhu proti UV záření, dále proti rozmarům počasí a v neposlední řadě proti mechanickému poškození. Jsou pevné, a díky tomu obstojí i ve velmi frekventovaných prostorech. Dřevěné obklady jsou klasika a dodají vašemu domu romantický nádech severu. Pokud nechcete mít s fasádou práci navíc, zvolte sibiřský modřín nebo thermoborovici. Tyto dřeviny jsou rezistentní proti dřevokazným houbám, vlhkosti i dalším povětrnostním vlivům a vyznačují se dlouhou životností. Oproti tomu smrk je potřeba každé dva až tři roky ošetřovat speciálním nátěrem.
- WPC (dřevoplast): Vypadá jako dřevo, ale je stejně odolný jako PVC. Nepotřebuje žádnou údržbu, má skvělé tepelně-izolační vlastnosti a zůstává tvarově stálý. Neublíží mu ani vlhkost a kdyby snad došlo k požáru, hoří velmi obtížně. Navíc je k dostání ve spoustě různých dekorů.
- Keramické obklady: Keramika je jeden z nejstarších a nejodolnějších materiálů. Doporučujeme jej na všechny typy budov, je schopen odolat i zatížení velmi frekventovaného prostoru. Je odolný proti otěru i oděru. Nevadí jim střídání teplot ani mrazy a vydrží opravdu dlouhá léta beze změny barvy. A vy určitě oceníte jejich snadnou údržbu: při zašpinění je stačí jednoduše omýt.
- Porcelánové fasádní desky: Porcelánová fasáda je luxusním pevným materiálem, který je naprosto nehořlavý, lehký a odolný atmosferickým vlivům. Je proto vhodný na rodinné vily, do komerčních prostor, na kuchyňské linky, jako obklad do ordinací. Škála jeho využití je opravdu široká. Jedná se o velmi tvrdý materiál, který bychom doporučili i na obklady vysoce frekventovaných prostor, kde by při správné volbě síly obkladu nemohl dojít úhoně.
- Kamenné obklady: Luxusním dojmem pak působí kamenné obklady. Patří k jedničkám, co se týče odolnosti a dlouhověkosti. Jejich nevýhodou je velká hmotnost, a tak se často nahrazují imitacemi.
- Barevné hliníkové panely, cementovláknité nebo polymerové panely.
Zásady správné montáže provětrávané fasády
Správná funkce provětrávané fasády vždy závisí na vhodně použitých materiálech a profesionální montáži. Základem správného provedení je vždy řádná příprava, která zahrnuje tvorbu tzv. kladčského výkresu respektujícího spárořez a klad desek na fasádě navržený architektem. Z této struktury je následně odvozen systém podkladní konstrukce roštu a eventuálně také způsob upevnění obkladového materiálu na rošt. To je nutné nejen pro správnou funkci provětrávané fasády po mnoho let, ale často i pro zachování záruky poskytované výrobcem na použitý obklad.
Na základě projektu roštu je následně možné vypracovat tzv. dílenskou dokumentaci specifikující rozměry, na které bude obkladový materiál dále formátován při maximální optimalizaci prořezu. Velmi důležitá je také tloušťka roštu, která určuje šířku provětrávané mezery mezi obkladem a izolantem. Šířku mezery by měl vypočítat odborník podle délky odvětrávaného úseku. Svou roli hraje také příprava podkladu, tedy zdiva.
Při montáži se nejprve začne osazením kotevních prvků budoucího roštu na nosnou podkladní konstrukci. Nosný rošt se montuje k nosné konstrukci svisle či vodorovně. Do větrané fasády se používají středně tuhé desky většinou čedičové izolace, například Isover Fassil či Isover Fassil NT. Obvykle by měla být deska tepelné izolace o cca 1 cm širší než samotný rošt. Ve svislém roštu a někdy i ve vodorovném roštu je nutné desky tepelné izolace přikotvit. Druh kotvících prvků záleží na použité tepelné izolaci, jejich počet většinou na konstrukci větrané fasády. Použití difuzních fólií na tepelnou izolaci je doporučené u větraných stěn, kde vrchní plášť fasády není celistvý a hrozí zafoukání vody či sněhu do prostoru větrané mezery.
Čtěte také: Jak zajistit rovninnost betonových ploch
Důležitou součástí větrané mezery jsou také ochranné mřížky u nasávacího a výstupního otvoru. Další velmi častou chybou je nedostatečná ochrana proti hlodavcům. Minerální vata je pro ně velmi lákavá a rádi by si v ní udělali hnízdo.
Chybné řešení fasád v praxi
U již zrealizovaných provětrávaných fasád se nejčastěji můžeme setkat s chybným řešením detailů. Největším kamenem úrazu bývá nedodržení minimálních ploch větracích otvorů nebo jejich úplná absence. Často se chyby objevují v takových místech, jakými jsou parapety, nadpraží oken nebo u oplechování atik. Na první pohled se však zdá být vše v pořádku, nehledě na to, že vzduch se do konstrukce fasády může dostat i jinými otvory. Lze se setkat i s případy, kdy nedojde ke vzájemné koordinaci řemesel na stavbě. Vina pak nespočívá na fasádní firmě, ale na nedostatečně poučených subdodavatelích a stavebních mistrech. Např. u balkonů se stává, že jsou soklové dlaždice nalepeny až k hraně obkladových fasádních desek. V extrémních případech snaživí dělníci zasilikonují i spáry mezi soklem a fasádní deskou.
V souvislosti se širokým sortimentem povrchových úprav, zejména barev, je potřeba zmínit nebezpečí vzniku vad na fasádách z tmavých obkladových desek. U těchto fasád mohou povrchové teploty v letních měsících dosáhnout až 70 °C, což klade velké nároky především na používané lepící hmoty. Na začátku vznikají nenápadné trhlinky, do kterých zatéká srážková voda. Ta pak urychluje především v zimních měsících destrukci desky, která v konečné fázi může vyvrcholit odlepením desky od podkladu. Pád materiálu z několikametrové výšky již představuje obrovské nebezpečí. K uvolňování lepených obkladů může dojít také v důsledku nevhodně zvolené technologie. Mezi pochybení při realizaci provětrávaných fasád lze ještě zařadit nekvalitní materiál. Příkladem mohou být nedostatečně ošetřené keramické prvky, které se vyznačují vysokou nasákavostí. Po několika zmrazovacích cyklech dochází k typickému poškození - odprýsknutí vrchní části prvku. V zimních měsících může dokonce na povrchu vykrystalizovat posypová sůl. Především přírodní materiály jako je např. dřevo je nutné pravidelně ošetřovat. Při realizaci provětrávaných fasád by se měl klást důraz na bezchybné řešení detailů. Často maličkosti pak negativně ovlivní celou funkčnost fasády. Bez vzájemné koordinace jednotlivých řemesel dochází k dalším zbytečným chybám, kterým bychom se měli vyvarovat.
Funkce vzduchové mezery
Aby systém správně fungoval, musí vzduch v mezeře proudit. Ten se ohřívá od vnější fasády (v zimě i vlivem tepelných ztrát z interiéru), stoupá vzhůru a tím dochází k proudění průměrnou rychlostí 0,5-1,0 m.s-1. Teplý vzduch má jednu dobrou vlastnost, absorbuje do sebe výrazně vyšší množství vlhkosti než vzduch studený. Obrácený efekt jistě známe. Například když teplota vzduchu v místnosti klesne pod určitou kritickou mez (rosný bod), relativní vlhkost vzduchu se začne blížit 100%. Nás ale naopak zajímá stav, kdy je teplý vzduch schopen naopak tuto vlhkost do sebe absorbovat.
Nicméně díky provětrávání se tepelná izolace poměrně rychle vysuší a je opět dokonale tepelně izolačním materiálem. Navíc proudící vzduch odebírá vlhkost i z minerální tepelné izolace, která se do ní difunduje z interiéru přes vlastní nosnou konstrukci (nejvíce v zimním období, ale teoreticky se to děje prakticky kdykoliv, když je teplota exteriéru nižší než interiéru), čímž přispívá ke zdravému vlhkostnímu režimu celé konstrukce.
Čtěte také: Výhody a použití betonové mazaniny
Proudění vzduchu se mění nejen během ročních období, ale i během 24hodinového cyklu. Vliv slunečního záření na rychlost proudění vzduchu je v tomto případě evidentní. Během noci proudění prakticky ustane. V tomto časovém rozmezí ke kondenzaci vlhkosti nedocházelo, ale v zimním období je situace jiná. Pro správné fungování provětrání je nutné zajistit mezeru tl. min 30-40 mm a to po celé výšce fasády. U ostění, nadpraží a dalších dílčích částí konstrukce do výšky jednoho patra (max. 3,05 m) lze uvažovat s mezerou min. 20 mm. Otvory pro přívod a odvod vzduchy musí mít průřezovou plochu min. 50 cm2/m. Pro bezchybné fungování fasády je nutné, aby byly tyto hraniční hodnoty dodrženy po celý rok. Především v místech s větším množstvím sněhu, může dojít k omezení nebo případně i k úplnému zamezení přiváděného vzduchu. Přiváděcí otvory proto umisťujeme nad sokl, aby je napadaný sníh nezasypal.
Porovnání s dvouplášťovou střechou
Řešení je dávno známé, stačí se jen na konstrukci fasády dívat obecněji, tedy jako na střechu se sklonem 90°. Norma ČSN 73 1901 udává hodnoty minimální doporučené tloušťky větrané vzduchové mezery pro střechy (při sklonu střechy nad 45° je minimální doporučená mezera 40 mm). Norma na provětrávané fasády zatím neexistuje a systém funkce fasády a střechy je v podstatě úplně stejný. Fasáda je v tomto ohledu také výrazně méně namáhána klimatickými vlivy než běžná šikmá střecha. Proč tedy neudělat fasádu obdobným způsobem, jakým jsou dnes řešeny dvouplášťové střechy? Toto řešení je již běžné například v Německu či Rakousku a i u nás se už v poslední době navrhuje. Místo běžné difuzně otevřené fólie se u fasád dají použít i speciální desky s obdobnými parametry sd ≤ 0,03 m, které plní stejné funkce, jako mají difuzně otevřené fólie.
Náklady na provětrávanou fasádu
Cenu fasády jako takové ovlivňuje hned několik faktorů, jako např. její členitost nebo druh izolantu. U bezkontaktního zateplení pak záleží hlavně na finálním obkladu. Obecně lze ale říct, že provětrávaná fasáda stojí zhruba 2× víc než kontaktní systém. Ten se pohybuje kolem 1500 Kč za m². Náklady na provětrávanou fasádu mohou být vyšší než na fasádu kontaktní. Finance se zdají být jedinou velkou nevýhodou, ovšem v průběhu let se tato investice snadno vrátí například v podobě snížení nákladů na vytápění.
tags: #rovinnost #provetravane #fasady #zasady