Rozvoj civilizace je zcela závislý na dostatku energií a možnostech dopravy. A právě automobilová doprava zaznamenala za posledních pár desítek let obrovský skok kupředu. Budují se stále nové silnice, přibývá dopravních prostředků, které jsou stále výkonnější, rychlejší, ale taky bezpečnější. Zvyšování intenzity dopravy má za následek zvyšování rizika kolizí nebo potenciálně nebezpečných situací.
Jednou ze základních podmínek bezpečného pohybu na komunikacích, především za snížené viditelnosti a v noci, je pravidlo „Vidět a být viděn“. K jeho naplnění přispívá i používání reflexních a fluorescenčních materiálů na dopravním značení a oblečení.
Rozdíl mezi fluorescenčními a reflexními materiály
Pro zajištění optimální viditelnosti na komunikacích se využívají dva hlavní typy materiálů: fluorescenční a reflexní. Je důležité je navzájem nezaměňovat, jelikož se liší svým principem fungování a účinností v různých světelných podmínkách.
Fluorescenční materiály
Fluorescenční materiál zvyšuje viditelnost objektu při denním světle nebo za soumraku a nejčastěji se používá v barvě jasně zelené, žluté nebo oranžové. Fluorescenční materiály zajišťují dobrou viditelnost za denního světla a za soumraku. Vyrábí se z nich velké množství bezpečnostních prvků v dopravě, osobními vestami počínaje a dopravními značkami konče.
Fluorescenční (signální) barvy jsou efektivní jen přes den, v noci svou funkci ztrácejí, a proto se obvykle kombinují s reflexními materiály, zajišťujícími dobrou viditelnost ve tmě. Fluorescenční látky patří společně s látkami fosforescenčními do skupiny fotoluminiscenčních materiálů, využívajících luminiscenci (vyzařování světla) vyvolanou dopadem elektromagnetického záření (fotonu).
Čtěte také: Použití reflexní barvy na beton
Zjednodušeně se dá říct, že materiál pohlcuje elektromagnetické záření specifických vlnových délek a vyzařuje jej zpět s nižší energií, ale delší vlnovou délkou. Konkrétně u fluorescenčních signálních barev dochází k absorpci neviditelného ultrafialového slunečního záření a následné emisi záření ve viditelném spektru. Proto se zdá, obzvláště při zatažené obloze nebo soumraku, kdy je dostatek UV záření a méně světelného záření, že tyto látky svítí - vydávají více světla, než umožňuje pouhý odraz. Proto je viditelnost a účinnost fluorescenčních barev při použití v dopravní bezpečnosti výrazně vyšší než viditelnost bezpečnostních prvků s klasickými barvami.
Reflexní materiály (retroreflexe)
Reflexní materiály, na rozdíl od fluorescenčních, nemají nijak zvlášť výraznou barvu a fungují na optickém principu zpětného odrazu světla - retroreflexe. Tato vlastnost způsobuje, že se světelné paprsky, dopadající na povrch reflexního materiálu, odráží s určitou účinností zpět ve směru původního zdroje světla a jsou zaznamenány řidičem ve formě kontrastu s tmavým okolím. Reflexní materiál vlastně funguje na principu klasických odrazek v mikroskopické verzi. Odraz je v definovaných úhlech dopadu úzce směrový - vytváří kužel světla.
Technologie retroreflexe a její aplikace
V praxi existují dva základní typy reflexních materiálů, které se liší svou konstrukcí a využitím.
Koutové reflektory
První typ je založen na spojení tří vzájemně kolmých odrazných ploch, které tvoří roh krychle. Velké množství těchto útvarů tvoří vrstvu, používanou při výrobě pevných odrazných prvků, například na dopravním značení, na zadních světlech automobilů nebo jako součást povinné výbavy kola. Paprsek se v koutových reflektorech musí odrazit třikrát, aby se jeho směr otočil. Velké a relativně tenké plásty z koutových reflektorů se většinou vyrábí z plastu a mají účinnost kolem 60 %. Koutové reflektory využívají v podstatě dvě možnosti uspořádání odrazných ploch. Trojúhelníkové odrazné plochy mají nižší profil struktury a větší úhel splňující limitní podmínku kolmého dopadu paprsku na odraznou plochu.
Materiály s mikroskopickými skleněnými kuličkami
Druhým typem reflexních materiálů jsou materiály založené na tenké vrstvě nalepených mikroskopických skleněných kuliček, které jsou zodpovědné za to, že dopadající světlo po dvojnásobném lomu na rozhraní vzduch/kulička a odrazu míří zpět ke svému zdroji. Zadní strana kuliček je proto opatřena odrazivým pokrytím.
Čtěte také: Pravda o reflexní izolaci pro podlahové topení
Při nalepení kuliček na pružné nebo látkové materiály vznikají pruhy a pásky, které se dají obyčejným šitím zkombinovat například s batohem nebo oblečením. Technologie výroby reflexních materiálů obyčejně zahrnuje přípravu odrazivého podkladu, nanesení vrstvy kuliček a zalití fixačním materiálem, který je opticky průchozí, dostatečně pružný a pevný, aby kuličky zůstaly na svých místech i při mechanickém namáhání reflexního materiálu.
Reflexní sprej pro značení na asfaltu
Jednou z praktických aplikací reflexních materiálů pro značení na asfaltu je reflexní sprej. Značkovač Reflect light je reflexní sprej ve formátu aerosolového spreje. Jedná se o povlak, který odráží světlo a je vysoce účinný ve tmě. Světlo z jakéhokoli paprsku se díky spreji odráží v důsledku difrakce skleněných mikrokuliček přítomných v čirém laku.
Tento sprej se používá především pro signalizaci, zabezpečení pracoviště či pozemní značení. Díky tomuto spreji můžete upozornit na existující přírodní či jiná specifická rizika, které je třeba vidět při špatné viditelnosti.
Použití a aplikace reflexního spreje
Reflexní sprej lze aplikovat uvnitř i venku na širokou škálu oblastí. Lze aplikovat ručně nebo pomocí značkovacích vozíků a příslušenství. Před použitím je sprej potřeba důkladně protřepat, asi 15 sekund. Reflexní sprej je potřeba protřepávat i během používání. Značkovač je potřeba aplikovat na suchý a čistý povrch. Naneste velmi lehké rovnoměrné vesty přibližně 10 až 20 cm od povrchu, abyste dosáhli maximální odrazivosti.
Vliv reflexních prvků na bezpečnost a viditelnost
Zvyšování intenzity dopravy má za následek zvyšování rizika kolizí nebo potenciálně nebezpečných situací. Viditelnost je vlastně vzdálenost, na kterou řidič zaregistruje překážku, a čím je tato vzdálenost delší, tím má více času na ni správně reagovat, případně odvrátit střet.
Čtěte také: Efektivita reflexních izolačních materiálů
Přes den je to s viditelností ještě relativně dobré, a pokud není řidič oslněn, například zapadajícím Sluncem, překážku včas zaregistruje. Jiná situace nastává v noci mimo obydlené oblasti, kdy jsou pro osvětlení silnice a potenciálních překážek jediným zdrojem světla reflektory auta. Intenzita světla se vzdáleností klesá a různé barvy oblečení chodců a cyklistů mají různý poměr mezi světlem pohlceným a světlem odraženým. Tyto dvě fyzikální vlastnosti vlastně určují, na jakou vzdálenost řidič chodce uvidí.
Následující tabulka ukazuje závislost viditelnosti na barvě za standardního osvitu světlomety automobilu:
| Barva materiálu | Vzdálenost viditelnosti (metry) |
|---|---|
| Modrá | 18 |
| Červená | 24 |
| Žlutá | 37 |
| Bílá | 55 |
| Reflexní (v porovnání s modrou) | až 10x více |
| Reflexní (v porovnání s bílou) | až 3x více |
V porovnání s délkou brzdné dráhy, která při povolené rychlosti 90 km/h činí asi 40 metrů a s dráhou, kterou ujede auto, než řidič zareaguje (30 až 40 metrů), je vidět, že viditelnost žádné klasické barvy není dostatečná pro bezpečné zastavení. Řešením je použití reflexních materiálů a prvků. Ty totiž trojnásobně zvyšují viditelnost oproti bílému oblečení a až 10krát v porovnání s oblečením modrým.
Například, jede-li vozidlo s rozsvícenými dálkovými světly, uvidí chodce bez reflexních prvků maximálně na vzdálenost sto metrů. Pokud tedy vozidlo jede rychlostí osmdesát kilometrů za hodinu, má řidič na vyřešení situace necelých pět vteřin. Řidič ale musí počítat i s délkou brzdné dráhy. Pokud se věnuje řidič řízení tak, jak má, zvládne zareagovat zhruba za jednu vteřinu, což ale znamená, že během ní ujede ještě dvacet dva metrů. Brzdná dráha při osmdesátikilometrové rychlosti je ale dalších třicet dva metrů, což může znamenat katastrofu.
Pokud má chodec na sobě reflexní prvky, tak řidič se zapnutými dálkovými světly jej ve tmě vidí až na tři sta metrů. I s potkávacími světly stihne řidič na chodce s reflexními prvky včas zareagovat. Zahlédne ho totiž ve vzdálenosti sto padesáti metrů. Tyto principy platí obdobně i pro viditelnost dopravního značení a dalších prvků na pozemních komunikacích, včetně těch aplikovaných přímo na asfalt.
Využití a doporučení
Každý, kdo si uvědomuje důležitost vlastní viditelnosti a bezpečnosti v silničním provozu, by měl fluorescenční a reflexní materiály používat. Dnes jsou již standardem u složek záchranných systémů nebo policie, stoupá jejich používání cyklisty a chodci v silničním provozu. Ze statistik je bohužel známá skutečnost, že za snížené viditelnosti jsou cyklisté a chodci častými účastníky dopravních nehod.
V současnosti se výstražné materiály používají v širokém sortimentu provedení. Nejznámější jsou různé druhy našívacích pásků na batohy, tašky, sportovní i pracovní oblečení, dále pevné pásky na rukávy nebo části kola. Rozšířenou skupinou jsou také reflexní fólie, které se dají aplikovat na téměř všechny pevné podklady. Někdy již tvoří fluorescenční a reflexní materiály pevnou součást nových výrobků a jsou do nich primárně začleněny nebo vetkány.
tags: #reflexni #svetla #do #asfaltu