Betonové podlahy jsou nezbytným prvkem moderních stavebních projektů. Mezi hlavní přednosti betonu patří jeho odolnost, dlouhá životnost a pevnost. Tyto vlastnosti jsou důvodem, proč je beton využíván jak v průmyslových provozech, tak i v našich domovech.
V průmyslových objektech jsou betonové podlahy nezbytné kvůli jejich vysoké nosnosti a odolnosti. V domácnostech je lze nalézt v garážích, technických částech domů, ale i v obývacích pokojích nebo kuchyních, kde přidávají interiéru originální a umělecký nádech.
Jedná se o základní druh podlahy do průmyslu. Je to velmi robustní a odolné řešení. Tento druh podlah lze realizovat již od tloušťky 10 cm. Své uplatnění nachází ve všech odvětvích průmyslu, ale i v občanské a bytové výstavbě. Velmi často jsou betonové podlahy realizovány i jako venkovní plochy. Pro toto použití bez vsypu s povrchovou úpravou striáž.
Podlaha do průmyslu by měla být vždy správně navržena, zejména s ohledem pro plánované zatížení, způsob použití a údržby. Tak lze docílit dlouhé a bezproblémové životnosti. Tyto podlahy se vyznačují velmi dobrými mechanickými a chemickými vlastnostmi. Jsou použitelné téměř ve všech oblastech průmyslu, ale i v občanské a bytové výstavbě. Také se vyznačují vysokou produktivitou při pokládce.
Vlastnosti a složení
Cementový beton, jehož základem je cement, kamenivo a voda, je nejčastější formou betonu. FLOORCRETE® je transportbeton, jehož složení je přizpůsobeno pro použití zejména v konstrukcích průmyslových podlah (tj. podlah s návrhovým zatížením vyšším než 5 kN/m2). Beton neobsahuje příměsi a proto je vhodný pro aplikaci vsypů a následného leštění. Beton je primárně určen pro průmyslové podlahy ve vnitřním prostředí. Beton vyrábíme v konzistencích S3 a S4. Pro výrobu betonu jsou použity přísady, které nezpůsobují nadměrnou viskozitu směsi. Beton je uzpůsoben pro betonáž podlah s následným leštěním.
Čtěte také: Průmyslové plotové panely – přehled
Základními složkami pro výrobu betonu jsou kamenivo, cement a voda. Doplňkovými složkami jsou přísady a příměsi do betonu. Kamenivo zaujímá ve struktuře hutného betonu 75 až 80 % objemu a jeho hlavní funkcí je vytvoření pevné kostry v betonu s minimální mezerovitostí. Proto obsahuje různě veliká zrna, která jsou smíchána ve vhodném poměru tak, aby výsledná směs měla minimální mezerovitost.
Cement
Cement je polydisperzní partikulární anorganická látka s hydraulickými vlastnostmi. Po smíchání s vodou postupně tuhne a tvrdne. Po zatvrdnutí na vzduchu nebo i ve vodě zachovává svoji pevnost a stálost ve vodě. Hydraulické tvrdnutí je důsledkem hydratace vápenatých silikátů a aluminátů.
Měrný povrch cementu souvisí s velikostí jednotlivých částic (bývají od 1 do 250 μm) a granulometrií zrn. Měrný povrch cementů bývá 320 až 400 m2kg−1. Čím má cement větší měrný povrch, tím rychleji a úplněji hydratuje, ale cementový kámen má větší smrštění a pro smáčení zrn cementu při dosažení stejné zpracovatelnosti je třeba větší množství záměsové vody. Betony vyrobené z těchto cementů jsou více náchylné pro vznik smršťovacích trhlin vlivem nadměrných objemových změn a mají rychlejší nárůst a hodnoty hydratačních tepel resp.
Cementová kaše čerstvě připravená smícháním cementu s vodou se z počátku viditelně nemění, později (za různých dob podle druhu cementu, dávky vody a teploty prostředí) kaše počíná tuhnout. Tuhnutí provázené zahříváním postupuje různou rychlostí, až tvárnost kaše (plastičnost) zcela zanikne, čili tuhnutí se ukončí a pochod pokračuje jako tvrdnutí, projevující se růstem pevnosti. Průvodním jevem je změna objemu - smršťování nebo nabývání.
Kamenivo
Kameniva pro výrobu betonu lze dělit na přírodní nebo umělá. V betonářské praxi se v drtivé míře pro výrobu hutných betonů používají přírodní kameniva, která se vzhledem ke svému původu dělí na drcená a těžená, prakticky se používá max. zrno do 22 mm. Těžené kamenivo vzniklo přirozeným rozpadem hornin, zrna mají většinou tvar blízký kouli a jsou hladká a zaoblená. Drcené kamenivo má tvar většinou protáhlejší, ostrohranný, povrch je drsnější s větší adhezí cementového tmele, a tudíž se hodí pro výrobu betonu o vyšších pevnostech, resp. při zachování konst.
Čtěte také: Jaké jsou vlastnosti průmyslových plotů?
Pro betonáže venkovních ploch vystavených působení vnějších klimatických podmínek je nutná mrazuvzdornost hrubého kameniva a vyloučení alkalicko-křemičité reakce.
Kamenivo pro výrobu hutných betonů musí mít dostatečně čistý povrch, vhodný tvar zrna, dostatečnou pevnost v tlaku (min. 100 MPa) a vhodnou granulometrii, tj. velikost zrn. Podle velikosti zrn je kamenivo děleno na tzv. frakce, které jsou dány rozmezím minimálního a maximálního zrna.
Přísady
Přísady jsou chemické sloučeniny, které se přidávají během míchání do betonu v množství do 3 % z hmotnosti cementu za účelem modifikace vlastností čerstvého nebo ztvrdlého betonu. Přísady se rozdělují podle vlastností, které charakterizují jejich hlavní funkci. Moderní technologie betonu se orientuje na využívání přísad a často se hovoří o „chemizaci technologie betonu“.
Realizace průmyslové betonové podlahy
Betonová směs minimální pevnostní třídy C20/25 a větší je dopravena na místo realizace a ukládky podlahové konstrukce v auto domíchávači. Není-li možné betonovou směs ukládat přímo z auto domíchávače, obstará další dopravu betonu na místo ukládky mobilní, nebo stabilní čerpadlo betonových směsí.
Betonová směs se ukládá na předem připravené podloží splňující dané požadavky tj. bez děr, velkých nerovností atd. U navážených a následně hutněných podloží by měla být provedena tzv. tlaková zkouška, která odhalí, zda je podloží správně zhotoveno. Podkladní podloží pod průmyslovou podlahu, může být opatřené případnou hydroizolací či tepelnou izolací, je-li toto požadováno ze strany zákazníka nebo SD. Vždy však musí být podloží odděleno od betonové desky silnější folií např. T200.
Čtěte také: Chodníky z betonu: tipy a triky
U větších realizovaných ploch, zákazníkům doporučujeme na podkladní podloží dát nejdříve geotextilii s min. 250 g/m2 a až na ní teprve již zmíněnou folii T200. Geotextilie společně s folií zajistí nově realizované podlaze nižší kluzný odpor vůči podloží, způsobené vlivem smršťování, které probíhá zejména v době zrání podlahy.
Při betonáži podlahové desky větší než 150 mm se provádí vibrování ponorným vibrátorem k minimalizování sedavosti betonu a k eliminaci nežádoucích vzduchových bublin obsažené v betonu.
Dle stavební dokumentace, nebo požadavku zákazníka, se za pomoci leaserové měřící techniky, určí výškové body podlahy a zhotoví se viditelné tzv. „terče“, které budou propojeny stahovací hliníkovou latí do jednotlivých řad (platky). Vzdálenost mezi řadami je cca 60-80 cm. Dále se provede hliníkovým stahovacím (hrablem) stažení přebytečného betonu mezi jednotlivými řadami (platkami) a následné zavibrování plovoucí motorovou vibrační lištou a zatažení finálním hladítkem.
Jakmile povrch betonové desky umožní opatrnou chůzi, nastává pravý okamžik pro další fázi realizace průmyslové podlahy v podobě strojního „otevření“ částečně zavadlého povrchu betonové desky pro následnou aplikaci cementových vsypů nebo potěrů.
Podlahové vsypy a strojní hlazení
Betonové podlahy, které mají vysoce pevný povrch a zvýšenou odolnost, se nazývají průmyslové nebo pancéřové podlahy. Jejich pevnost zajišťuje vrchní vrstva tvořená podlahovými vsypy různých druhů, která se aplikuje na nově realizovanou betonovou podlahu. Tloušťka průmyslové podlahy se pohybuje v rozmezí 80 - 120 mm. Výběr konkrétního vsypu se odvíjí od požadavků na vlastnosti finální nášlapné vrstvy, ale vždy se jedná o směs portlandského cementu, vysokopevnostního kameniva a speciálních přísad. Vsypy DURAMO obsahují stejný cement jako betony od společnosti CEMEX.
- Základní podlahový vsyp DURAMO quartz obsahuje jako plnivo velice kvalitní křemenné písky. Tento křemenný vsyp je vhodný pro lehký průmyslový provoz.
- Metalický vsyp DURAMO metalic je díky svojí univerzálnosti nejpoužívanějším vsypem na trhu. Obsahuje syntetický korund, jehož tvrdost se blíží diamantu. Využívá se ve skladovacích a výrobních prostorech pro středně těžké výrobky nebo stroje.
- Pro střední až těžký provoz je vhodný korundový vsyp DURAMO corund. Přírodní korund má sice stejnou tvrdost jako syntetický korund, ale disponuji vyšší soudržností s cementovým pojivem. Díky tomu splňuje nároky na větší odolnost vůči obrusu, např.
- Pro maximálně zatížené průmyslové podlahy se využívá vsypová směs ze syntetického diamantu DURAMO carbide.
Po aplikaci vsypu se vsyp ponechá pár minut vstřebávat povrchovou vlhkost z betonu. Případná suchá místa na povrchu aplikovaného vsypu se navlhčí vodou a následně strojově a za pomoci „diskových kotoučů“ dochází tzv. rozjetí vsypu a k jeho zatlačení do povrchu betonu. Tento postup s důrazem na načasování jednotlivých úkonů, je nezbytný pro maximální přilnutí vsypu k povrchu betonového podkladu, aby nedocházelo k nežádoucímu oddělování vsypu od betonu v době strojního hlazení anebo v době užínání podlahy.
Následné strojové hlazení se provádí ve dvou fázích až do dosažení požadované úrovně. Pro zajištění nejlepšího výsledku v podobě maximalizování povrchové odolnosti podlahy, musí být povrch podlahy již na pohled celiství, hladký a částečně lesklý.
Na povrchu již vyhlazené „vyleštěné“ podlahy se mohou místy vyskytnout jemné povrchové kruhové škrábance způsobené ocelovými hladícími lopatkami, které jsou známkou toho, že strojové „vyleštění“ proběhlo v nejvyšší možné míře pro dosažení maximální povrchové odolnosti. Tyto občasné jemné a povrchové kruhové škrábance, nejsou na závadu a po aplikaci finálního ochranného vytvrzovacího nástřiku na bázi ředidel např. FORTECOAT 1425 a vyzrání podlahy nejsou ani viditelné.
Ochranný vytvrzovací nástřik, který se nanáší na povrch podlahy bezprostředně po jejím vyhlazení např. FORTECOAT 1425, také slouží jako ochrana proti rychlému odpařování záměsné vody z betonu a tudíž k potřebnému zpomalení zrání betonu, zejména při realizaci v teplejším období.
Dokončovací práce a zrání
Jakmile je podlaha dokončena a zaschne aplikovaný ochranný nástřik, provede se nařezání smršťovacích řezů cca. do 1/3 tl. podlahové desky, pro snížení celkového pnutí a smršťování celé podlahy s usměrněním do jednotlivých menších částí, které jsou na sebe navzájem víceméně nezávislé. Tyto menší části (smršťovací celky) tak slouží k max. eliminaci možného rizika vytvoření nežádoucích a nevzhledných „divokých“ trhlin v podlaze a to zejména v době samotného zrání podlahy (schnutí).
Množství smršťovacích spár a tím pádem četnost a rozměry smršťovacích celků určuje několik faktorů, jako např. rozměry a tloušťka podlahy, půdorysný tvar, na pevno osazené prvky jako např. odvodňovací kanály, vpusti, sloupy, vyčnívající rohy zdí atd. atd.
Smršťovací spáry se po nařezání vyčistí a vyplní pružným PVC klínovým profilem. Smršťovací spáry mohou do určité míry měnit svoji šířku i v době, kdy je podlaha již dávno vyzrálá a to např. vlivem působení rozdílných okolních teplot, povrchových teplot, zatížení nebo vlhkosti.
Pozn.: Zhotovenou průmyslovou podlahu, lze plně užívat až po uplynutí min. 28 dnů od jejího dokončení.
Po aplikaci ochranného vytvrzovacího nástřiku, je povrch podlahy celoplošně lesklý a tmavý vlivem nahromaděné a uzavřené vlhkosti (což je žádoucí) pod povrchem ochranného nástřiku. V průběhu zrání (schnutí) podlahy, bude postupně docházet k nestálobarevnosti v podobě přibývání světlých míst (vyschlá) a tmavých míst (vlhká) s tím, že čím delší doba od realizace podlahy uplyne, tím méně tmavých míst (vlhkých), se bude na podlaze vyskytovat. Po úplném vyschnutí podlahy, se barevný odstín podlahy zcela sjednotí.
Dobu schnutí průmyslové podlahy, pro úplné barevné sjednocení nelze jasně definovat a je plně závislá na tloušťce betonové desky, pevnostní třídě betonu, umístění podlahy a klimatických podmínkách v době realizace s přihlédnutím k aktuálním teplotám a vzdušné vlhkosti. U průmyslových podlah, pod kterými není zhotovená hydroizolace, nemusí k úplnému barevnému sjednocení dojít nikdy a to vlivem působení spodní vlhkosti.
tags: #průmyslové #betonové #podlahy #vlastnosti #a #aplikace