V moderní architektuře se stále více setkáváme s řešeními, která nejen esteticky obohacují budovy, ale zároveň zajišťují jejich dlouhodobou funkčnost, energetickou účinnost a zdravé vnitřní prostředí. Mezi tato řešení patří pultové střechy a provětrávané fasády. Oba systémy se opírají o princip efektivního odvětrávání a řízení vlhkosti, což je zásadní pro ochranu konstrukce a minimalizaci provozních nákladů.
Pultová střecha: Moderní řešení s řadou výhod
Pultové střechy jsou v moderní architektuře stále oblíbenějším konstrukčním řešením. Nabízejí zajímavou kombinaci výhod, atraktivní vzhled a dobře se hodí pro plechové střešní krytiny. Základním znakem pultové střechy je jediná šikmá rovina střešního pláště, jejíž hlavní funkcí je odvádět dešťovou vodu.
Proč zvolit pultovou střechu?
- Cenová dostupnost: V porovnání s ostatními střechami patří k těm nejlevnějším na stavbu i krytinu.
- Snadná a rychlá výstavba: K silným stránkám pultových střech bezesporu patří snadná výstavba a rychlost, s jakou lze tento typ střechy realizovat.
- Vhodnost pro nízkoenergetické domy: Pultové střechy se často vyskytují na nízkoenergetických domech.
- Všestranné využití: Pultové střechy jsou vhodné nejen pro rodinné domy, ale také pro kůlny, garáže nebo chaty.
Volba střešní krytiny pro pultovou střechu
Při výběru správné střešní krytiny byste měli zohlednit sklon střechy. Zatímco betonové a keramické střešní krytiny nejsou vzhledem k nízkému sklonu příliš vhodné, ostatních materiálů se bát nemusíte. Velmi častou volbou pro pultové střechy je plechová krytina, která je vhodná pro pultové střechy se sklonem 12 stupňů a více, trapézový plech od 8 stupňů a falcovaná krytina dokonce od 3 stupňů.
Odvětrání pultové střechy
Odvětrání střechy je důležitým bodem při rozhodování o realizaci vaší budoucí nové střechy. Odvětrávání betonové střechy patří mezi detaily, které často rozhodují o tom, jestli bude střecha dlouhodobě fungovat bez problémů. U pultových střech z betonových tašek je nezbytné vytvořit souvislou ventilační mezeru od okapu až po nejvyšší bod. Nejčastěji se využívá kombinace kontralatí, odvětrávacích tašek a pásů pod hřebenem. Cílem je zabránit hromadění vlhkosti ve střešní skladbě, která může degradovat izolaci i dřevěné části konstrukce.
Větrání je alfou a omegou šikmých střech. Zásadním obratem v navrhování šikmých střech se stalo využívání podstřešního prostoru jako bytové plochy. Tomu se musela přizpůsobit celá střešní skladba a zkušenosti výrobců i prováděcích firem s novou koncepcí vyústily v doporučení navrhovat šikmé střechy se skládanými krytinami jako větrané.
Čtěte také: Pultové střechy: Výhody a nevýhody
Proč je odvětrání střechy tak důležité?
Aby střešní plášť vykonával správnou funkci, musí se zabránit kondenzaci vodních par, která je způsobena především vařením, praním, koupáním, vypařováním u rostlin, dýcháním a pocení lidí atd. Rosení - jak se kondenzace par také nazývá - se vyvarujete, když správně odvětráte střešní plášť. Páry mohou nenávratně ohrozit prvky v konstrukci střechy (latě, kontralatě, krokve, krytina, eventuálně i tepelné izolace), a tím se zkracuje životnost a funkčnost celého střešního pláště. Mezi konkrétní nepříznivé důsledky kondenzace vodních par patří hniloba dřevěných prvků, snižuje se vodivost tepelné izolace, vytváří se plíseň, která může vyvolat nežádoucí alergické reakce, dochází také k puchnutí a odpadávání vnitřních maleb.
Jak funguje odvětrání střechy?
Odvětrání střechy nastane tehdy, když ve vzduchové mezeře (se správným průřezem) vznikne teplotní rozdíl, a tím se vytvoří komínový efekt. Pohyb vzduchu ve velké míře závisí na vytvoření jednotlivých detailů střechy a na sklonu střechy. Kvůli bezpečnému odvětrání střechy je potřeba vytvořit větrací otvory ve střeše směrem dovnitř a ven podle příslušné normy podle možnosti ve vyšších a nižších polohách střechy. Provětrání střechy je nutné zabezpečit v každé sekci střechy (např. velikost větrací plochy na hřebeni a nároží představuje 0,05 % z dané plochy střechy).
Typy střešních plášťů z hlediska ventilace
Obecně můžeme střešní pláště rozdělit na:
- Paropropustné a větroprodyšné skládané střešní krytiny: (pálené, betonové, vláknocementové, keramické apod. střešní tašky, dřevěné šindele, břidlice, ...). Pro naprostou drtivou většinu těchto krytin platí požadavek, aby pod nosnou vrstvou krytiny (laťování nebo bednění) byla vytvořena ventilační vzduchová mezera.
- Skládané, ale neprodyšné střešní krytiny: (bitumenové šindele, velkoplošné či maloplošné plechové krytiny, falcované plechy, skládané plastové krytiny, apod.).
Ventilační vertikální vzduchová mezera pod střešním pláštěm je potřeba buď pro zajištění životnosti nebo stálého vzhledu použitého střešního pláště nebo zároveň pro zajištění bezproblémového odpařování vodních par ze zateplené konstrukce či prostoru pod střešním pláštěm. Tj. ventilační mezera zajišťuje, aby nedocházelo k degradaci střešní krytiny (koroze, delaminace vrstev, vápenné výkvěty na povrchu střešní krytiny, spodní rozpad, degradace tvaru, degradace vzhledu,...). Hlavní zdroj vodních par se totiž pod střešní plášť dostává z vnitřního prostředí domu.
Ventilační mezery: Dvě základní varianty
Rozlišujeme jedenkrát a dvakrát provětrané střechy.
Čtěte také: Funkčnost a design pultové střechy
- Jednou provětrané střechy (dvouplášťová skladba): Jedna ventilační mezera je vytvořena jen mezi podkladem střešní krytiny a pojistnou hydroizolací v případě, kdy je jako pojistná hydroizolace (chránící tepelnou izolaci) použita vysoce paropropustná membrána a zároveň i případné bednění, na kterém membrána leží, musí být paropropustné, tj. ideálně prkenné. Ventilační mezeru pak většinou vytváří výška kontralatě. Pokud je to možné, doporučujeme realizovat jedenkrát provětrané střechy, protože je lze vytvořit podle jednoduchých parotechnických vzorců. Nově se prosazující řešení s využitím plné výšky krokví pro tepelnou izolaci. Na krokvích je provedena pojistná hydroizolace o co nejmenším difuzním odporu. Pro odvod vlhkosti mimo střešní plášť je provedena pouze vzduchová mezera mezi krytinou a pojistnou hydroizolací. Výška této mezery je dána výškou kontralatí. Platí zásada: čím delší krokve a čím menší sklon střechy, tím vyšší kontralatě (zpravidla 2,5 - 5,0 cm) viz ČSN 731901.
- Dvakrát provětrané střechy (tříplášťová skladba): Kde je jako pojistná hydroizolace (chránící tepelnou izolaci) použit nízko paropropustný materiál (nekontaktní mikroperforovaná či antikondenzační fólie, kontaktní ale nízkodifúzní fólie nebo lepenka na bednění), nebo kde bednění pod pojistnou hydroizolací je vytvořeno z nízkodifúzní desky (např. OSB, GSB, MFP,...), pak je nutno ventilační mezeru vytvořit jak nad pojistnou hydroizolací, tj. pod nosnou konstrukcí střešní krytiny, tak i pod fólií či bedněním s nízkodifúzní fólií či lepenkou či bedněním z nízkodifúzní desky. Proudění ve dvou vzduchových mezerách mezi krytinou a pojistnou hydroizolací a zejména v mezeře mezi pojistnou hydroizolací a tepelnou izolací odvádí vlhkost mimo střešní plášť.
Pro budovy se zatepleným podkrovím je nutné střechy navrhovat jako dvouplášťové větrané s otevřenou vzduchovou mezerou. Dvouplášťová větraná střecha funguje na principu přirozené cirkulace vzduchu vlivem rozdílu teplot u okapu a hřebene. Proto je nutné správně dimenzovat vstupní otvor u okapu střechy a výstupní otvor u hřebene střechy.
Dimenzování ventilační mezery
Dimenzace tloušťky ventilační mezery záleží zejména na sklonu střechy, tj. podle toho zda sklon střechy je < 5°, 5°-25°, 25°-45° či > 45° a zda ventilační mezera má řešit jen pronikající vodní páry či také provozní či zabudované vodní páry uvnitř konstrukce. Dále tloušťka ventilační mezery závisí na délce střechy od vrcholu střechy (hřebene) ke spodnímu okraji (okapu), kde pokud je tato délka střechy delší jak 10 m, pak za každý další délkový metr přesahující délku 10 m se tloušťka ventilační mezery navyšuje o 10%. Tj. v případě délky sklonu např. 15 m, se tloušťka ventilační mezery navyšuje o 50%.
Správně fungující konstrukce by tedy měla odpovídat jak pro stránce normy "ČSN 731901 Navrhování střech", kde jsou dimenzace ventilačních mezer doporučeny, tak po stránce "ČSN 730540 Tepelná ochrana budov, část 2 Požadavky, hlava 6 Šíření vlhkosti konstrukcí" kde požadovaná možnost odpařování vodních par z konstrukce musí být vždy větší než je možnost jejich kondenzace uvnitř konstrukce.
Tabulka: Doporučené tloušťky ventilačních mezer a velikosti otvorů (pro délku sklonu do 10 m)
| Sklon střechy | Minimální tloušťka ventilační vzduchové mezery | Velikost otvorů pro vstup/výstup vzduchu (na 1 metr délky okraje/hřebene) |
|---|---|---|
| < 5° | 100 mm | 600 cm² |
| 5°-25° | 60 mm | 300 cm² |
| 25°-45° | 40 mm | 200 cm² |
| > 45° | 40 mm | 150 cm² |
Upozornění: plocha nasávacího otvoru je však myšlená jako plocha pro neomezený vstup vzduchu. Do délky krokví 6 m ve sklonu střechy plochy > 25° je přípustná minimální tloušťka vzduchové mezery 40 mm.
Větrací tašky a pásy
Ventilační mezera může fungovat jen v tom případě, pokud může dostatečným otvorem dole do mezery vstoupit venkovní vzduch, nepřerušeně proudit ve vlastní mezeře o dostatečné tloušťce až k vrcholu střechy, a u vrcholu střechy nějakým ventilačním elementem (ventilační taškou či ventilačním hřebenáčem s dostatečnou ventilační kapacitou - otvorem) se z ventilační mezery dostat zpět do exteriéru. A to zvlášť pro každé pole mezi krokvemi či kontralatěmi, na kterém střešní plášť leží.
Čtěte také: Vše, co potřebujete vědět o pultových střechách
Pro funkční odvětrání střechy samotné dodržení odvětrávacích průřezů nestačí. Je třeba brát v potaz i tvar střechy, který může kontinuitu větrání komplikovat. Větrací profil nesmí být v žádném případě přerušen překážkami, vše je třeba konstrukčně vyřešit. Další podmínkou správného odvětrání členitých střech je montáž větracích tašek nejen podél hřebenů, ale i podél nároží, které je z pohledu větrání v podstatě to samé jako hřeben. Z pohledu větrání se nejvíce chybuje v detailu odvodu větracího vzduchu ze střechy. Nejčastěji k tomu dochází v již zmiňovaném nároží, kde bývají větrací tašky opomenuty buď zcela, nebo jich bývá málo.
- Plocha odváděcího větracího otvoru se má rovnat 50 cm² na metr hřebene z každé strany do délky krokve 5 m.
- V případě větracích tašek je nejdůležitější respektovat větrací průřez konkrétního typu tašky. Mohou se výrazně lišit, a to nejen podle výrobce, ale i podle druhu tašky. Realita je taková, že spotřeba na 10 větracích taškách teprve začíná a pokračuje až k hodnotám 42 kusů u některých typů tašek.
- Větrací tašky se instalují ve 2. řadě pod hřebenem a ve vrcholu (hřebeni či nároží) se doplňují o větrací pásy. Ty chrání vytvořenou mezeru mezi hřebenáčem a střešní taškou proti polétavému sněhu při současném zajištění proudění vzduchu.
- Pro každý model tašky jsou vyráběny větrací tašky (větrací průřez 12-25 cm²), které se pokládají v patřičném množství ve druhé řadě od hřebene. Správné množství větracích tašek je nutné stanovit výpočtem, dle plochy střechy a typu pálené střešní tašky. Správný a dostatečný počet větracích tašek je nutné dodržet obzvláště u pultových střech končících v atice, kde by se měla jejich četnost, v tomto případě v první řadě u pultu, stanovit dle skutečné plochy pultovou částí.
- Speciální posuvné větrací podhřebenové tašky se používají podél celého hřebene hned v první řadě. Díky jim je větrání střechy rovnoměrné a neomezuje se na jednotlivé větrací průduchy. Je to však vykoupeno některými úpravami, například jinou roztečí laťování než u tašek v ploše. Přesto je montáž podhřebenových tašek rychlejší než těch větracích.
Kvalitní větrací pásy se vyznačují velkým větracím průřezem a vychytávkami, které zjednodušují a zrychlují práci, jako jsou široké lepící pásy pro spolehlivé zajištění k jakémukoliv podkladu na střeše.
Zásady správné pokládky podkladní folie
- Podkladní folie se vždy pokládá podél okapové hrany, všeobecně s 10 cm přesahem u sklonu nad 30°; u sklonu pod 30° s minimálním přesahem 15 cm a u sklonu pod 20° s přesahem 20 cm.
- Při realizaci odvětrávání střechy je třeba dbát na to, abychom vrchní folii překryli přes spodní, abychom zabránili vniknutí případné vlhkosti mezi folie.
- Paropropustné nekontaktní folie je nutné aplikovat v závislosti na počasí s 1-2 cm převisem, aby se nevytvořila škodlivá napětí a aby se folie nepřilepila na tepelnou izolaci.
- U okapu je nutné dávat pozor na to, aby byla podkladová folie v každém případě napojená na okapový plech s určeným přesahem. U střech s nízkým sklonem a u větrotěsných a vodotěsných napojení je nutné podkladní folii nalepit na okapový plech.
Kotvení střešní krytiny proti větru
S měnícím se klimatem fouká vítr mnohem častěji a zhušťují se i varování meteorologů před opravdu silným větrem. Co v takových případech často bere za své, jsou střechy. Naprosté většině obav z řádění větrného živlu lze předejít správným návrhem domu. Proto je nutné se soustředit na řádné kotvení krytiny. Vítr se nesmí nikde dostat „pod“ konstrukci, kterou by mohl podfouknout a nadzvednout. V plné míře to platí i pro střešní krytinu. Nejvíce je třeba chránit všechny okraje.
- U pálených a betonových tašek na střechách v běžném sklonu musí být proto mechanicky připevněna každá taška ve štítu, hřebeni, vrcholu pultové střechy, u okapu a také v nároží a úžlabí. Totéž platí i pro všechny tašky lemující prostupy (komíny, střešní okna apod.). Připevněny vrutem musejí být i všechny řezané tašky a tašky s odstraněným závěsným ozubem.
- Ještě důležitější je zásada řádného kotvení u velkoplošných krytin. Z nich jsou na střechách nejběžnější profilované plechy v imitaci tašek. Na nadzvednutí lehké krytiny stačí jen malé sání větru a když se při nedostatečném kotvení vítr pod krytinu dostane, zvedne celou plechovou tabuli. Na jedno fouknutí tak může „srolovat“ půl střechy. Proto i u plechových krytin platí, že nejvíce pozornosti při kotvení se musí věnovat okrajům. Obzvlášť jsou namáhány oblasti u štítu a okapu.
- Hrozba stržení krytiny větrem se nevyhýbá ani plochým střechám, bez ohledu na to, zda jsou po obvodu chráněny atikou či nikoliv. Rizikovými místy jsou i v tomto případě okraje střechy a zejména její rohy. Počet kotevních prvků je proto v těchto místech větší než ploše, v rozích dokonce dvojnásobný.
Provětrávaná fasáda: Zdravější, úspornější a modernější bydlení
Provětrávaná fasáda znamená zdravější, úspornější a modernější bydlení. Je to investice, která se pozitivně promítne do celkové hodnoty objektu. Větraná fasáda sluší rodinnému i bytovému domu, komerčnímu centru i firemnímu sídlu. Fasády si hned každý všimne. Říká, v jaké kondici budova je. Může jí dodat šmrnc, ale také ji úplně potopit. Proto je důležité mít fasádu, která bude dobře vypadat a zároveň přinášet objektu nové, lepší vlastnosti.
Princip provětrávané fasády
Provětrávaná fasáda je v podstatě druhem vnějšího zateplení. Oproti klasickému zateplení polystyrenem ale funguje na úplně jiném principu. Jedná se o tzv. bezkontaktní zateplení domu, kdy je mezi tepelným izolantem (nejčastěji minerální vatou) a fasádními deskami vzduchová mezera, která díky komínovému efektu (proudění vzduchu) pomáhá odvádět vlhkost z celé konstrukce domu. Provětrávaná fasáda je způsob zateplení budovy, kdy se mezi vnějším obkladem a vrstvou izolace nachází vzduchová mezera. Jejím účelem je zmírnit výměnu tepla i zvuku a umožnit volnou cirkulaci vzduchu a odvod vlhkosti. Tyto procesy udržují konstrukci suchou, neboť umožňují budově dýchat a přirozeně cirkulovat kromě vzduchu i teplo.
Výhody provětrávané fasády
- Odvod vlhkosti a prevence plísní: Vzduchová mezera mezi fasádní deskou a izolantem zajišťuje cirkulaci vzduchu a zbavuje tak zdivo vlhkosti. Odvod vlhkosti je zásadní pro zbavení se všech vodních par ohrožujících konstrukci nad zemí. Tím se vyhnete tvorbě plísní na zdech domu.
- Tepelně-izolační vlastnosti: Kvalitně provedená větraná fasáda dodá domu vynikající tepelně-izolační vlastnosti, které snižují i výdaje za vytápění. Izolační vlastnosti však oceníme i v létě. Díky provětrávané fasádě se dům nepřehřívá, lépe se ochlazuje.
- Akustické vlastnosti: Díky jedinečným akustickým vlastnostem odizoluje nežádoucí hluk z okolí a v budově zachová příjemné soukromí.
- Dlouhá životnost a bezúdržbovost: Provětrávaná fasáda má mnohem delší životnost než fasáda s klasickou omítkou. Nemusíte se o fasádu starat, je totiž bezúdržbová. Pokud objekt stojí v prašném prostředí, stačí jednou ročně opláchnout fasádní desky vodou (podle potřeby).
- Vizuální a architektonická hodnota: Větraná fasáda dodá budově novou architektonickou hodnotu. Objekt je modernější, hezčí na pohled, což opět zvyšuje jeho hodnotu.
- Rychlá a celoroční instalace: Oproti kontaktním fasádám je jejich realizace mnohem rychlejší. Při montáži fasády nemusíte čekat, až materiál při instalaci vyschne nebo až bude venku pěkné počasí. Pro montáž bezkontaktní fasády se můžete rozhodnout kdykoliv během roku.
- Snadná demontáž: Pokud potřebujete opravit části domu, fasáda se snadno demontuje.
Klíčové komponenty provětrávané fasády
Správná funkce provětrávané fasády vždy závisí na vhodně použitých materiálech a profesionální montáži.
- Tepelná izolace: Používá se vždy kvalitní minerální vata. Nejenže má skvělé tepelně-izolační vlastnosti, ale také splňuje veškeré požární normy. Výhodou minerální vaty je její dobrá tvarovatelnost - skvěle se přizpůsobí roštu. Zateplí se tak každý milimetr fasády a nikde nezůstávají holá místa.
- Nosný rošt: Neslouží pouze k tomu, aby se na něj upevnily fasádní desky, ale přenáší zatížení těchto desek a tlak větru do budovy. Tím zajišťuje stabilitu pohledové části fasády.
- Fasádní desky (obklady): Existuje několik typů obkladů, které se vybírají podle prostředí, ve kterém objekt stojí (podnebí, vyšší zátěž, prašnost, riziko znečištění, pravděpodobnost růstu mechů apod.).
- Cementovláknité obložení fasády: Vyrobené ze směsi cementu a siliky a vyztužené mineralizovaným celulózovým vláknem.
- Dřevěné obklady: Velice odolné díky bakelitovému jádru a 2 speciálním povrchovým fóliím, které chrání dřevěnou dýhu proti UV záření, dále proti rozmarům počasí a v neposlední řadě proti mechanickému poškození.
- Keramické obklady: Keramika je jeden z nejstarších a nejodolnějších materiálů. Odolný proti otěru i oděru.
- Porcelánové fasádní desky: Luxusní pevný materiál, který je naprosto nehořlavý, lehký a odolný atmosferickým vlivům. Velmi tvrdý materiál.
- Ultralehký přírodní kámen, kov nebo jejich kombinace.
Důležité aspekty montáže
Základem správného provedení je vždy řádná příprava, která zahrnuje tvorbu tzv. kladčského výkresu respektujícího spárořez a klad desek na fasádě navržený architektem. Z této struktury je následně odvozen systém podkladní konstrukce roštu a eventuálně také způsob upevnění obkladového materiálu na rošt. To je nutné nejen pro správnou funkci provětrávané fasády po mnoho let, ale často i pro zachování záruky poskytované výrobcem na použitý obklad.
- Na základě projektu roštu je následně možné vypracovat tzv. dílenskou dokumentaci specifikující rozměry, na které bude obkladový materiál dále formátován při maximální optimalizaci prořezu.
- Velmi důležitá je také tloušťka roštu, která určuje šířku provětrávané mezery mezi obkladem a izolantem. Šířku mezery by měl vypočítat odborník podle délky odvětrávaného úseku.
- Svou roli hraje také příprava podkladu, tedy zdiva.
- Další velmi častou chybou je nedostatečná ochrana proti hlodavcům. Minerální vata je pro ně velmi lákavá a rádi by si v ní udělali hnízdo.
tags: #co #je #pultova #strecha #vetrana #fasada