Nová dopravní značka může už brzy překvapit řidiče v centrech českých měst. Sněmovna je blízko ke schválení novely dopravního zákona, která zavede sdílené zóny. Tedy náměstí či ulice, kde se mohou volně pohybovat chodci, cyklisté i auta.
Sdílené zóny jako cesta ke zklidnění dopravy
Odborníci a radnice si od změny slibují, že se tím česká města zklidní a přiblíží Rakousku nebo Skandinávii. Původně bylo náměstí Sonnenfelsplatz v rakouském Grazu, jinak Štýrském Hradci, běžnou křižovatkou. Většinu plochy tvořila silnice. Stovky studentů procházejících každý den k univerzitě se musely spokojit s úzkými chodníky a několika přechody. V roce 2011 přišla změna. Vznikla tak první begegnungszone, doslova "zóna setkávání". Řešení, které se zprvu zdálo jako riskantní experiment, se rychle šířilo. V roce 2013 proniklo do rakouských předpisů, desítky jich přibyly zejména v centrech měst. Fungují i ve Skandinávii, Německu nebo Velké Británii. Zavést se je chystá i Česko. "Je to návrat k původnímu vnímání ulice," říká Vojtěch Novotný z Fakulty dopravní Českého vysokého učení technického v Praze, spoluautor návrhu sdílených zón v Česku.
"Ulice byla vždy multifunkční prostor, teprve inženýrství 70. a 80. let z ní udělalo dopravní infrastrukturu. Zavedení zón dá městům šanci zklidnit dopravu a zpříjemnit pohyb chodcům i cyklistům tam, kde není frekventovaná doprava a zároveň není vhodné zakázat vjezd autům. Jejich vyhlášení často doprovází rekonstrukce. Zóny nedělí prostranství na jednotlivé části podle druhu dopravy. Mizí obrubníky, vozovka, chodník nebo tramvajové koleje se dostávají do jedné úrovně. Mizí i značky omezující rychlost, semafory a přechody pro chodce. Značka stačí jedna - na začátku a na konci zóny. Chodci a cyklisté mohou využívat celou šířku prostoru a mají přednost před vozidly, které však nesmí záměrně blokovat. Na papíře to může působit nebezpečně, podle Novotného ale platí opak. "Dopravu zklidní i to, když do prostoru chytře umístíte stromy, lavičky a další prvky. Auta pak nemají přímý průjezd, vizuální linii, vyhrazenou pro sebe. Řidiči pak jedou pomaleji," říká.
Současná situace v ČR a plány do budoucna
Některé české radnice chtějí podobné prostory projektovat už dnes, naráží ale na to, že současné normy takové řešení neznají. Města tak často sahají k nevhodným řešením. Už dnes připomíná sdílenou zónu část pražského náměstí I. P. Pavlova, kde je chodník na stejné úrovni se silnicí. Městská část na místě vyhlásila pěší zónu s povolením vjezdu vozidel do 3,5 tuny. Jezdit sem mohou osobní auta i menší dodávky. "Jde tedy o pěší zónu, která pěší zónou není. Podobně je na tom i prostor před nákupním centrem Palladium na pražském náměstí Republiky. Také zde je chodník na stejné úrovni s vozovkou a tramvajovými kolejemi. Řidiče vítá značka "obytná zóna", která je primárně určena pro zastavěné rezidenční oblasti. Nejen tato dvě místa by se mohla v budoucnu přeměnit na sdílenou zónu. I proto má návrh širokou podporu větších měst - kromě Prahy také například Brna, Ostravy, Plzně, Zlína, Tábora nebo Karlových Varů. Tam by zase sdílená zóna pomohla s plány na rekonstrukci prostoru před divadlem na Nové louce.
Projít nemůže bez souhlasu policie a ministerstva dopravy. V příštích dnech poslanci návrh pravděpodobně schválí a novela poputuje do Senátu. Vejít v platnost by mohla na začátku roku 2024. Alespoň v to doufá jeden z předkladatelů, poslanec Michael Rataj za STAN. "Česká města nejsou zatím pro tento způsob veřejných prostranství uzpůsobena, v ulicích probíhá válka za práva řidičů, chodců, cyklistů a dalších.
Čtěte také: Použití betonových skořepinových tvárnic
Poškozování obrubníků a retardérů: Zážitek z českých obcí
Řidič se nevěnoval plně řízení a narazil v Janovicích do domu. Nehoda se stala ve čtvrtek po jedenácté hodině dopoledne v Janovicích na Pelhřimovsku. „Devětasedmdesátiletý řidič jedoucí s osobním vozidlem Ford Mondeo se plně nevěnoval řízení. S vozidlem vyjel do protisměru a následně mimo komunikaci, kdy došlo k poškození betonových obrubníků. Dechová zkouška na alkohol byla u řidiče negativní. Škoda je předběžně více než půl milionu korun.
V polovině září jsme zveřejnili reportáž o obavách zdravotnických záchranářů kvůli novému masivnímu ostrůvku pro chodce, který vznikl v rámci třetí etapy rekonstrukce silnice I/14 na průtahu městem. Po necelých čtyřech týdnech a po jedné urgenci jsme získali vyjádření ŘSD. Ochrana chodců na přechodu je důležitá, řidičům sanitních vozů se ale nezamlouvá, že dvacet centimetrů vysoký žulový obrubník nového přechodu pro chodce je umístěn těsně vedle výjezdu z jejich stanoviště v rychnovské nemocnici. Ředitelství silnic a dálnic, podle její mluvčí, veškeré úpravy odbočovacího pruhu a posunutí dopravního ostrůvku konzultovalo a odsouhlasilo s dopravním inspektorátem Policie ČR v Rychnově nad Kněžnou.
Konzultace s IZS a nepochopení potřeb záchranných složek
"Oproti původní projektové dokumentaci byl dopravní ostrůvek u výjezdu sanitek ZZS posunut o 3,5 metru směrem k Lipovce, stop čára v rámci odbočovacího pruhu na Domašín byla taktéž posunuta o 3,5 metru, tak aby byl odbočovací pruh v délce dle TP 133 pro odbočení nákladních vozidel. Byly doplněny dopravní značky A22 Jiné nebezpečí + E13 s nápisem „Výjezd vozidel ZZS“ z obou směrů komunikace. V reportáži jsme upozornili na skutečnost, že u jednoho z obchodních domů na stejné silnici byl použit jiný typ ochranného ostrůvku, který při kontaktu nepoškodí vozidlo. "Kamenné obrubníky s výškou 20 centimetrů byly zvoleny z důvodu bezpečnosti chodců, v nedávné době se v rámci původního přechodu stala smrtelná nehoda - sražení chodce, s ohledem na narůstající kamionovou dopravu do průmyslové zóny Kvasiny," vysvětlila Ledvinová.
V průběhu rekonstrukce silnice I/14 v Rychnově nad Kněžnou investor/realizační firma zjevně zdravotnickou záchrannou službu opomíjí. Při stanovování objízdných tras vždy totiž hovoří pouze o hasičském záchranném sboru, nikoliv o všech složkách integrovaného záchranného systému. Stejně tomu tak je i v případě stanovení objízdných tras pro víkendovou realizaci pokládky asfaltu v Jiráskově ulici před nemocnicí a následné frézování silnice mezi železničním přejezdem a čerpací stanicí Benzina. Z protokolu o projednání úpravy navrženého dopravně inženýrského opatření vyplývá, že v něm hovoří jen o HZS, nikoliv o ZZS. A to je přinejmenším zvláštní. Přitom právě při této fázi rekonstrukce bude ulice Jiráskova, na kterou sanitní vozy ze svého stanoviště vyjíždí, zjednosměrněna od Solnice na Vamberk. Kudy mají sanitní vozy jet při zásahu ve směru na Solnici, tak to se v dokumentaci neuvádí.
Kritika retardérů a jejich dopadu na vozidla a řidiče
Jsme malá obec bez chodníků, plošně omezená rychlost na 30 km/h. Nikdo to nedodržuje, jezdí tu auta 60 km/h a víc. Bojíme se o životy svých i dětí. Nejlepší na tom je, že si tady můžeme cintat triko jak chceme, ale naši papaláši na to z vysoka kašlou. Místo sledování chodců na přechodu dávám pozor, jak přejet ten práh. Všude samá díra, propadlé kanály, ale nesmyslné malůvky, cyklopruhy, které nesmyslně končí a nikdo tam nejezdí.... Na to je peněz dost! V Jablonci nad Nisou máme specialitu. Zpomalovací pásy v prudkém kopci na komunikaci plné děr a nerovností. Jsem zásadně proti rušení retardérů. Na čem bych si potom mohl s autem legálně zaskákat v běžném provozu. Nejlepší jsou retardéry, které jsou uprostřed totálně rozbité silnice plné výmolů. Jeden takový máme cestou do školky, manželka, toho času těhotná, celému tomu úseku říká "potratová cesta". Počet retardérů v obci je přímo úměrný počtu retardů v místním zastupitelstvu.
Čtěte také: Akce v Nových Dvorech
Osádka sanitky, která nadskočí na hrbu, vždy ocení zážitek krátkodobé levitace. Typický případ: mysleli jsme to dobře, ale dopadlo to jako vždycky. Protože tahle blbost současně působí vždy na jednu nápravu, je akustický projev nadstandardní, nejlepší jsou malé náklaďáky a přívěsné vozíky, fakt žůžo! Jen upozorňuji, že lidé po operacích hrudníku (a nejen ti) na prazích vyloženě trpí a může dojít k dalšímu poškození zdraví. Někteří diskutující zapomínají, že tito ležící policajti zpomalují nejen jejich osobní vozy a skútry, ale také sanitky a hasiče... A zase Brno. Nejlepší je, když to někdo udělá z dlažebních kostek. Za chvilku jsou v tom vyjeté koleje. A musí se to pořád opravovat. Asi mají na magistrátu spoustu peněz!!! A v Brně? Asi soutěží městské části mezi sebou, kdo bude mít více retardérů. A pak to nějaký "retard" postaví a při přejíždění máte pocit, že vám upadne podvozek. Myslím, že to ani neodpovídá nějaké normě, protože to jsou MEGA rány do podvozku. Je doba pro iniciativu oslovit magistráty a úřady s žádostí o proplacení každoroční opravy přední nápravy. Až někdo u soudu vyhraje (a nemyslím tím úřad...), bude řešení. V Liberci hromady dlažebních kostek ve spoustě křižovatek.
Každé přibržďování a opětovné rozjíždění jsou daleko horší pro ovzduší, hluk atd. Ať na tato místa dá policie nebo město třeba kamery nebo radary. Souhlasím, naše silnice jsou vesměs v zoufalém stavu, a když je někde pěkný úsek - ve městě - tak tam nasází ty drncáky. Hodně přibrzdím, pak zase zrychlím - tj. prach z brzd a více výfuk. plynů - to nikomu nevadí? No, u škol, nemocnic, obytných zón to chápu. Ale jinde? No nevím. Malá domu pro instituce a stavební firmy. Co takhle dát chodcům před přechod zábradlí? Aby museli přelézt. Když my máme prahy, co?
Následující tabulka shrnuje některé typy komunikací a jejich označení dle české legislativy:
| Typ komunikace | Označení | Příklad označení |
|---|---|---|
| Dálnice a silnice I. třídy | Čísla od 0 do 99 (D pro dálnice) | D5, 12 |
| Silnice II. třídy | Čísla od 100 do 999 | 324 |
| Silnice III. třídy | Čtyř až pětimístná čísla + index | 1143c |
| Místní komunikace I. třídy | Arabské číslice (odděleně pro každou třídu), písmeno a | 1a |
| Místní komunikace II. třídy | Arabské číslice (odděleně pro každou třídu), písmeno b | 1b |
| Místní komunikace III. třídy | Arabské číslice (odděleně pro každou třídu), písmeno c | 1c |
| Místní komunikace IV. třídy | Arabské číslice (odděleně pro každou třídu), písmeno d | 1d |
Technické normy a údržba komunikací
Ministerstvo dopravy a spojů stanoví podle § 46 odst. 1 se zřetelem k ustanovení § 6 odst. 4, § 8 odst. 3, § 9 odst. 3, § 10 odst. 6, § 16 odst. 3, § 20 odst. 2, § 22 odst. 2, § 24 odst. 9, § 25 odst. 7, § 27 odst. 7, § 36 odst. 8, § 37 odst. 1 a § 41 odst. 4 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, (dále jen „zákon“), a podle § 194 písm. c) zákona č.
Rozsah a způsob vedení pasportu
Rozsah a způsob vedení pasportu dálnic a silnic stanoví vlastník (§ 9 odst. (3) Nejmenší rozsah evidence místních komunikací zahrnuje délku místních komunikací I. až III. (1) Prohlídku zabezpečuje vlastník nebo správce dotčené komunikace a o jejím výsledku vede záznam.
Čtěte také: Parkety Nové Dvory: Od historie po moderní design
Pokud není dále stanoveno jinak, zajišťuje hlavní prohlídku vlastník nebo správce dotčené komunikace, případně ve spolupráci s fyzickou či právnickou osobou pověřenou pořizováním dat pro systémy hospodaření s vozovkou. Rozsah a způsob provádění hlavních prohlídek a způsob záznamu o nich jsou uvedeny v příloze č. a) při náhlém poškození vozovky (např. b) při výrazné změně dopravního zatížení (např.
Bezpečnostní inspekce a audit
Bezpečnostní inspekcí se rozumí posouzení dopadů stavebních, technických a provozních vlastností komunikace na bezpečnost silničního provozu při jejím užívání a vyhodnocení rizik, která plynou z vlastností komunikace pro účastníky silničního provozu. Bezpečnostní inspekci zajišťuje vlastník nebo správce pozemní komunikace podléhající posuzování bezpečnosti pozemních komunikací. Bezpečnostní inspekci provádí auditor bezpečnosti pozemních komunikací společně s alespoň jednou další fyzickou osobou. Minimální rozsah bezpečnostní inspekce je uveden v příloze č.
Pozemní komunikace se posuzuje podle kritérií uvedených v příloze č. 12 k této vyhlášce se zvláštním důrazem na bezpečnost pohybu zranitelných účastníků silničního provozu. Předmětem podrobné prohlídky je posouzení úseků pozemních komunikací podle kritérií uvedených v příloze č. Prohlídky mostních objektů zabezpečuje jejich vlastník nebo správce.
Cíl údržby a oprav
Cílem údržby a oprav je odstranit závady ve sjízdnosti, opotřebení nebo poškození komunikace, jejích součástí a příslušenství. Rozsah a způsob provedení závisí na vyhodnocení výsledků prohlídek, popř. Součástí údržby jsou také opatření, která neprodleně po zjištění závady zajišťují usměrnění dopravy na závadných úsecích komunikací. c) okamžité provizorní zajištění bezpečnosti provozu (např. Stavebními pracemi se v rámci opravy odstraňují vady, opotřebení nebo poškození komunikace, jejích součástí a příslušenství, popř. se zlepšuje kvalita stavby a zvyšuje bezpečnost provozu. Rozsah a způsob údržby a oprav komunikací je stanoven v příloze č.
Údržba a opravy mostů se provádějí v rámci technické péče o mosty na základě technické dokumentace, výsledků prohlídek, diagnostického průzkumu, popř. dokumentace opravy. Údržbu a opravy mostů (včetně násypových a zářezových svahů pod nimi) zabezpečuje vlastník (správce) mostu. Údržbu mostů tvoří souhrn prací, kterými se mosty a jejich vybavení udržují v řádném technickém, bezpečném a sjízdném stavu za všech povětrnostních a za běžných dopravních podmínek.
Technické parametry a připojení komunikací
Vzájemná připojení pozemních komunikací se zřizují tak, aby svým umístěním a provedením vyhovovala bezpečnosti silničního provozu, zajišťovala potřebnou dopravní výkonnost, potřebný rozhled, podmínky pro plynulé vedení a průjezd dopravních proudů a řádné odvodnění. Určení hranice mezi pozemními komunikacemi vyšší a nižší kategorie nebo třídy v oblasti křižovatek a zaústění účelových komunikací stanoví příloha č. Šířka sjezdu nebo nájezdu musí umožňovat vozidlům plynulé odbočení ze silnice nebo z místní komunikace a výjezd na ně. Parametry odbočovacích oblouků jsou obsaženy v závazné ČSN 73 6102. Sjezd a nájezd se zřizuje se zpevněním, které vyhovuje předpokládanému zatížení dopravou, a se snadno čistitelným vozovkovým krytem. Je-li zřízení sjezdu a nájezdu nebo jejich změna, popř. zrušení vyvoláno potřebou fyzické nebo právnické osoby, která je vlastníkem nemovitosti nebo má k ní jiná práva, pak je tato osoba stavebníkem připojení.
Při přípravě staveb, výstavbě komunikací a jejich stavebních úpravách se postupuje podle zvláštních předpisů a závazných českých technických norem uvedených v příloze č. 1 pod č. 1 až 29. Bližší podrobnosti jsou obsaženy v doporučených českých technických normách uvedených v příloze č. 1 pod č. 30 až 66. Návrhové prvky a uspořádání komunikací závisejí na volbě návrhové kategorie komunikace, která se volí podle výhledové intenzity dopravy, charakteristiky území, popř. Každá návrhová kategorie komunikace je dána šířkou komunikace a návrhovou rychlostí. Návrhová rychlost je taková rychlost, kterou mohou po této komunikaci bezpečně projíždět jednotlivá vozidla.
Koruna komunikace zahrnuje jízdní, přídatné a přidružené pruhy, vodicí proužky, krajnice, případně střední nebo i postranní dělicí pás, chodníky a pásy nebo pruhy pro chodce a cyklisty. Šířku středního dělicího pásu na velmi stísněných úsecích je možno redukovat, musí však být zachována šířka nutná k osazení záchytného bezpečnostního zařízení. Přitom musí však být zajištěn rozhled pro zastavení ve směrovém oblouku. Základní příčný sklon vozovky na nově budovaných úsecích musí být nejméně 2,5 %, na rekonstruovaných úsecích nejméně 2 %.
Tvar křižovatky se volí podle intenzity křižujících se dopravních proudů, kategorie křižujících se komunikací a umístění křižovatky v terénu. Konstrukce vozovky a zemního tělesa komunikace, jejich odvodnění a ochrana, druh a jakost použitých materiálů se navrhují na základě vyhodnocení dopravního významu, dopravního zatížení komunikace, druhu podloží a klimatických podmínek podle závazných českých technických norem uvedených v příloze č. 1 pod č. 5 až 16 a 23. Podrobnosti o zemním tělese komunikace obsahují doporučené české technické normy uvedené v příloze č. 1 pod č.
Začlenění trasy komunikace do krajiny a výsadba zeleně se řeší ohleduplně podle místních poměrů i s ohledem na ochranu proti oslňování a proti nepříznivým povětrnostním vlivům (vítr, sněžení apod.). Technické a funkční požadavky na světelná signalizační zařízení obsahují závazné ČSN 36 5601 a ČSN 73 6021. Únikové zóny se zřizují pro zajištění bezpečnosti provozu nákladních automobilů na mimořádně strmých nebo dlouhých klesáních. Zpomalovacími prahy a zvýšenými přechody pro chodce je vynucováno dodržování předepsané dovolené rychlosti.
Na dálnicích se osazují zvlášť označené sloupky tísňového telefonu či jiného spojovacího prostředku (hlásky) napojené na dispečerské středisko s nepřetržitým provozem. Dálnice a silnice se vždy osvětlují v zastavěném území obcí. Mimo toto území se osvětlují jen zvlášť určené úseky, jako např. na hraničních přechodech, v tunelech a na jejich přilehlých úsecích, výjimečně na křižovatkách, za podmínek obsažených v závazných ČSN 73 6102 a ČSN 73 7507. Osvětlení lze zřídit i v oblastech, kde to zdůvodňuje intenzita dopravy, případně četnost chodců a cyklistů.
Odpočívky se budují jako součást dálnic a silnic pro motorová vozidla podle charakteru provozu a v souladu s českými technickými normami uvedenými v příloze č. 1. Odpočívky jsou situované v prostorech mimo křižovatky. Volná výška na mostních objektech a v podjezdech se stanoví na základě tvaru a rozměrů průjezdního a průchozího prostoru. Šířka a počet jízdních pásů, popř. jízdních pruhů, přídatných a přidružených pruhů, vodicích proužků, krajnic, chodníků a středního dělicího pásu se na mostním objektu nebo v podjezdu stanoví zásadně stejně jako na přilehlých úsecích komunikace.
S souhlasem silničního správního úřadu je dovoleno v odůvodněných případech navrhnout zmenšení šířky krajnic u mostů delších než 100 m, na směrově rozdělených komunikacích s vyloučeným provozem chodců a cyklistů a dále zmenšení šířky nouzových pruhů. Na mostních objektech a v podjezdech se nenavrhují parkovací, zastavovací a zastávkové pruhy. Pásy pro chodce nebo cyklisty probíhají na mostních objektech zpravidla po oddělených (zvýšených) chodnících. Šířka veřejného chodníku zahrnuje šířku průchozího prostoru, popř. šířku svodidla, podpěr doplňkových zařízení a šířku zvýšené obruby, která zasahuje nejvýše 0,50 m do průjezdního prostoru komunikace.
Prostorové uspořádání tunelů na komunikacích musí vyhovovat průjezdnímu průřezu stanovenému podle dalších ustanovení. Nejmenší šířka vozovky mezi obrubami je pro jeden jízdní pás v tunelové troubě 7,50 m, přičemž nejmenší šířka jízdních pruhů v tunelu je 3,50 m a vodicích proužků 0,25 m. Nejmenší šířka služebních chodníků je 0,75 m. V místech, kde provoz na komunikacích může být ohrožován spadem kamenů, jiných cizích předmětů a lavinami, se zřizují v odřezu přístřešky (galerie) nebo obdobné ochranné stavby.
Propustek v tělese komunikace je objekt převádějící povrchové vody s libovolným tvarem průřezu a s kolmou světlostí otvoru do 2,00 m včetně. Rozměry otvorů propustků se stanoví hydrotechnickým výpočtem, přičemž nejmenší rozměr otvoru je 600 mm. Protihlukové stěny podél komunikace musí být umístěny mimo průjezdní a průchozí prostor v závislosti na jejich odolnosti proti nárazu vozidel a deformační hloubce, případně posunu svodidel. Ve stěně delší než 300 m se zřizují únikové otvory ve vzdálenosti nejvýše 150 m. Zemní valy se osazují vegetací nebo opatřují jinou ochranou proti erozi.
Předmětem auditu bezpečnosti pozemních komunikací je posouzení návrhu dokumentace nebo stavby alespoň podle kritérií uvedených v příloze č. Rozsah školení pro získání potřebných znalostí, dovedností a postupů pro provádění auditu bezpečnosti pozemních komunikací je 40 hodin. Písemný test se skládá ze 45 otázek rozdělených do 3 skupin podle tematických okruhů školení uvedených v § 38a odstavci 1. Každá skupina se skládá z 15 otázek. Každé otázce jsou přiřazeny 4 možné odpovědi, z nichž pouze 1 je správná. Výsledek celé zkoušky se hodnotí stupněm „prospěl“ nebo „neprospěl“.
Označení uzavírky nebo objížďky upravuje zvláštní předpis.
tags: #poškozování #nových #obrubníků #řidiči #v #obcích