Získali jste povolení od stavebního úřadu, pustili se do stavby, ale na poslední chvíli jste se rozhodli pro zásadní změny? Pak existuje jasně daný postup, který musíte v této situaci dodržet. V této oblasti platí důležité pravidlo: stavebník má povinnost provádět stavbu podle vydaného povolení.
Může se ale stát, že v průběhu realizace se rozhodnete pro změny, které se od povolení či dokumentace liší. Pokud hodláte stavět odlišným způsobem, než jak mu to bylo povoleno, je potřeba tyto změny projednat se stavebním úřadem.
Institut změny stavby před dokončením
Institut stavebního práva, který na danou situaci dopadá, se nazývá změna stavby před dokončením. Zákon stanovuje, že stavebník nemůže samovolně provést změnu a pak si ji nechat dodatečně schválit. Podle institutu změny stavby před dokončením je potřeba ohlásit své záměry před nebo během realizace.
V tomto směru judikoval Nejvyšší správní soud, že v případě změny nikoliv zamýšlené, ale již provedené, nelze využít institutu změny stavby před dokončením, když ten právě se vztahuje jen na situace, kdy stavebník chce před dokončením stavby změnit některé její parametry.
Změnu stavby před dokončením lze podle stavebního zákona povolit jen v souladu s územním rozhodnutím (nebo jiným úkonem, který ho nahrazuje). Vyžaduje-li změna stavby před dokončením změnu územního rozhodnutí, lze o této změně rozhodnout ve společném řízení.
Čtěte také: Práce projektanta ve Znojmě
Žádost o povolení změny a řízení
Stavební úřad může změnu stavby před dokončením povolit pouze na žádost, a to stavebníka nebo jeho právního nástupce. Žádost je projednávána stavebním úřadem s účastníky stavebního řízení a dotčenými orgány v rozsahu, v jakém se jich změna dotýká. Přičemž na daný proces se přiměřeně uplatní ustanovení o stavebním řízení - jde standardně o jakési „malé stavební řízení“.
Zákon dále upravuje situace (především dle charakteru stavby), kdy změnu ohlášené stavby lze provést na základě ohlášení. Stavebník může také namísto projednání věci před stavebním úřadem uzavřít smlouvu s certifikovaným inspektorem, kterému je svěřena pravomoc kontroly projektové dokumentace stavby.
Další pravidlo stavebního zákona reguluje rozhodnutí o změně stavby před dokončením tzv. na místě. Rozhodnutí je stavebníkovi oznámeno zápisem do stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě a stavební úřad jej následně bez zbytečného odkladu zaznamená do spisu (podle okolností vyznačí též změnu v ověřené projektové dokumentaci).
Změna záměru před dokončením dle nového stavebního zákona
Za změnu záměru před dokončením se považuje změna v záměru oproti jeho povolení nebo oproti dokumentaci pro povolení stavby ověřené stavebním úřadem. Na rozdíl od změny dokončené stavby tato změna předchází dokončení stavby, příp. její kolaudaci, vyžaduje-li stavba vydání kolaudačního rozhodnutí.
Dle nového stavebního zákona vyžaduje každá změna záměru před dokončením před svou realizací povolení stavebního úřadu. Příslušným k povolení této změny záměru před dokončením je ten úřad, který záměr povolil.
Čtěte také: Zjistěte více o pasportizaci staveb
V žádosti o změnu záměru před dokončením uvede stavebník kromě obecných náležitostí popis změn a připojí dokumentaci pro povolení záměru s vyznačením zamýšlených změn. K tomu doloží žadatel vyjádření, závazná stanoviska a rozhodnutí dotčených orgánů v rozsahu, v jakém se změna dotýká zájmů chráněných jiným právním předpisem.
V případě, že má žadatel pochybnost o tom, jaké podklady by měl ke změně záměru před dokončením doložit, může požádat stavební úřad o předběžnou informaci, kde mu stavební úřad tyto informace sdělí.
Povolení změny záměru před dokončením lze vydat jako první úkon v řízení, nedotýká-li se změna záměru práv účastníků řízení, s výjimkou stavebníka, ani chráněných veřejných zájmů a nepodléhá-li posouzení vlivů na životní prostředí.
Dle § 330 odst. 4 přechodných ustanovení nového stavebního zákona povolí změnu záměru před dokončením a kolaudační řízení provede u záměrů povolených přede dnem nabytí účinnosti (dle 334a odst. 3 je pro účely přechodných ustanovení dnem nabytí účinnosti den 1. 7. 2024) stavební úřad, na který přešla působnost k povolení záměru.
Nepodstatné odchylky
Jedinou výjimku, kdy povolení změny stavby před dokončením nepotřebujete, představují nepodstatné odchylky od ověřené projektové dokumentace. Na rozdíl od dosavadní právní úpravy, nový stavební zákon výslovně uvádí, že nepodstatné odchylky se za změnu stavby nepovažují. Nepodstatné odchylky se projednávají v kolaudačním řízení.
Čtěte také: Vzdělávání v dopravním stavitelství
Jedná se o odchylky oproti ověřené projektové dokumentaci, u kterých:
- se nemění půdorysný ani výškový rozsah stavby,
- se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby,
- se nemění způsob užívání stavby,
- není ovlivněna požární bezpečnost stavby.
Oproti stávající právní úpravě nový stavební zákon v uvedeném výčtu již neuvádí změny vzhledu stavby ani změny kulturních památek. Nový stavební zákon již neupravuje v této části výslovně možnost požádat stavební úřad o stanovisko, zda se v případě zamýšlených změn o nepodstatné odchylky jedná, či nikoliv. O tyto informace je však možné požádat formou žádosti o předběžnou informaci (§ 174).
Změna stavby v rámci kolaudace
Stavební zákon umožňuje projednat změnu stavby před dokončením i v rámci kolaudace, a to následujícím způsobem. Pokud splníte tyto podmínky, stavební úřad může změnu projednat při vydání kolaudačního souhlasu nebo rozhodnutí.
Stavební úřad tak může činit v případě, kdy se změna nedotýká ostatních účastníků řízení nebo podmínek stanovených územním rozhodnutím. V neposlední řadě se změna nesmí týkat veřejných zájmů chráněných zvláštními právními předpisy nebo případů, kdy předmětný orgán vyslovil písemným způsobem s navrženou změnou souhlas, a nejde o změnu stavby, která je kulturní památkou.
Změna dokončené stavby a účelu užívání
Změna dokončené stavby je podle nového stavebního zákona trojí - nástavba, přístavba a stavební úprava. Nástavbou se stavba zvyšuje a přístavbou se rozšiřuje její půdorys. Při stavebních úpravách zůstávají půdorys a výška stavby zachovány. Pokud samotná stavba, která má být změněna, musela být povolena stavebním úřadem, není možné její změnu realizovat bez povolení stavebního úřadu.
Účel užívání stavby se stanoví v kolaudačním rozhodnutí, popřípadě v povolení stavby, pokud stavba nemusí být zkolaudována. Pokud potřebujete stavbu používat k jinému účelu, musíte požádat stavební úřad o povolení změny v užívání stavby. V žádosti je třeba zamýšlenou změnu odůvodnit. Jedná-li se o změnu bez větších dopadů, může ji stavební úřad povolit, aniž by tomu předcházelo standardní řízení.
Změna povolení záměru
Zcela novým institutem nového stavebního zákona je změna povolení upravená v § 200. Rozdíl oproti změně stavby před dokončením je ten, že se jedná pouze o změnu povolení, nikoliv o změnu záměru oproti projektové dokumentaci. Typicky se jedná o prodloužení platnosti povolení. Prakticky se bude jednat především o ty případy, kdy realizace záměru nebyla zahájena. Tímto způsobem může být dle výkladu Ministerstva pro místní rozvoj požádáno např. i o prodloužení platnosti územního rozhodnutí vydaného dle dosavadní právní úpravy.
tags: #prevod #vedlejsich #staveb #informace