PVC podlaha je podlahová krytina vyrobená z polyvinylchloridu a jedná se o jednu z nejžádanějších podlah. Nabízí dobrý poměr ceny, odolnosti a jednoduché údržby. PVC podlaha je skvělá volba, pokud hledáte něco odolného, snadno udržovatelného a cenově dostupného - navíc nabízí širokou škálu designů od dřeva po beton! Hodí se do domácností s dětmi a mazlíčky, ale také do kanceláří nebo obchodů, kde potřebujete podlahu, která něco vydrží.
Díky své vysoké elasticitě je velmi příjemná na došlap i dotyk a nevyžaduje žádnou speciální péči. PVC podlahy se liší nejen vzhledem, ale především konstrukcí. Jednotlivé pojmy se mohou částečně překrývat - například PVC v roli může být heterogenní i homogenní a současně s filcovou nebo pěnovou podložkou.
Druhy a konstrukce PVC podlah
Vinylové podlahy jsou heterogenní krytiny a skládají se z několika vrstev, které se spojují lisováním. Každou vrstvou získává podlaha specifické vlastnosti, a proto taky lze narazit na různé typy a druhy vinylové podlahy. Plovoucí vinylové podlahy v současnosti patří mezi nejžádanější podlahové krytiny. Jednodušší pokládka, odolnost, moderní design s mnoha možnostmi a výjimečné praktické vlastnosti z nich udělaly jedničku mezi podlahovými materiály. V nabídce najdete tři typy konstrukce:
- plovoucí vinylové podlahy na kompozitní desce
- plovoucí vinylové podlahy na HDF desce s korkem
- SPC vinylové podlahy
Vrstvy vinylové podlahy
Plovoucí vinylové podlahy na kompozitní desce
Jsou vyrobeny s využitím rigidní kompozitní technologie a mají integrovanou podložku. Podložka je voděodolná, má dlouhou životnost a zvládá tlumit hluk minimálně o 17 dB (Conceptline Acoustic Click, ostatní kolekce 18 dB). Využívají Dual Acoustic Technology, tedy dvě vrstvy pro útlum hluku a vysoký komfort. Jedna vrstva snižuje šíření hluku do spodní místnosti, druhá vrstva snižuje a omezuje vznik hluku přímo v místnosti.
Vinylová podlaha s HDF jádrem a integrovanou korkovou podložkou
Vinylové podlahy s touto konstrukcí jsou díky celkové tloušťce nejlepším řešením při výměně laminátové podlahy. Oproti laminátu si ale polepšíte minimálně v parametru komfortu a hlučnosti. Podlahy na HDF desce s korkem jsou na došlap velmi příjemné a hlavně tiché (útlum hluku 14 - 16 dB).
Čtěte také: Vlastnosti betonových podlah
SPC vinylové podlahy
SPC znamená, že podlahová krytina ve svém jádru obsahuje kamenivo (vápenec). Proto je tuhá a těžká a právě pro tento typ podlah se používá označení rigid vinyl, SPC vinyl nebo rigidní podlahy. Najdete je ve dvou variantách - s integrovanou podložkou nebo bez ní. S integrovanou podložkou dosahuje útlum hluku 19 dB (Expona Clic 19 dB). Pod další rigidy je třeba pořídit podložku samostatně (Afirmax BiClick, Legnar, Smart SPC Vinyl Rigid).
Plovoucí vinylová podlaha skladba - příklad Aquafix Click:
Na podlahách najdete ochrannou vrstvu Scratch Shield nebo Matt PUR.
Tloušťka (výška) plovoucí vinylové podlahy
Pohybuje se v rozmezí 4 - 10 mm v závislosti na síle jednotlivých vrstev. Vinylové podlahy s integrovanou podložkou jsou samozřejmě silnější než ty bez ní. Důležitou hodnotou je tloušťka nášlapné vrstvy, která přiřazuje podlahu do zátěžové třídy (tedy určuje to, pro jakou zátěž je podlaha konstruována. Tento údaj najdete v popisku i technickém listu a každé podlahy (nejen u vinylu).
Příprava před pokládkou PVC podlahy
Pokládka PVC podlahy vyžaduje určitou přípravu a postupy, které je třeba dodržet, aby byl výsledek co nejlepší. Položit lino není žádná věda. Když dobře připravíte podklad, PVC správně naměříte a nezapomenete na pár jednoduchých pravidel, budete mít novou podlahu co by dup.
Měření místnosti
Než se pustíte do samotného pokládání, je důležité přesně změřit místnost. Začněte tím, že pečlivě změříte délku a šířku místnosti, a to na několika místech, abyste případně odhalili, pokud by stěny nebyly dokonale rovné. Poznamenejte si tyto rozměry a při objednání nezapomeňte připočítat 5-10 cm navíc na každé straně jako rezervu. Například proto, že při řezání role existuje tolerance rozměru +- 1 %. Také se může přihodit, že stěny nemusí být úplně přesně rovné a někdy se jedná o rozdíl jednotek cm. Pamatujte, že je vždy jednodušší krytinu trochu zkrátit, ale zvětšit se vám ji na místě už zajisté nepodaří.
Čtěte také: Postup pokládky plovoucí podlahy
Už při vybírání myslete na šířku role kupovaného PVC. Pokud je místnost širší než šíře role vybraného lina, budete vedle sebe pokládat několik pruhů materiálu. V takovém případě je potřeba, aby vzor směřoval vždy stejným směrem a výsledek vypadal jednotně. Když objednáváte PVC se vzorem parket, ty vždy směřují podélně ve směru role - tzn. na délku role. Obecné pravidlo je, aby parkety směřovaly od dveří směrem do prostoru místnosti, aby když do místnosti vstoupíte, tak jste viděli parkety jak jdou rovně směrem od vás.
Aklimatizace PVC podlahy
Než začnete s pokládkou, je důležité si uvědomit, že každá podlahová krytina - ať už se jedná o koberec, vinylovou podlahu nebo PVC - vyžaduje alespoň 24hodinovou aklimatizaci před samotnou pokládkou. Tento krok je nezbytný, protože každý materiál "pracuje" a přizpůsobuje se okolním podmínkám, jako jsou teplota a vlhkost. Pro správnou aklimatizaci PVC podlahy je třeba ji nejprve volně rozložit v místnosti, kde se chystáte pokládat novou podlahu. Tímto způsobem se materiál přizpůsobí teplotním a vlhkostním podmínkám místnosti.
Aklimatizaci PVC podlahy (někdy narazíte i na pojem temperování) doporučujeme nepodcenit. Obzvlášť jestli se do pokládání nové podlahy pouštíte v zimě. V teple se každý materiál přirozeně rozpíná, a proto je důležité nechat PVC "navyknout" na pokojovou teplotu. Tento krok je důležitý nejen když si PVC donesete z chladného prostředí, ale i když jej skladujete v místnosti s nestálou teplotou.
Příprava podkladu
Příprava podkladu pro pokládku PVC je klíčová pro dosažení kvalitního a trvalého výsledku. Podklad musí být především rovný, suchý, čistý a pevný. Jakékoliv nerovnosti, praskliny nebo nečistoty mohou způsobit poškození nebo nerovnoměrné opotřebení PVC. Rozhodně nestačí PVC podlahu koupit, vybalit a rovnou pokládat. Dejte si pozor hlavně na rovinnost podlahy. Větší nečistoty a různé zbytky materiálu vysajte například průmyslovým vysavačem.
Odstranění původního povrchu není nic složitého. Dříve se klasické linoleum pokládalo na noviny, takže největší problém spočívá v jeho odvozu. Staré PVC nalepené na betonovém podkladu můžete odstranit nařezáním na menší pásy. K tomu se hodí například ostrý odlamovací nůž.
Čtěte také: Postupy pro odstranění asfaltu
Ideálním podkladem je hladký beton, anhydrit, dlaždice nebo dobře upevněná dřevotříska. V určitých případech lze také pokládat na pevné podlahy jako vinyl nebo laminát, pokud jsou dobře vyrovnané, pevné a v dobrém stavu. Naopak se nedoporučuje pokládka na staré dřevěné podlahy, koberce nebo jiné měkké materiály, které by mohly negativně ovlivnit stabilitu a životnost PVC. Položit PVC na koberec vám určitě nedoporučujeme. Položení PVC na jiné PVC je možná o něco málo lepší, ale tuto variantu vám ani tak doporučit nemůžeme z podobného principu.
Pokud budete chtít například ušetřit a podložku pod PVC podlahu nevložíte, časem pravděpodobně dojde k „propsání” podkladu do PVC krytiny. Jestliže jsou pod ní například podlahová prkna, za určitou dobu se do PVC protlačí. Budou na ní vidět obrysy prken. Pozor, totéž platí i pro PVC podlahu, jejíž součástí už filcová podložka je.
Avšak existuje také PVC podlahy s textilní, filcovou podložkou, které se dají pokládat na stávající starou podlahu. Jedná se například o PVC podlahy Gerflor. Jestliže si vyberete PVC podlahu bez podložky, je třeba ji podložit. Pod PVC se hodí třeba polypropylenová podložka z lisovaného rouna.
Filc má tu výhodu, že dobře přilne na podkladu a má větší toleranci “pohltit” drobné nerovnosti. Podkladový povrch tak nemusí být úplně dokonale rovný. Dávejte však pozor na vlhkost a kontakt s vodou. Filc není možné mít v prostorech s vysokou vlhkostí, nebo kde by docházelo ke kontaktu s vodou. Při dlouhodobém kontaktu s vodou filc ztrácí své vlastnosti a PVC se stává nepoužitelným. Proto je PVC s filcem nevhodné např. do koupelny. Pěna je velmi měkká a na rozdíl od filcu jí nevadí styk s vodou, takže si ji můžete dát i do koupelny. Rovněž si poradí a pohltí do sebe mírné nerovnosti, takže podklad nemusí být úplně dokonale rovný. Pěna je ještě o trochu měkčí než filc, takže i samotná podlaha bude o něco málo pružnější a nebude tak tvrdá.
Tyto PVC bývají více zátěžová a hodně toho snesou, ale mají i vyšší nároky na rovnost povrchu při pokládce než např. filc. V těchto případech je důležité mít opravdu rovný povrch a při výskytu nerovností, doporučujeme místnost vystěrkovat. V případě, že máte podklad s většími nerovnostmi, doporučujeme pro vyrovnání udělat tzv. vystěrkování - tzn. dokonalé vyhlazení povrchu.
Samonivelační stěrka funguje jako spása každého podlaháře. Poradí si s nerovnostmi v rozmezí od 1 mm až do 15 mm. Nejprve smíchejte směs s vodou. Poměry a návod najdete vždy na obalu konkrétní samonivelační stěrky. Následně hotovou stěrku nalijte na podlahu. Poté ji rozetřete nivelačním válečkem. Následně nechte stěrku opravdu důkladně vyschnout.
Teplota v místnosti a podlahové topení
V místnosti, kde se chystáte PVC podlahu pokládat, si hlídejte teplotu. Měla by mít minimálně 18 °C po celou dobu pokládky. Teplotu se snažte udržovat stálou nejen při aklimatizaci, ale i následně po celou dobu tuhnutí lepidla, což je alespoň 72 hodin. Pokud máte například v místnosti hodně oken, kterými proniká sluneční svit, zatáhněte závěsy nebo rolety, aby se teplota v místnosti vlivem slunce příliš neměnila.
Pokud pokládáte lino nebo PVC na podlahové topení, je třeba zhruba 2 dny před pokládkou topení snížit na 15 °C, případně jej úplně vypnout. Druhý den po položení začněte teplotu pomalu a postupně zvyšovat. Ideálně ne skokově, ale v několika dnech, než se opět dostanete na běžnou pokojovou teplotu (max. 27°C). Většina moderních PVC podlah je při dodržení technických podmínek výrobce vhodná pro použití na podlahové vytápění. Ano, je ale nutné vybrat PVC určené pro pokládku na podlahové topení.
Způsoby pokládky PVC podlahy
Stále hledáte vysněnou podlahu pro útulný domov? Podívejte se na kompletní nabídku PVC podlah. Jestli sháníte levné PVC, tak se mrkněte na náš výprodej PVC. Najdete tam pravidelně PVC v akci.
Nyní se dostáváme k otázce, zda PVC lepit nebo ne. Z hlediska správné pokládky se PVC doporučuje celoplošně přilepit, aby si zachovalo vlastnosti garantované výrobcem a nedeformovalo se.
Volná pokládka
Pokládka PVC podlahy na volno, tedy bez lepidla a fixační pásky, je jednoduchá a vhodná především pro menší místnosti, kde není očekáváno velké zatížení podlahy. PVC krytinu pro místnost s menší plochou cca do 20 m2 je možné pokládat volně. Po rozbalení je potřeba podlahu rozložit na požadované místo a nechat ji volně ležet, aby se narovnala. Jakmile je PVC připraveno, přiloží se ke stěně s mírným přesahem.
Pokládka s oboustrannou lepicí páskou
Občas se u pokládání PVC setkáte s metodou, kdy se krytina jen na okrajích zafixuje oboustrannou lepicí páskou. Tato metoda se většinou používá v bytech a rodinných domech, a to spíše v méně vytížených místnostech, jako jsou ložnice nebo pokoje pro hosty. Pro domácí použití se jedná o nejběžnější způsob fixace, hodí se též do méně zatěžovaných místností. Je snazší než celoplošné lepení, ušetříte s ním čas i peníze, a pokud budete jednou krytinu měnit, bude její odstranění jednodušší. Na druhou stranu připevnění není tak pevné, jako když použijete lepidlo. Oboustrannou pásku nejprve přilepte po obvodu místnosti. Další body fixace lina páskou jsou uprostřed místnosti a také v místech nejvyšší zátěže. Stáhněte z pásky ochranné folie a lino na pásku pomalu a pečlivě položte a pořádně přitlačte. Oboustranná lepicí páska je vhodná k upevnění více pruhů lina vedle sebe. V takovém případě položíte první pás lina, spoj podlepíte oboustrannou páskou, ze které strhnete ochranou folii, aby začala lepit i z druhé strany.
Celoplošné lepení
Větší plochy PVC podlahy ale doporučujeme k podkladu přilepit. U pokládky PVC ve větších nebo více zatěžovaných místnostech však vždy doporučujeme podlahu celoplošně k podkladu přilepit. Díky tomu se vám na PVC podlaze nevytvoří nepříjemné zvlnění, kroucení a další deformace. Lepení lepidlem je nejjistější připevnění PVC k podkladu a doporučujeme jej hlavně do hodně zatěžovaných místností. Lepidlo zabrání tomu, aby se na PVC vlivem používání vytvořily boule nebo se krytina posunula. Výběr správného lepidla závisí na druhu podkladu a způsobu využití podlahy. Disperzní lepidla se hodí pro savé podklady, zatímco dvousložková polyuretanová nebo epoxidová lepidla jsou vhodná pro nesavé povrchy nebo místa s vyšší vlhkostí.
Lino rozviňte a rozložte na podlahu. Jakmile máte PVC rozložené a oříznuté na rozměry místnosti, připravte si lepidlo. Krytinu přes roh odhrňte zhruba doprostřed místnosti. Lepidlo rovnoměrně rozetřete na podklad. Počkejte dokud lepidlo nezaschne a odvětrá. Délka odvětrání se může u různých lepidel lišit, doporučenou délku naleznete v návodu k použití konkrétního lepidla. Následně položte PVC a přitlačte směrem od středu ke stěně. Podlaha se rozloží na požadované místo a přesně se ořízne podle stěn a překážek. Následuje nanášení lepidla, které se provádí ozubenou stěrkou, přičemž velikost zubů závisí na druhu lepidla a PVC. Po připravení lepidlové vrstvy se PVC opatrně položí a vyhladí válečkem nebo hladítkem, aby se odstranily vzduchové bubliny a zajistilo dokonalé spojení s podkladem. Postupuje se od středu místnosti ke krajům. Podlaha je pochozí přibližně po 24 hodinách, ale plné zatížení se doporučuje až po 48 hodinách, aby se zajistila maximální pevnost spoje. Pokud budete lino lepit, myslete na stálou teplotu v místnosti při pokládce (ideální je 18 °C). Pokud pokládáte v létě, zatáhněte rolety nebo závěsy, aby na podlahu nesvítilo přímé slunce a nezvyšovalo teplotu. Podlahové topení stáhněte nebo úplně vypněte.
Mějte na paměti, že vlastnosti garantované výrobcem, jako je odolnost, třída zátěže a další parametry, splňuje správně celoplošně přilepená podlaha.
Řezání a napojování PVC podlahy
Rozloženou a aklimatizovanou PVC podlahu u stěn zařízněte. Mezi stěnou a PVC by měla být dilatace. PVC se nesmí opírat o stěnu nebo konstrukční prvky. Na pomoc při řezání si vezměte ocelový lineár, ať máte řez co nejpřesnější. Podlahu u stěn nejlépe podle kovového pravítka nebo delšího ocelového profilu ořízněte. Před řezáním ji k podlaze přitlačte. Kraje podlahy ořezávejte tak, aby nebyla podlahová PVC krytina přímo na těsno u stěn, ale ať mezi okrajem PVC podlahy a stěnou vznikne přibližně 1milimetrová mezera - dilatační spára. Spára slouží k tomu, aby se v teplejších dnech podlaha nevyboulila, až se trošku roztáhne. Pokud budou dilatační spáry o kousek větší, nevadí. Přesahy podél stěn je nutné přesně oříznout ostrým nebo odlamovacím nožem.
Ne vždy vyjdou pásy PVC podlahy přesně do rozměrů místnosti. V takovém případě je nutné třeba u krajů místnosti doplnit užší pás. Na stávající položený pás krytiny, který nestačí na pokrytí celé místnosti, položte další PVC pás. Dorovnejte jej k okraji místnosti. Krajový pás bude tedy ležet na předposledním pásu. Ještě předtím změřte, jak daleko předposlední pás od kraje místnosti končí. Překryjte předposlední pás posledním pásem, srovnejte jej k okraji místnosti. Díky tomu, že budete řezat dvě vrstvy najednou, pak budou hrany obou pásů k sobě přesně pasovat.
Napojování lina/PVC
Při napojování více pásů PVC podlahy se vždy ujistěte, že všechny řezy pocházejí ze stejné výrobní šarže (tedy z jedné role) a jsou položeny jedním směrem. Pouze tak zajistíte jednotný odstín podlahy bez viditelných přechodů. Vyhněte se také kombinování pásů z různých šíří, protože ty nepocházejí ze stejné role (šarže). Například nespojujte šíři 300 a 400 cm - může dojít k viditelnému odstínovému rozdílu.
Napojování dvou kusů PVC podlahy je klíčové pro dosažení estetického vzhledu a funkčnosti podlahy. Správně provedený spoj by měl být téměř neviditelný a zároveň zabránit pronikání nečistot a vlhkosti. Nejčastějším způsobem spojování je takzvaný dvojitý řez, který je vhodný pro domácnosti a méně namáhané prostory. Nejprve se oba pásy PVC položí tak, aby se překrývaly přibližně o 3 až 5 cm. Pokud se podlaha lepí, nanese se pod ni lepidlo, jinak se materiál stabilizuje zatížením. Následně se pomocí pravítka a ostrého nože provede rovný řez skrz oba překryté kusy současně. Po odstranění přebytečných odřezků vznikne přesný spoj, který dokonale zapadne. Pokud je PVC lepené, spoj se ještě přitlačí válečkem. Nakonec se podlaha zatíží a nechá se alespoň 24 hodin nepochozí, aby se spoj správně usadil.
Svařování spojů
Pro namáhané prostory, jako jsou komerční objekty nebo nemocnice, je vhodnější svařování spojů. To lze provádět dvěma způsoby - horkým nebo studeným svařováním. Jednotlivé pásy PVC podlahy se dají svařovat zahorka, ale k tomu potřebujete vhodnou výbavu a nástroje. Pořiďte si svařovací tekutinu, má podobu gelu. Pro těsné spoje je vhodná svařovací tekutina na PVC podlahy typ A od výrobce Werner Müller. Pro větší spáry se hodí typ B.
- Horké svařování: Provádí se pomocí speciální svařovací pistole a svařovací šňůry. Nejprve se mezi pásy PVC vyfrézuje mělký žlábek, do kterého se následně vkládá zahřátá svařovací šňůra. Teplem se šňůra roztaví a spojí oba kusy podlahoviny.
- Studené svařování: Je jednodušší a vhodné i pro domácí použití. Využívá se speciální lepidlo na PVC spoje, které chemicky spojí hrany podlahy. Lepidlo se nanese do spáry mezi pásy PVC a po zaschnutí vytvoří pevný a vodotěsný spoj.
Obě metody zajistí pevné a kvalitní spojení PVC podlahy.
Zakončení pokládky a lišty
Po položení PVC podlahy je důležité správně zakončit její okraje, aby byla podlaha nejen estetická, ale také funkční a chráněná proti mechanickému poškození či vlhkosti. Nejprve je nutné zajistit, aby byl PVC povrch dokonale usazen a rovnoměrně rozprostřen po celé ploše místnosti. U stěn je vhodné ponechat malou dilatační mezeru, přibližně 1 až 2 mm, která umožní podlaze přirozeně pracovat při změnách teploty a vlhkosti.
Následně zakryjte mezery - dilatační spáry po okrajích místnosti obvodovými lištami a přechodovým profilem. Nejběžnějším způsobem zakončení podlahy je instalace soklových lišt. Ty mohou být plastové, dřevěné nebo MDF (středně hustá dřevovláknitá deska), přičemž plastové lišty jsou nejčastější, protože se snadno instalují a často mají i vnitřní drážku pro vedení kabelů. Lišty se připevňují buď lepením, šroubováním nebo nacvaknutím na speciální montážní lištový profil. Alternativou k lištám je zakončení pomocí pružného nebo silikonového tmelu, což je vhodné zejména v prostorách, kde se vyžaduje vodotěsnost, například v koupelnách nebo kuchyních.
Přechodový profil využijete ve dveřích, pokud nemáte prahy a potřebujete oddělit podlahové krytiny dvou místností. V případě, že se PVC napojuje na jiný typ podlahové krytiny, například dlažbu nebo koberec, je vhodné použít přechodové lišty nebo profily. Ty pomáhají vyrovnat výškové rozdíly mezi podlahami a zajistit plynulý přechod bez nebezpečných hran, které by mohly způsobit zakopnutí. Správné zakončení pokládky PVC nejen prodlouží životnost podlahy, ale také přispěje k celkovému vzhledu místnosti. Do obvodových lišt s kanálkem také jednoduše schováte kabely od elektroniky. Každý lepší výrobce kvalitnější PVC podlahy vám nabídne lišty s odpovídajícím dekorem či barevností. Lišty bývají samolepicí nebo je namontujete do stěny pomocí hmoždinek.
Doporučení pro dlouhou životnost
Aby vaše nová podlaha zůstala krásná co nejdéle, doporučujeme opatřit nábytek, zejména židle, filcovými podložkami. Tato drobná investice pomůže zabránit nechtěnému poškrábání a prodlouží životnost vaší podlahy. Také doporučujeme ponechat si větší zbytky PVC podlahy pro případné budoucí opravy. PVC krytina toho vydrží dost, ale nehoda se může stát každému.
Pokud si stále nejste jisti, jak správně položit PVC, rádi se s vámi na pokládce domluvíme.
Všechno potřebné vybavení na pokládku lina/PVC najdete v našem e-shopu v záložce příslušenství pro PVC.
Tabulka: Shrnutí doporučených způsobů pokládky PVC
| Typ místnosti | Doporučený způsob pokládky | Výhody | Nevýhody |
|---|---|---|---|
| Menší místnosti (do 20 m²), méně zatížené (ložnice, pokoje pro hosty) | Volná pokládka nebo fixace oboustrannou páskou | Snadná a rychlá instalace, úspora nákladů na lepidlo, jednodušší demontáž | Menší stabilita, riziko zvlnění při vyšších teplotách nebo zatížení |
| Větší místnosti (nad 20 m²), více zatížené (obývací pokoje, chodby, komerční prostory) | Celoplošné lepení | Maximální stabilita, odolnost proti zvlnění a posunu, delší životnost podlahy | Náročnější instalace, vyšší náklady na lepidlo, obtížnější demontáž |
| Komerční objekty, nemocnice | Celoplošné lepení se svařováním spojů | Voděodolnost, maximální odolnost a pevnost spojů, hygiena | Nejnáročnější instalace, vyžaduje speciální nástroje a zkušenosti |