Předpisy požární bezpečnosti jsou při stavebních projektech zásadní pro zajištění ochrany životů, majetku a životního prostředí. Tyto předpisy stanoví směrnice pro materiály používané v budovách, zejména ty, které by mohly přispívat k nebezpečí požáru. Dodržování předpisů požární bezpečnosti nejen snižuje rizika při požáru, ale také zvyšuje celkovou bezpečnost budovy.
Legislativní rámec a technické normy v ČR
V České republice došlo v posledních letech k několika změnám právních předpisů, které ovlivňují řešení a zajišťování požární bezpečnosti staveb. Jedná se hlavně o rozsáhlou novelizaci zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Na Směrnici navazovaly interpretační dokumenty, které byly tříděny podle základních požadavků na stavby a výrobky. S účinností od 24. 4. 2011 je výše citovaná směrnice nahrazena Nařízením Evropského parlamentu a Rady EU č. Všechny základní požadavky na stavby a stavební výrobky vyjadřující obecný zájem jsou v ČR zapracovány do stavebního zákona (§ 156 odst. Požadavky požární ochrany na stavby jsou také zakotveny v zákoně o požární ochraně (zákon č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a jeho prováděcích předpisech. Přijetí nového stavebního zákona a zákona o vyvlastnění vyvolalo řadu změn dalších zákonů, uvedených v zákoně č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění (tzv. změnový zákon).
V návaznosti na zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 186/2006 Sb., nabyla 1. července 2008 účinnosti vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb a nyní platí i její změna - vyhláška č. 268/2011 Sb. Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. Ministerstvo vnitra stanoví podle § 24 odst. 3 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 186/2006 Sb., kterou se mění některé zákony související s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění. Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb., rovněž patří mezi prováděcí předpisy. Novinkou veřejného stavebního práva je zavedení institutu autorizovaného inspektora (zabývá se jím § 143-151 stavebního zákona).
Základní požadavky na požární bezpečnost staveb
- zaručit po určitou dobu únosnost a stabilitu nosných a celistvost a izolaci požárně dělicích konstrukcí;
- zajistit bezpečný únik osob, popř. evakuaci zvířat a majetku. Tomuto požadavku je třeba přizpůsobit dispoziční řešení především vhodným návrhem komunikací v budově;
- zamezit šíření požáru uvnitř budovy. Opatření spočívají v dělení budovy na menší celky - požární úseky, popř. v jejich vybavování aktivními zařízeními požární ochrany;
- zabránit přenesení požáru z hořící budovy na sousední (protilehlou nebo přilehlou) budovu vkládáním dostatečných odstupů. Zohlednění požadavku se odráží v urbanistickém řešení;
- umožnit zasahujícím jednotkám požární ochrany účinný protipožární zásah.
Kmenové normy
Kmenové normy ČSN 73 0802 a ČSN 73 0804 uvádějí způsoby určení požárního rizika. V současnosti oblast norem upravuje zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů. Tvorbu a vydávání norem zaručuje stát, tvorbu řídí a zajišťuje Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ). Od 1. 1. 2000 jsou všechny české technické normy (ČSN) platné, avšak obecně nezávazné.
Stupeň požární bezpečnosti (SPB)
Stupeň požární bezpečnosti je základním ukazatelem míry požárního rizika daného požárního úseku. Určuje, jak moc má být okolí od tohoto požárního úseku chráněno, popřípadě jak moc má být daný požární úsek chráněn od ostatních prostor (to platí zejména pro chráněné únikové cesty vyšších typů). SPB je vyjádřen římskými číslicemi I-VII, přičemž požární úsek v I. SPB je „nejméně nebezpečný“ a VII. SPB je z požárního hlediska „extrémně nebezpečný“. Stupeň požární bezpečnosti se stanoví podle českých technických norem uvedených v příloze č. 1 vyhlášky č. 23/2008 Sb.
Čtěte také: Výběr konzistence betonu pro základovou desku
Stupeň požární bezpečnosti se zvyšuje se zvyšující se požární výškou objektu, respektive se zvyšujícím se počtem užitných podlaží. Chráněné únikové cesty se zařazují minimálně do II. SPB. Specifické provozy, u nichž může být SPB dán přímo projekčními normami, jako je tomu např. u rozvodů hořlavých látek v potrubí světlého průřezu max. 200 mm.
Požární zatížení a jeho faktory
V České republice je jako základní veličina pro určování požárního rizika zavedeno požární zatížení. Jednotkou je kilogram smrkového dřeva na metr čtvereční požárního úseku [kg/m2]. Uvolněné teplo (hmotnost × výhřevnost) z tohoto zatížení se rovná uvolněnému teplu ze všech hořlavých látek v PÚ.
Rozlišujeme:
- Nahodilé požární zatížení (pn): zohledňuje všechny hořlavé látky závislé na provozu v požárním úseku - nábytek, vybavení, dekorace apod.
- Stálé požární zatížení (ps): zohledňuje hořlavé látky v pevně zabudovaných konstrukcích: podlahových krytinách, dveřích a rámech oken, popřípadě v dalších stálých konstrukcích (dřevěné pódium, obklady na stěnách, podhledy). Je nutno upozornit, že jde o celkové hodnoty, které se již nepřenásobují počtem oken nebo plochou hořlavé podlahoviny. Buď se započítají celé, protože se v požárním úseku objevuje hořlavá zabudovaná konstrukce, nebo se nezapočítají vůbec.
Výpočtové požární zatížení pv se dále upravuje pomocí součinitelů:
- Součinitel a (obvykle 0,8 - 1,2): zohledňuje rychlost odhořívání materiálu uvnitř požárního úseku - tedy charakter materiálu a způsob jeho umístění v prostoru (příklad: jinou rychlost odhořívání budou mít „zmuchlané“ noviny oproti knihám v policích).
- Součinitel b (0,5 - 1,7): zohledňuje možnosti přístupu vzduchu (např. velikosti větracích otvorů) v obvodových stěnách či střeše. Celková plocha otvíravých otvorů v obvodových a střešních konstrukcích, které mohou zajistit neomezenou dodávku čerstvého vzduchu pro hoření; za otvory se nepovažují výplně.
- Součinitel c (0,5 - 1,0): zohledňuje instalaci požárně bezpečnostních zařízení v PÚ, konkrétně instalace elektrické požární signalizace (EPS), samočinného odvětrávacího zařízení (SOZ; též označováno jako zařízení odvodu kouře a tepla (ZOKT)), stabilního hasicího zařízení (SHZ) a případně zřízení vnitropodnikové hasičské jednotky. Pokud v PÚ není žádné z předchozích zařízení instalováno, zůstává c = 1,0.
Tabulka B.1 ČSN 73 0802 umožňuje pro specifické provozy použít při splnění určitých podmínek tabulkovou hodnotu výpočtového požárního zatížení pv bez nutnosti výpočtu. V celé ploše daného PÚ může být pouze ten provoz, pro který je pv stanoveno, popřípadě provozy s nižším požárním zatížením.
Čtěte také: Kvalitní betonové stupně pro vaše schodiště
PVC v kontextu požární bezpečnosti staveb
Potrubní tvarovky z PVC (polyvinylchloridu) jsou široce používány v různých aplikacích, včetně instalatérských a elektrických vedení, ale je třeba důkladně porozumět jejich charakteristikám požární odolnosti. Trubkové tvarovky z PVC mají určité vlastnosti, které ovlivňují jejich chování v případě požáru. Zatímco PVC je ze své podstaty hořlavý materiál, pokroky ve složení vedly k vývoji variant zpomalujících hoření. Tyto speciálně upravené tvarovky z PVC mohou zpomalit šíření plamenů a snížit tvorbu kouře, což je rozhodující pro minimalizaci nebezpečí během požáru. Předpisy požární bezpečnosti často specifikují požadované hodnoty šíření plamene a indexy vývoje kouře pro materiály používané v budovách. Pro stavitele je životně důležité, aby si vybrali PVC armatury, které splňují tyto normy, aby byla zajištěna shoda a byla zvýšena bezpečnost konstrukce. Dodržování protipožárních předpisů pro armatury z PVC je nezbytné pro shodu s místními a národními stavebními předpisy.
Původní česká technická norma [9], která uváděla stupně hořlavosti stavebních hmot, byla zrušena. Stupně hořlavosti byly založeny na testech ohněm ve zkušební komoře podle normy [10] a vyjadřovaly jedny z hlavních požárních vlastností materiálů. Třídění do stupňů hořlavosti bylo následující: A - nehořlavé, B - nesnadno hořlavé, C1 - těžce hořlavé, C2 - středně hořlavé, C3 - lehce hořlavé. Toto zrušené třídění však zatím zůstává v normě [1] zachováno, přestože již bylo nahrazeno jiným klasifikováním, a sice třídou reakce na oheň.
Třída reakce na oheň
Reakce stavební konstrukce včetně stavebního výrobku určeného k zabudování do stavby na oheň musí být klasifikována do tříd A až F včetně přiřazených indexů podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 vyhlášky č. 23/2008 Sb. Třída reakce na oheň je soubor vlastností stavebního výrobku (nikoli jen stavební hmoty) vyhodnocený celou řadou dílčích zkušebních testů podle nových evropských norem (ČSN EN), jak zkušebních, tak klasifikačních. Nové klasifikační třídy reakce na oheň pro stavební výrobky jsou uvedeny v normě [12]. Jde o tyto třídy: A1, A2, B, C, D, E, F. Pro každou třídu je určeno několik zkušebních metod, standardů a kritérií, které musí být splněny. Po uplynutí přechodného období, které skončilo v roce 2007, byla převodní tabulka z normy [12] definitivně odstraněna.
Požární odolnost
Požární odolnost hraje klíčovou roli při určování vhodnosti potrubních tvarovek z PVC pro stavební projekty. Tato hodnocení udávají, jak dobře může materiál odolávat požáru a vznícení, což je nezbytné pro zajištění bezpečnosti obyvatel a samotné konstrukce. Materiály jsou často kategorizovány na základě jejich hodnocení požární odolnosti, což může ovlivnit jejich použití v různých částech budovy, jako jsou stropy, stěny a vodovodní systémy. Například tvarovky z PVC používané ve vysoce rizikových oblastech, jako jsou například elektrické instalace nebo v oblastech náchylných k vystavení teplu, musí splňovat vyšší standardy požární bezpečnosti.
Požární odolnost stavební konstrukce a požárního uzávěru požárního úseku musí být s přihlédnutím k druhu konstrukce a stavby navržena postupem podle českých technických norem uvedených v příloze č. 1 vyhlášky č. 23/2008 Sb. Požárně dělicí a nosná stavební konstrukce u stavby se 3 a více nadzemními podlažími musí být navržena s požární odolností nejméně 30 minut, nestanoví-li české technické normy uvedené v odstavci 1 požární odolnost vyšší. V případě požárně dělicí a nosné stavební konstrukce posledního nadzemního podlaží a požárního úseku bez požárního rizika se požadavek na požární odolnost stanoví podle českých technických norem uvedených v příloze č. 1 vyhlášky č. 23/2008 Sb.
Čtěte také: Povolování staveb v souladu s novým stavebním zákonem
Větrání a PVC prvky z hlediska požární bezpečnosti
Z hlediska požární bezpečnosti staveb se navrhují větrací systémy i konkrétní zařízení tak, aby se jimi nemohl šířit požár a jeho zplodiny [1]. Hlavní normou, která obsahuje řadu požadavků na vzduchotechniku, je ČSN 73 0872:1996 Požární bezpečnost staveb - Ochrana staveb proti šíření požáru vzduchotechnickým zařízením [1]. Tato norma je však stará a některé požadavky na materiálové vlastnosti prvků vzduchotechnických zařízení (potrubí, distribuční elementy) již neplatí.
Textilní vzduchovody a potrubí z hořlavých hmot (např. PVC)
Textilní vzduchovody (např. potrubí z PVC, PE, PP, polyamidové textilie apod.) se, není-li doložena zkouška potrubí a jeho klasifikace, musí brát jako potrubí s třídou reakce na oheň F (ta nemá žádné požadavky na chování při požáru) s velmi omezeným využitím, nebo takové VZT potrubí vůbec nenavrhovat! Potrubí z hořlavých hmot je přípustné podle [1] v požárních úsecích bez požárního rizika. V těchto případech se vzduchovod započítává se do stálého požárního zatížení příslušného požárního úseku. Proto je nutná vzájemná konzultace s projektantem požárně bezpečnostního řešení.
Chráněné potrubí
Pojem „chráněné potrubí“ je zaveden v národním kodexu norem požární bezpečnosti staveb. V evropských „požárních“ normách ČSN EN je užívána terminologie požárně odolné potrubí. Musí být z nehořlavých nebo nesnadno hořlavých hmot, tedy třídy reakce na oheň A1 nebo A2. Pro chráněná potrubí je nutná zkouška v peci podle ČSN EN 1366-1 [20] a klasifikace podle ČSN EN 13501-3 [14].
Příklad klasifikace požárně odolného potrubí: EI 45 (ve ho i←o) S. To znamená celistvost (E), izolační schopnost (I) a kouřotěsnost (S) po dobu požární odolnosti 45 minut ve vertikální (ve) i horizontální (ho) poloze při směru působení tepla z vnějšku dovnitř (i←o). Na chráněná potrubí je třeba nahlížet jako na komplexní výrobkový systém, jehož požární vlastnosti byly prokazatelně odzkoušeny v peci u autorizované zkušebny, a na který jsou také vystaveny příslušné doklady (protokoly o zkouškách, protokoly o klasifikaci). Jsou to tedy „vzduchotechnické chráněné potrubní systémy“ včetně spojů, kompenzátorů, závěsů a prostupů. Chráněné potrubí proto nelze realizovat na stavbě tak, že se vzduchovody obalí minerální izolací a prohlásí se za chráněné. Musí se přesně dodržet všechny technické parametry a postupy, které byly výrobcem systému odzkoušeny a následně promítnuty do jeho katalogových podkladů.
Nechráněné vzduchotechnické potrubí
Česká normová definice podle [1] je: vzduchotechnické potrubí, které nemá požární odolnost požadovanou pro posuzovaný požární úsek, nebo potrubí, na kterém jsou vyústky. V místnostech uvnitř budovy nesmí být z hmot stupně hořlavosti C3 (tj. lehce hořlavé). Podle převodní tabulky by neměly mít třídu reakce na oheň E, F.
Prostup vzduchotechnického potrubí požárně dělicí konstrukcí
V místě prostupu musí být VZT potrubí vždy z nehořlavých hmot (tj. třídy reakce na oheň A1 nebo A2). Pokud je prostupující potrubí osazeno izolací, pak izolace musí být z nesnadno hořlavých hmot (tj. třídy reakce na oheň A2 nebo B). Prostup rozvodu a instalace požárně dělicí konstrukcí musí být utěsněn podle českých technických norem uvedených v příloze č. 1 části 1 bodech 1 a 2 a části 4 vyhlášky č. 23/2008 Sb.
Připravené montážní otvory se po instalaci potrubí dozdí, dobetonují či jinak zaplní výrobky třídy reakce na oheň A1 nebo A2 a to až k potrubí, aby byla zajištěna celistvost konstrukce a její požární odolnost. Těsnění pro vzduchovody třídy reakce na oheň B až F a světlého průřezu přes 12 000 mm2 (tj. např. 110×110 mm nebo d = 124 mm) se zajišťuje manžetami, tmely a jinými výrobky, jejichž klasifikace je EI 15 až EI 90 s doplňkovou klasifikací U/C (potrubí je při zkoušce uvnitř pece nezavíčkované a vně pece zavíčkované).
Požární klapky
Požární klapka je vyhrazené požárně bezpečnostní zařízení (vyhl. č. 246/2001 Sb., § 4, odst. 3). Zabraňuje šíření požáru (ohně a kouře) z jednoho požárního úseku do druhého vzduchotechnickým potrubním systémem. Je to samostatný díl vzduchotechnického potrubí osazený v místě prostupu požárně dělicí konstrukcí. Instaluje se tak, aby list klapky v uzavřené poloze lícoval s vnější rovinou požárně dělicí konstrukce. Není-li to možné, musí být potrubí mezi požárně dělicí konstrukcí a listem klapky provedeno jako chráněné. Hlavní návrhové požadavky na požární klapky jsou v normách [1] a [3]. Klapky musí vykazovat stejnou vlastnost požární odolnosti jako potrubí, v kterém jsou osazeny. Doba požární odolnosti se určuje podle vyššího stupně požární bezpečnosti přilehlých požárních úseků.
Příklad klasifikace: EI 90 (ve ho i←o) S. Klasifikace je shodná s klasifikací požárně odolného potrubí a znamená celistvost, izolační schopnost a kouřotěsnost po dobu požární odolnosti 90 minut ve vertikální i horizontální poloze při směru působení tepla z vnějšku dovnitř. Požární klapky musí být samočinně uzavíratelné. Spouštěcím mechanismem je zpravidla tepelná tavná pojistka nastavená na 70 až 75 °C (teplotní aktivace) nebo impuls od EPS (detekce požáru v přilehlých požárních úsecích). Klapky musí mít přístupné revizní otvory. Interval revizí stanovuje výrobce (nejméně 1× ročně). PK musí být osazeny tak, aby se snadno obsluhovaly a kontrolovaly.
Integrace PVC prvků do požárně bezpečných konstrukcí
Integrace potrubních tvarovek z PVC do požárně bezpečných konstrukcí vyžaduje pečlivé plánování a provedení. Mezi osvědčené postupy patří výběr protipožárních materiálů, zajištění správných instalačních technik a provádění pravidelných kontrol, aby byly dodrženy bezpečnostní normy. Spolupráce s odborníky na požární bezpečnost ve fázi návrhu může poskytnout cenné poznatky o účinných strategiích požární ochrany. Začlenění pasivních protipožárních opatření, jako jsou protipožární systémy a ohnivzdorné bariéry, může dále zvýšit bezpečnost v budovách využívajících armatury z PVC.
Tabulka: Přehled právních předpisů a norem souvisejících s požární bezpečností
| Kategorie | Předpis/Norma | Popis |
|---|---|---|
| Zákony | Zákon č. 183/2006 Sb. | O územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) |
| Zákony | Zákon č. 133/1985 Sb. | O požární ochraně (ve znění pozdějších předpisů) |
| Zákony | Zákon č. 186/2006 Sb. | O změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění |
| Vyhlášky | Vyhláška č. 23/2008 Sb. | O technických podmínkách požární ochrany staveb (ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb.) |
| Vyhlášky | Vyhláška č. 246/2001 Sb. | O stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) |
| Vyhlášky | Vyhláška č. 268/2009 Sb. | O technických požadavcích na stavby |
| Technické normy | ČSN 73 0802 | Kmenová norma pro požární bezpečnost staveb (nevýrobní objekty) |
| Technické normy | ČSN 73 0804 | Kmenová norma pro požární bezpečnost staveb (výrobní objekty) |
| Technické normy | ČSN 73 0872:1996 | Požární bezpečnost staveb - Ochrana staveb proti šíření požáru vzduchotechnickým zařízením |
| Evropské normy | ČSN EN 1366-1 | Zkušební norma pro požární odolnost potrubí |
| Evropské normy | ČSN EN 13501-3 | Klasifikace požární odolnosti stavebních výrobků a prvků stavebních konstrukcí |
Při pochybnostech, zda prováděná změna stavby může mít vliv na požární bezpečnost, má rozhodující slovo vždy projektant PBŘ (a může jít přitom o pouhou úpravu stávajícího větracího zařízení). Tento projektant také určí základní požadavky, které musí být splněny. Při návrhu větracích systémů obytných budov (bytové domy, rodinné domy) se vychází z požadavků uvedených v právních předpisech [15] až [19] a technických normách [1] až [14].
tags: #pvc #stupen #pozarni #informace