Fasáda, tvář stavby, se dům prezentuje navenek. Finální povrchová úprava promlouvá kolemjdoucím omítkou, dřevěným a cihelným obkladem, plechovou kazetou nebo dřevovláknitou deskou. V posledních letech se i u nás setkáváme s celou řadou objektů opatřených větranou fasádou. S pojmem zateplená fasáda se pojí dva typizované způsoby provedení zateplení - kontaktní a bezkontaktní, neboli provětrávané.
Princip fungování provětrávané fasády
Provětrávaná fasáda, někdy nazývaná také odvětrávaná fasáda, je fasáda, která dobře odvádí nejen vlhkost ze stěn, ale také tepelnou zátěž v letních měsících způsobenou slunečním zářením. Provětrávané fasády totiž mají vzduchovou vrstvu mezi tepelnou izolací (případně zdivem) a fasádním obkladem, který chrání konstrukci domu před povětrnostními vlivy. Provětrávaná fasáda nebo také větraná fasáda je konstrukce s průběžnou větranou mezerou mezi fasádním vnějším obkladem a tepelnou izolací spojenou s nosnou konstrukcí. Větraná mezera zajistí přirozený a trvalý odvod vlhkosti, proto je tento typ fasád rovněž označován jako odvětrávaná fasáda.
Jak větraná mezera funguje?
Aby systém správně fungoval, musí vzduch v mezeře proudit. Ten se ohřívá od vnější fasády (v zimě i vlivem tepelných ztrát z interiéru), stoupá vzhůru a tím dochází k proudění průměrnou rychlostí 0,5-1,0 m/s. Teplý vzduch má jednu dobrou vlastnost, absorbuje do sebe výrazně vyšší množství vlhkosti než vzduch studený. Vzduch se v provětrávané mezeře ohřívá od vnějšího pláště a stoupá po celé výšce vzhůru. Díky rychlosti 0,5-1,0 m/s dochází k laminárnímu proudění. S turbulencemi vzduchu se můžeme setkat spíše výjimečně a to vlivem například typu roštu, tvarem budovy apod. Proudění vzduchu se mění nejen během ročních období, ale i během 24 hodinového cyklu. Vliv slunečního záření na rychlost proudění vzduchu je v takovém případě evidentní. Nicméně díky provětrávání se tepelná izolace poměrně rychle vysuší a je opět dokonale tepelně izolačním materiálem. Navíc proudící vzduch odebírá vlhkost i z minerální tepelné izolace, která se do ní difunduje z interiéru přes vlastní nosnou konstrukci (nejvíce v zimním období, ale teoreticky se to děje prakticky kdykoliv, když je teplota exteriéru nižší než interiéru), čímž přispívá ke zdravému vlhkostnímu režimu celé konstrukce.
Srovnání s kontaktní fasádou
Zjednodušeně řečeno - existují dva hlavní typy zateplovacích fasádních systémů. Takzvané „kontaktní“, které se natěsno lepí na obvodovou stěnu budovy, a pak takové, které naopak mají provětrávanou vzduchovou mezeru. Od ní získaly fasády svůj název, a právě toto provětrávání jim zaručuje řadu užitečných vlastností. U kontaktní fasády jsou veškeré vrstvy spolu ve vzájemném spojení. Na konstrukci stěny se lepí desky tepelné izolace a na ně je nanesena finální vrstva, zpravidla tenkovrstvá probarvená omítka. Naopak provětrávaná fasáda si udržuje od zbytku souvrství odstup.
Vnější zateplení domu kontaktním způsobem, mezinárodně označované zkratkou ETICS (External thermal insulation composite system), je nejčastěji využívaným řešením u novostaveb i rekonstrukcí, kdy jednotlivé vrstvy skladby systému - nosná, tepelně izolační a pohledová jsou navzájem celoplošně spojeny. Skladba provětrávané fasády se od kontaktního systému zateplení liší vložením provětrávané vzduchové mezery mezi vrstvu tepelné izolace a vrstvu vnějšího obkladu. Ve vzduchové mezeře komínovým efektem dochází k proudění vzduchu, které má vliv na účinnější odvod vlhkosti z obou přiléhajících povrchů (izolace i opláštění) a zároveň zabraňuje přehřívání fasády.
Čtěte také: Techniky pro úpravu betonu
Přednosti provětrávané fasády
Větraná fasáda přináší několik předností a zjednodušení oproti kontaktnímu systému. Jedním typem fasád je ovšem v řadě směrů výjimečný. Řeč je o takzvaných provětrávaných fasádách. Na rozdíl od jiných typů mají provětrávané fasády řadu výjimečných vlastností - lze je rychle instalovat, dají se obložit libovolným materiálem, chrání vnitřek budovy před hlukem zvenčí, skvěle tepelně izolují a jsou extrémně prodyšné.
- Odvod vlhkosti: Provětrávaná fasáda dobře odvádí nejen vlhkost ze stěn. Aktivnější vysoušení konstrukce je pouze jedním z nich. Mnoho lidí si neuvědomuje, že v každém domě a každé domácnosti se denně vyprodukuje určité množství vodní páry. Všechna vlhkost ovšem musí z budovy pryč, jinak v ní hrozí plísně. „Dům, který má prodyšné zdi, je jednoznačně bezpečnější - případná vlhkost se totiž z budovy může snáze odpařit. Naopak zkondenzovaná vlhkost může velmi brzy zhoršit kvalitu prostředí v interiéru, například když se vám na podhledech začnou dělat vlhké ‚mapy‘. A po několika letech může hromadící se vlhkost i degradovat nosnou konstrukci domu,“ upozorňuje na jedno z nebezpečí zvýšené vlhkosti v budovách architektka Tereza Vojancová ze společnosti URSA. Od vlhké konstrukce je ke zdraví nebezpečným plísním už jen malý krok. Obzvlášť, je-li zároveň budova málo či špatně zateplena. Větraná mezera je také výhodná pro rekonstrukce budov s nadměrnou vlhkostí ve stěně, kdy je požadován efektivní odvod vlhkosti.
- Tepelná izolace a úspora energií: Provětrávaná fasáda zajistí, že se interiér domu nebude v letních měsících přehřívat. Provětrávaná fasáda ve spojení s kvalitní izolací z minerální kamenné vlny chrání konstrukci domu před teplotními výkyvy vnějšího prostředí. V horkých dnech se stěny domu nepřehřívají, v zimě nedochází k jejich prochlazování. Zateplení fasád kamennou vlnou minimalizuje úniky tepla a pomáhá tak šetřit náklady na vytápění a chlazení. Zvyšuje energetickou účinnost budov, udržuje stabilní teplotu v budově během celého roku. Vytváří tepelnou pohodu a příznivé mikroklima.
- Akustická pohoda: Skladba s předsazeným opláštěním, provětrávanou vzduchovou dutinou a pohltivou výplní z minerální vlny také efektivně zvyšuje neprůzvučnost konstrukce, laicky řečeno tlumí hluk přicházející z ulice. Kamenná vlna pohlcuje a tlumí nežádoucí hluk, který proniká z okolí nebo vzniká uvnitř budovy. Má vysokou zvukovou pohltivost. Skvělé akustické vlastnosti kamenné vlny jsou využívány pro akustická řešení na zlepšení vzduchové neprůzvučnosti konstrukce střech. Kamenná vlna významně přispívá ke zvýšení akustické pohody v budově.
- Snadná a rychlá instalace: Instalace zateplení je velmi snadná. Suchý montážní proces většinou není závislý na venkovních teplotách a fasádu lze realizovat během celého roku. Průběh montáže neomezují vnější teploty ani technologické přestávky nutné k vysychání vody a zrání materiálů.
- Široká variabilita povrchových úprav: Pohledová vrstva oddělená od zbytku souvrství vzduchovou mezerou umožňuje zvolit obklad z jakéhokoli materiálu od cihly, dřeva, po ocel a přírodní kámen. Provětrávané fasády mohou mít velice zajímavý design a širokou variabilitu povrchových úprav.
- Odolnost a dlouhá životnost: Izolace z kamenné vlny jsou dlouhodobě i rozměrově stálé. Své vlastnosti nemění ani vlivem extrémních atmosférických podmínek a jsou plně funkční řadu let. Větrané fasády nejsou náročné na údržbu.
Skladba provětrávané fasády
Skladba provětrávané fasády - nosný rošt vyplněný tepelnou izolací z minerální vaty, provětrávaná vzduchová mezera a fasádní obklad. Na nosné konstrukci je aplikována tepelná izolace z důvodu požadavků na dodatečné zateplení v souladu se současnou normou ČSN 73 0540, ke které se vztahují i předpisy zakotvené v zákoně 177/2006 Sb. ze dne 29. Na nosné konstrukci je aplikována tepelná izolace z důvodu požadavků na dodatečné zateplení v souladu se současnou normou ČSN 73 0540.
Klíčové prvky:
- Nosná konstrukce: Nosný rošt se montuje zpravidla vodorovně. Nosná konstrukce zajišťuje přenos všech účinků zatížení (vlastní hmotnost, účinky větru, povětrnostní namáhání,…) z plochy obkladu do vnitřní vrstvy obvodové stěny. Kromě nosné funkce plní i funkci vyrovnávací a distanční. Volba materiálu se odvíjí od zvoleného obložení. Používají se prvky z hliníku, ušlechtilé slitiny nebo oceli s nejrůznější úpravou, především v závislosti na požadované odolnosti proti korozi. Stále se také používá tradiční stavební materiál - dřevo, popřípadě kombinace dřevo-kov.
- Tepelná izolace: Pro zajištění tepelně izolačních vlastností se používá zejména hydrofobizovaná minerální vata. Klíčovým prvkem provětrávacích fasád v boji proti vlhkosti je izolant, kterým je skelná vlna. Kromě toho, že budovu izoluje tepelně, je zároveň výtečně prostupná pro vodní páry. „Skelná vlna je materiál ‚difuzně otevřený‘, neklade tedy vlhkosti žádný odpor. Je složená z mikroskopických skelných vláken, podobně jako svetr z vlny.“ Tepelnou izolaci chrání před dešťovými srážkami, ale zároveň dokáže propouštět vodní páry z konstrukce do exteriéru. Izolace z kamenné vlny díky vyšší hustotě v konstrukci nesesedají, vyplní celý prostor, nevznikají spáry a netvoří se tepelné ani akustické mosty. Při vkládání do konstrukce zachovávají svoji tloušťku i tvar, tlakem se nedeformují. Díky vyšší objemové hmotnosti jsou vhodné pro uchycení k zateplované stěně pomocí kotev. Nedochází ke ztenčení tloušťky izolace ani při jejich kotvení. Tloušťka tepelné izolace musí být navržena tak, aby byly splněny normové podmínky, a navíc konstrukce správně fungovala s ohledem na rozložení teploty v konstrukci a prostup vodní páry. Aby větraná fasáda fungovala tak, jak se od ní očekává, musí izolant umožňovat prostup vodních par a být z vnější strany opatřen difúzní fólií, která ho chrání před venkovním prostředím a zároveň dovoluje odvedení vlhkosti ven z konstrukce.
- Provětrávaná vzduchová mezera: Vzduchová vrstva vytváří pomyslný „komín“, který zaručuje cirkulaci vzduchu, čímž je ze skladby provětrávané fasády odváděno teplo od sluncem rozehřátého fasádního obkladu. Pro správné fungování provětrání je nutné zajistit mezeru tl. min 30-40 mm a to po celé výšce fasády. U ostění, nadpraží a dalších dílčích částí konstrukce do výšky jednoho patra (max. 3,05 m) lze uvažovat s mezerou min. 20 mm. Otvory pro přívod a odvod vzduchy musí mít průřezovou plochu min. 50 cm2/m.
- Fasádní obklad: Pohledová vrstva oddělená od zbytku souvrství vzduchovou mezerou umožňuje zvolit obklad z jakéhokoli materiálu od cihly, dřeva, po ocel a přírodní kámen. Zavěšená fasáda může mít obklad tvořený sklem, kovem, dřevem, plastem, keramikou, vláknocementovými šablonami apod. Velice atraktivními a designově zajímavými obklady jsou např.
Tabulka: Doporučené izolace ROCKWOOL pro provětrávané fasády
| Typ fasády/použití | Doporučené izolace z minerální vlny ROCKWOOL |
|---|---|
| Standardní provětrávané fasády a vícevrstvé vnější stěny | VENTIROCK SUPER, VENTIROCK PLUS, VENTIROCK, ROCKTON PREMIUM, SUPERROCK PREMIUM, ROCKTON SUPER, SUPERROCK |
| Provětrávané fasády s viditelnými spárami nebo pod perforovaný obklad | VENTIROCK F SUPER, VENTIROCK F PLUS, VENTIROCK F (s povrchovou úpravou netkanou sklotextilií) |
| Sendvičové konstrukce (vyšší objemová hmotnost, drží tvar) | VENTIROCK SUPER, VENTIROCK PLUS, ROCKTON PREMIUM |
| Sendvičové stěny (foukaná granulovaná vlna) | GRANROCK SUPER |
| Rámové konstrukce dřevostaveb | SUPERROCK, SUPERROCK PREMIUM (příklad) |
Důležité aspekty při realizaci provětrávané fasády
Pro bezproblémové fungování fasády je nutné zajistit proudění vzduchu. Z hlediska správného fungování celého fasádního systému má navržení a především realizace provětrávané mezery zásadní vliv na životnost fasády, neboť tato vrstva udržuje v systému příznivé mikroklima.
Chyby při realizaci a jak se jim vyhnout:
- Nedostatečné větrací otvory: U již zrealizovaných provětrávaných fasád se nejčastěji můžeme setkat s chybným řešením detailů. Největším kámen úrazu bývá nedodržení minimálních ploch větracích otvorů nebo jejich úplná absence. Často se chyby objevují v takových místech, jakými jsou parapety, nadpraží oken nebo u oplechování atik. Pro bezchybné fungování fasády je nutné, aby byly tyto hraniční hodnoty dodrženy po celý rok. Především v místech s větším množstvím sněhu, může dojít k omezení nebo případně i k úplnému zamezení přiváděného vzduchu. Přiváděcí otvory proto umisťujeme nad sokl, aby je napadaný sníh nezasypal.
- Nekvalitní materiál: Mezi pochybení při realizaci zavěšených fasád lze ještě zařadit nekvalitní materiál. Příkladem mohou být nedostatečně ošetřené keramické prvky, které se vyznačují vysokou nasákavostí. Po několika zmrazovacích cyklech dochází k typickému poškození - odprýsknutí vrchní části prvku.
- Nedostatečná koordinace řemesel: Lze se setkat i s případy, kdy nedojde ke vzájemné koordinaci řemesel na stavbě. Vina pak nespočívá na fasádní firmě, ale na nedostatečně poučených subdodavatelích a stavebních mistrech. Např. u balkonů se stává, že jsou soklové dlaždice nalepeny až k hraně obkladových fasádních desek. V extrémních případech snaživí dělníci zasilikonují i spáry mezi soklem a fasádní deskou.
- Tmavé obkladové desky: V souvislosti se širokým sortimentem povrchových úprav, zejména barev, je potřeba zmínit nebezpečí vzniku vad na fasádách z tmavých obkladových desek. U těchto fasád mohou povrchové teploty v letních měsících dosáhnout až 70 °C, což klade velké nároky především na používané lepící hmoty. Na začátku vznikají nenápadné trhlinky, do kterých zatéká srážková voda. Ta pak urychluje především v zimních měsících destrukci desky, která v konečné fázi může vyvrcholit odlepením desky od podkladu. Pád materiálu z několikametrové výšky již představuje obrovské nebezpečí. K uvolňování lepených obkladů může dojít také v důsledku nevhodně zvolené technologie. Následky jsou však stejné.
- Pravidelná údržba: Především přírodní materiály jako je např. dřevo je nutné pravidelně ošetřovat. Již po několika málo letech tyto materiály ztrácí své ošetření z výroby a bez náležité péče se rychle zkracuje délka jejich životnosti.
Při realizaci zavěšených fasád by se měl klást důraz na bezchybné řešení detailů. Často maličkosti pak negativně ovlivní celou funkčnost fasády. Bez vzájemné koordinace jednotlivých řemesel dochází k dalším zbytečným chybám, kterým bychom se měli vyvarovat. Napravování chyb bývá vždy velmi problematické a finančně náročné.
Čtěte také: Asfaltová barva: jak vybrat
Čtěte také: Vliv měrného povrchu na vlastnosti cementu
tags: #promalovany #povrch #fasada #informace