Jak Správně Účtovat Přijatou Zálohu za Opravu Střechy a Vyřešit DPH

Účetní postupy týkající se přijatých záloh na opravu střechy jsou komplexní a vyžadují důsledné dodržování platné legislativy. Každá účetní má sice svůj vlastní způsob provedení zúčtování, ale musí respektovat zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, a další související předpisy, zejména zákon o dani z přidané hodnoty (ZDPH).

Zálohy v účetnictví

U záloh je typická skutečnost, která účtování poněkud komplikuje: skutečné náklady na služby jsou většinou známy až po skončení účetního období. Proto se používají přechodné účty aktiv a pasiv, na které se účtuje do doby, než jsou k dispozici veškeré potřebné podklady a informace. Z účetního hlediska je klíčový § 3 odst. 1 zákona o účetnictví, z daňového hlediska pak § 23 odst. 1 zákona o daních z příjmů.

Nový občanský zákoník (NOZ) vymezuje v § 1807 zálohy a v § 1808 a § 1809 závdavky. Má se za to, že co dala jedna strana druhé před uzavřením smlouvy, je záloha. Zálohy jsou také formou časového rozlišování výdajů a nákladů a příjmů a výnosů, protože je rozdíl v uskutečnění nákladů a s nimi souvisejícími výdaji a obdobně je tomu u výnosů a příjmů.

Pro odběratele je zaplacená záloha pohledávkou vůči dodavateli. Přijatou zálohu považuje dodavatel před splněním dodávky za závazek. Zálohy se v účetnictví člení podle doby vyúčtování na krátkodobé (vyúčtované do jednoho roku) a dlouhodobé (vyúčtované za více než jeden rok).

314 - Krátkodobé poskytnuté zálohy
324 - Krátkodobé přijaté zálohy
465 - Dlouhodobé poskytnuté zálohy
455 - Dlouhodobé přijaté zálohy

Na těchto účtech se účtují zálohy na provozní náklady a výnosy. Ve třídě 05 - Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek se účtují pohledávky, které se týkají budoucího ocenění.

Čtěte také: Paleta na sádrokarton: Průvodce a tipy k záloze

Účetnictví v SVJ

Dle svých stanov si SVJ tvoří krátkodobé zálohy, ze kterých hradí veškeré náklady na správu domu a služby, a dlouhodobé zálohy, které si spoří na budoucí opravu střechy (dlouhodobé zálohy jsou tvořeny dle spoluvlastnických podílů). Jakmile se zaúčtuje předpis záloh, vznikne pohledávka za vlastníky SVJ na účtech 311 a zároveň závazek SVJ k vlastníkům na účtech 324. Čerpání záloh se zúčtovává ve výši skutečných nákladů. Po provedení veškerých účetních operací, které se vážou ke konci účetního období, a zúčtování s jednotlivými vlastníky se může účetní pustit do účetní závěrky.

"Fond oprav" a jeho úskalí

Pojem „fond oprav“ je v případě bytových družstev pouze zažitý ve společnosti a není nijak účetně či právně vymezen. Ve skutečnosti se jedná o část nájemného, která je určena na financování oprav a investic. Tato část nájemného bývá zpravidla chybně účetně označována jako dlouhodobá záloha na opravy. Pokud však není tato "záloha" v nějakém časovém horizontu finančně vypořádána, pak se ve skutečnosti o žádnou zálohu nejedná, a účtování jako o záloze zastírá skutečný stav, což je v rozporu se Zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, konkrétně § 6 odst. 2.

Mezi časté příčiny nesouladu mezi účetním stavem "fondu oprav" a reálným bankovním zůstatkem patří:

zálohové výdaje, například záloha na opravu střechy
nesoulad mezi přijatými zálohami na zajišťované služby a hrazenými náklady za tyto služby
časový faktor, kdy jsou doklady účetní zaneseny se značným zpožděním.

DPH a režim přenesení daňové povinnosti

Zcela specifickým zvláštním režimem ZDPH je tuzemský režim přenesení daňové povinnosti (PDP), který se poprvé objevil v roce 2012 a od té doby se novelami ZDPH rozšiřoval na další komodity. Důvodem zavedení tohoto režimu bylo předejít daňovým únikům spočívajícím v neodvedení daně na výstupu na jedné straně, při současném uplatňování odpočtu na vstupu na druhé straně.

Režim PDP se použije na zákonem vyjmenovaná zdanitelná plnění, uskutečněná v tuzemsku mezi plátci. Daň v režimu PDP má povinnost přiznat odběratel, pokud je plátcem, a to ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, nikoli ke dni přijetí úplaty.

Čtěte také: Hydroizolace šikmé střechy - montáž

Kategorie režimu přenesení daňové povinnosti

Trvalé použití režimu přenesení daňové povinnosti:
- Dodání zlata
- Dodání zboží uvedeného v příloze č. 5 ZDPH
- Dodání nemovité věci
- Poskytnutí stavebních nebo montážních prací
- Dodání zboží jako záruka při realizaci této záruky nebo dodání zboží po postoupení výhrady vlastnictví nabyvateli a výkon tohoto práva nabyvatelem (§ 92ea ZDPH)
Dočasné použití režimu přenesení daňové povinnosti:
1. Dodání zboží nebo poskytnutí služby uvedených v příloze č. 6 k ZDPH (§ 92f ZDPH) a současně v nařízení vlády č. 361/2014 Sb., o stanovení dodání zboží nebo poskytnutí služby pro použití režimu přenesení daňové povinnosti.
  Do této skupiny spadá mimo jiné převod povolenek na emise skleníkových plynů, dodání mobilních telefonů, zařízení s integrovanými obvody, plynu a elektřiny obchodníkovi, herních konzolí, tabletů a laptopů, obilovin a technických plodin, surových či polozpracovaných kovů včetně drahých kovů, a poskytnutí telekomunikačních služeb.
2. Mechanismus rychlé reakce (§ 92g ZDPH): Toto dočasné použití režimu přenesení daňové povinnosti bylo prodlouženo do 31. prosince 2026.

Povinnost přiznat daň

Pro plátce, příjemce plnění, je důležité, že je povinen přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Den uskutečnění zdanitelného plnění se stanoví podle obecných pravidel daných v § 21 ZDPH.

Při dodání zboží se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem dodání.
Při poskytnutí služby dnem poskytnutí nebo dnem vystavení daňového dokladu, s výjimkou splátkového nebo platebního kalendáře nebo dokladu na přijatou úplatu, a to tím dnem, který nastane dříve.
Při poskytnutí zdanitelného plnění uskutečněného podle smlouvy o dílo dnem převzetí díla nebo jeho dílčí části.

Příklad 1: Pozdě obdržený daňový doklad v režimu přenesení daňové povinnosti

Plátce objednal stavební práce, dokončené 31. 3. 2023. Dodavatel doručil daňový doklad až 20. 5. 2023. Příjemce daňového dokladu, má-li plný nárok na odpočet daně na vstupu, nemusí podávat dodatečné daňové přiznání. Na základě daňového dokladu uvede plnění na ř. 10 a současně odpočet daně na ř. 43 ve lhůtě do 25. 5. 2023 a v kontrolním hlášení uvede v oddílu B1 hodnotu plnění s kódem "4", ale s uvedením data uskutečnění zdanitelného plnění 31. 3. 2023. Tím se kontrolní hlášení dodavatele i odběratele spárují.

Časový nesoulad podle § 104 ZDPH

Případy plnění uskutečněných v režimu PDP na příjemce s časovým posunem uvedení přijatého plnění v kontrolním hlášení by neměly být pro správce daně problém. Pokud plátce přiznal daň z přijatého zdanitelného plnění v jiném zdaňovacím období, než do kterého náleželo, a současně uplatnil plný nárok na odpočet daně z tohoto plnění, nevzniká mu povinnost uhradit úrok z prodlení (§ 104 odst. 7 ZDPH).

Příklad 2: Stavební práce pro obec

Obec, plátce, přijala od jiného plátce v lednu 2023 stavební práce na opravě bytového domu, ve kterém pronajímá byty občanům jako osvobozené plnění. Podle předávacího protokolu vznikla obci povinnost přiznat daň k 10. březnu 2023. Daňový doklad se do účtárny dostal až v červnu 2023. Plátce uvedl toto přijaté zdanitelné plnění v režimu PDP v daňovém přiznání za červen 2023. Nárok na odpočet u přijatých plnění pro osvobozený pronájem uplatnit nemůže, daň musí odvést. Plátci v tomto případě vzniká povinnost uhradit úrok z prodlení.

Čtěte také: Postup opravy panoramatické střechy BMW

Kdy se režim přenesení daňové povinnosti nepoužije

Pokud je některé ze zdanitelných plnění poskytnuto pro osobu, která není plátcem, zůstává povinnost přiznat a zaplatit daň na plátci, který zdanitelné plnění poskytl (běžný režim).

Příklad 3: Oprava střechy na rodinném domě

Plátce provedl opravu střechy na rodinném domě pro soukromou osobu. Plátce použil běžný režim pro uplatnění daně z přidané hodnoty, při poskytnutí těchto prací uplatnil první sníženou sazbu daně 15 %. Plnění uvedl na ř. 2 daňového přiznání a v kontrolním hlášení v oddílu A5.

Použití režimu PDP závisí také na tom, zda příjemce plnění vystupuje či nevystupuje jako osoba povinná k dani ke dni přijetí úplaty (pokud k němu došlo dříve, než bylo uskutečněno plnění) nebo ke dni uskutečnění plnění (pokud nebyla dříve přijata úplata).

Příklad 4: Stavební práce na parkovišti obce

Stavební firma, plátce, poskytla stavební práce na opravě parkoviště pro obec, také plátce. Před převzetím stavebních prací vydala obec stavební firmě písemné potvrzení, že při přijetí těchto prací nejedná jako osoba povinná k dani, protože práce budou využity pro výkon veřejné správy. Plátce, poskytovatel prací, nepoužije režim PDP. Použije běžný režim pro uplatnění daně, a to i na případně přijatou zálohu před uskutečněním zdanitelného plnění a přizná daň ve svém daňovém přiznání. Pokud by však obec potvrzení nevydala a poskytla své DIČ, plátce by režim PDP použil.

Příklad 5: Stavební práce pro obec

Obec je plátcem a objednala u stavební firmy opravu budovy, ve které vykonává veřejnou správu (není předmětem daně), a dále pronajímá část nebytových prostorů s daní na výstupu plátci daně. Stavební firmě poskytla v objednávce své DIČ. Stavební firma aplikuje režim PDP a fakturuje bez daně. Obec přizná daň na ř. 10 a na ř. 43 uplatní jen poměrný odpočet.

Další příklady z praxe

Příklad 6: Dodání slunečnicových pelet

Český dodavatel fakturuje dodávku slunečnicových pelet s 21 % DPH, kterou si objednatel nárokuje. Podle nařízení vlády č. 155/2015 Sb., kterým bylo novelizováno nařízení vlády č. 361/2014 Sb., se režim PDP použije na technické plodiny včetně olejnatých semen, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury celního sazebníku v kapitole 10 a kapitole 12. Pokrutiny, jiné pevné zbytky též rozdrcené nebo ve tvaru pelet - ze slunečnicových semen jsou uvedeny v položce 2306 30 00. Pokud se jedná o pelety vymezené pod kódem 2304 až 2306, režim PDP se nepoužije. Nejedná se ani o zboží uvedené v příloze k DPH P3 ani P3a, tedy zboží v první nebo druhé snížené sazbě. Proto je správně fakturováno v běžném režimu se sazbou daně 21 %.

Příklad 7: Případ postupných dodávek k celkové objednávce vybraného zboží v celkové hodnotě 120 000 Kč

Plátce si objedná mobilní telefony v hodnotě 120 000 Kč, dodané ve třech termínech, každý s daňovým dokladem pod 100 000 Kč. Režim PDP se použije u zdanitelných plnění, kterým je dodání vybraného zboží, pokud celková částka základu daně veškerého dodávaného zboží překračuje 100 000 Kč. Je nutno sledovat hodnotu každé dodávky jako samostatného plnění. Pokud jednotlivé dodávky nepřesáhnou 100 000 Kč, režim PDP se nepoužije. Není podstatné, že celková rámcová objednávka přesáhla hodnotu 100 000 Kč. Pouze v případě, kdy se dodavatel a odběratel dohodnou, že dodávka vybraného zboží bude účtována v režimu PDP i v částce nižší než 100 000 Kč, může být tento režim použit.

Příklad 8: Opakované dodávky zboží v jeden den z více provozoven

Plátce dodává zákazníkovi v jednom dni na základě objednávky obiloviny, které za splnění stanovených podmínek podléhají režimu PDP. Zboží je dodáváno z několika provozoven dodavatele. Každá provozovna v daný den vystaví samostatný daňový doklad. V daném případě lze každé jednotlivé dodání považovat za samostatné zdanitelné plnění, i když jsou dodávky uskutečněny v jeden den. Nelze tedy sečíst jednotlivé dodávky v daném dni a uplatnit režim PDP, pokud celková hodnota dodávek toho dne překročí 100 000 Kč.

Příklad 9: Dodávky více druhů zboží

Plátce dodává videoherní konzole za 120 000 Kč a tři knižní publikace za 10 000 Kč. Plátce vystavil na tato plnění jeden daňový doklad: výherní konzole v režimu PDP a knihy v běžném režimu s DPH. Pokud je vystaven daňový doklad zahrnující více druhů plnění, která podléhají odlišnému daňovému režimu, je třeba posuzovat uplatnění DPH u každého zboží samostatně. Dodavatel se může rozhodnout pro vystavení dvou daňových dokladů.

Porušení režimu přenesení daňové povinnosti

Pokud plátce poskytne zdanitelné plnění v režimu PDP, ale nepostupuje podle tohoto režimu a při uskutečnění zdanitelného plnění uplatní daň na výstupu a výši daně uvede na daňovém dokladu, nemá příjemce plnění nárok na odpočet této daně uvedené na daňovém dokladu. Důvodem je skutečnost, že podle § 72 ZDPH je plátce oprávněn k odpočtu daně, kterou se rozumí daň, která je stanovena podle zákona.

Změna sazby DPH u stavebních a montážních prací

Od 1. 1. 2024 došlo ke změně sazby DPH u stavebních a montážních prací u staveb pro bydlení a sociální bydlení (§ 48 a § 49 ZDPH). Sazba DPH se snížila z 15 % na 12 %. Rozhodným dnem pro uplatnění sazby daně je dle § 47 odst. 2 ZDPH den povinnosti přiznat daň (DPPD), tedy den uskutečnění zdanitelného plnění (DUZP). Pro úplatu na zdanitelné plnění, přijatou před DUZP, pak den přijetí platby.

Příklad 1: Dvě dílčí zdanitelná plnění, každé v jiném roce

Plátce DPH opravuje střechu bytového domu pro neplátce DPH. Etapa 1 (DUZP 31. 12. 2023) - aplikuje sazbu daně 15 %. Etapa 2 (DUZP 31. 1. 2024) - aplikuje sazbu daně 12 %.

Příklad 2: Vyúčtování záloh v roce 2024

Plátce DPH opravuje střechu bytového domu pro neplátce DPH (SVJ). Dne 20. 12. 2023 uhradilo SVJ zálohu ve výši 103 500 Kč, dodavatel odvedl DPH 15 %. SVJ převzalo dílo 1. 4. 2024 (DUZP).

Pokud cena díla činila 100 000 Kč + DPH, vznikl SVJ nedoplatek. Na nedoplatek aplikuje dodavatel sazbu 12 %.
Pokud cena díla činila 80 000 Kč + DPH, vznikl SVJ přeplatek. Na přeplatek (vrácení zálohy) aplikuje dodavatel sazbu 15 %, tj. sazbu platnou k datu přijetí zálohy.

Příklad 3: Vrácení přeplatku, pokud byly zálohy zdaněny různými sazbami DPH

Plátce DPH opravuje střechu bytového domu pro neplátce DPH (SVJ). Dne 20. 12. 2023 uhradilo SVJ zálohu ve výši 103 500 Kč (DPH 15 %). Dne 18. 1. 2024 uhradilo další zálohu ve výši 22 400 Kč (DPH 12 %). SVJ převzalo dílo 1. 4. 2024. Vyúčtování a vrácení přeplatku se bude řídit sazbami platnými v době přijetí jednotlivých záloh.

Časté otázky a jejich řešení

1. Jakou sazbu daně uplatní stavební firma u stavebních prací provedených výhradně v kanceláři umístěné v bytě?

Podle ustanovení § 48 zákona o DPH se u stavebních a montážních prací provedených v bytě v rámci rekonstrukce nebo opravy uplatní snížená sazba daně. Rozhodující je, že se jedná o byt vymezený v ustanovení § 4 odst. 1 písm. za). Jak je byt užíván, není pro účely zákona o dani z přidané hodnoty rozhodující.

2. Sazba daně při převodu základové desky k rodinnému domu pro sociální bydlení a pozemku.

Převod pozemku je podle ustanovení § 56 odst. 3 zákona o dani z přidané hodnoty osvobozen od daně, s výjimkou převodu stavebního pozemku. Zastavěný pozemek není stavebním pozemkem, a proto je převod vždy osvobozen od daně bez nároku na odpočet daně. U převodu základové desky se jedná o převod stavby, který je podle ustanovení § 56 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty osvobozen od daně bez nároku na odpočet daně po uplynutí tří let od nabytí nebo kolaudace. V případě, že by se jednalo o převod stavby pro sociální bydlení, uplatnila by se snížená sazba daně. Pokud se však jedná o samostatný převod základové desky jako zdanitelné plnění, uplatní se základní sazba daně, neboť se nejedná o převod nedokončené stavby rodinného domu pro sociální bydlení.

3. Montáž plynového kotle v klubu důchodců. Lze u stavebních a montážních prací provedených v klubu důchodců uplatnit sníženou sazbu daně?

Podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, jsou poskytovány různé formy sociálních služeb. Z ustanovení § 33 zákona o sociálních službách vyplývá, že se sociální služby poskytují jako služby pobytové, ambulantní nebo terénní. Pobytovými službami se rozumí služby spojené s ubytováním v zařízeních sociálních služeb. Pokud není v zařízení, ve kterém provádíte stavební a montážní práce, zajištěno ubytování ze sociálního důvodu, nelze u stavebních a montážních prací prováděných v tomto zařízení uplatnit sníženou sazbu daně. Vždy se u těchto služeb uplatní základní sazba daně.

4. Nájemce provedl na najaté budově technické zhodnocení. Po skončení nájmu vyúčtoval pronajímateli částku za provedené technické zhodnocení. Jedná se o zdanitelné plnění?

Pokud nájemce provedl technické zhodnocení najatého majetku, jednalo se o poskytnutí služby pronajímateli podle § 14 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty. Taková služba je nájemcem poskytnuta dnem, kdy pronajímatel může technické zhodnocení začít užívat. Podle ustanovení § 21 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty byl plátce, který technické zhodnocení provedl, povinen přiznat daň. Při poskytnutí této služby se uplatní základní sazba daně. Peněžní vyrovnání, které poskytne pronajímatel nájemci, je z hlediska zákona o DPH úplatou za poskytnutou službu.

5. Plátce, majitel restaurace v části restaurace pronajal jinému plátci prostor pro umístění tří hracích automatů. Jedná se o pronájem osvobozený od daně?

Z ustanovení § 56 odst. 4 zákona o dani z přidané hodnoty vyplývá, že nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor je osvobozen od daně. Pro posouzení, zda se jedná o pronájem nemovitosti, je nutné vycházet ze základního rysu pronájmu nemovitého majetku, kterým je poskytnutí práva pro danou osobu na smluvenou dobu a za smluvený poplatek zabrat a užívat nemovitost podobně jako vlastník za současného vyloučení stejných práv třetích osob. Pokud nejsou tyto podmínky splněny, jedná se podle ustanovení § 14 zákona o dani z přidané hodnoty o službu, u které se uplatní základní sazba daně. V případě nájmu části restaurace nejsou splněny podmínky pro užití nemovitosti jako vlastník. V takovém případě se jedná o zdanitelné plnění, u kterého se uplatní základní sazba daně.

6. Jaká sazba daně se uplatní u pronájmu parkoviště?

Podle § 56 zákona o dani z přidané hodnoty je nájem pozemků osvobozen od daně, přičemž osvobození se nevztahuje na nájem prostor a míst k parkování vozidel, a to bez ohledu na to, zda je poskytován na krátkodobé nebo dlouhodobé bázi. Při nájmu parkoviště uplatní plátce základní sazbu daně.

7. Jaká sazba daně se uplatní u nájmu bytů s parkovacím stáním?

Z ustanovení § 56 odst. 4 zákona o dani z přidané hodnoty vyplývá, že nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor je osvobozen od daně. Za prostory a místa k parkování vozidel se považují jak jednotlivá místa na parkovištích, tak garážová stání, případně samostatné garáže. Pokud je uskutečňován nájem stavby jako osvobozené plnění a s tímto nájmem je úzce spjat nájem prostor a míst k parkování vozidel, je tento nájem také od daně osvobozen. Pokud se tedy jedná o nájem bytu spolu s nájmem parkovacího stání, lze celou službu osvobodit od daně bez nároku na odpočet daně.

8. Stavební společnost přijala od pěti stavebníků rodinných domů od každého samostatně částku ve výši 100 000,- Kč jako finanční příspěvek na výstavbu plynového a vodovodního řádu. Jsou finanční příspěvky předmětem daně z přidané hodnoty a má společnost nárok na odpočet daně z přijatých zdanitelných plnění?

Podle ustanovení § 36 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty je základem daně vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněná zdanitelná plnění. Společnost uskutečnila plnění, za která obdržela úplatu skládající se z částky uhrazené stavebníky a z částky uhrazené distribučními závody. Základem daně je součet těchto částek vyjma daně. Vaše společnost uskutečnila převody staveb, které se nezapisují do katastru nemovitostí. Podle ustanovení § 56 odst. 1 zákona o DPH je převod staveb osvobozen od daně po uplynutí tří let od nabytí nebo kolaudace. Pokud není splněna žádná z uvedených podmínek, jedná se o zdanitelné plnění s nárokem na odpočet daně.

9. Plátce přijal platbu na prodej pozemku jako zdanitelného plnění. V okamžiku prodeje byly na pozemku vybudovány inženýrské sítě. Jak provede plátce vyúčtování prodeje pozemku?

Podle § 56 odstavec 3 zákona o DPH je převod pozemků, včetně finančního pronájmu, osvobozen od daně, s výjimkou převodu stavebních pozemků. Stavebním pozemkem se rozumí nezastavěný pozemek. Pokud na pozemku jsou vybudované inženýrské sítě, jedná se o převod pozemku zastavěného, který je vždy osvobozen od daně. U převodu stavebního pozemku se uplatní základní sazba daně. Pokud dojde k situaci, kdy plátce prodává stavební pozemek a před uskutečněním zdanitelného plnění přijme platbu, je povinen z této platby přiznat daň z přidané hodnoty ve výši 19 %. Pokud tento pozemek ke dni doručení listiny s vyznačením právních účinků vkladu do katastru nemovitostí již není stavebním pozemkem, jedná se o uskutečnění plnění osvobozeného od daně bez nároku na odpočet daně. V takovém případě může plátce opravit výši daně podle ustanovení § 42 odstavec 1 písmeno d) zákona o dani z přidané hodnoty.

10. Mám ve společném jmění s manželkou budovu, ve které bydlíme. Jsem plátce, v části budovy podnikám. Lze u stavebních prací prováděných na budově uplatnit nárok na odpočet daně?

Pro posouzení možnosti uplatnění nároku na odpočet daně je rozhodující užití majetku pro uskutečnění ekonomické činnosti. Pokud plátce zachází s nemovitostí jako s obchodním majetkem, je oprávněn si při pořízení této nemovitosti, případně její výstavbě, uplatnit bezprostředně plný nárok na odpočet daně. V takovém případě se užívání části nemovitosti pro soukromé účely považuje za poskytnutí služby podle § 14 odst. 3 písm. a) zákona o DPH. Využívání nemovitosti pro soukromé účely nemůže být považováno za pronájem nemovitosti osvobozený od daně, musí být uplatněna daň na výstupu. Nárok na odpočet daně může být v tomto případě stanoven ve výši využití nemovitosti, maximálně však ve výši spoluvlastnického podílu plátce.

11. Jaká sazba daně se uplatní u rekonstrukce, modernizace a oprav rodinného domu, bytového domu a bytu?

Podle ustanovení § 48 zákona o DPH se při poskytnutí stavebních a montážních prací spojených se změnou dokončené stavby bytového domu, rodinného domu nebo bytu, včetně jejich příslušenství, vymezenou stavebním zákonem, nebo v souvislosti s opravou těchto staveb, uplatní snížená sazba daně. Při určení, zda se jedná o rodinný dům, bytový dům nebo byt, se obvykle vychází ze správního rozhodnutí, případně stanoviska místně příslušného stavebního úřadu. Bytem se rozumí soubor místností, popřípadě jednotlivá obytná místnost, který svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení. Byt je vymezen stavebně technickým uspořádáním.

tags: #přijatá #záloha #za #opravení #střechy #informace

Přijatá záloha za opravení střechy: Účetnictví a DPH