Na hradě Kašperk se odehrává dlouho plánovaná a náročná rekonstrukce střechy západní věže. Tato věž, střežící Šumavu už od poloviny 14. století, skrývá unikátní torzo původní cihelné střechy, tzv. helmice, jež pamatuje éru zakladatele hradu, císaře Karla IV. Po více než 660 letech je materiál za hranicí své životnosti a vzácné střeše hrozil zánik.
Historie a význam cihlové helmice
Hrad Kašperk je nejvýše položeným královským hradem, autentickou gotickou památkou a ukázkou hradního stavitelství doby Karla IV. Jistě nejvzácnější dochovanou stavební konstrukcí je torzo cihelné střechy na západní věži. Přežila ničivé středověké požáry, orkány i stovky šumavských zim. Je vystavena extrémním povětrnostním podmínkám ve výšce přes 900 metrů n. m. Kastelán hradu Václav Kůs uvedl: „Jde o torzo původní středověké střechy, jeden z nejcennějších prvků, který se na hradě dochoval. Jedná se totiž o střešní krytinu z období kolem roku 1360, byť dochovanou jen zčásti.“
Cihlová střecha vynikala odolností proti ohni, neboť hrady se během středověkých obléhání útočníci pokoušeli zapalovat. „Je to z toho důvodu, aby nehořela, jelikož ve středověku se s oblibou zapalovaly hrady. Právě z toho důvodu se stavěly takto nehořlavé střešní krytiny, aby byly ohnivzdorné. Pokud totiž chytne věž, dojde ke komínovému efektu a zkáza je dokonána,“ pokračoval kastelán, podle kterého se v okolí takovéto helmice nevyskytují vůbec a v České republice pouze ojediněle.
„Tato helmice je unikátní tím, že je vysoko položená, a to ve výšce 916 m n. m. Je také na západní stranu, na tu návětrnou, a je tak vystavena všem povětrnostním vlivům, které jsou na nejvýše položeném královském hradě skutečně silné. I přes to všechno helmice vydržela až dodnes,“ sdělil Václav Kůs.
Torzo cihelné helmice se na Kašperku dochovalo ze 3/5 původní výšky, vnitřní líc skýtá k vidění ještě rozsáhlé zbytky původní středověké omítky. Cihelné střechy byly původně na obou kašperských věžích. Na věži východní se ta původní zhroutila neznámo kdy a dnes ji kryje novodobá dřevěná střecha.
Čtěte také: Tradice hrnků na plotě
Potřeba rekonstrukce a její průběh
Při bližším pohledu na dochované torzo jsou patrné nejrůznější praskliny. „Uvidíme celou řadu prasklin, které se bohužel postupem času rozšiřují, a z toho důvodu chystáme na příští rok rekonstrukci, která nebude spočívat ani tak ve výspravě původního torza, k čemuž mimochodem došlo zhruba před 15 lety, ale tentokrát budeme helmici přestřešovat. To znamená, že přes ni postavíme krov podobný tomu na protější východní věži,“ řekl kastelán hradu.
„Nový krov nad věží již získal svou výslednou siluetu, a nově byla zahájena pokládka štípaného šindele. Sklon a výška respektuje tvar původní středověké střechy, proto nyní můžeme poprvé vidět, jak špičatá byla původní cihelná helmice v dobách zakladatele hradu, císaře Karla IV.,“ uvedl kastelán hradu Václav Kůs. Nová střecha tak bude chránit starou cihlovou helmici před dalším zvětráváním a rozpadem.
Koncem dubna 2024 byl vybrán zhotovitel, firma Rynostav s.r.o. z nedaleké Sušice, který již dříve realizoval střechu věže východní. „Stavba střechy západní věže byla kvůli zbytku torza helmice mnohem komplikovanější. Torzo se zachovalo ze tří stran a bylo obtížné se tam k tomu dostávat. Na konstrukci bylo také použito dvakrát více dřeva (42 m3 celohoblovaného řeziva) než u střechy východní věže,“ vysvětlil jednatel firmy Petr Nový.
Složitost projektu potvrzuje také Jiří Reibenspies, vedoucí technického oddělení firmy PRVNÍ CHODSKÁ TESARIO s.r.o., která zhotovila krovy: „Původní kamenná základna na věži, ze které měl vycházet nový krov, nebyla ani rovná, ani pravoúhlá. Proto bylo důležité na ni vytvořit řádně srovnaný pozednicový věnec. Museli jsme přitom akceptovat anomálie historické stavby, třeba různě vyčnívající kameny, a přizpůsobit jim dřevěnou konstrukci.“
Technologické postupy a materiály
Čas byl kvůli sezóně omezený, a tak se od začátku počítalo se zapojením moderních technologií. Pomocí 3D skeneru se nasnímala stávající věž jak z venku, tak zevnitř. Následně se data přenesla do počítače. Ze získaných dat a z navrženého systému krovu od projektanta se vytvořilo zadání pro CNC stroj Hundegger K2i. „Příprava od první po finální verzi 3D návrhu trvala dohromady asi 120 hodin, přičemž probíhalo spoustu úprav konstrukce dle požadavků projektanta a statika stavby. Samotná výroba na CNC stroji trvala 80 hodin včetně ručního dodělání některých složitých detailů, které nebyl CNC stroj z limitních důvodů schopný zcela opracovat,“ přibližuje Reibenspies.
Čtěte také: Zamezte rosení plastových oken: Praktické tipy
Na samonosnou konstrukci byl použit hoblovaný smrk, který byl vytěžený z lesů v okolí hradu. „Z památkářského hlediska je pro tento typ historické stavby nejvhodnější přírodní materiál, tj. nelepený a uměle nesušený,“ upřesňuje výběr materiálu Reibenspies. Nová střecha má stanový tvar, který dle zaměření zachovaného torza měla i původní střešní konstrukce. I sklon (69°) a výška (13,5 m) respektují původní středověkou střechu. „Tvar vycházející z původní celistvé střechy byl rovněž požadavkem památkové péče,“ dodává kastelán hradu Václav Kůs.
„Základnu dřevěné konstrukce tvoří vaznice ve dvou rovinách, které jsou podepřené sloupky ve sklonu střešní roviny. Kvůli náklonu jsou sloupky rozepřené trámy, procházejícími otvory v cihelné helmici. Sloupky jsou zavětrované šikmými pásky, čímž je zajištěná tuhost základny. Druhá řada vaznic a kleštin je potom zhruba v horní třetině a rozpírají horní část krokví. Z téhle soustavy vaznic a kleštin je potom vztyčená hrotnice, která tvoří špičku věže,“ popisuje parametry nové střechy Reibenspies.
Novou střechu západní věže pokrývá dvojitě skládaný štípaný šindel z modřínového dřeva, který byl dodán z Polska. Pokládka šindelu trvala 3 týdny. Na každé straně byl také zřízen pultový vikýř se sklopnými okenicemi.
Střecha by měla být hotová do 15. listopadu. Po dostavbě střechy na západní věži dostanou návštěvníci při mimořádných prohlídkách šanci poprvé zblízka si prohlédnout vnější líc původní cihelné helmice. „Kuriozitou, která byla doteď skrytá, je unikátní odvodňovací systém žulových žlabů, které odvodňovaly původní ochoz,“ uvedl kastelán.
Financování a podpora
Hrad Kašperk je už přes 400 let vlastněn městem Kašperské Hory. Jedná se o nestátní otevřenou památku se zdrojem příjmů omezeným na výdělky z provozu pro veřejnost. Na běžnou údržbu a nezbytné opravy si je hrad z dlouhodobého hlediska schopen samostatně vydělat. V případě takto rozsáhlé stavební akce je však potřebná vnější podpora.
Čtěte také: Důležitost zálivky betonu
Celkový a konečný rozpočet na zastřešení je 6 000 000 Kč. Dva miliony poskytl Plzeňský kraj díky své mimořádné dotaci. Další dva miliony jsou ze zisků návštěvního provozu samotného hradu. K rekonstrukci střechy pomohla také veřejná sbírka přes portál Donio.cz. Vybrané peníze poslouží na dofinancování úplného přestřešení cihelné helmice novým krovem.
Pokud se nevybere cílová částka, střechu se před zimou nepodaří postavit celou. Pokud se vybere více než cílová částka, stane se další významnou stavební akcí na Kašperku dozdění chybějící jižní hradby nádvoří. Třicet metrů dlouhý úsek zdiva chybí už několik staletí. Dostavbou se poprvé po mnoha letech zcelí hradební obvod zdiva, a zároveň bude zachován výhled jižním směrem, protože zdivo bude jen cca 50 cm nad úroveň vyvýšeného terénu nádvoří. Projektová dokumentace je připravena a schválena orgány památkové péče. Pokud se podaří letos úplně zachránit cihelnou helmici, je dostavba jižní hradby další v pořadí.
| Zdroj financování | Částka (Kč) | Podíl (%) |
|---|---|---|
| Dotace Plzeňského kraje | 2 000 000 | 33,3 % |
| Zisky z návštěvního provozu hradu | 2 000 000 | 33,3 % |
| Veřejná sbírka (Donio.cz) | 2 000 000 | 33,3 % |
| Celkem | 6 000 000 | 100 % |
tags: #proc #ma #kasperk #cihlovou #strechu