Dokumentace pro provedení stavby ("DPS") představuje nejobsáhlejší a nejpodrobnější stupeň dokumentace, který bývá vypracován. Často je její význam velmi podceňován, a to z časových a finančních důvodů. Její důležitost spočívá v přesném vymezení předmětu stavby. To znamená, že v případě použití této dokumentace je riziko navýšení ceny velmi malé. Zhotovitel má přesně předepsáno, jak stavbu provádět, všechny detaily a materiály jsou specifikovány, a tak není možné, aby docházelo k nečekaným problémům či již zmíněnému navýšení ceny.
Legislativní rámec a obsah dokumentace
Obsah a věcný rozsah dokumentace pro provádění stavby podrobně specifikuje § 3 vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb, konkrétně příloha č. 2. Tato dokumentace je zpracována na základě územního rozhodnutí (§ 92 odst. 1 stavebního zákona) nebo z iniciativy stavebníka a je využívána pro kontrolní prohlídky staveb (§ 133 odst. 3 stavebního zákona).
Části projektové dokumentace pro provádění stavby
Projektová dokumentace pro provádění stavby musí vždy obsahovat následující části:
- A. Pozemní stavební objekty
- B. Inženýrské objekty
- C. Provozní soubory
Rozsah jednotlivých částí musí odpovídat druhu a významu stavby, jejímu umístění, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.
Společné zásady zpracování DPS
Projektová dokumentace pro provádění stavby se zpracovává samostatně pro jednotlivé stavební objekty (pozemní a inženýrské), případně provozní (technologické) soubory, pokud se ve stavbě vyskytují. Vychází se z projektové dokumentace podle § 2 vyhlášky č. 499/2006 Sb. Zpracovávají se pouze ty části projektové dokumentace pro provádění stavby, které nejsou shodné s projektovou dokumentací podle přílohy č. 1 (dokumentace pro vydání stavebního povolení).
Čtěte také: návrhy a projekty střech pro Kutnou Horu
Součástí dokumentace pro provádění stavby není dokumentace pro pomocné práce, výrobně technická dokumentace a dokumentace výrobků dodaných na stavbu. Pokud je pro podrobnosti nutné zpracovat některou z těchto dokumentací, musí být takový požadavek v projektové dokumentaci pro provádění stavby výslovně uveden.
Obsah jednotlivých částí DPS
1. Technická zpráva
Technická zpráva se zpracovává ve stejné skladbě a členění jako v projektové dokumentaci uvedené v příloze č. 1, z níž příslušné údaje přebírá s tím, že se:
- zpřesňují, doplňují a zdůvodňují veškeré údaje a případné odchylky oproti ověřené projektové dokumentaci,
- zdůvodňují a zpřesňují technická, konstrukční, materiálová nebo dispoziční řešení,
- případně stanoví zvláštní podmínky pro provádění, montáž nebo technologické postupy.
2. Výkresová část
Výkresová část se zpracovává v měřítku přiměřeném jejich účelu (obvykle 1:50) a obsahuje:
- výkresovou dokumentaci v rozsahu bodu A.1.2 nebo B.2,
- výkresy podrobností (detailů) zobrazují pro dodavatele závazné, nebo tvarově složité konstrukce (prvky), na které klade projektant zvláštní požadavky a které je nutné při provádění stavby respektovat,
- legendy doplňují výkresy jen v nezbytném rozsahu o údaje, které nelze vyjádřit graficky.
3. Výpočty
Výpočty se zpracovávají v potřebném rozsahu a kontrolovatelné formě. Jsou součástí dokumentace a připojují se jako doklady ve dvou vyhotoveních.
A. Pozemní (stavební) objekty
1. Architektonické a stavebně technické řešení
1.1. Technická zpráva
Zpracovává se podle společných zásad a:
Čtěte také: Výkladové problémy jednotné projektové dokumentace
- uvádí výsledky doplňujících průzkumů a výpočtů,
- zdůvodňuje případné změny technického, konstrukčního a dispozičního řešení, vyplývající ze schvalovacího řízení předchozího stupně,
- stanovuje požadavky a zásady technického řešení stavebních detailů a materiálových variant dodavatelské dokumentace,
- obsahuje podrobné požadavky technického a materiálového řešení bezbariérových úprav,
- řeší způsob likvidace přebytečných zemin nebo odpadů.
1.2. Výkresová dokumentace
Zpracovává se podle společných zásad a obsahuje:
- podklady pro vytyčovací výkres objektu s údaji o geodetickém polohovém a výškovém referenčním systému a odstupech od sousedních pozemků, napojení na technickou infrastrukturu a vyznačení terénních úprav, s označením stavebních objektů, resp. provozních souborů,
- půdorysy celkové v měřítku 1:50 nebo 1:100 (výkopy, základy, půdorysy podlaží, střechy),
- půdorysy dílčí v měřítku 1:50 a větším, s legendou místností a uvedením povrchových úprav stěn, podlah, podhledů apod.,
- řezy (v potřebném rozsahu a měřítku),
- pohledy na všechny plochy fasády objektu,
- výpisy truhlářských, zámečnických a klempířských výrobků,
- výkresy bezbariérových úprav v měřítku 1:50 včetně potřebných detailů.
Součástí výkresové dokumentace mohou být rovněž:
- dokumentace strojů a zařízení, které jsou součástí stavební části; zpracovávají se obdobně jako dokumentace strojů a zařízení technologické části (část C této přílohy),
- odkazy na pozice prvků vnitřního vybavení (interiéru), jejichž dokumentace je součástí projektové dokumentace podle § 2 nebo tvoří samostatnou část projektové dokumentace,
- výkresy výrobků, strojů a pomocných konstrukcí, stavebních a montážních zařízení (např. konstrukce lehké prefabrikace, konstrukce truhlářské, zámečnické, klempířské, atypické staveništní prefabrikáty, konstrukce kabelových a potrubních rozvodů apod.); jsou součástí dokumentace zajišťované zhotovitelem stavby.
2. Stavebně konstrukční část
Zpracovává se pro betonové, kovové, dřevěné a jiné nosné konstrukce.
2.1. Technická zpráva
- podrobný popis navrženého nosného systému stavby s rozlišením jednotlivých konstrukcí podle druhu, technologie a navržených materiálů,
- definitivní průřezové rozměry jednotlivých konstrukčních prvků (případně odkaz na výkresovou dokumentaci),
- údaje o uvažovaných zatíženích ve statickém výpočtu (stálá, užitná, klimatická, od anténních soustav, mimořádná, apod.),
- údaje o požadované jakosti navržených materiálů,
- popis netradičních technologických postupů a zvláštních požadavků na provádění a jakost navržených konstrukcí,
- stanovení požadovaných kontrol zakrývaných konstrukcí a případných kontrolních měření a zkoušek, pokud jsou požadovány nad rámec povinných - stanovených příslušnými technologickými předpisy a ČSN,
- v případě změn stávající stavby - popis konstrukce, jejího současného stavu, technologický postup s upozorněním na nutná opatření k zachování stability a únosnosti vlastní konstrukce, případně bezprostředně sousedících objektů,
- požadavky na vypracování dokumentace zajišťované zhotovitelem stavby (obsah a rozsah, upozornění na hodnoty minimální únosnosti, které musí konstrukce splňovat),
- požadavky na protipožární ochranu konstrukcí,
- seznam použitých podkladů: předpisů, ČSN, literatury, výpočetních programů apod.,
- požadavky na bezpečnost při provádění nosných konstrukcí - odkaz na příslušné předpisy a normy.
2.2. Výkresová část
- výkresy půdorysů nosných konstrukcí v měřítku 1:50, výjimečně 1:100, včetně sklopených řezů, pohledů a detailů v potřebných podrobnostech; z výkresů musí být jasně identifikovatelný tvar konstrukce, všech konstrukčních prvků a detailů,
- výkresy monolitických, resp. prefabrikovaných plošných základů, pilotových základů a základového roštu, pokud tyto konstrukce nejsou dostatečně výstižným způsobem zobrazeny ve stavebních výkresech základů,
- detaily styků, kotvení apod. v měřítku 1:20 nebo 1:10, (1:5),
- schéma prefabrikovaných stavebních dílců,
- schéma vyztužení monolitických betonových konstrukcí, které na základě podrobného statického výpočtu slouží jako podklad pro vypracování podrobných výkresů výztuže (dokumentace zajišťovaná zhotovitelem stavby); schéma musí obsahovat pohledy a dostatečné množství příčných řezů jednoznačně určujících kvalitu betonu a oceli, polohu a průřezovou plochu, příp. počet vložek příslušného profilu,
- výkresy sestavy, podrobností a kotvení ocelových konstrukcí obsahující půdorysy, modulovou síť, řezy a pohledy jednoznačně určující nosné konstrukce s označením průřezů všech konstrukčních prvků a podrobností vlastní konstrukce a jejího kotvení, tj. údajů potřebných pro vypracování dokumentace zajišťované zhotovitelem stavby,
- výkresy sestavy, podrobností a kotvení dřevěných konstrukcí obsahující půdorysy, modulovou síť, řezy a pohledy jednoznačně určující nosné konstrukce s označením průřezů všech konstrukčních prvků a podrobností vlastní konstrukce a jejího kotvení, tj. údajů potřebných pro vypracování dokumentace zajišťované zhotovitelem stavby.
2.3. Podrobný statický výpočet
Statický výpočet v dokumentaci pro provedení stavby vychází ze statického výpočtu vypracovaného v projektové dokumentaci podle § 2. Je úplným podkladem pro vypracování technické specifikace konstrukční části a výkresové dokumentace pro provedení stavby. Obsahuje dimenzování veškerých konstrukcí, které jsou součástí dokumentace zajišťované zhotovitelem stavby (výkresy betonových monolitických a prefabrikovaných konstrukcí, dodavatelská dokumentace kovových a dřevěných konstrukcí). Statický výpočet musí být kontrolovatelný, tzn. musí být přehledný, aby bylo možno sledovat postup výpočtu, návrhová zatížení, uvažované statické schéma a výpočetní model. Podrobný statický výpočet obsahuje zejména:
- průvodní zprávu ke statickému (dynamickému) výpočtu, stručně rekapitulující základní koncept řešení konstrukce a rozdíly oproti předběžnému výpočtu, který byl vypracován v rámci projektové dokumentace podle § 2,
- použité podklady: normy, předpisy, literaturu, dimenzovací programy apod.,
- statické schéma konstrukce,
- údaje o materiálech a technologiích,
- rekapitulaci zatížení, zatěžovacích stavů včetně součinitelů zatížení a součinitelů kombinace,
- výpočetní modely, výpočetní schémata,
- návrh a posouzení všech nosných prvků,
- výpočet účinků na základy, dimenzování základových konstrukcí,
- návrh a posouzení všech detailů, montážních styků apod., které rozhodujícím způsobem ovlivňujících bezpečnost konstrukce,
- postup výroby - betonáže, odbedňování, montáže, předpínání, zasypávání dokončených konstrukcí apod.
3. Technika prostředí staveb
Jednotlivé části se zpracovávají podle společných zásad a případné zpětné požadavky na stavební část a ostatní profese jsou podkladem pro celkovou koordinaci dokumentace pro provádění stavby.
Čtěte také: vše o projektové dokumentaci fasády
3.1. Zařízení pro vytápění staveb
3.1.1. Technická zpráva
Obsahuje podrobný popis a výpočty týkající se zdroje tepla, klimatických a provozních podmínek, tepelných ztrát a zisků budovy, potřebného tepelného příkonu pro vytápění a ohřev teplé vody, roční potřeby tepla, řešení požární bezpečnosti kotelny, popisu otopného systému, jeho regulace, zabezpečení a doplňování vodou, měření spotřeby tepla a specifikace zařízení a materiálů.
3.1.2. Výkresová část
Obsahuje zakreslení zařízení pro zásobování teplem do půdorysů, detailní výkresy složitějších kotelen a výměníkových stanic, funkční schéma zapojení zdroje tepla a otopné soustavy a svislé schéma otopné soustavy.
3.2. Zařízení pro ochlazování staveb
3.2.1. Technická zpráva
Obsahuje soupis výchozích podkladů, klimatické a provozní podmínky, popis základní koncepce chladicího zařízení, výčet typů chlazených prostorů, umístění nasávání a odvodu vzduchu, zadání tepelných zátěží a požadovaných parametrů v klimatizovaných prostorech, potřebu chladu v místnostech a hlukové parametry.
Nový stavební zákon a výkladové nejasnosti
Nový stavební zákon č. 283/2021 Sb. a jeho prováděcí vyhláška č. 131/2024 Sb. o dokumentaci staveb vyvolávají při realizaci stavebních záměrů mnohá nedorozumění a nejasnosti, zejména v otázce rozsahu a obsahu dokumentace. Zjednodušený rozsah a obsah projektové dokumentace pro povolování staveb podle těchto nových předpisů vyvolává diskuse.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) ve svém výkladovém stanovisku stanoví, že klíčovým faktorem je datum zahájení prací na dokumentaci. Projektovou dokumentaci zpracovanou podle prováděcích předpisů k původnímu stavebnímu zákonu (SSZ) lze použít pouze tehdy, pokud práce na ní byly zahájeny do 30. června 2024. Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) na druhou stranu zdůrazňuje, že podle textu zákona lze projektovou dokumentaci zpracovanou podle prováděcích předpisů k SSZ předložit do konce června 2027, a to bez ohledu na datum zahájení prací na ní. Dle našeho názoru z jazykového výkladu textu přechodného ustanovení a z důvodové zprávy vyplývá, že v přechodném období je možné postupovat při vypracování projektové dokumentace jak podle starých prováděcích předpisů, tak podle nových, v závislosti na volbě stavebníka.
Další chaos by mohla přinést snaha ČKAIT o zavedení novely NSZ, která by přinesla dvoukolejnost právního režimu. Podle názoru ČKAIT by se stavby, na nichž byly zahájeny práce do 30. června 2024, měly řídit starou právní úpravou, včetně otázky kolaudace.
Příklad změn: Statické výpočty a výkresy výztuže
Z hlediska stavebně konstrukčního řešení jde zejména o zpracování výkresů „schémat vyztužení“. Podle staré vyhlášky č. 499/2006 Sb. byla „schémata vyztužení“ jasně definována a bylo také dáno, že podrobné výkresy výztuže (PVV) si zajišťuje zhotovitel stavby. Podle nové vyhlášky o dokumentaci staveb č. 131/2024 Sb. sice zůstává pojem „schémata výztuže“, ale díky vágní definici se již nejedná o původní „schémata vyztužení“, ale jde spíše o „podrobné výkresy výztuže“. Tato změna znamená, že „podrobné výkresy výztuže“ si už nezajišťuje zhotovitel, ale musí je zpracovat projektant v rámci dokumentace pro provádění stavby (DPS).
Pomineme-li problém finanční (statická část projektové dokumentace může být i dvakrát dražší), jde i o problém z hlediska harmonogramu prací. Nelze zasahovat do výkresu tvaru v průběhu armování, protože se pak zasahuje do tří až čtyř dalších armovacích výkresů. Vytváření armovacích výkresů v rámci DPS zase dokáže protáhnout finální termín odevzdání o půl roku až rok u větších staveb.
Z hlediska konstrukčního nelze připustit, aby si zhotovitel prováděl zásahy do konstrukce bez odsouhlasení statika. Statik nosné konstrukce musí vědět, jak dodavatel prefabrikátů, ocelové nebo dřevěné konstrukce dodržel statické schéma nosné konstrukce. Výrobní dokumentace nosné konstrukce musí být po celou dobu životnosti objektu archivována. Pro navrhování i kontrolu výrobní dokumentace je vlastně oprávněna jen jedna osoba, a to statik návrhu nosné konstrukce. Zde se dostáváme do dalšího nového právního problému: Má to být ten, kdo navrhnul nosnou konstrukci v úrovni projektu pro povolení záměru nebo autorizovaný inženýr, který zpracoval dokumentaci pro provádění stavby? Vyšší odpovědnost nese ten, kdo zpracoval dokumentaci pro provádění stavby.
ČSN 73 1901 Navrhování střech
Od listopadu 2020 je účinná trojice norem řady ČSN 73 1901 Navrhování střech, která nahradila předchozí normu se stejným třídicím znakem z roku 2011. První část souboru norem týkajících se navrhování střech uvádí základní ustanovení pro všechny typy a sklony střech, bez rozdílu použité střešní krytiny. Platí pro střechy, střešní terasy, balkony, lodžie, přístřešky, markýzy, koruny atik a zdí, římsy a navazující vodorovné konstrukce pod úrovní přilehlého terénu, shora ohraničující podzemní části budovy. Pro památkově chráněné budovy a změny dokončených staveb platí norma přiměřeně.
Norma obsahuje obecné zásady pro navrhování střech, základní výčet zatížení a namáhání působících na střechy, dále požadavky na vlastnosti střech a zásady pro návrh střech. Dále norma stanoví doporučený obsah a rozsah projektové dokumentace střech, včetně zásad běžné údržby a užívání střech a dále zásady kontrol.
Část 1 obsahuje základní informace pro projektanty o navrhování střech, přesnou terminologii vrstev střechy a dalších pojmů. V normě přibyla část stanovující doporučený obsah projektové dokumentace střechy ve stupni pro stavební povolení a ve stupni pro provádění staveb. Definice vrstev střechy byly přepracovány. Např. střešní krytina je nyní definována jako horní vrstva střechy plně vystavená vnějšímu prostředí, skládaná střešní krytina je vrstva střechy plně vystavená vnějšímu prostředí, zajišťuje odvod vody sklonem. Doplňková hydroizolační vrstva je hydroizolační vrstva, která zachycuje a odvádí vodu a polétavý sníh proniklé z výše položené skládané vrstvy. Téma Návrh větrání je uvedeno v příloze B v ČSN 73 1901-2 - Střechy se skládanou střešní krytinou.
Norma nově předepisuje, že sklon střechy s povlakovou krytinou by měl být větší než 3 % (oproti dříve zažitým 2 %). Jde ale o sklon samotné krytiny. Novinka je také v předpisu pro spádování žlabů. Norma pamatuje i na navazující konstrukce a podpůrné konstrukce dalších zařízení umístěných na střeše. Navržené řešení střechy včetně konstrukčních detailů a návaznosti vrstev musí být proveditelné, v průběhu provádění kontrolovatelné, opravitelné a musí umožňovat běžnou údržbu.
Třetí část normy řeší provizorní povlakovou hydroizolaci zajišťující po dobu provádění střechy zachytávání a odvádění vody mimo konstrukce objektu. Pokud tato vrstva slouží v průběhu provádění jako provozní vrstva pro např. dopravu a skladování materiálu, lze ji později zabudovat do skladby. Pojistná hydroizolační vrstva, která se provádí z důvodu ochrany interiéru a vrstev střechy před vodou pronikající hlavní hydroizolační vrstvou v případě její poruchy nebo vady, musí být ve spádu a odvodněna do samostatného odvodňovacího prvku. V rámci tohoto odvodňovacího prvku se doporučuje řešit signalizace přítomnosti vody, tedy poruchy hlavní hydroizolační vrstvy. Potrubí by také mělo být opatřeno zpětnou klapkou, aby v případě ucpání odpadního potrubí nebyla naplněna skladba střechy stoupající vodou. Pojistná hydroizolace se nemá odvodňovat a spádovat ke spodnímu dílu vtoku hlavní hydroizolační vrstvy.
V rámci revize normy přibyla ve třetí části příloha A. Ta obsahuje vodítko pro návrh hydroizolačního systému v závislosti na návrhovém namáhání vodou a na požadavku na ochranu objektu. Např. zvýšená ochrana může být požadována u muzea, galerie, archivu, nemocnice apod., tedy tam, kde by při havárii a zatečení vody došlo k nenahraditelným škodám.
Střešní výlez a jeho požadavky
Střešní výlez usnadňuje výstup na střechu, například při údržbě střešní krytiny nebo čištění komínu. U soukromých domů má střešní průlez ryze praktickou funkci: pokud topíte pevnými palivy, musíte dbát na pravidelnou kontrolu a čištění komína. U veřejných staveb pak střešní výlez slouží i jako „nouzový únikový východ“ při evakuaci osob z důvodu požáru či jiného ohrožení.
Při výběru střešního výlezu je nutné zohlednit parametry jak u střešní konstrukce a použité krytiny, tak u samotného výlezu. U novostavby musí parametry průlezu na střechu specifikovat projektant. Dále pak záleží na tom, zda jde o prostory vytápěné či nevytápěné. Komfort při výstupu na střechu - ideální výlezové okno zajistí pohodlný přístup na střechu i urostlejším osobám. Mezi oblíbené modely patří například střešní výlezy o rozměrech 60×60 centimetrů, což jsou - jak lze vyvodit z obsahu normy ČSN 73 1901 (Navrhování střech - Základní ustanovení) - minimální rozměry střešního průlezy pro šikmé střechy.
Klíčové parametry pro výběr střešního výlezu
- Sklon střechy:
- Střešní výlezy pro ploché střechy (sklon do 5°).
- Střešní výlezy pro šikmé střechy (sklon od 5° do 45°).
- Kompatibilita s krytinou: Střešní výlez zároveň musí být kompatibilní s použitou střešní krytinou. Nevhodně zvolený průlez může mít za následek zatékání nebo vznik tzv. tepelných mostů.
- Materiál konstrukce:
- Impregnované dřevo: Tradiční materiál s velmi dobrými izolačními vlastnosti, odolný proti vlhkosti či plísním.
- Plast: Bezúdržbová a dobře odolává klimatickým vlivům.
- Typ zasklení: U zasklení je důležité vzít v úvahu požadavky na tepelné vlastnosti (koeficient prostupu tepla U). Kvalitní výlezáky na střechu jsou opatřeny dvojsklem či trojsklem s tvrzenou přední stranou.
- Způsob otevírání: Závisí na umístění výlezu a prostoru kolem něj.
tags: #projektova #dokumentace #vylez #na #strechu #požadavky