Požární ochrana je klíčovou součástí kulturního bohatství a její kvalita je zajišťována soustavnou výchovou, vzděláváním, výzkumem, investicemi do technických řešení a vybavení budov, legislativou, standardy a prací profesionálních i dobrovolných hasičských sborů. Česká republika se v evropském i celosvětovém srovnání dlouhodobě pohybuje na předních místech v úspěšnosti požární ochrany osob a majetku.
Historie a legislativní rámec požární bezpečnosti staveb
V Československu se v sedmdesátých letech minulého století podařilo zachytit výrazný krok v celosvětovém trendu ke zvýšení požární bezpečnosti, a to vymezením samostatné části projektové dokumentace nazvané „požárně bezpečnostní řešení“.
Požární bezpečnost staveb je jedním ze šesti základních požadavků Směrnice Rady 89/106/EHS ze dne 21. 12. 1988 o sbližování právních a správních předpisů členských států, které se týkají stavebních výrobků. Problematika požární ochrany je multidisciplinární a podílí se na ní většina účastníků ve výstavbě, tj. investoři, projektanti, státní správa a stavební výroba.
Zcela nový postup při navrhování, povolování, provádění a užívání staveb přinesl zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, neboli stavební zákon.
Základní požadavky na stavby a technické normy
Pro stavbu mohou být podle § 156 stavebního zákona navrženy a použity jen takové výrobky, materiály a konstrukce, jejichž vlastnosti zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splní požadavky na:
Čtěte také: Jak PENB ovlivňuje úsporné bydlení?
- mechanickou odolnost a stabilitu,
- požární odolnost,
- hygienu, ochranu zdraví a životního prostředí,
- bezpečnost při udržování a užívání stavby včetně bezbariérového užívání stavby,
- ochranu proti hluku,
- úsporu energie a ochranu tepla.
Požární bezpečnost patří mezi tyto základní požadavky, stejně jako mechanická odolnost a stabilita. Za splnění požadavků se považuje dodržení normových hodnot. Technické normy jsou sice od 1. 1. 2000 nezávazné, ale u chráněných zájmů je jejich závaznost uložena technickými právními předpisy. Technickým právním předpisem je zákon, nařízení vlády a vyhláška. Všechny technické právní předpisy jsou obecně závazné.
Základní požadavky požární bezpečnosti pro navrhování, umístění a užívání stavby jsou uvedeny ve vyhlášce č. 23/2008 Sb., ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb. Účinnost národní hodnotové normy ČSN 73 0821 Požární bezpečnost staveb - Požární odolnost stavebních konstrukcí z roku 1973 skončila dnem 1. 3. 2010 a byla nahrazena ČSN 730821 ed.2.
Požárně bezpečnostní řešení v projektové dokumentaci
Rozsah a obsah projektové dokumentace je stanoven vyhláškou č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb, pro ohlašované stavby, pro stavební povolení a dokumentaci skutečného provedení stavby. Vždy musí obsahovat požární bezpečnost, kde musí být řešeno:
- zachování nosnosti a stability konstrukce po určitou dobu,
- omezení rozvoje a šíření ohně a kouře ve stavbě,
- omezení šíření požáru na sousední stavbu,
- umožnění evakuace osob a zvířat,
- umožnění bezpečného zásahu jednotek požární ochrany.
Souběžně s vyhláškou č. 499/2006 Sb. upravuje podrobnost projektové dokumentace v části požárně bezpečnostního řešení i vyhláška č. 246/2001 Sb., o požární prevenci. Pro stavby podléhající stavebnímu povolení rozlišuje, co je podkladem pro územní rozhodnutí a pro stavební povolení. V územním řízení je dostačující návrh koncepce požární bezpečnosti z hlediska předpokládaného stavebního řešení a způsobu využití stavby, řešení příjezdových komunikací a nástupních ploch, potřebného množství požární vody, vybavení objektu vyhrazenými požárně bezpečnostními zařízeními, grafické vyznačení umístění stavby s vymezením předpokládaných odstupových, popřípadě bezpečnostních vzdáleností.
Hasičský záchranný sbor provádí výkon státního požárního dozoru u vyhrazených druhů staveb posuzováním projektové dokumentace v rozsahu požárně bezpečnostního řešení. Proto musí být v této části projektu uvedeny všechny požadavky na stavbu, které ovlivňují požární bezpečnost a průkaz jejich splnění. Požárně bezpečnostní řešení je ukládáno s vydaným stanoviskem v dokumentaci Hasičského záchranného sboru. Po dokončení stavby je podle požárně bezpečnostního řešení na místě ověřováno, zda byly dodrženy podmínky požární bezpečnosti stavby, které vyplývají z posouzených podkladů a dokumentace.
Čtěte také: Obaly na doklady, které chrání i zdobí
V projektové dokumentaci nestačí uvést jen normové požadavky, ale projektant musí zjistit, zda pro navrhované konstrukce byl vydán průkaz shody podle příslušného nařízení vlády nebo podle Eurokódů průkaz shody provede.
Odpovědnosti účastníků výstavby a změny v legislativě
Zcela nové úkoly byly v § 152 stavebního zákona uloženy stavebníkovi. Ten je povinen např. dbát na řádnou přípravu a provádění stavby, být šetrný k sousedství, opatřit předepsanou dokumentaci, ohlašovat závady ohrožující životy a zdraví osob na stavbě. Uložené povinnosti se vztahují na všechny stavby bez ohledu na to, zda vyžadují ohlášení, příp. stavební povolení nebo ne.
Projektant podle § 159 stavebního zákona odpovídá za správnost, celistvost a úplnost jím zpracované projektové dokumentace, zejména za respektování požadavků z hlediska ochrany veřejných zájmů a za jejich koordinaci. Nově projektant odpovídá i za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace. Je povinen dbát právních předpisů a obecných požadavků na výstavbu.
Změny v autorizaci a zpracování požárně bezpečnostního řešení od roku 2026
Od 1. ledna 2026 dojde k podstatné a zásadní úpravě v oblasti požární ochrany. Konkrétně v souladu s ustanovením § 40 odst. 3 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, a přechodného ustanovení zákona č. 284/2021 Sb., bude k zpracování požárně bezpečnostního řešení pro stavbu kategorie I a II oprávněna pouze osoba, která je autorizovaná pro obor požární bezpečnost staveb podle zákona č. 360/1992 Sb. To znamená, že autorizované osoby v oboru Pozemní stavby (IP00), kterých je dle ČKAIT cca 17 tisíc projektantů, již nebudou moci samy u svých projektů zpracovat požárně bezpečnostní řešení. Budou muset požádat o zpracování PBŘ jiné kolegy s autorizací Požární bezpečnost staveb (IH00), kterých je ale jen cca 550.
Až do 31. 12. 2025 je oprávněn zpracovávat požárně bezpečnostní řešení pro stavbu kategorie I a II autorizovaný inženýr nebo autorizovaný technik v oboru požární bezpečnost staveb a na základě § 18 písm. odst. 2 (překrývání) autorizačního zákona č. 360/1992 Sb. i autorizovaný inženýr v rozsahu jiného oboru. Od 1. 1. 2026 však bude v souladu s ustanovením § 40 odst. 3 zákona o požární ochraně oprávněna ke zpracování požárně bezpečnostního řešení pro stavbu kategorie I a II pouze osoba autorizovaná pro obor požární bezpečnost staveb.
Čtěte také: Upevnění hmoždinek v zateplení
Současně od 1. 1. 2026 nabývá účinnosti vyhláška č. 467/2025 Sb., kterou se mění vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění pozdějších předpisů. Tato novela především novelizuje § 41 vyhlášky o požární prevenci, který upravuje rozsah a obsah požárně bezpečnostního řešení, reflektující druh dokumentace dle stavebního zákona.
V praxi to znamená, že se může významně investorovi zkomplikovat, prodloužit nebo prodražit projektové dokumentace většiny staveb pro bydlení a rekreaci. Pokud požárně bezpečnostní řešení bude opatřeno elektronickým autorizačním razítkem a kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem po 1. 1. 2026 autorizovaným inženýrem na základě § 18 odst. 2 autorizačního zákona, bude se jednat o vadu podání.
Pokud Hasičský záchranný sbor kraje obdrží žádost o vydání závazného stanoviska do 31. 12. 2025, přičemž přílohou žádosti bude požárně bezpečnostní řešení zpracované dle znění vyhlášky o požární prevenci do 31. 12. 2025 a bude současně opatřené elektronickým autorizačním razítkem a kvalifikovaným časovým razítkem autorizovaným inženýrem na základě § 18 odst. 2 autorizačního zákona v rozsahu oboru podle § 5 autorizačního zákona do 31. 12. 2025, jedná se o bezvadné podání. Hasičský záchranný sbor na základě tohoto podání vydá závazné stanovisko, i kdyby závazné stanovisko bylo vydáno až po 1. 1. 2026.
Kolaudační řízení a oznámení užívání stavby
Nově je v § 103 definována skupina druhů staveb, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení, na které je vydáván stavebním úřadem územní souhlas a neposuzuje je žádný dotčený orgán. Jedná se např. o jednopodlažní stavby do 25 m2 zastavěné plochy a 5 m výšky s omezeným způsobem využití.
Do druhé skupiny patří jednoduché stavby podle § 104, které vyžadují ohlášení. Na tyto stavby je vydáván jen územní souhlas stavebního úřadu a je na ně proto zpracovávána pouze jedna projektová dokumentace. Na projektanta je tak kladen velký nárok na získání potřebných podkladů a rozsah projektu.
Teprve na třetí skupinu druhů staveb, které nejsou vyjmenovány v dlouhém výčtu § 103 a § 104 stavebního zákona, je vydáváno územní rozhodnutí a následné stavební povolení. Pokud tyto stavby nejsou určeny pro specifikovanou veřejnost, obchod nebo průmysl, postačí po dokončení stavby písemné oznámení stavebníka o záměru započít s užíváním stavby stavebnímu úřadu. Pokud stavební úřad nezjistil při závěrečné kontrolní prohlídce závady, lze stavbu užívat bez rozhodnutí stavebního úřadu a účasti dotčených orgánů.
Kolaudační řízení, při kterém bylo možno uplatnit námitky jen při místním šetřením s následným vydáním kolaudačního rozhodnutí, je minulostí. Nahradil jej kolaudační souhlas, který není správním rozhodnutím, ale administrativním úkonem stavebního úřadu po vydání souhlasných stanovisek všech dotčených orgánů k užívání omezeného počtu staveb podle § 122 stavebního zákona.
Formuláře a správní řízení
Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví k provedení některých paragrafů stavebního zákona následující formuláře:
- Formulář žádosti o předběžnou informaci stavebního úřadu je stanoven v příloze č. 1.
- Formulář žádosti o vyjádření vlastníka veřejné dopravní nebo technické infrastruktury je stanoven v příloze č. 2.
- Formulář žádosti o povolení stavby nebo zařízení je stanoven v příloze č. 3.
- Formulář žádosti o změnu povolení je stanoven v příloze č. 4.
- Formulář žádosti o povolení změny využití území je stanoven v příloze č. 5.
- Formulář žádosti o povolení dělení nebo scelení pozemků je stanoven v příloze č. 6.
- Formulář žádosti o vydání rámcového povolení je stanoven v příloze č. 7.
- Formulář žádosti o změnu záměru před dokončením je stanoven v příloze č. 8.
- Formulář návrhu na stanovení ochranného pásma je stanoven v příloze č. 9.
- Formulář žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí je stanoven v příloze č. 10.
- Formulář žádosti o povolení předčasného užívání stavby je stanoven v příloze č. 11.
- Formulář žádosti o povolení zkušebního provozu je stanoven v příloze č. 12.
- Formulář žádosti o povolení změny v užívání stavby je stanoven v příloze č. 13.
- Formulář žádosti o povolení odstranění stavby, zařízení a terénních úprav je stanoven v příloze č. 14.
- Formulář žádosti o dodatečné povolení stavby, zařízení a terénních úprav je stanoven v příloze č. 15.
- Vzor průkazu zaměstnance stavebního úřadu pověřeného výkonem kontroly ve věcech stavebního řádu je stanoven v příloze č. 16.
Prokazování shody výrobků
Shodou výrobku se rozumí prokazatelné splnění stanovených požadavků. Prokazatelnost požadovaných vlastností je povinnost výrobce s přímou odpovědností za bezpečnost výrobku. Technický předpis je veřejnoprávní technická specifikace vyhlášená sbírkou zákonů. Vymezuje práva, odpovědnosti, povinnosti a požadavky ve vztahu k výrobku. Posuzování shody je činnost výrobce k dosažení bezpečnosti výrobku a všech jeho vlastností, kterou provádí buď samostatně, nebo za účasti oprávněných osob podle rizikovosti výrobků.
Výrobky, které mají rozhodující význam pro kvalitu stavby, jsou pro Českou republiku stanoveny a posuzovány podle Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění pozdějších předpisů, nebo podle Nařízení vlády č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky označované CE, ve znění pozdějších předpisů.
V případě, že se na výrobek vztahuje několik směrnic a jsou vyrobené ve státech EU, budou předpisy sjednoceny vydáním ES Prohlášení v jednom z úředních jazyků EU. ES prohlášení o shodě musí být vypracováno v úředním jazyce země určení, tj. při zabudování do stavby v České republice v českém jazyce. Výrobce, zplnomocněný zástupce nebo distributor zajistí překlad prohlášení s dodáním kopie v původním jazyce. ES prohlášení o shodě musí být na požádání ihned dáno k dispozici orgánu dozoru.
Za bezpečný výrobek se považuje výrobek splňující požadavky zvláštního předpisu a mezinárodních smluv, kterými je ČR vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce mezinárodních smluv.
Požární ochrana v praxi a povinnosti vlastníků
Článek vysvětluje některé základní pojmy a povinnosti z oblasti požární ochrany, které se vztahují k činnosti a charakteru společenství vlastníků jednotek (příp. bytových družstev) a zabezpečení plnění povinností na úseku požární ochrany.
Povinnost zajišťovat revize (pravidelné kontroly provozuschopnosti) u hasicích přístrojů a požárně bezpečnostních zařízení vychází z § 5 zákona 133/1985 Sb. o požární ochraně. Konkrétní podmínky pravidelných kontrol pak z vyhlášky č. 246/2001 Sb. o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby plní povinnosti na úseku požární ochrany ve všech prostorách budov, které užívají k provozování činnosti. Je na právnické osobě, aby svůj objekt nebo svou činnost zařadila do správné kategorie požárního nebezpečí, a podle toho plnila povinnosti na úseku požární ochrany. Je-li vlastníkem domu právnická osoba (SVJ, družstvo, realitní kancelář apod.), v domě bydlí jak vlastníci bytů, tak nájemníci, dům má společné prostory - chodby schodiště, kolárny, sklady, prádelny, sušárny sloužící pouze obyvatelům domu, v domě není žádná provozovna, obchod, kancelář apod. a dům má méně než 15 pater nebo není vyšší než 45 m - jde o činnost bez zvýšeného požárního nebezpečí.
Bezpečnostní značení a únikové cesty
Předmětem preventivní požární prohlídky je mimo jiné označení objektu příslušnými bezpečnostními značkami, příkazy, zákazy a pokyny ve vztahu k požární ochraně, a to včetně míst, na kterých se nachází věcné prostředky požární ochrany (např. hasicí přístroje) a požárně bezpečnostní zařízení (např. vnitřní požární vodovod - nástěnné hydranty). SVJ zajišťuje, aby bylo provedeno označení a umožněno použití nástupních ploch pro požární techniku a požárních výtahů, byla označena rozvodná zařízení elektrické energie, hlavní vypínače elektrického proudu, uzávěry vody, plynu, uzávěry rozvodů ústředního topení.
Musí být označeny nouzové (únikové) východy, evakuační výtahy a směry úniku osob ve všech objektech, kde se při provozovaných činnostech může vyskytovat veřejnost nebo osoby v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu; toto označení nemusí být provedeno v objektech s východy do volného prostoru, které jsou zřetelně viditelné a dostupné z každého místa.
Typy únikových cest
- Nechráněná úniková cesta (NÚC) je každý trvale volný komunikační prostor směřující k východu na volné prostranství nebo do chráněné únikové cesty. Nechráněné únikové cesty nemusí být od ostatních prostor v objektu odděleny stavebními konstrukcemi. Nejmenší šířka nechráněné únikové cesty je 550 mm.
- Chráněná úniková cesta (ChÚC) je trvale volný komunikační prostor vedoucí k východu na volné prostranství a tvořící samostatný požární úsek, chráněný proti požáru požárně dělícími konstrukcemi. Za chráněnou únikovou cestu považujeme také komunikace (pavlače, schodiště), pokud jsou od vnitřních prostorů protipožárně odděleny obvodovými stěnami z nehořlavých hmot.
V § 5 odst. 1 písm. b) zákona o požární ochraně je kromě jiného uvedeno, že právnické a podnikající fyzické osoby jsou povinny udržovat únikové cesty a volný přístup k nouzovým východům, k rozvodným zařízením elektrické energie, k uzávěrům vody, plynu, topení a k věcným prostředkům požární ochrany a k ručnímu ovládání požárně bezpečnostních zařízení. Jakékoliv předměty na únikových cestách nesmí bránit evakuaci a nesmí zvyšovat požární riziko. Co lze umístit na chráněné únikové cestě upřesňuje příloha č. 6A vyhlášky č. 23/2008 Sb.
Pokud se jedná o uzamykání vchodových dveří bytových domů, je třeba uvést, že věc přímo neřeší žádný právní předpis. Pokud jsou dveře na únikových cestách opatřeny speciálními bezpečnostními zámky (např. kódové zámky), musí být v případě evakuace osob samočinně odblokovány a musí být otevíratelné bez dalších opatření, přičemž kódové karty nelze užívat u dveří chráněných únikových cest. Současně lze uvést, že existují i panikové mechanické nebo elektromechanické kliky, které např. při uzavření dveří samočinně uzamknou zámek dveří, přičemž ze strany úniku se odemknou pouhým stisknutím kliky, tzn. bez použití klíče.
Hasicí přístroje
Hasicí přístroje se umísťují tak, aby byly snadno viditelné a volně přístupné. Je-li to nezbytné (např. z provozních důvodů), lze hasicí přístroje umístit i do skrytých prostor. V případech, kdy je omezena nebo ztížena orientace osob z hlediska rozmístění hasicích přístrojů, musí být v bezprostřední blízkosti hasicího přístroje umístěna doplňující bezpečnostní značka požární ochrany pro označení hasicího přístroje. Hasicí přístroje (dále jen „PHP“) jsou věcnými prostředky požární ochrany, a kromě revize (nutno provádět min. 1× ročně) je nutné také uvažovat o jejich rozmístění, druzích a počtu. Jestliže SVJ nedisponuje projektovou dokumentací, požárně bezpečnostním řešením nebo obdobnou dokumentací, která stanoví množství, druhy a způsob vybavení PHP, je nutno postupovat podle § 2 odst. 5 vyhlášky o požární prevenci, kde se mimo jiné uvádí, že se instalují alespoň PHP s určitou hasební schopností (např. 6 kg hasícího prášku) na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu.
Požárně bezpečnostní zařízení (PBZ)
Požárně bezpečnostní zařízení představují širokou skupinu zařízení, na jejichž funkčnosti závisí např. evakuace osob nebo šíření požáru. Požárně bezpečnostní zařízení jsou definována jako systémy, technická zařízení a výrobky pro stavby, podmiňující požární bezpečnost stavby nebo jiného zařízení. Mezi PBZ patří například:
- zařízení pro požární signalizaci (např. elektrická požární signalizace - EPS),
- zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu (např. stabilní a polostabilní hasicí zařízení, plynové hasicí systémy),
- zařízení pro usměrňování pohybu kouře při požáru (např. zařízení pro odvod kouře a tepla, přetlaková ventilace),
- zařízení pro únik osob při požáru (např. nouzové osvětlení, evakuační výtahy),
- zařízení pro zásobování požární vodou (např. vnitřní a vnější požární vodovody, hydranty),
- zařízení pro omezení šíření požáru (např. požární klapky, požární dveře).
Nouzové osvětlení
Nouzové osvětlení je jedním z velmi významných druhů požárně bezpečnostních zařízení (PBZ) podmiňujících požární bezpečnost stavby nebo jiného zařízení. I když se ve smyslu vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb. nejedná o vyhrazený druh PBZ, náleží nouzové osvětlení bezesporu k velmi významným prvkům požární bezpečnosti staveb. Nouzové osvětlení se zřizuje pro použití v případě selhání normálního umělého osvětlení a je proto napájeno z druhého nezávislého zdroje. Jedná se o požárně bezpečnostní zařízení, které se musí dle § 5 odst. 1 písm. a) zákona o požární ochraně zabezpečovat v potřebném množství a udržovat v provozuschopném stavu.
Požární vodovod
Je nutné doplňovat jednotlivé komponenty (hadice a proudnice), dbát na to, aby stoupací potrubí požárního vodovodu bylo natlakováno a připraveno k použití. Velkým nešvarem je uzamykání hydrantových skříní vedené snahou o zabezpečení uložené požární výbavy před krádeží nebo zneužitím. Pokud u hydrantu není zařízení sloužící k okamžitému zpřístupnění (např. prolomitelná skleněná tabulka, visací zámek s volně přístupným klíčem), jedná se o porušení povinností na úseku požární ochrany.
Požární klapky
Požární klapka je požární zařízení zpravidla na vzduchotechnickém potrubí a konstrukcích k oddělení jednotlivých požárních úseků, jejich částí nebo technologií tak, aby nemohlo dojít k přenosu požáru a jeho rozšíření. Dle současné legislativy se jedná o vyhrazený druh věcného prostředku požární ochrany. Je nepřenosný a tvoří nedílnou součást daného objektu nebo technologie. Je vyrobena tak, aby na základě impulzu (např. termoelektrická pojistka, dálkové ovládání) zajistila uzavření požárního potrubí, a tím zabránila šíření požáru.
Požární dveře
Nejméně známá povinnost SVJ z hlediska požární ochrany se týká požárních dveří. Ty jsou označeny číselnou značkou hodnoty dosažené požární odolnosti v minutách vyjádřenou arabskými číslicemi (např. 30 minut, 60 minut). Jedná se také o druh požárně bezpečnostního zařízení dle § 1 písm. d) a § 2 odst. 4 vyhlášky a jako takové se musí min. 1x ročně revidovat, pokud v ověřené projektové dokumentaci nebo v podrobnější dokumentaci, popřípadě v průvodní dokumentaci výrobce nebo v posouzení požárního nebezpečí není, vzhledem k provozním podmínkám nebo vlivu prostředí, určena lhůta kratší.
Požární a evakuační výtahy
Z hlediska požární ochrany se objekty na základě příslušných projekčních norem vybavují požárními a evakuačními výtahy. Základní rozdíl mezi běžnými výtahy a výtahy požárními nebo evakuačními je v tom, že výtahy požární či evakuační musí být při požáru po požadovanou dobu funkční a naopak běžné výtahy musí být při požáru vyřazeny z provozu s tím, že pouze dokončí již započatou jízdu do nejbližší stanice. Evakuační výtah musí být označen bezpečnostním značením „Evakuační výtah“, a to v kabině výtahu a vně na dveřích výtahové šachty.
Elektrická požární signalizace (EPS)
Elektrická požární signalizace je vyhrazené požárně bezpečnostní zařízení, které zajišťuje pomocí hlásičů včasnou signalizaci požáru. Signály z hlásičů požáru jsou přijímány ústřednou EPS. EPS informuje uživatele o vzniku požáru akustickou a optickou signalizací přímo v objektu nebo pomocí zařízení dálkového přenosu signalizace na stanoviště pultu centrální ochrany, který je umístěn u hasičského záchranného sboru. Ve většině případů bývá prvním příznakem nebezpečí kouř, který se objevuje dříve než zvýšená teplota, a který rovněž v největší míře způsobuje ohrožení osob. Detekci vzniku požáru zajišťují detektory založené na různých principech. Je žádoucí, aby EPS nejen signalizovala vznik požáru, ale aby také dávala signál zařízení zabraňujícímu rozšíření požáru.
Kontrola a revize spalinové cesty
Vyhláška č. 34/2016 Sb. o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty řeší způsob a lhůty kontroly i čištění, kdy se provádí revize (nová spalinová cesta, stavební úprava komínu, při změně druhu paliva, po komínovém požáru, při výměně spotřebiče paliv za jiný (nestejný), před připojením spotřebiče do nepoužívané cesty). Způsob revize je uveden v příloze vyhlášky.
tags: #prukaz #bezpecnosti #staveb #informace