Ochrana před bleskem je klíčovým prvkem každé stavby. Hromosvod - nebo také bleskosvod - hraje zásadní roli při ochraně objektu i jeho obyvatel před ničivými následky přímého úderu blesku. Jeho úkolem je bezpečně odvést elektrickou energii do země a zabránit tak požárům, zkratům v elektroinstalaci nebo poškození elektroniky. Bouřky patří k jedněm z nevyhnutelných přírodních jevů, které mohou způsobit velké škody, a to nejen na majetku, ale i na zdraví. Před touto nebezpečnější částí bouřky, čili bleskem, se můžete bránit pomocí umístění hromosvodu na váš objekt.
Bohužel, realita často ukazuje, že hromosvodní soustava bývá opomíjena. Vlivem času, povětrnostních podmínek nebo stavebních úprav může dojít k poškození či nefunkčnosti některých částí systému. Častými problémy jsou uvolněné spoje, zkorodované svorky, přerušené vodiče nebo nedostatečné uzemnění.
Co se děje s hromosvodem při rekonstrukci střechy?
V posledních letech se vlastníci domu již vzpamatovali z nákladů na výměnu výtahů a výměnu plynovodů, ke kterým byli donuceni legislativou EU a provádějí opravy střech a obvodových plášťů budov. Bytové domy, o kterých hovoříme, pocházejí většinou z šedesátých až sedmdesátých let minulého století. Na domech tedy většinou nějaký hromosvod bývá. Nejčastěji firma rekonstruující střechu nebo obvodový plášť domu řekne, že s hromosvodem nebude dělat „nic“ nebo, že „ho vrátí tak jak je„. Zde je na místě položit si první otázku: Co se při rekonstrukci střechy děje s hromosvodem? Je to oprava, rekonstrukce, nová montáž nebo co vlastně?
Stavební zákon pojem rekonstrukce nezná, pracuje s obecnějším pojmem „stavební úpravy“. Ve vyhlášce č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení č. 563/1991 Sb., zákona o účetnictví se rekonstrukcí pak rozumí takové zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů. Protože při zateplování se mění parametry stavby je nutno tyto práce považovat za rekonstrukci. Stavebník musí postupovat podle vyhlášky č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby, podle které musí být normovou hodnotou dle § 3 písm. Podle stanoviska Ministerstva pro místní rozvoj pro účely této vyhlášky je to soubor norem ČSN EN 62305-1 až 4 ed.
Na to, zda při rekonstrukci střechy nebo pláště budovy se hromosvod musí opravit, rekonstruovat, nebo zřídit nový podle platných norem, tedy asi odpověď nenajdeme v každém případě jednoznačně. Jak je však uvedeno, pokud dojde ke změně parametrů stavby, jedná se o rekonstrukci a je nutné postupovat dle platných norem.
Čtěte také: Jak renovovat starý plot
Co je hromosvod a k čemu slouží?
Hromosvody, také nazývány bleskosvody, jsou zařízení, která chrání váš dům či stavbu před elektrickým výbojem blesku. Tento prvek je tou částí, která na sebe přitahuje pozornost blesku a slouží k jeho následnému zachycení. Nikoliv, je to technické zařízení, které má chránit budovu a vnitřní instalace proti škodám při úderu blesku. Bleskosvody brání poškození instalací v budovách, vzniku požáru a úrazům osob, včetně těch smrtelných. Bleskosvody jsou součástí systému protipožární ochrany budov, vedle toho však brání i poškození datových rozvodů a elektroinstalací.
Jde o zařízení, které vytvoří vodivou cestu pro přijetí a svedení bleskového výboje ze zasaženého objektu do země. Je to vlastně soustava (systém) složená z dílčích komponentů. Bleskosvodová soustava se skládá z jímacího vedení (jímačů), svodů a uzemnění.
Části hromosvodu:
- Jímací systém: Nejčastěji se využívá ocelová jímací tyč, která se umístí na střechu objektu. Je však důležité, aby převyšovala ostatní prvky, které by se mohly na střeše nacházet. Pokud je plocha objektu větší, doporučuje se nainstalovat jímačů více.
- Svody: Svody propojují první část hromosvodu, čili jímač, s poslední částí, kterou je uzemnění. Pro realizaci svodů se většinou používají ocelová lana a vedou se po vnějších stěnách objektu.
- Uzemnění: Jedná se o poslední část hromosvodu, ke které proud z blesku doputuje. Kvalitní uzemnění s nízkým zemním odporem je tedy neméně důležitou částí hromosvodu, která s předchozími částmi zajišťuje ochranný účinek.
- Měřicí svorka: Poněkud nenápadná část, která slouží k revizím. Díky ní se dají svody rozpojit a změřit uzemňovací odpory.
- Bleskojistky: V případě instalace jakékoli antény na střeše je navíc ještě nutné instalovat takzvanou bleskojistku, která ochrání vodiče před přepětím. Pokud k němu při bouřce dojde, bleskojistka se zapálí a odvede přepětí do země.
Typy bleskosvodů:
Podle jímačů rozdělujeme bleskosvody na hřebenové a mřížové, podle svodů na náhodné a strojené, podle uzemnění na náhodné, základové, obvodové a tyčové. Bleskosvody se instalují klasické (pasivní) - hřebenové, mřížové, tyčové, oddálené, stožárové, závěsové a klecové, nebo na aktivní - zařízení s včasnou aktivní emisí elektrického výboje (elektronický blok).
Pasivní (klasické) bleskosvody:
Pasivní (klasické) bleskosvody odvádí do země přímý úder blesku a to tak, že zamezí nebezpečným přeskokům ohromného potenciálu energie blesku na vodivé části budovy. Jímací systém bleskosvodu a jeho svody vedoucí až do země musí dostatečně vyrovnávat potenciál všech vodivých částí stavby a jejího technologického vybavení pomocí připojení na uzemnění (uzemňovací soustavu). Klasický bleskosvod je též nazýván Franklinův, respektive Divišův.
Aktivní bleskosvody:
Aktivní bleskosvody pracují na principu nabíjení kondenzátoru a násobiče napětí. Napájecí zařízení vysílá do okolí aktivně vysokonapěťový signál, který má frekvenci s opačnou polaritou než mrak. Sám tak nabízí vzestupnou (preferenční) cestu sestupné dráze blesku - včas vyvolá vstřícný výboj. Vlastně blesk přitahuje (vytváří) preventivně. Energii k vytvoření vysokonapěťového signálu získává bleskosvod z elektromagnetického pole. Elektronický, neboli aktivní jímač pracuje tak, že pokud už má udeřit v prostoru, který je chráněn, pak těsně před bleskem vyšle vlastní emisi a bezpečně svede bleskový výboj k zemi. Výhodou je vysoká efektivita zneškodnění blesku, velký ochranný poloměr a minimum vedení na střeše. U rodinných domků i vil obvykle jen jeden jímač a jeden svod!
Čtěte také: Plot a stavební povolení
Materiál bleskosvodu:
Nejen kvalitní a úplná instalace a servis jsou u bleskosvodů důležité, ale i kvalitní a trvanlivý materiál. Nejčastěji se používá pozinkovaná ocel, kterou je však nutné pravidelně udržovat nátěrem. Pak vydrží bez závad až několik desítek let. Naprosto bezúdržbová je ale konkurenční měď, navíc jde o luxusní materiál, který stavbu vyzdvihne. Používají se ale i slitiny hliníku a nerez. Tyto materiály jsou však doporučovány pouze jako doplňky pozinkované oceli na těžko dostupných místech - nebudeme je muset později pravidelně udržovat a riskovat tedy svůj pád ze střechy objektu.
Počet svodů:
Běžné domy do obvodu 60 metrů se opatřují dvěma svody. Další svod potřebujeme vždy na každých dalších započatých 30 metrů obvodu domu.
Kdy musíte hromosvody instalovat (legislativa)
Na riziko silných elektrických výbojů blesku samozřejmě reaguje i legislativa, chránící stavby a zařízení před bleskem (vyhl. 137/1998 Sb. ministerstva pro místní rozvoj, Obecné technické požadavky na výstavbu, §47 Ochrana před bleskem). Ochranu před bleskem musíme zřídit na každé stavbě, kde by blesk mohl způsobit:
- ohrožení života či zdraví osob - bytové domy, veřejné budovy, obchodní domy, zdravotní střediska, školy, ubytovací zařízení
- ohrožení většího počtu zvířat
- poruchu s rozsáhlými důsledky - nádraží, elektrárny, plynárny, vodárny, budovy spojových zařízení, …
- výbuch - výroba a sklady výbušnin a hořlavých kapalin a plynů, …
- přenesení požáru na sousedící budovy (pokud musí být tyto budovy před bleskem chráněné dle zákona)
- škody na kulturních (i jiných) hodnotách - muzea, galerie, archivy, památkově chráněné objekty, obrazárny, …
- ohrožení stavby se zvýšeným nebezpečím zásahu bleskem - objekty umístěné na návrší a budovy vyčnívající nad své okolí
Pokud bereme v potaz rodinný dům, tak tam povinnost není, je to však ve vašem zájmu, pokud máte dům na kopci či pokud převyšuje okolní budovy. Jestliže však ani jednu z těchto podmínek nesplňujete, a stejně si jej chcete pořídit, instalací hromosvodu rozhodně nic nezkazíte a budete moct být o něco více klidnější. Instalací bleskosvodu nic nepokazíme a tato investice není nikdy zbytečná.
Revize a údržba hromosvodu
Aby hromosvod spolehlivě plnil svou ochrannou funkci, musí být pravidelně kontrolován. Revizi smí provádět pouze kvalifikovaný revizní technik s oprávněním pro oblast ochrany před bleskem. Výsledkem je revizní zpráva, která slouží jako oficiální doklad o stavu systému.
Čtěte také: Postup hydroizolace podlahy
Revizní činnost začíná výchozí revizí po prvotní instalaci bleskosvodu. Revizi je pak nutné provádět vždy po pěti letech (periodické revize se řídí normou ČSN 33 1500) a také po každém zásahu bleskem - silný elektrický výboj může bleskosvod porušit. Stejně tak je revize nutná po rekonstrukci střechy, kdy musíme bleskosvod sejmout a opět instalovat. Revize je nutná také při instalaci jakékoli antény na střechu. Revizní technik provede při revizi vizuální kontrolu soustavy hromosvodu a poté změří speciálním přístrojem funkčnost spojů a „úplnost soustavy.“ Zkontroluje i stav uzemnění. V případě komerčních a veřejných budov je revize nejčastěji součástí kompletní elektro revize (rozvodů a elektrických zařízení). Budovy, které slouží k veřejným a komerčním účelům podléhají pravidelné revizi jednou za 3 roky, pokud je u objektu zvýšené nebezpečí výbuchu či požáru, jsou revize ještě častější.
Vedle revizí je důležitá i pravidelná údržba. Minimálně jednou ročně se doporučuje vizuální prohlídka celého systému - zkontrolovat uchycení vodičů, neporušenost spojů a přístup k uzemnění. Neudržovaný nebo poškozený hromosvod nepředstavuje jen technické riziko - může mít i právní dopady v případě způsobené škody. Pokud jste neprovedli revizi bleskosvodu a elektrický výboj blesku napáchá na vašem domě či zdraví škody, pojišťovny s vámi nebudou vůbec diskutovat. Za revizi bleskosvodu běžného rodinného domu se dvěma svody zaplatíte kolem 1.000 korun a s každým dalším svodem cena revize vzroste.
Zde je třeba zdůraznit, že zpráva o výchozí revizi nesmí obsahovat žádné závady. To je velmi důležité, protože pokud revizní technik postupuje v rámci zákonných předpisů, tak potom nikdy nemůže vystavit VÝCHOZÍ revizi podle neplatné normy. Revizní zpráva, kde je uvedeno, že část hromosvodu na střeše je v pořádku, ale je málo svodů a špatné uzemnění je tedy pro investora zcela bezcenná.
Doporučení pro investory při rekonstrukci střechy
Především investor by se neměl nechat ukolébat tím, že s hromosvodem se nebude nic dělat. Náklady na nový hromosvod provedený podle platných předpisů a z moderních bezúdržbových materiálů nebývají ve srovnání s náklady na stavební úpravy nijak závratné. Investor by, v zájmu ochrany majetku, tedy měl trvat na novém řešení hromosvodu a to pochopitelně včetně uzemnění. Všichni víme, že uzemnění stará 40 let je již málo kdy dostatečně funkční. Pokud dodavatelská firma nedisponuje odborníky na hromosvody, měl by si investor najmout technický dozor stavebníka z oboru hromosvodů nebo z elektrotechnického oboru, jehož hlavním úkolem bude koordinace jednotlivých profesí. A nakonec musí investor obdržet správně provedenou revizní zprávu a dokumentaci.
Při revizích vidíme řemeslně velmi dobře provedenou střešní krytinu, zateplení stěn, nové komíny, nové antény, pěkné klempířské prvky, i pěkný hromosvod, ale málo kdy správně provedenou vzájemnou vazbu mezi těmito zařízeními. V praxi se setkáváme i s tím, že dodavatel střechy investorovi dodá revizní zprávu hromosvodu, kde je uvedeno, že hromosvod byl uveden do původního stavu, nebo dokonce, že revizní zpráva se týká pouze nástřešní části hromosvodu, že ovšem hromosvod již nemá žádné funkční uzemnění, nejsou dodrženy bezpečné vzdálenosti, není dostatečný počet svodů apod. Důležité je, aby byla zajištěna funkčnost a bezpečnost celého systému.
Možná řešení a jejich úskalí
Jednotlivé části hromosvodu musí být na střeše přichyceny pevně do záklopu, aby je případný vítr neutrhl a neponičil střechu. Tyto úponky se dají koupit na internetu nebo ve většině stavebnin, prodejnách pro elektrikáře, či specializovaných střešních stavebnin. Je lepší úponky do střechy montovat již v době pokládky střešní krytiny, aby se pro zjednodušení práce nemuselo dodatečně do střechy zasahovat. I dodatečná montáž ale není nijak složitá: Slepené šindele se opatrně odlepí a vytáhnou se hřebíky ze šindele, pod který se bude úponka instalovat. Jakmile se vyndají hřebíky, je možné šindel vytáhnout nebo jen dostatečně nadzvednout.
Běžně se už dnes používají takzvané eurojímače - nenápadné drátěné hroty. Ty dokonce žádnou svou částí neprocházejí střešní krytinou a my tak nemusíme narušit její celistvost. Minulostí už jsou dnes více jak šest metrů vysoké tyče, běžné jsou jímače dlouhé kolem jednoho metru. Pokud však nechcete, aby z vaší střechy cokoli trčelo, je eurojímač ideálním řešením. Velmi choulostivá je však odborná, precizní instalace eurojímače. Při chybné instalaci napácháte značné škody. Běžné jímače pasivních bleskosvodů však na druhou stranu dnes už nedosahují extrémních délek a instalují se bez vrtání a vzniklých děr ve střešní krytině. Navíc jsou ke konkrétním střešním systémům (krytinám) dodávány konkrétní typy bleskosvodů, včetně jímačů.
Co se týče průchodu svodů bedněním střechy nebo zateplením, je důležité dbát na správné provedení a dodržení norem. Vodič sám o sobě, pokud jím teče do 150 kA, ovlivňuje okolí pouze elektromagnetickým polem. Teplota vodiče ALMgSi8 (dnes běžně používaný vodič k provedení vrchní jímací soustavy) je minimální a nezápalná. Větší nebezpečí je z jakéhosi mechanického rázu, který vzniká při zásahu bleskem. Požár při úderu blesku hrozí převážně v oblasti svorek, kde může docházet k jiskření, které může zapálit hořlavé materiály v jejich okolí. Dále může požár vzniknout při úderu do střešní krytiny a jejím propálení, kdy vznikají žhavé okuje, které pak zapálí krovní konstrukci a v neposlední řadě pak požár vzniká přeskokem mezi hromosvodnou soustavou a vodivými součástmi stavby.
Při vedení skrz požární úseky ve fasádě se doporučují protipožární průchodky, ale například v Německu se otvory do 40 mm zanedbávají. HVI vodič je dost tuhý a protáhnout ho 1" trubkou už nemusí jít ani s lubrikantem. Izolovaný hromosvod bude potřeba udělat pro celý objekt, včetně střechy. S tažením HVI po dřevu není problém, jeho jádro se ohřeje o 95K při 150 kA. Běžné je, že 1" PE trubka má vnitřní průměr 25mm, HVI kabel 20mm (resp. 22mm). Větší problém by asi byl ten ohyb HVI kabelu kolem okapu.
Je velmi riskantní instalace mnoho metrů dlouhé tyče pro zachycení Wi-fi signálu v domě bez hromosvodu. Stejně tak vytvoříte obrovské nebezpečí výbuchu kotle vyvložkováním komína kovovým materiálem v domě bez hromosvodu! Ochranu je potřeba nechat navrhnout opravdového profesionála. Tato firma školí opravdové profíky v oboru a jejich znalosti v tomto oboru jistě převyšují znalosti těch, kteří dělají všechno a vlastně nic dobře.
| Typ bleskosvodu | Princip činnosti | Hlavní výhody | Používané materiály |
|---|---|---|---|
| Pasivní (klasické) | Odvod přímého úderu blesku do země | Prověřená technologie, široká škála provedení (hřebenové, mřížové, tyčové) | Pozinkovaná ocel, měď, slitiny hliníku, nerez |
| Aktivní (elektronické) | Včasná aktivní emise elektrického výboje, "přitahuje" blesk | Vysoká efektivita, velký ochranný poloměr, minimum vedení na střeše | Speciální slitiny a elektronické komponenty |
tags: #co #dělat #s #hromosvodem #při #rekonstrukci