Živé ploty jsou stále hitem všech zahrad, ať už klasických nebo moderních. Mají kouzelnou moc - efektivně od sebe oddělují dva prostory a už není potřeba žádných technických prvků. Nový trend ´být ekologický a šetrný k přírodě´ navíc dává živým plotům velký potenciál. Jak to tedy udělat, aby mohly izolační, estetickou i ekologickou funkci plnit na „plný výkon“? Musíme vědět, co chceme, zajistit jim pro růst optimální prostředí a pravidelně o ně pečovat.
Pokud se vám líbí živý plot, ale nevíte si rady s výběrem keřů, tento článek vám pomůže. Flexibilita a rozmanitost - existuje široká škála keřů a dřevin, které mají různé textury, tvary a barvy. Ať už hledáte neopadavý živý plot listnatý nebo jehličnatý, vybírejte pečlivě, ať vám dělá radost.
Důležitá kritéria pro výběr
Při výběru rostlin pro živý plot je zásadní odolnost a stanoviště. Důležitou roli hraje také údržba. S nějakou asi počítáte, ale určitě nechcete být otrokem vlastní zahrady. Pak je potřeba brát v potaz náchylnost k chorobám a oblíbenost u škůdců. Také by vás měla zajímat případná toxicita, zvlášť jestli na zahradě budou děti nebo zvířata.
Zákazníci většinou raději volí neopadavé živé ploty, protože zabezpečují soukromí po celý rok a navíc velmi dobře vypadají. Typickou vlastností stálezelených živých plotů je určitá statičnost, neproměnlivost - máte tedy "jistotu", že budou celý rok stejné. Na druhou stranu to může být pro někoho poněkud nudné. Opadavým listnatým živým plotům, které se během roku mění, se vytýká, že je přes ně v zimním období vidět. Pokud jsou tyto porosty založeny poctivě a stejně tak i udržovány, tak v zimním období přes hustou spleť větviček není na druhou stranu plotu téměř vidět.
Druhy rostlin pro živé ploty
Bambus
Začneme trochu netradičně. S živým plotem z bambusu se u nás zatím nesetkáte příliš často a díky tomu máte skvělou příležitost být originální. Bambus je nenáročný na stanoviště, rychle roste a brzy vám vytvoří celoroční soukromí. Vybírejte stanoviště, které není příliš větrné.
Čtěte také: Druhy živých plotů
Keřovitý hustý vzhled a olistění už od země nabízí bambusy rodu Fargesia. Sází se nejčastěji 1 sazenice na metr. Finální výška se u jednotlivých druhů liší, ale pohybuje se kolem 2 až 4 metrů. Ovlivňuje ji také množství slunečního svitu. Ještě vyšší jsou pak bambusy rodu Phyllostachys, které dorůstají až do 8 metrů.
Ptačí zob (Ligustrum)
Tento neopadavý keř je nenáročný, můžete ho umístit na slunce, do polostínu, snáší dobře stín i znečištěné ovzduší. Je mrazuvzorný a snadno s ním vytvoříte hustý, neprostupný stálozelený živý plot, jen si na to budete muset nějaký čas počkat. Dosahuje sice až 3 metrů, ale roste opravdu velmi pomalu.
Plody chutnají ptákům, pro savce jsou však jedovaté. Vysazují se 3 sazenice na metr a je dobré ho 2x ročně stříhat. U ptačího zobu máte na výběr zelené, zlaté nebo panašované listy. Ptačí zob Atrovirens je stálezelený keř vhodný pro výsadbu živého plotu nebo k vytváření dekorativních stříhaných tvarů.
Bobkovišeň (Prunus laurocerasus)
Neopadavý keř se sytě zelenou barvou, kterému nevadí exhalace a může být blízko silnice. Podobně jako rododendrony vyžaduje mírně kyselou půdu a chráněné stanoviště před ostrým zimním sluncem. Sází se 2 až 3 sazenice do metru. Na stálezelené živé ploty se hodí kultivary Prunus laurocerasus Schipkaensis a Prunus laurocerasus Caucasica.
Bobkovišeň je bohužel náchylná k promrzání a prosychání. Potřebuje zálivku koncem podzimu i v průběhu zimy, když nemrzne. A pozor, je jedovatá. Velký boom zažívají v poslední době bobkovišně, které představují dobrou volbu pro velká hluchá místa a ploty, které mají zakrýt velký prostor i směrem do zahrady.
Čtěte také: Rostliny pro zelený plot
Zimostráz (Buxus)
Snadno tvarovatelný keř, který znáte asi spíš pod názvem buxus. Jeho výhodou je mrazuvzdornost, ale roste pomalu a tak si na vyšší plot nějaký čas počkáte. Bohužel ho také často napadají škůdci jako mšice a puklice, které způsobují kroucení listů. Je tedy dobré ho preventivně ošetřovat. Nejlépe prospívá v polostínu, přímé slunce mu nedělá dobře, může na něm dojít až k hnědnutí listů.
Buxus je jedovatý, protože obsahuje alkaloid buxin - známý jako křečový jed. Nejčastěji se u nás používá zimostráz obecný (Buxus sempervirens) a zimostráz malolistý (Buxus microphylla). Zimostráz (Buxus) je vhodnější, pokud vůbec nespěcháte! V podobě živých plotů jde doslova o fenomén, který prostě nemůže nudit. Stinnou stránkou zimostrázu je však pomalý růst, roční přírůstky jsou opravdu velmi malé, obzvláště při náročném tvarování.
Hlohyně (Pyracantha)
Trnitý keř s barevnými bobulkami, který přiláká na vaši zahradu ptáky. Je nenáročný na stanoviště - prosperuje na slunci i ve stínu a dobře snáší sucho. Dorůstá pozvolně až do 3 metrů, dobře snáší řez a snadno regeneruje. Kromě živého plotu můžete z hlohyně vytvořit zelenou zeď, když ji budete vést po budově. Známá je například hlohyně šarlatová (Pyracantha mohave).
Hloh (Crataegus) z čeledi růžovité (Rosaceae) dorůst dovede běžně až šesti (dokonce i osmi metrů), ovšem pravidelně střižený bude mít kompaktní požadovaný tvar. Bohužel je opadavý, což však na podzim přinese změnu barvy zelených listů na červenooranžové až červené. Na jaře nás pak odmění nádhernými bílými nebo růžovými květenstvími, která se v létě změní v sytě červené plody, jež se na keřích udrží obvykle až do zimy.
Tis (Taxus)
Stálezelený jehličnan má měkké tmavě zelené jehlice a červené plody. Může dosáhnout výšky až 20 metrů, ale roste pomalu. Není náročný, daří se mu jak na slunci, tak ve stínu, jen nemá rád příliš suchá stanoviště. Pokud ho poškodí sucho nebo mráz, velmi dobře regeneruje. Tis můžete nechat volně růst, nebo tvarovat.
Čtěte také: Druhy rostlin pro živý plot
Nevýhodou je, že kromě plodního míšku uzavírajícího semeno, je úplně celý jedovatý. U nás se nejčastěji používá tis červený (Taxus baccata L.). Dalším žádaným zástupcem stálezelených dřevin na živý plot jsou pro svou nenáročnost tisy.
Jalovec (Juniperus)
Tato odolná a pomalu rostoucí dřevina má jehlice modré až stříbrné barvy a je ideální pro tvorbu nízkých až středně vysokých plotů. Dokáže vytvořit dokonale neprostupnou stěnu, ale trvá jí to hodně dlouho. Také počítejte s tím, že se nehodí na jižní stranu, kde promrzá. Obvykle se používá čínský jalovec (Juniperus chinensis Pfitzeriana), který dorůstá do 2 metrů, ale potřebuje dostatek prostoru, protože může být až 3 metry široký.
Cypřišek (Chamaecyparis)
Oblíbená hustá dřevina, kterou můžete mít ve žluté, zelené a modrošedé barvě. Cypřišku vyhovuje slunce až polostín, ale měl by být chráněný před suchým větrem. Nejrychleji vám poroste cypřišovec Leylandův (Cupressocyparis leylandii), ale je potřeba ho intenzivně stříhat, jinak bude průhledný a to určitě nechcete. Další variantou pro vždyzelený živý plot je cypřišovec Lawsonův (Chamaecyparis lawsoniana). Sází se většinou 3 až 4 kusy na metr.
Túje (Thuja)
Hlavně v minulosti oblíbené túje patří mezi jehličnany, ale nevytvářejí jehlice v pravém slova smyslu. Pro živý plot se nejčastěji používá kultivar Thuja occidentalis Smaragd a kvůli rychlému růstu je vyhledávaný Thuja occidentalis Brabant. Specializujeme se na prodej tůjí, které se u nás těší poměrně velké oblibě zejména kvůli příznivé ceně a dobré užitkovosti u živých plotů.
Rychle rostoucí živé ploty
Pokud potřebujete, aby vám živý plot vyrostl co nejrychleji, pak je ideální volbou rychle rostoucí živý plot. V této kategorii takové najdete, jde o kultivary, které rostou nejrychleji. Intenzita růstu živého plotu závisí na druhu rostliny. Opadavé listnaté dřeviny rostou rychleji než například tis nebo cesmína. Pro rychle rostoucí živé ploty se hodí habr obecný (Carpinus betulus), buk lesní červenolistý (Fagus sylvatica) a javor babyka (Acer campestre). Pokud chcete polostálezelený nebo stálezelený živý plot, použijte ptačí zob nebo túji. Obě varianty rostou asi o 30 cm ročně. Také odrůdy bobkovišně (Prunus laurocerasus), například „Herbergii“, patří k rychle rostoucím živým plotům. Nejintenzivněji zpravidla rostou divoké druhy zmíněných rostlin. Odrůda túje „Smaragd“ však roste jen asi 15 cm za rok. Obzvlášť hustého živého plotu se dočkáte s cypřiškem Leylandovým (Cupressus × leylandii). Ročně roste až o 1 m. Rychle rostoucí je také stálezelená blýskalka s červenými listy (Photinia). Během sezóny nabere do výšky 20-40 cm.
Bambus vyroste do své konečné výšky během několika týdnů. S jeho pomocí obzvlášť rychle získáte protipohledovou ochranu. Exotického živého plotu dosáhnete pomocí bambusu. Během několika týdnů dosáhne rostlina své konečné výšky. Také rychle roste do šířky. Bambus zasaďte pouze se stabilní protikořenovou bariérou. Výběžkaté druhy se jinak nekontrolovaně šíří. Širokolistý bambus dosahuje výšky až 4 m. Také druh bambusu Fargesia murielae je dobrou rostlinou pro živý plot. Dosahuje výšky 2-3 m, zato nevytváří však žádné výběžky. Vhodnými druhy jsou mimo jiné „Standing Stone“ a „Campbell“.
Péče o živý plot
O živé ploty se nemusíte denně starat, ale měli byste je pravidelně zastřihávat. Jedině tak dosáhnete krásného vzhledu a výšky, kterou potřebujete. O péči konkrétního živého plotu se dozvíte v detailu produktu. Naleznete zde informace o půdě, hnojení, zastřihávání, výšce nebo zálivce.
Kdy stříhat živý plot
Rychle rostoucí živý plot vyžaduje častější údržbu formou stříhání. Dvakrát ročně stříhejte druhy, jako je habr nebo javor babyka. Tis a cesmína potřebují jen jeden řez. Cypřišek Leylandův je náročnější: stříhat ho musíte třikrát do roka. Bambus naproti tomu v podstatě nestříhejte, alespoň co do výšky. Na konci podzimu můžete provést pouze tvarový řez. Ostříhaný bambus dále neroste. Buďte tedy při úpravě výšky svého živého plotu opatrní. Místo dalšího růstu do výšky by rostly nové výhony zespodu.
Pravidelně stříhané rychle rostoucí živé ploty se lépe rozvětvují. Nezapomeňte proto provést řez. Nestříhané rostliny se větví jen slabě. To platí i pro živé ploty. Bez řezu nevytvoří neprůhlednou korunu. Zkraťte přitom všechny delší nerozvětvené výhony nůžkami na živý plot. Seřízněte také středový výhon. Proveďte tento řez co nejdříve. Tímto způsobem aktivujete rašení ostatních výhonů rostliny. Vyraší tak ihned na začátku sezóny. Výjimkou je bambus. Od roku výsadby také rovnou provádějte běžné stříhání živého plotu. V prvním roce až dvou letech se u rychle rostoucích živých plotů obejdete bez druhého tvarového řezu. Ten provádějte obvykle na konci léta. S tvarovým řezem začněte teprve, až rostlina plně vyroste.
Čím hnojit živý plot
Pomocí hnojiva růst živého plotu urychlíte. Po vydatném zalití živého plotu přidejte hnojivo. Za tím účelem rozprostřete v oblasti kořenů 3 l zralého kompostu na metr s hrstí rohové moučky. V prvních dvou letech je důležité v případě delšího sucha živý plot včas zalít. Pravidelná zálivka je důležitá pro dobrý růst.
Výsadba živého plotu
Opadavé rostliny pro živý plot vysaďte na podzim. Pokud půda nemrzne, můžete živý plot založit i v zimě. Dodržujte následující pravidlo: čím dříve před rašením rostliny zasadíte, tím lépe se vytvoří kořeny. Stálezelené druhy zasaďte teprve, pokud už nehrozí trvalé mrazy. Pokud jsou rostliny, jako je bobkovišeň, nedostatečně zakořeněné, jsou náchylné k poškození mrazem. Vysazujte tyto druhy pro rychle rostoucí živé ploty v únoru. Na jaře vysaďte také tis a blýskalku. Bambus pro živý plot vysaďte také pozdě na jaře. Díky tomu bude mít do zimy víc času na růst. Bobkovišeň zasaďte, pokud už nehrozí žádný mráz, tedy například v únoru. Díky tomu mohou rostliny dobře zakořenit a zocelit se proti budoucímu chladu.
Prostor, kde rostly tůje před výsadbou nových rostlin obohaťte kompostem nebo jiným organickým hnojivem. Při kombinaci živého plotu je dobré myslet na rozmanitost textur, barev a výšek, ale také na výběr rostlin podle podmínek. Rostliny hnojte až ve 2. Pěstěný, stříhaný živý plot se stříhá podle druhu rostlin, minimálně 1× ročně. Pěstování živého plotu je proces, který vyžaduje trochu času a péče, ale výsledkem je krásný, zdravý a funkční prvek na vaší zahradě.
tags: #rostliny #pro #živé #ploty #druhy