Vyberte stránku

V současnosti společností rezonuje v rámci udržitelného rozvoje mimo jiné i pojem cirkulární ekonomika, a to napříč celým spektrem výrobních aktivit. Je všeobecně známo, že mezi nejdůležitější součásti ekonomiky patří stavebnictví. Recyklace stavebních materiálů je nejen krokem k ochraně životního prostředí, ale také příležitostí k úspoře nákladů a podpoře udržitelnosti.

Legislativní rámec a jeho dopady

Jak mění nakládání se stavebními odpady nový zákon a nová vyhláška, která na počátku srpna 2021 nahradila sedm předchozích vyhlášek? S novými právními předpisy se vynořila celá řada nových otázek, problémů, ale i příležitostí pro využívání produktů jejich recyklace.

Dne 1. ledna 2021 vstoupil v platnost dlouho připravovaný a stále odkládaný zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech. Na jeho přípravě se podílela mimo jiné řada odborníků a profesních sdružení, jejichž činnost nějakým způsobem souvisí s nakládáním s odpady a jejich využíváním. Slabinou nového zákona o odpadech byla v prvních sedmi měsících roku 2021 absence vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady. Podle stanoviska MŽP z první poloviny roku 2021 se subjekty zabývající se touto činností řídily starými vyhláškami k původnímu zákonu o odpadech. V červenci 2021 vyšla konečně rozsáhlá vyhláška 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Jedná se o velmi rozsáhlý dokument (208 stran ve Sbírce zákonů), který komplexně nahradil sedm předchozích vyhlášek. Vyhláška č. 273/2021 Sb. mimo jiné upravuje požadavky na nakládání s vybouranými stavebními materiály při odstraňování stavby, provádění stavby nebo údržbě stavby. Této problematice je věnována hlava 4 vyhlášky, konkrétně § 42. Zde se uvádí, že vybourané stavební materiály a výrobky, které je možné opětovně použít, nebo stavební a demoliční odpady, které je možné recyklovat, se musí třídit. Tato povinnost se vztahuje alespoň na materiály nebo odpady vymezené v bodě 1 přílohy č. stavební a demoliční odpady, které obsahují nebezpečné složky; tato povinnost se vztahuje alespoň na odpady vymezené v bodě 3 přílohy č. Odkazovaná příloha č. Z hlediska právního je také velmi důležité ukončení nakládání s materiálem získaným při demolici jako s odpadem (tzv. konec odpadu). Toto řeší § 83 vyhlášky č. 273/2021 Sb. Zde je mimo jiné v bodě 2 uvedeno: Do 31. Zde je nutno uvést, proč je platnost výše uvedeného bodu omezena do 31. 12. 2024 a co bude následovat po tomto datu.

Nedostatek primárních surovin a význam recyklace

Pro stavebnictví tvoří jedny ze základních surovin stavební kámen a štěrkopísky. V posledních několika letech si začala odborná veřejnost uvědomovat blížící se nedostatek zejména kvalitního stavebního kamene. V současnosti se ceny drceného stavebního kameniva pohybují v závislosti na zdroji kamene a frakci mezi 300 a 600 Kč/t (bez DPH). V blízkém časovém horizontu několika let se bude reálně objevovat postupný nedostatek přírodního nerostného kameniva a štěrkopísků, které jsou dostupné v současných těžebních prostorech, což pravděpodobně povede k nevyhnutelnému nárůstu cen těchto komodit. Jak je známo, v ČR nebyl v posledních třiceti letech otevřen žádný větší lom ani nebylo vydáno žádné rozhodnutí vedoucí k výraznému zvětšení těžebních prostor existujících lomů. Není žádným tajemstvím, že pokud se situace výrazně nezmění, nebude např. z čeho stavět plánovanou vysokorychlostní železnici.

V ČR představují stavební a demoliční odpady (SDO) trvale nadpoloviční většinu materiálového toku odpadů (v letech 2015 až 2020 se tato hodnota pohybovala přibližně v rozmezí 52 % až 57 %). Konkrétně se v uvedeném období jednalo o rozmezí 18 až 22 milionů tun stavebních a demoličních odpadů ročně. To platí jak pro celková množství zmíněných odpadů, tak i pro odpady zařazené do kategorie „Ostatní odpady“ OO (podíl nebezpečných odpadů ve stavebních a demoličních odpadech představuje z hlediska procentního zastoupení relativně nízkou hodnotu - 1,5 až 2 %). Materiálové zdroje vhodné pro recyklaci - tedy zejména beton, cihly a jejich směsi a také asfaltové směsi (zejména z vozovek) - představují cca 22 až 28 % vzniklých SDO (konkrétně cca 4 až 6 milionů tun ročně). Stavební a demoliční odpady jsou cenným zdrojem surovin. V oblasti inertních minerálních odpadů se jedná o zdroj druhotných surovin jako náhradu přírodního kameniva a štěrkopísků v aplikacích, kde je to technicky možné a výhodné. V nedaleké budoucnosti lze očekávat nárůst napětí na trhu primárních stavebních surovin - zejména stavebního kamene. Nevyhnutelnost využívání recyklovaných stavebních a demoličních odpadů (SDO) v co nejvyšší míře je také v souladu s cirkulární ekonomikou ve stavebnictví.

Čtěte také: Jak na recyklaci stavebního materiálu v Opavě

Co je recyklované kamenivo a jak se vyrábí?

Recyklací minerálních stavebních a demoličních odpadů vzniká recyklované kamenivo (běžně a hovorově označované výrazem „recyklát“). Recyklované kamenivo je kamenivo získané při úpravě anorganického materiálu dříve použitého v konstrukci. Jedná se o produkt recyklace (drcení + třídění + separace znečištění) inertního minerálního stavebního a demoličního odpadu v zařízeních k tomu určených, který je materiálově složený z drcených a tříděných betonů, cihelného zdiva, keramiky, asfaltových směsí, zeminy a kamení (podle vyhlášky č. 8/2021 Sb.). Je jednoznačně prokázáno, že produkce kvalitních jednodruhových recyklátů ze SDO je možná pouze z kvalitně vytříděného materiálu, vstupujícího do procesu recyklace. Znečištění různými příměsemi (zejména plasty, dřevem, papíry atd.) zvyšují značně náklady na výrobu (nutností provádět, zpravidla ruční, separaci). Lze využít i strojní zařízení (např. větrné separátory), což samozřejmě opět značně zvyšuje náklady na výrobu. Zároveň je pro úspěšnou recyklaci nepostradatelné příslušné strojní zařízení - minimálně mobilní drtič s předtřídičem a separátorem feromagnetických materiálů a minimálně jeden dvousítný třídič. Je však nutné dodat, že pro výrobu kvalitnějších produktů z recyklovaného SDO se běžně (např. v Německu, Rakousku, zemích Beneluxu, ve Švýcarsku apod.) užívají značně komplikovanější strojní celky, které zajistí zejména potřebnou stabilitu vysoké jakosti produktů.

Možnosti využití recyklovaného kameniva

Možnosti využívání „recyklovaného kameniva“ v pozemních i liniových stavbách jsou dány v řadě ČSN EN (např. ČSN EN 13242+A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace, ČSN EN 12620+A1 Kamenivo do betonu, ČSN EN 13139 Kamenivo pro malty, ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, ČSN EN 13450 Kamenivo pro kolejové lože, ČSN EN 197-6: 2023 Cement - Část 6: Cement s recyklovanými stavebními materiály). Ve zmíněných normách je v části Termíny a definice vždy uvedeno, že kamenivo je zrnitý materiál používaný ve stavebnictví; kamenivo může být přírodní, umělé nebo recyklované. Dále jsou možnosti využívání recyklovaných SDO zakotveny např. v Technických podmínkách TP 170, TP 210, TP 208, TP 209, TP 268 a OTP pro kolejové lože a železniční spodek. Recyklované stavební materiály nelze v současnosti obecně posuzovat podle nařízení EP a Rady (EU) č. 305/2011 (CPR), kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh. Nelze postupovat ani podle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, které platí i pro některé výrobky stavební. Recykláty ze stavebních a demoličních materiálů a výrobky z nich lze na trh uvádět jako nestanovené výrobky, které musí vyhovět alespoň požadavkům zákona o obecné bezpečnosti výrobků č. 102/2001 Sb. Výrobce pak musí výrobek v souladu s § 4 označit a opatřit jej stanovenou průvodní dokumentací. Pokud pro posuzovanou oblast neexistuje příslušná norma, pro další podporu korektního využívání recyklovaných SDO byl mimo jiné vytvořen pracovníky kolektivu ČVUT v Praze UCEEB Katalog výrobků a materiálů s obsahem druhotných surovin pro použití ve stavebnictví. Katalog vydala Česká agentura pro standardizaci, s.p.o., ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Obsahuje jak přehled SDO s potenciálem dalšího využití ve stavební výrobě, tak také postupy certifikace a zkušební postupy pro prokázání shody. V současnosti byl ze strany takřka stejného pracovního kolektivu dokončen nový rozšířený katalog pod názvem Katalog výrobků a materiálů s obsahem druhotných surovin z průmyslových provozů a komunálních odpadů pro použití ve stavebnictví.

Základní druhy recyklátů a možnosti jejich využití

V současnosti je ve většině případů užíván směsný (příp. cihlový) recyklát jako zásypový materiál (např. pro rozvody energií) či pro stabilizaci podkladů a nestmelených vrstev vozovek. Přitom však lze kvalitní tříděné recykláty využít na daleko vyšší úrovni, což ukazují níže uváděné příklady.

Cihelný recyklát

Cihelný recyklát se u většiny drtících linek získává zrnitosti do cca 80 mm a to nejméně ve třech frakcích 0-16 mm, 16- 32 mm a 32-80 mm, přičemž producenti tohoto materiálu jsou schopni vytřídit i jiné požadované frakce. Tento recyklát nabízí podstatně širší možnosti využití než je doposud všeobecně známo:

  • Výroba cihlobetonu: Cihlobeton je možno používat jako výplňové zdivo ve skupině monolitických konstrukcí, dále pro výrobu prefabrikovaných prvků k přípravě vibrolisovaných tvárnic nebo stěnových prvků, jejichž slisování by předem eliminovalo možné dotvarování konstrukce pod zatížením vzhledem k nižší hodnotě statického modulu.
  • Výroba stavebních směsí: Jako plniva malt pro zdění s využitím frakcí drobných, tedy do 4 mm, a vzdušným či hydraulickým vápnem. Tyto malty jsou výhodnější svým vyšším tepelným odporem než malty s přírodním kamenivem. Dále je možno používat jako pojiva i cement nebo kombinace pro vápenocementové malty. Podle přídavku pojiva se může dosáhnout různých pevností malt od 1 do 10 MPa.
  • Využití ve stabilizovaných podkladech a nestmelených vrstvách vozovek.
  • Výroba nepálených lisovaných cihel: Byly zkoušeny nepálené lisované cihly rozměrů 300x150x100 mm ze směsi cihelného recyklátu frakce 0-16 mm a hlíny s l0 % příměsí cementu i bez příměsi cementu. Dosahované pevnosti v tlaku po 14 dnech sušení jsou závislé na kvalitě hlíny a dosahovaly až 8 MPa.

Betonový recyklát

Plnivo do betonů. Na základě dosud provedených výzkumných prací a dosažených laboratorních a poloprovozních výsledků je možno konstatovat:

Čtěte také: Fungování recyklace polystyrenu

  • Obsah drceného betonu nepříznivě ovlivňuje konzistenci betonové směsi a pro zachování její potřebné konzistence je nutné zvýšit dávku záměsové vody (projeví se na pevnostech betonu).
  • Pevnosti betonu v tlaku jsou poněkud ovlivňovány oproti použití přírodního kameniva.
  • Snižuje se objemová hmotnost zatvrdlého betonu.
  • Pevnost v tlaku se snižuje o 10-15 %.
  • Modul pružnosti je nižší o 15-20 %.
  • Zvyšuje se součinitel dotvarování až o 50 %.
  • Zvyšuje se smršťování a to o 20-40 %.

Použití betonového recyklátu je dnes zakotveno i v některých normách a je poměrně rozšířené jako např. v podkladních vrstvách vozovek stmelených cementem, ochranných vrstev silničních komunikací a pražcového podloží (jako mechanicky zpevněná zemina) a hlavně jako náhrady přírodního kameniva do konstrukčních betonů nižších tříd za předcházejících předpokladů. Využití betonového recyklátu do živičných směsí pro výstavbu a opravy živičných vozovek za předpokladu dodržení receptur a pracovních postupů předepsaných příslušnými normami, jako např. ČSN 73 6121 - „Hutněné asfaltové vrstvy“.

Asfaltový recyklát

Bylo prokázáno, že asfaltové recykláty jsou velmi vhodné zejména pro technologie za studena za použití emulzí, případně v kombinaci s cementem, kdy dochází k obalení ekologicky závadných částic a tím ke snížení možnosti znehodnocení odpadních vod a blízkého okolí. Nejvhodnější využití asfaltového recyklátu za studena je těmito způsoby:

  • Bez přidání nového pojiva k recyklátu s použitím pro málo zatížené vozovky, pro spodní podkladní vrstvy a pro zpevnění štěrkopískových podsypných vrstev.
  • S přidáním hydraulického pojiva (cementu, popř. vápna či strusky) pro provedení nové stmelené podkladní vrstvy.
  • S přidáním emulze k recyklovanému materiálu, vhodné zejména tam, kde staré úpravy obsahují dehtové pojivo.
  • Kombinovaný způsob, kdy k recyklovanému materiálu se přidává emulze i cement, což je vlastně zlepšení předchozího způsobu a firma prokázala, že tento způsob dosáhl nejlepších výsledků a že vlastnosti těchto směsí je prokazatelně možné srovnat se směsmi typu OK (obalované kamenivo) zpracovávanými za horka.

Praktické tipy pro třídění a recyklaci stavebního odpadu

Při rekonstrukcích i demoličních pracích vzniká velké množství různého stavebního odpadu. Podle statistik tvoří přibližně polovinu všech produkovaných odpadů právě stavební materiály, a tak je jejich třídění a recyklace velkou výzvou pro města, obce, firmy i jednotlivce. Pokud se pouštíte do rekonstrukce, snažte se odpadní materiál průběžně třídit už v průběhu stavebních prací. Oddělujte stavební suť (cihly, kameny, štěrk, beton) od železných trubek, dřeva, skla, izolačních materiálů nebo sádrokartonu. Průběžné třídění se vám vyplatí i z finančního hlediska. Pokud chcete odvézt odpady na skládku nebo svěřit likvidaci profesionální firmě, za vytříděné materiály zpravidla zaplatíte méně. Pokud naopak na jednu hromadu naházíte vše včetně nebezpečného odpadu, budete muset sáhnout hlouběji do kapsy.

Možnosti likvidace stavebního odpadu

  • Specializované firmy: Svěříte-li likvidaci stavebního materiálu specializované firmě, zařídí vše potřebné za vás. Postará se o přistavení kontejneru a po jeho naložení odpad odveze a správným způsobem zlikviduje.
  • Sběrné dvory: Odpady ze stavby můžete samozřejmě vytřídit i svépomocí. Podmínky likvidace stavebního odpadu nejsou u sběrných dvorů jednotné - v některých obcích mohou občané svážet stavební suť zdarma do určitého objemu, jinde zase vždy zaplatí. Než se na sběrný dvůr vydáte, zjistěte si konkrétní pravidla v dané provozovně a poptejte se, jaký typy odpadů přijímají. Sběrné dvory mohou a nemusí přijímat nebezpečné odpady, stejně tak můžou mít specifické požadavky na způsob ukládání.

Opětovné využití materiálů na stavbě

Některé typy odpadu můžete při rekonstrukci nebo demolici znovu využít pro další stavební práce. Zbytky cihel lze po očištění používat k dalšímu zdění, kameny zase poslouží jako výplň do betonové konstrukce. Na stavbě můžete opětovně zužitkovat i staré omítky a malty. Potřebovat budete ocelové síto s většími oky (tzv. katr neboli prohazovačku), díky kterému oddělíte jemné částice od hrubých. Ty hrubé pak při stavbě využijete k zásypům, z jemných můžete namíchat novou maltu. Při stavebních pracích proto vždy přemýšlejte, které typy odpadů dokážete znovu používat. Některé druhy odpadů lze opětovně využívat, jiné recyklovat či přeprodat, další zase patří na skládku nebo k uložení nebezpečného odpadu. Pokud plánujete rozsáhlou rekonstrukci, zvažte tzv. ekologickou demolici. Tento přístup klade důraz na rozebrání stavebních konstrukcí s cílem zachránit co nejvíce materiálů pro opětovné využití.

Třídění specifických stavebních odpadů

  • Drátěné sklo: Je tvořeno kombinací dvou materiálů - kovu a skla. Protože se v něm nachází zpevňující kovové mřížky, nelze drátosklo vytřídit do zelených kontejnerů na sklo.
  • Akrylátové sklo (plexisklo): Má vlastnosti termoplastu. Nepatří však ani do kontejneru na sklo, ani plasty.
  • Molitan: Nepatří do žlutých kontejnerů na plasty.
  • Polystyren: Čistý polystyren je možné v menší míře vyhazovat do žlutého kontejneru. Sem však patří zejména polystyreny, které se používají jako výplně krabic nebo termoobaly.
  • Minerální vaty: Staré minerální vaty mohou obsahovat podíl až 80 % recyklovaného skla.
  • Dřevo: Dřevo ze stavby patří mezi stavební suť. Odvézt jej můžete buď do sběrného dvora či na skládku, nebo při větším množství zajistit likvidaci specializovanou firmou. Zkontrolujte stav stavebního dřeva. Pokud je čisté bez zbytků stavebních hmot nebo nátěrů, můžete jej znovu využít na stavbě, například pro výrobu dřevěného bednění.
  • Linoleum nebo PVC: Jsou materiály používané pro výrobu podlahových krytin. Patří na sběrný dvůr, a to i v malém množství.
  • Papírové pytle od stavebních hmot: Protože bývají znečištěné, nevyhazujte je do modrých kontejnerů na papír.
  • Asfaltové pásy: Nachází se především na střešních konstrukcích, kde slouží jako hydroizolace. Asfaltové pásy se mechanicky odstraňují při rekonstrukcích střech. Starší typy nejsou na bázi asfaltu, ale dehtu, a tak jsou klasifikované jako nebezpečný odpad. Zjistěte si ve sběrném dvoře, jestli tento typ odpadu přijímají.
  • Materiály s obsahem azbestu: S materiály s obsahem azbestu se setkáte zejména na starších stavbách. Odstraňování azbestu musíte ohlásit na stavebním úřadě. Při rekonstrukcích domů musí manipulaci s azbestem provádět stavební firma s patřičným povolením. U demolicí můžete likvidaci provádět i svépomocí, ovšem jen za dohledu stavebního dozoru s oprávněním pro provádění stavby podle zvláštního právního předpisu.
  • Kovy: Kovové odpady snadno najdou uplatnění ve sběrných dvorech nebo kovošrotech.

Při likvidaci a třídění stavebního odpadu nezapomínejte na ochranu těla a dýchacích cest. Pracovní a ochranné pomůcky zakoupíte na e-shopech i všech pobočkách stavebnin.

Čtěte také: Zjistěte více o sběru a využití recyklovaných kabelů

tags: #recyklace #stavebnich #materialu

Oblíbené příspěvky: