Barokní architektura je styl, který má na člověka zapůsobit na první dobrou - emocemi, pohybem, světlem a bohatými detaily. Vznikla jako reakce na strohost předchozích slohů a chtěla lidi doslova vtáhnout dovnitř prostoru. Často se pojí s církví, protože mnoho barokních kostelů vznikalo jako výraz víry a moci, ale stejně významné jsou i světské paláce, městské domy, zámky a kláštery. Baroko pracuje se světlem a stínem, s kontrastem masivních zdí a jemných detailů, se zakřivením a optickými klamy.
Obecné rysy barokní architektury
Pro baroko jsou typické křivky a dynamické tvary. Fasády se vlní, římsy nejsou rovné, ale různě vystupují a ustupují, půdorysy nebývají jen prosté obdélníky. Všechno má působit živě a v pohybu. Architektura získala opět významné místo, právě ona se měla stát hlavním nástrojem ideologického nátlaku církve. Barokní stavby byly tvořeny hlavně domácími či zdomácnělými architekty. Dávné stavby poskytovaly jiné zobrazení, jiný výraz, jinou podobu. Materiálem barokních staveb jsou omítané cihly, doplňované kamenem.
Tvarosloví a dekorace
- K tvarosloví patří sloupy, valené klenby a kopule.
- Centrální půdorysy byly zaklenuty kupolemi - nejčastěji byl jejich základem stlačený oblouk, který dostal prostor do pohybu.
- Klenba valená s lunetami (v 17. st.), placka - pruská klenba (18. st.).
- Mohutným dojmem i propojením s plastickou a malířskou výzdobou působí barokní stavby.
- V interiéru se hojně užívalo zlata a nepravých barevných mramorů - tzv. štuky.
- Z malty vznikala bohatá štuková výzdoba.
- Další typický prvek je bohaté štukové zdobení. Na fasádách i v interiéru najdete plastické rámy kolem oken, pilastry, andělíčky, girlandy, kartuše a další ozdobné prvky. Ty často plynule přecházejí do malované výzdoby.
- Klenby a kopule posilují iluzivní malby. Byly zdobeny freskami, které byly komponovány jako perspektivní pohledy do nadoblačné výšky.
- Častým prvkem jsou falešné iluzivní malby, které mají „otevírat“ strop nebo stěnu do hloubky. Malíři uměli vytvořit dojem neexistujících sloupů, balkónů nebo nebe nad hlavou.
- Vnější dekorativní prvky často zakrývaly konstrukci staveb a představovaly před stavbu jakoby honosnou architektonickou kulisu.
Práce se světlem a prostorem
- Baroko pracuje se světlem, přičemž světlo bylo jedním ze způsobů, jak zvýšit dramatičnost.
- Výrazným znakem barokních staveb jsou kupole a věže. Kupole nad hlavním prostorem kostela nebo nad středem paláce přivádí světlo shora a zároveň zvýrazňuje důležité místo.
- Barokní architektura miluje konvexní a konkávní fasády, tedy plochy, které se střídavě vyklenují a prohnou dovnitř. Když se po takovém průčelí díváte, působí jako zvlněná kulisa, která se s vámi „dává do pohybu“, jak měníte úhel pohledu.
- Důležitá je i osová symetrie. Mnoho barokních staveb je komponováno kolem hlavní osy - například vstup, schodiště, hlavní sál, zahrada. Vše se skládá do jedné logické linie, která vede návštěvníka prostorem.
- Barokní prostor často pracuje s navazujícími sály různých velikostí a výšek, s průhledy z jednoho prostoru do druhého, s galeriemi a balkóny.
Italské baroko
Baroko vzniklo v 16. století v Itálii a postupně ovládl celou Evropu až do poloviny 18. století. Nejvýznamnější realizací italské barokní architektury byla dostavba chrámu sv. Petra.
Klíčoví architekti a jejich díla
- Giovanni Lorenzo Bernini:
- Provedl úpravu Svatopetrského náměstí, což byl jeden z nejlepších urbanistických výtvorů všech dob.
- Chrám prodlužují dvě sbíhavé kolonády, jež využívají perspektivního klamu a opticky přibližují průčelí. Na ně navazují dvě půlkruhové kolonády kolem elipsovitého náměstí (sloupořadí o čtyřech řadách s 284 toskánskými sloupy má symbolizovat otevřenou náruč církve).
- V interiéru chrámu vytvořil Bernini 28m vysoký bronzový tabernákl nad hrobem sv. Petra ze čtyř tordovaných sloupů nesoucích baldachýn (použití tordovaných tj. kroucených sloupů poprvé v baroku, později typické zejména pro jezuitské stavby, bronz pro baldachýn byl získán přetavením bronzu ze střechy předsíně římského Panteonu).
- V oltáři s Petrovým stolcem (trůnem sv. Petra).
- Francesco Borromini:
- Průkopník radikální iluzionistické architektury, navrhoval složité kompozice kostelů, vytvářel vnitřní prostory průnikem stereometrických těles, navrhoval konvexně a konkávně zvlněné fasády.
- Kostel a klášter San Carlo alle Quattro Fontane (oblíbený malý kostelík, důvěrně nazývaný San Carlino) - považovaný za jednu z nejsložitějších, ale i nejdynamičtějších staveb 17. století.
- Guarino Guarini:
- Navrhoval ještě složitější kompozice než Borromini.
- Univerzitní kostel S. Lorenzo.
Baroko v Českých zemích
V první polovině 16. století, po porážce českých stavů na Bílé hoře, nastoupila u nás feudální reakce a násilná katolizace země. Téměř okamžitě po bitvě na Bílé hoře začalo i násilné poněmčování. Barokní sloh se v Českých zemích rozvíjel ve třech hlavních fázích:
Fáze vývoje českého baroka
- Raný barok (1620-1690/1700): Postupné vymaňování z renesančního manýrismu a zavádění barokních prvků. Tvorba převážně cizích stavitelů, jako např. F. Caratti, D. Orsi, C. Lurago.
- Sakrální stavby: jezuitské koleje, kláštery, kostely, poutní místa, lorety (podle tzv. svaté chýše v Loretu). Chrámy zejména podle vzoru Il Gesú (1 loď, boční kaple, krátká příčná loď, tribuny) - např. v Praze - chrám P. Marie Vítězné na Malé Straně, Křižovnický kostel sv. Františka na Křižovnickém náměstí, dále chrám P. Marie pod řetězem na Malé Straně.
- Profánní stavby: hlavně paláce a zámky s rozsáhlými parky (zahradami). Valdštejnský palác v Praze na Malé Straně z let 1624-1630 je nejrozsáhlejším pražským palácem.
- Klementinum na Starém Městě pražském, založené 1556, bylo v baroku upraveno podle plánů Domenica Orsiho a Carla Luragha. Je to nejstarší česká jezuitská kolej a vedle Hradu nejrozsáhlejší pražská budova. Součástí jsou i barokní kostel sv. Salvátora.
- Na Karlově náměstí byla postavena Novoměstská jezuitská kolej s kostelem sv. Ignáce a na Malostranském náměstí Malostranská jezuitská kolej.
- Další stavbou byla Loreta v Praze na Hradčanech - autorem jádra Lorety, tzv. svaté chýše byl Orsi, autorem kaple Narození Páně a postranních kaplí byl Kryštof Dienzenhofer, představená průčelní budova s věží byla až dílem K. I. Dienzenhofera (pozdně barokní prvky). V Loretě v kostele: oltářní obraz P. Brandla Stigmatizace sv. Františka, freska V. V. Reinera.
- Skvělou stavbou je biskupská rezidence v Kroměříži s květnou zahradou a kolonádou - architekt Baltazar Fontana, 2. pol. 17. století.
- Vrcholný barok (1690/1700-1740): Vytvoření originální podoby českého baroka, převaha staveb v duchu dynamického (radikálního) baroku, náznaky barokního klasicismu a barokního dualismu. Závěrečnou fází této doby je tzv. velký barok (1715-1740/50). České umění se dostalo do popředí evropské umělecké tvorby.
- Působili zde G. B. Mathey koncem 17. stol., J. B. Fischer z Erlachu, J. L. Hildebrandt, Dienzenhoferové - významný rod architektů.
- Giovanni Battista Mathey:
- Obohatil i stavbu zámku - zámek v Tróji v Praze, zámek v Duchcově.
- Postavil zámek v Jaroměřicích nad Rokytkou se zámeckým kostelem, kostel sv. Kříže v Kadani.
- Na přelomu 17. a 18. století - Matheyův typ zámku byl na Moravě rozpracován v zámcích ve Slavkově a v Buchlovicích.
- Kostel sv. Františka na Křižovnickém náměstí.
- Kryštof Dienzenhofer:
- Zámecká kaple ve Smiřicích - hl. oltář s obrazem P. Brandla.
- Kostel sv. Mikuláše v Praze na Malé Straně (pouze průčelí a západní chór).
- Zvonice chrámu sv. Mikuláše.
- Kaple sv. Kláry v Tróji.
- Dostavba a kupole kostela sv. Klementa.
- Kilián Ignác Dienzenhofer (syn K. Dienzenhofera):
- Zpočátku tvořil v duchu dynamického baroku (vliv školení u Hildebrandta), po r.1730 se začal více přiklánět k baroknímu klasicismu a bohaté dekoraci v duchu rokoka (vliv návštěvy Paříže). Na mnoha stavbách rysy obou směrů spojoval v tzv. barokní klasicismus.
- K prvním pracím ještě střídmějšího rázu patří jedna z jeho mála světských staveb - letohrádek Amerika v Praze na Novém Městě.
- Dynamikou vnitřního prostoru a klidem vnější fasády dosahuje kontrastu u kostela sv. Mikuláše na Starém Městě pražském, r. 1735 a kostela sv. Maří Magdaleny v Karlových Varech (oba jsou příkladem barokního klasicismu).
- Další jeho díla jsou např.:
- Centrály s kruhovým nebo osmibokým ústředním prostorem rozšířeným do čtyř ramen - sv. Jan Nepomucký v Praze na Hradčanech - začal jeho otec, on pokračoval podle vlastních plánů, je to jeho první církevní stavba, Nicov u Klatov, Dobrá Voda u Českých Budějovic - P. Marie Bolestné, sv. Jan Na Skalce - v průčelí dvě úhlopříčně postavené věže.
- Kostely broumovského panství, jednoprostorové s bočními kaplemi ale bez empor, oválného nebo protáhlého půdorysu (kol. r. 1720).
- Jeho vrcholným dílem a zároveň vrcholným dílem evropského baroka je kostel sv. Mikuláše v Praze na Malé Straně. Je rozvedením typu Il Gesú - podélný chrámový prostor má boční kaple, nad nimiž jsou empory a složitá klenba. Průčelí, členěné sloupy, pilastry a římsami je typické několikanásobně zvlněnými liniemi.
- Ke světským stavbám Dienzenhoferovy vrcholné tvorby patří Sylva-Tarrouccovský palác v Praze Na Příkopě (s rokokovou dekorací A. Luragha) a Invalidovna v Praze-Karlíně, kde však byla uskutečněna pouze malá část jeho stavebních záměrů.
- V závěru jeho tvorby měly stavby klasicistické tvary, ale dostávaly rokokovou výzdobu (kostel sv. Tomáše v Praze na Malé Straně).
- Na svých stavbách často spolupracoval s M. Braunem, V. V. Reinerem a P. Brandlem (v kostele sv. Klimenta jsou sochy M. Brauna, celá galerie, morový výjev nad oltářním obrazem sv. Klimenta).
- Jan Blažej Santini Aichl:
- Autor přestaveb gotických památek a tvůrce originální české barokní gotiky, jejímž charakteristickým rysem je spojení myšlenek dynamického baroka s gotickým tvaroslovím a konstrukcí (užití žebrové klenby, hrotitého oblouku, fiál atd.).
- Nejvýznamnějšími přestavbami jsou klášterní kostely - kostel P. Marie v Kladrubech u Stříbra (pův. románská bazilika, přestavba je vrcholem barokní gotiky), dále v Sedlci u Kutné Hory, Třebíči, Želivi.
- Ojedinělou novostavbou ve stylu barokní gotiky je kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou.
- Vytvořil také nový typ poutního kostela - kostel Narození P. Marie ve Křtinách a snad i kostel P. Marie na Bílé hoře (projektoval ho) i nový typ zámku - Karlova Koruna u Chlumce nad Cidlinou (projekt Santini Aichl, vystavěl F. M. Kaňka).
- Snad byl také autorem projektu kostela sv. Petra a Pavla v Rajhradě.
- Pozdní barok, rokoko: Ustoupila monumentalita, honosnost a dynamičnost staveb. Uplatňovalo se spíše drobné měřítko, klidná modelace stěn a hlavně bohatá a drobná dekorace s výrazným uplatněním štukového dekoru.
- Významné zámky vznikly rokokovou přestavbou v Dobříši, v Hoříně u Mělníka a v Bečvárech u Kutné Hory.
- Baroko ovlivnilo také český venkov. Tzv. selské baroko - zejména jihočeské výstavné statky, jejichž střed tvoří velká ozdobná brána v širokém průčelí, s barokním štítem, zdobené bohatou štukovou výzdobou, převzatou mnohdy z lidových motivů - typ udržující se až hluboko do 19. století.
Přehled významných barokních staveb a architektů
| Fáze baroka | Architekt | Významná díla | Charakteristické rysy |
|---|---|---|---|
| Raný barok (17. stol.) | F. Caratti, D. Orsi, C. Lurago | Valdštejnský palác, Klementinum, Loreta, Křižovnický kostel sv. Františka | Postupné zavádění barokních prvků, vliv italských architektů, chrámy typu Il Gesú |
| Vrcholný barok (přelom 17. a 18. stol.) | G. B. Mathey | Zámek Trója, Zámek Duchcov, Zámek Jaroměřice nad Rokytkou | Rozpracování typu šlechtického zámku |
| Vrcholný barok (poč. 18. stol.) | Kryštof Dienzenhofer | Zámecká kaple Smiřice, Křižovnický kostel sv. Františka, Kostel sv. Mikuláše (Malá Strana - průčelí) | Vliv dynamického baroka, práce s iluzivními malbami |
| Vrcholný barok (velký barok) | Kilián Ignác Dienzenhofer | Kostel sv. Mikuláše (Malá Strana - dostavba), Kostel sv. Mikuláše (Staré Město), Invalidovna, Centrály (sv. Jan Nepomucký) | Dynamika, monumentálnost, kombinace dynamického baroka s klasicismem a rokokem |
| Vrcholný barok (barokní gotika) | Jan Blažej Santini Aichl | Kostel P. Marie Kladruby, Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, Karlova Koruna | Spojení dynamického baroka s gotickým tvaroslovím a konstrukcí |
| Pozdní barok (rokoko) | Zámky Dobříš, Hořín, Bečváry, Selské baroko | Menší měřítko, klidná modelace stěn, bohatá drobná štuková dekorace |
Čtěte také: Vazníková pultová střecha: vše, co potřebujete vědět
Čtěte také: Možnosti fasádních komínů
Čtěte také: Konstrukce, design a cena valbové střechy
tags: #pudorys #baroknich #staveb