Vydat k vyrobenému nebo distribuovanému výrobku prohlášení o shodě je povinností každého výrobce stavebních výrobků. Prohlášení o shodě musí mít prakticky všechny výrobky, které jsou na trh uvedené k prodeji. Pokud vyrábíme nebo distribuujeme výrobek, kterému nejsou předepsány žádné zkoušky, přesto musíme prohlášení o shodě vystavit. Pokud chceme vyrábět nebo distribuovat stavební výrobky, musíme zároveň zajistit prohlášení o shodě.
Legislativní rámec a pojmy
Vyznat se ve všech předpisech České republiky a Evropské unie není v současnosti zrovna nejjednodušší - obzvláště v době změn legislativy, přístupů a vůbec pravidel, ve které se nacházíme. Výrobková certifikace je sice jasný pojem, který nám určuje specifické činnosti a žádosti, jejichž splnění vede k získání prohlášení o shodě. Celý proces ale může být dost náročný a na první pohled nejasný.
Prohlášení o vlastnostech a CE označení
Prohlášení o vlastnostech je povinné ve všech státech EU a musí být připojeno k označení CE při uvádění výrobku na trh. Vztahuje se k nařízení EP a Rady č. 305/2011 (CPR) a vypracovává jej výrobce v případě, že se na stavební výrobek vztahuje harmonizovaná evropská norma nebo je-li tento výrobek v souladu s evropským technickým posouzením (ETA). Výrobce nese také odpovědnost za údaje v něm obsažené. Musí být vydáno v úředním jazyce (jazycích) státu určení. Náležitosti a obsah prohlášení o vlastnostech jsou uvedeny v článku 6 a v příloze III k CPR. Výrobce musí zahrnout do prohlášení i zamýšlené použití a definovat vlastnosti (úrovně, třídy) v souladu s harmonizovanými technickými specifikacemi. Výrobci dle CPR vydávají prohlášení o vlastnostech na rozdíl od směrnice Rady 89/106/EHS (CPD) a nařízení vlády č. 190/2002 Sb., kdy výrobci vydávali do 30.6.2013 tzv. Prohlášení o shodě. Cílem je zajistit spolehlivou užitečnou informaci o vlastnostech, které bude možno využívat při projektování a realizaci staveb. Součástí prohlášení o vlastnostech jsou i informace uvedené v čl. 31, příp. článku 33 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006/ES (REACH).
Nařízení REACH
Čl. 31 nařízení REACH se týká povinnosti sdělovat informace v dodavatelském řetězci, tj. pomocí bezpečnostních listů. Bezpečnostní list (Material Safety Data Sheet) je soubor informací (bezpečnostních, ekologických, toxikologických, právních…) pro nakládání s nebezpečnými látkami/přípravky. Musí být vydán pro látky nebo přípravky, které obsahují nebezpečné složky v míře, která překračuje legislativně stanovený limit. Zpravidla bývají ale BL zhotoveny i pro další produkty, aby byl odběratel těchto produktů informován i o tom, že produkt není klasifikován jako nebezpečný. Forma bezpečnostního listu je poměrně přesně předepsána, u nás v nařízení EU č. 1907/2006 (REACH), které má 278 stran.
Další klíčové pojmy
- Prohlášení o shodě: Písemné ujištění výrobce nebo dovozce o tom, že výrobek splňuje požadavky technických předpisů platných v ČR a že byl dodržen předepsaný postup při posouzení shody. Při uvedení výrobku na trh podle evropského systému (provádí se pokud na výrobek existuje harmonizovaná norma) vydává výrobce „ES prohlášení o shodě“, neboli „Evropské prohlášení o shodě“, při uvedení podle národního systému (provádí se pokud na výrobek neexistuje harmonizovaná norma, ale existuje určená norma) vydává výrobce „Prohlášení o shodě“.
- Posouzení shody (hodnocení shody): Proces prokazující, že výrobek splňuje požadavky příslušné normy a že má deklarované vlastnosti. Požadavky na průběh procesu posouzení shody jsou pro různé výrobky rozdílné. Postupů je celá škála. Pro některé výrobky je proces zcela v režii výrobce, bez dohledu certifikačního orgánu (nejméně přísný postup), pro jiné výrobky probíhá proces zcela v režii certifikačního orgánu (nejpřísnější postup). Postup hodnocení shody je uveden v normě, která se na výrobek vztahuje.
- Stanovené výrobky: Výrobky, které představují zvýšenou míru ohrožení oprávněného zájmu a u kterých proto musí být prováděno posouzení shody. Přehled stanovených výrobků je uveden v nařízení vlády 190/2002 Sb. v platném znění (výrobky pro které existuje harmonizovaná norma) a v nařízení vlády 163/2002 Sb. ve znění n.v. 312/2005 Sb. (výrobky pro které harmonizovaná norma neexistuje). Všechny výrobky uváděné na trh musí být bezpečné (zákon 102/2001 Sb.). Vztahuje se na ně jedno nebo více nařízení vlády příslušných k zákonu č. 22/1997 Sb. Tím se na ně vztahuje i samotný zákon č. 22/1997 Sb.
- CE: Symbol znamenající, že výrobek splňuje požadavky harmonizované evropské normy, která se na výrobek vztahuje. Uvádí se na výrobcích, pro které výrobce vydal ES prohlášení o shodě.
- Harmonizovaná norma: Harmonizované mohou být pouze Evropské normy (EN). Harmonizovaná norma definuje požadavky na výrobky jednotně pro celou Evropskou unii. Norma se stává harmonizovanou uveřejněním odkazu na ní v řadě C Úředního věstníku Evropských společenství (OJEU). O této skutečnosti v ČR následně informuje věstník ÚNMZ. Splnění harmonizované normy se, v rozsahu jejího obsahu, považuje za splnění požadavků stanoveného nařízením vlády 190/2002 Sb. v platném znění. Pokud se na výrobek vztahuje harmonizovaná norma, provádí se jeho uvedení na trh podle nařízení vlády 190/2002 Sb. v platném znění (tzv. evropský systém).
- Určená norma: Národní obdoba harmonizované normy. Pokud se na výrobek žádná harmonizovaná norma nevztahuje, provádí se jeho uvedení na trh podle nařízení vlády 163/2002 Sb. ve znění n.v. 312/2005 Sb. (tzv. národní systém).
- Stavebně technické osvědčení: Vymezuje technické vlastnosti výrobků ve vztahu k základním požadavkům na stavby podle toho, jakou úlohu mají výrobky ve stavbě plnit. Vydává ho autorizovaná osoba (certifikační orgán). Vydává se pro výrobek, pro který neexistují harmonizované, nebo určené normy. STO chybějící normu nahrazuje. Lze jeho vypracování vyžádat i pro výrobek, jehož výrobce (dovozce) nechce při uvádění na trh postupovat podle platných harmonizovaných nebo určených norem.
Použité právní předpisy a normy
- ZÁKON 102/2001 Sb. o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů
- ZÁKON č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů
- NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1907/2006 (REACH) ze dne 18. prosince 2006, o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky (REACH = registrace, evaluace (hodnocení) a autorizace (povolování) chemických látek)
- NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 190/2002 Sb. ze dne 10. dubna 2002, kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky označované CE
- NAŘĺZENĺ VLÁDY č. 163/2002 Sb. ze dne 6. března 2002, kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky
- NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 312/2005 Sb. ze dne 13. července 2005, kterým se mění nařízení vlády č. 163/2002 Sb.
Proces získání prohlášení o shodě
Na začátku musíme zjistit, které předpisy pro zkoušení, příslušné normy nebo další dokumenty (např. technické předpisy ETAG) se týkají právě našeho výrobku. Často je třeba zajistit příslušnou dokumentaci a podrobit výrobek povinným zkouškám. Provádění těchto zkoušek většinou přísluší pověřené osobě ve zkušebnictví, která se označuje pojmem autorizovaná osoba. Autorizovaná osoba nám po splnění zkoušek na výrobek vystaví certifikát, na základě kterého (a dalších normou stanovených dokumentů) může výrobce vystavit prohlášení o shodě. Za tímto dokumentem se skrývá ještě příprava dalších materiálů - technických listů, bezpečnostních listů, výkresů, návodů k použití a k montáži a podobně.
Čtěte také: Prohlášení o shodě betonu: Průvodce
Délka procesu
Samozřejmě se požadavky liší výrobek od výrobku. Minimální doba je přibližně jeden měsíc, většinou bychom ale měli počítat s dobou 2-3 měsíce, během kterých budou provedené zkoušky a zajištěna dokumentace.
Pomoc s certifikací
Pokud se v této oblasti neorientujeme, nebo ani nemáme čas a příležitost řešit veškerou dokumentaci, komunikaci s autorizovanou osobou atd., máme možnost se obrátit na odborníka, který nám s prohlášením o shodě pomůže. Službu si dokonce můžeme objednat ´na klíč,´ což zahrnuje komplexní servis přípravy dokumentů a zajištění všech potřebných zkoušek až po zpracování prohlášení o shodě v odpovídající formě. Odpadne nám tak mnoho zjišťování a náročného vyřizování, ale zbavíme se i rizika nesprávného provedení úkonů nebo nesprávného znění dokumentů. V této oblasti se rozhodně nevyplatí riskovat. Proto doporučujeme - ušetřete si nervy i peníze a obraťte se na odborníka, který s vámi všechny potřebné kroky prokonzultuje.
Normy pro hydroizolace
Evropské harmonizované normy
V České republice nastal pro výrobce, stavebníka a zhotovitele prvním dnem v říjnu 2011 okamžik, kdy skončilo přechodné období pro poslední ze základních harmonizovaných evropských norem. V oblasti hydroizolací jsou u nás zatím platné pouze normy výrobkové a zkušební. Níže jsou uvedeny pouze normy výrobkové, seřazené chronologicky tak, jak vstupovaly v platnost. Tyto normy obsahují základní definice materiálu, specifikují požadavky na tento materiál a přehled zkušebních metod. Tyto metody nestanovují kvalitativní hodnocení. Jsou zde pouze uvedeny jednotky a vyjádření výsledku.
| Číslo normy | Název normy | Datum platnosti |
|---|---|---|
| ČSN EN 13969: 2005 | Hydroizolační pásy a fólie - Asfaltové pásy do izolace proti vlhkosti a asfaltové pásy do izolace proti tlakové vodě - Definice a charakteristiky. | 2005-05-01 |
| ČSN EN 13967: 2005 | Hydroizolační pásy a fólie - Plastové a pryžové pásy a fólie do izolace proti vlhkosti a plastové a pryžové pásy a fólie do izolace proti tlakové vodě - Definice a charakteristiky. | 2005-05-01 |
| ČSN EN 13707 +A2: 2010 | Hydroizolační pásy a fólie - Vyztužené asfaltové pásy pro hydroizolaci střech - Definice a charakteristiky. | 2010-01-01 |
| ČSN EN 13956: 2006 | Hydroizolační pásy a fólie - Plastové a pryžové pásy a fólie pro hydroizolaci střech - Definice a charakteristiky. | 2006-01-01 |
| ČSN EN 13859-1: 2010 | Hydroizolační pásy a fólie - Definice a charakteristiky pásů a fólií podkladních a pro pojistné hydroizolace - Část 1: Pásy a fólie podkladní a pro pojistné hydroizolace pro skládané krytiny. | 2010-11-01 |
| ČSN EN 13859-2: 2005 | Hydroizolační pásy a fólie - Definice a charakteristiky pásů a fólií podkladních a pro pojistné hydroizolace - Část 2: Pásy a fólie podkladní a pro pojistné hydroizolace pro stěny. | 2010-11-01 |
| ČSN EN 14909: 2006 | Hydroizolační pásy a fólie - Plastové a pryžové pásy a fólie vkládané do stěnových konstrukcí - Definice a charakteristiky. | 2006-08-01 |
| ČSN EN 14967: 2006 | Hydroizolační pásy a fólie - Asfaltové pásy vkládané do stěnových konstrukcí - Definice a charakteristiky. | 2006-10-01 |
| ČSN EN 14695: 2010 | Hydroizolační pásy a fólie - Asfaltové pásy pro hydroizolaci betonových mostovek a ostatních pojížděných betonových ploch - Definice a charakteristiky. | 2010-05-01 |
Přínos pro stavebníky, výrobce a zhotovitele
- Pro stavebníka: Evropské normy přináší přehlednost a lepší orientaci mezi jednotlivými materiály. Výrobkové normy pro něj mají významnější dopad než zkušební, ačkoliv v mnoha případech nemají reálnou vazbu na skutečnou situaci zabudovaného materiálu. V předmětové normě jsou také uvedeny požadavky na dokumentaci, která musí být součástí výrobku.
- Pro výrobce: V závislosti na zatřídění normy odpadá dohled třetí osoby nad výrobou, nebo se dohled provádí 1x za 12 měsíců. Výrobkové normy většinou obsahují minimální četnost jednotlivých zkoušek. Systém rozpracování a rozčlenění dle příslušné normy je časově náročnější. Zkušební normy pak přesně předepisují obsah zkušebních protokolů. Nové evropské normy zavádějí nové zkoušky a zkušební postupy, což přináší více administrativní práce.
- Pro zhotovitele: Evropské normy umožňují zjednodušení práce s doklady k použitým materiálům. Realizační firma díky výrobkové normě ví přesně, jaké dokumenty má po výrobci požadovat. Většinou se jedná o Certifikát systému řízení výroby (pokud se na daný výrobek vykonává), technický list a ES prohlášení o shodě.
- Pro projektanty: Získávají prakticky stejné výhody jako stavebníci v oblasti přehlednosti materiálů a dokumentace.
České technické normy
České technické normy, které se zabývají hydroizolacemi staveb, jsou řady 73 06xx. Tyto normy jsou předmětové.
- ČSN P 73 0600: 2000. Hydroizolace staveb - Základní ustanovení. Norma platí pro navrhování a realizaci hydroizolací proti působení vody. Popisuje např. hlavní činitele ovlivňující funkci hydroizolací.
- ČSN P 73 0606: 2000. Hydroizolace staveb - Povlakové izolace - Základní ustanovení. Norma platí pro navrhování hydroizolací na bázi povlakových hydroizolací.
- ČSN P 73 0610: 2000. Hydroizolace staveb - Sanace vlhkého zdiva. Základní ustanovení.
- ČSN 73 1901 Navrhování střech - Základní ustanovení.
Přínos českých technických norem
- Pro zhotovitele: Umožňují zlepšení kontroly prováděných prací a jejich realizaci.
- Obsah norem: Některé normy obsahují i návod na realizaci a kontrolu díla.
Provádění hydroizolace a kontrola kvality
Již od pradávné minulosti se výstavba všech druhů objektů, chatrčemi počínaje a mrakodrapy konče, dělí na několik velice významných etap. Aby bylo možné eliminovat negativní rozhodnutí při celém stavebním procesu, je potřeba se nad každou částí stavby zamyslet globálně, a to nejen při samotné realizaci, ale i při předprojektové přípravě a následném návrhu. Každému projektu by měla předcházet nejen dobrá ekonomická rozvaha, majetkoprávní příprava, architektonická studie, ale i celková příprava z hlediska techniky. Projektová fáze je základním faktorem, který ovlivňuje budoucí výstavbu. Z dlouhodobých zkušeností se dá jednoznačně říci, že i se sebemenší nejasností je dobré se poradit s někým z daného oboru. Při projektování velkých a složitých střešních konstrukcí je vhodné se vyhnout experimentům a sporným řešením, která jsou podloženy pouze teorií a nejsou v praxi nijak ověřeny.
Čtěte také: Marazzi dlažba - prohlášení
Kontrola při výstavbě
Při samotné výstavbě navrženého střešního pláště by měla být kontrola prováděna z několika stran. Ze strany zhotovitele díla kontrolují správnost prováděných prací mistr nebo předák pracovní čety izolatérské firmy. U větších staveb pak do procesu kontroly kvality provádění logicky vstupují stavbyvedoucí, úsekový stavbyvedoucí nebo jimi pověřené osoby. Z opačné strany by měl kontrolu provádět technický dozor investora nebo sám investor. Samozřejmostí je právo provádění autorského dozoru ze strany projektanta. O kontrole a shledaných skutečnostech je nutné provést zápis do příslušného stavebního deníku nebo do samostatného protokolu, který je schválen objednatelem, resp. investorem.
Příprava podkladu
Podklad (tzn. povrch nosné konstrukce) tvoří v případě provozních střech většinou nosná železobetonová stropní deska. Jiné typy podkladů jsou možné, ovšem nikoli obvyklé. Je důležité kontrolovat stáří podkladu (pro betonovou stropní desku je minimální stáří před navařením hydroizolace), únosnost a soudržnost podkladu k primární nosné konstrukci (provádí se vizuálně, poslechem pomocí kuličky, příp. poklepem), vlhkost betonu do hloubky 20 mm (je-li předepsáno, hlavně u mostovek nebo u střech kde na podklad přichází rovnou tepelný izolant) a rovinatost podkladu (měření se provádí dvoumetrovou latí), dále spádování, je-li předepsáno již v nosné konstrukci. V případě, že povrch nosné konstrukce vykazuje vady, kvůli kterým nelze provádět izolační práce, je potřeba všechny tyto vady nejdříve odstranit. Pokud je podkladní konstrukce v pořádku, pak je možné pokračovat s dalšími vrstvami.
Parozábrana
U provozních střech se s parozábranou setkáme téměř vždy a ve většině případech se tato vrstva aplikuje na stropní konstrukci, která byla shledána jako způsobilá pro pokládku parozábrany. Klíčové je dokonalé a těsné spojení všech podélných a příčných přesahů a především dokonalé napojení na všechny konstrukční detaily a prostupující elementy. U novostaveb se parozábrana bere i jako pojistná izolace. Pokud je to nutné, lze provést zkoušku těsnosti i pomocí zátopové zkoušky, a to jak celku, tak jen částí zhotovené plochy.
Tepelné izolace
Tepelné izolace mají v dnešním stavitelství neodmyslitelné místo, jelikož zásadním způsobem jimi lze ovlivnit energetické hospodářství budoucího provozu realizovaného objektu. Podle použitého druhu tepelné izolace je nutno koordinovat práce na dalších vrstvách. Obecně platí, že nasákavé tepelné izolace je nutno vždy urychleně zabezpečit proti namočení. Zabezpečen by měl být vždy každý denní pracovní záběr.
Vodotěsné povlakové izolace
Hydroizolační souvrství je nejdůležitější částí každého střešního pláště a proto je nutné věnovat jeho provádění maximální pozornost. Jakékoli porušení hydroizolačního povlaku znamená budoucí zatékání a obvykle komplikovanou demontáž vrchních vrstev střešního pláště, aby bylo možné opravit porušené místo. Tyto opravy jsou finančně nákladné, u pojížděných střech je jimi omezen provoz a pro všechny zúčastněné jde o značně nepříjemné záležitosti. Kontrolování provádění této vrstvy je velmi důležité.
Čtěte také: Vše, co potřebujete vědět o environmentálních prohlášeních EPD typu III.
Klíčové kontrolní body:
- Správnost postupu pokládání, opracování a aplikace hydroizolací v ploše.
- U povlakových izolacích kontrola velikosti a umístění podélných a příčných přesahů, dokonalé vodotěsné provedení jednotlivých spojů (např. jehlovou zkouškou).
- U plnoplošně tavených asfaltových hydroizolací je zejména u pojížděných užitných střech důležité kontrolovat celoplošné přitavení pásů k podkladu (nejčastěji tzv. zkouška kuličkou).
- Kromě výše zmíněných bodů je nejdůležitější provádět kontrolu všech konstrukčních detailů, neboť to jsou místa, kde může s největší pravděpodobností dojít k poruše těsnosti hydroizolační vrstvy.
Důležitým faktorem při provádění hydroizolační vrstvy je zajištění vodotěsnosti v daném denním záběru, aby nemohlo dojít jednak ke znehodnocení zabudovávaných vrstev a jednak k narušení dalších stavebních procesů. Především u větších staveb se po provedení hydroizolačních vrstev objevuje problém se zajištěním dokončeného prostoru před mechanickým poškozením dalšími stavebními řemesly. Než bude započato s dalšími pracemi na dokončených hydroizolačních vrstvách, měla by být hydroizolace, ať už v celé ploše nebo jen v ucelené části, předána investorovi, příp. objednateli.
Drenážní, separační a ochranné vrstvy
Drenážní vrstvy nachází své uplatnění zejména u zelených střešních plášťů. Se separačními vrstvami se setkáme u většiny střech. Pokládka těchto vrstev není nikterak složitá a neměly by zde vznikat velké problémy. Je pouze třeba ohlídat správnost dodaného materiálu dle projektové dokumentace, jeho atesty a osvědčení a při pokládce správné provedení dle projektové dokumentace a zajištěné ochrany spodní vrstvy (tepelné, hydroizolační příp. jiné). U provozních střech se často setkáte s ochrannými vrstvami jako jsou betonové mazaniny nebo vrstva litého asfaltu, které se následně stávají součástí celé skladby. Včasné provedení ochranné vrstvy je velmi důležité nejen kvůli možnému mechanickému poškození hydroizolační vrstvy nebo i jiné, ale v případě povlakových izolací je potřeba je chránit před klimatickými vlivy, zejména vysokou teplotou a účinkům ultrafialového záření. Ochranná vrstva uvedeného typu umožní ostatním profesím volný pohyb po zaizolovaných plochách (nejen osob, ale i dopravu materiálu - dle provedené skladby). V případě potřeby se vytvářejí i dočasné ochranné vrstvy z různých tuhých dřevěných desek nebo textilií. Při používání tuhých desek je nutné vrstvu, na kterou bude deska kladena, důkladně očistit, aby nedošlo k porušení vrstvy zatlačenými kamínky, zbytky materiálů, apod. Používané desky nesmí mít ostré hrany a především nesmí být plné hřebíků. Přes jakkoliv důkladné očištění se doporučuje takovou desku podložit textilií, kartonem nebo zbytky pásů či tepelných izolací.
Dokumentace a záznamy
Ať už provádíme dozor z jakékoli pozice při provádění jakéhokoli druhu střešního pláště, nikdy nesmíme zapomenout na to, že je třeba si krýt záda. Nejvyšší váhu má stavební deník a zápis do něj. Tato knížka opravdu není pro to aby se na ní svačilo, ale jde o regulérní a právně silný poklad pro všechny případné spory. V deníku by měly být zaznamenány všechny kontroly, přebírky a předávky vrstev, zjištěné spory, nedostatky, vady, jejich nápravy apod. Kromě stavebního deníku je vhodné zejména u velkých staveb psát protokoly o denních kontrolách, kde se objevují všechny poznatky z provádění, specifikují se zde doporučení, návrhy a opatření pro dokonalé provádění. Rovněž se můžeme setkat s povinností dokladování provedených prací, kontrol a souvisejících úkonů za určený časový úsek. K pořízení důkazního materiálu je vhodné používat digitální fotoaparát s dostatečným množstvím baterií a paměťových karet. Cokoli co se vám nezdá je nutné vyfotit a když se vám zdá všechno dobré, pak to vyfoťte také!
Provozní střechy jsou nedílnou součástí moderních budov a každý z nás je ve větší či menší míře využívá. Aby tyto konstrukce byly kvalitní, funkční a měly dlouhou životnost, pak je nutné se jim důkladně věnovat od samotného návrhu přes realizaci až po údržbu při provozu.
tags: #prohlaseni #o #shode #hydroizolace #informace