Pěnový polystyren (EPS) je univerzální materiál s pestrou škálou využití, nejvíce se používá ve stavebnictví, konkrétně při zateplování budov. V průběhu let se však stává nutností jeho demontáž a likvidace, ať už z důvodu rekonstrukce, nebo dosažení konce jeho životnosti. Tento článek se zabývá postupy odstranění polystyrenu, možnostmi jeho likvidace a recyklace, stejně jako řešením souvisejících problémů.
Demontáž polystyrenu a řešení nerovných povrchů
Odstranění starého polystyrenu ze stropů či fasád může odhalit nerovné povrchy, spáry a další nedostatky. Zákazníci často řeší, jak s takovým povrchem naložit po sundání polystyrenu.
Odstranění starého polystyrenu ze stropů
Pokud máte na stropě staré polystyreny, které plánujete sundat, je potřeba zvážit, jak postupovat dále. Stropy nemusí být rovné a pod polystyrenem mohou být vidět spáry a nerovnosti. V takovém případě se často navrhuje dát na stropy sádrokartonové desky, které efektivně vyrovnají povrch a připraví jej pro finální úpravu.
Demontáž fasádního zateplení
Při demontáži dosloužilého kontaktního zateplení fasády vyvstává otázka stavu zdiva po odstranění starého zateplení včetně kotevních hmoždinek. Podle dostupných informací je nutné počítat s cca 4 až 6 vrty na 1m² (bez započítání nepovedených vrtů, kde hmoždinka nedrží a je nutné vrtat další díru kousek vedle). Průměr vrtu je obvykle 5 mm.
Představa takto navrtané duté cihlové stěny nemusí být příjemná, zvláště s ohledem na možné praskání a rozpadání vnitřní struktury cihly. Při opětovném izolování je nepravděpodobné, že by se použily již hotové vrty. U materiálů jako Ytong si lze představit vyplnění děr tmelem, avšak u dutých cihel je situace složitější.
Čtěte také: Postupy pro odstranění asfaltu
Oprava poškozeného tepelněizolačního systému
Pokud dojde k mechanickému poškození tepelněizolačního systému, je nutné ostrým nástrojem vyříznout kolem poškození pravidelný výřez přes celou tloušťku tepelné izolace až na podklad. Výztužná mřížka se nařízne po úhlopříčce a opatrně se odstraní zbytky stěrky tak, aby výztužná mřížka zůstala neporušená. Případné spáry se vyplní výřezy z tepelné izolace. Spáry v tepelné izolaci do šířky 4 mm se vyplní PUR pěnou.
Lepicí armovací stěrka se připraví smícháním suché směsi s vodou (5,5 až 6 l / 25 kg pytel) nízkootáčkovým elektrickým míchadlem (max. 500 ot./min.) se spirálovým nástavcem. Míchá se, dokud nevznikne homogenní směs bez hrudek. Na vyrovnanou plochu tepelné izolace se vloží do vrstvy lepicí a armovací stěrky výřez výztužné mřížky s přesahem 100 mm přes původní výztužnou mřížku. Na vloženou výztužnou mřížku se aplikuje lepicí a armovací stěrka tak, aby se dodržela rovina s původní vrstvou lepicí a armovací stěrky. Minimální tloušťka výztužné armovací vrstvy je 3 mm. Po vyschnutí vrstvy lepicí a armovací stěrky (přibližně 2 dny) se opravená plocha napenetruje. Penetrační nátěr se před nanesením na připravený čistý podklad důkladně promíchá nízkootáčkovým elektrickým míchadlem a během aplikace se ručně promíchává. Nanáší se v rovnoměrné vrstvě štětkou nebo pěnovým válečkem.
Likvidace a recyklace polystyrenového odpadu
Množství odpadního polystyrenu (EPS) kvůli pokračujícímu trendu zateplování starších budov neustále roste. Mnoho stavebních firem má problém s likvidací tohoto odpadu. Jedním z důvodů je relativně vysoká cena přepravy tohoto lehkého a objemného materiálu společně s ostatním směsným stavebním odpadem pomocí těžké kontejnerové dopravy. Další obtíž nastává s přijatelností polystyrenových odpadů na skládku. Recyklovatelný odpadní plast by vůbec na skládku přijít neměl.
Historie a problematika HBCDD
V období 1988 až 2015 se při zateplování používal EPS s dnes již zakázaným retardérem hoření typu HBCDD - hexabromcyklododekanem. Evropská komise (EK) podniká od roku 2008 významné kroky k zamezení výskytu a rozšíření látky HBCDD v životním prostředí. Jednak se jedná o evropský zákaz jejího používání ve výrobcích od 21. 8. 2015 a za druhé jsou to kroky směřující k bezpečnému odstranění výrobků, z nichž se stanou odpady, které tuto látku historicky obsahují.
Pro evropské výrobce platí už od 21. 8. 2015 zákaz používat hexabromcyklododekan (HBCDD) a zároveň platí, že výrobky obsahující HBCDD musí být označeny. Od 30. 9. 2016 se v souladu s Nařízením Komise (EU) č. 2016/460 mění pravidla pro původce odpadů (firmy a obce) o nakládání s odpadním expandovaným polystyrenem a extrudovaným polystyrenu v budovách a při jejich výrobě. Týká se to všech odpadů polystyrenu s obsahem nad 1000 mg/kg HBCDD.
Čtěte také: Mech na dřevěném plotu: Co s tím?
Postup likvidace polystyrenu s HBCDD
Prvním krokem je studium dokumentace o historii zateplení. Pokud obsahuje EPS s retardérem HBCDD, pak takovýto odpad nesmí být skládkován a musí být zlikvidován energeticky v cementárnách (v ČR 5) nebo ve spalovnách nebezpečných odpadů (v ČR 22), nebo upraven tak, aby se koncentrace HBCDD v odpadním polystyrenu snížila pod 1000 mg/kg.
Řízená demontáž se musí provádět v ochranných pomůckách. Nejprve je nutné svisle naříznout vnější souvrství v pruhu o šířce cca 1 metr a demontovanou vrstvu přemístit na předem vyčleněné místo na staveništi. EPS izolant se odstraní pomocí např. rovného rýče. Hmoždinky s plastovým trnem, které se používaly ve starších systémech, se odstraní současně s EPS.
Ke zvýšení objemové hmotnosti EPS odpadů na 150-300 kg/m³ se doporučuje zmenšit jejich objem pomocí mobilního zařízení, tzv. kompaktoru. Na nakládání s odpadním polystyrenem bude dohlížet jako na jakékoliv jiné nakládání s odpady Česká inspekce životního prostředí a výše pokut je vymezena zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech.
Možnosti likvidace a recyklace
I přesto, že se jedná o 100% recyklovatelný materiál, podíl recyklace v tuzemsku se pohybuje kolem 50 %. V cestě za naplnění recyklačního potenciálu mu totiž brání řada bariér. Jednou ze zásadních bariér byly nízké poplatky za skládkování, které se v posledních letech stále navyšují, což by mohlo motivovat k vyšší míře recyklace. Další výzvou je drahá přeprava objemného materiálu. To lze vyřešit tzv. zkompaktováním do bloků, čímž se výrazně zmenší objem odpadního polystyrenu. Sdružení EPS ČR se zavázalo EU, že se do roku 2025 pokusí dosáhnout 50% míry recyklace v tuzemsku, což se podařilo splnit. Míra recyklace za minulý rok se pohybovala lehce přes 50 %. Do roku 2030 by chtělo dosáhnout 55% míry recyklace.
Sběr a třídění polystyrenu
Při vzniku odpadního polystyrenu ze stavby svépomocí může být polystyren sbírán v rámci obecního systému pro odpady např. ve sběrných dvorech v souladu s obecně závaznou vyhláškou obce nebo prostřednictvím odpadových společností. Obalový polystyren se také nadále odkládá do žlutých kontejnerů v obci a následně se odváží na třídící linky, kde dojde k separaci na jednotlivé druhy plastů. V rámci třídící linky také dojde k rozlišení polystyrenu s obsahem HBCDD nad limit určený nařízením.
Čtěte také: Jak na vrzající parkety?
Pro úspěšnou recyklaci je klíčové, aby nebyl polystyrenový obal moc znečištěný. Projekty separovaného sběru do speciálních nádob, jako se tomu děje např. v Kralupech nad Vltavou či v Letohradě, proto dává z hlediska zachování čistoty materiálu největší smysl. Pilotní projekty na separovaný sběr od občanů i ve sběrných dvorech fungují. Kralupy, které začaly již v roce 2021 a ročně takto vytřídí 3-4 tuny čistého odpadního polystyrenu, a Letohrad, který za minulý rok ve zkušebním provozu vysbíral 1,5 tuny čistého polystyrenu, jenž byl následně prodán recyklátorovi, jsou toho zdárným příkladem. Teď je potřeba projekty rozšiřovat do dalších obcí a odladit je po nákladové stránce.
Česká republika loni vytvořila 4,6 tis. tun odpadu při spotřebě 47,8 tis. tun. Zhruba 3 tis. tun pocházelo z obalů a 1,3 tis. tun z polystyrenových odřezků vzniklých při zateplování budov, zbývající část je poté z demolic a dekonstrukcí. V dalších letech se bude počet dekonstrukcí a demolic zateplovacích systémů zvyšovat. Paralelně se budou zdokonalovat způsoby využití takto získaných odpadů.
Projekt EPSolutely
Projekt EPSolutely přichází s inovativním řešením pro recyklaci polystyrenu, který je často součástí stavebního odpadu. Jedním z klíčových prvků projektu je recyklace polystyrenu ze staveb znečištěného zbytky omítky, lepidla, výztužných mřížek nebo hmoždinek. Tento přístup je zásadní pro dosažení cílů projektu a pro zajištění ekonomické životaschopnosti recyklovaného materiálu. Významnou roli v tomto procesu hraje čistota materiálu, což potvrzuje i český jednatel společnosti Austrotherm CZ, Martin Trešl, který hovoří o slibných výsledcích experimentálních testů.
Přestože projekt EPSolutely přináší mnoho nadějí, stojí před ním i řada výzev. Jednou z nich je zajištění dostatečného množství čistého materiálu, který je nezbytný pro úspěšnou recyklaci. Projekt EPSolutely je důkazem toho, že i materiál, který byl dříve považován za problémový z hlediska recyklace, může být přetvořen v cenný zdroj.
Doporučení pro stavební firmy
Doporučuje se věnovat větší pozornost odpadům už v rámci přípravy projektu. Zejména z pohledu legislativy, nákladů na odvoz a likvidaci. To úzce souvisí s vlastním primárním tříděním odpadů hned na stavbě. Jakékoliv následné dotřiďování je drahé a neefektivní. Jinými slovy už od začátku realizace stavby jsou určené jednotlivé druhy a kategorie odpadů, a to včetně jejich následného využití - materiálová recyklace, energetické využití, odstranění.
Dále je důležité jednoznačně určit původce odpadů v řetězci - investor, stavební firma, první subdodavatel atd. Pokud není jednoznačně určen původce odpadů smluvně, je jím společnost, které odpad skutečně při práci vzniká. To může často vést k problémům s průběžnou evidencí odpadů, nepochopením úřadů a např. zbytečné kontrole ze strany veřejné správy. Původce odpadů odpovídá za odpad až do doby předání oprávněné osobě k převzetí odpadů. Je dobré si upřesnit, zda nasmlouvaná společnost odvážející odpad je oprávněná k převzetí odpadu anebo je pouze dopravcem zodpovědným jen za přepravu.
Stavební odpady představují poměrově značnou část z celkové hmotnosti produkovaných odpadů v ČR, a tudíž se významně podílejí na plnění recyklačních cílů. Nicméně trend zpřísňování podmínek pro recyklaci stavebních odpadů nereflektuje praxi a někdy vůbec možnost ekonomické realizace.
| Ukazatel | Hodnota |
|---|---|
| Spotřeba EPS v Evropě (2021) | > 332 mil. m² |
| Spotřeba EPS v ČR (2021) | 17 mil. m² |
| Roční spotřeba EPS v Evropě | ~ 2,2 milionu tun |
| Roční spotřeba EPS v ČR (loni) | 47,8 tisíc tun |
| Roční produkce EPS odpadu v Evropě | > 500 tisíc tun |
| Roční produkce EPS odpadu v ČR (loni) | 4,6 tisíc tun |
| Podíl recyklace EPS v ČR | ~ 50 % |
| Cíl recyklace EPS v ČR do 2025 | 50 % |
| Cíl recyklace EPS v ČR do 2030 | 55 % |
tags: #pristavba #odstraneni #polystyrenu #postup