Okapový systém je nezbytnou součástí každé budovy - chrání fasádu, základy a okolí domu před nepříznivými účinky dešťové vody. Pokud je instalace okapů zanedbána nebo provedena neodborně, mohou být následky nákladné - od vlhkého zdiva přes plísně až po degradaci základů. Dešťové srážky představují potenciální riziko pro budovu. Pro představu - na střechu o rozloze 120 m² může za rok spadnout až 144 000 litrů vody. Instalace okapů proto není jen technickou formalitou, ale zásadním krokem k ochraně vašeho majetku.
Klempířina je tradičním řemeslem, bez kterého se neobejdou ani dnešní novostavby, ale i rekonstrukce domů. Je posledním krokem, který zajišťuje, aby nám do domu střechou nezatékalo a aby byla srážková voda odváděna, kam má - do kanalizace nebo jímky. Je nutné, aby každý klempíř dostatečně znal konkrétní normy, týkající se jednotlivých prací. Okapový systém není jen doplňkem střechy - je to prvek, který chrání celou budovu před vodou. Proto se vyplatí instalaci okapů nepodceňovat.
Definice a Parametry Přesahu Střechy do Okapu
Přesah střechy do okapu patří mezi důležité parametry, které musí být dodrženy, aby byla střecha v oblasti odvodu vody plně funkční. V případě, že je svod vody udělán chybně, může dojít k poškození střešní konstrukce, okapového systému, ale i samotného domu. Proto věnujte i této maličkosti dostatečnou pozornost.
Přesah střechy do okapu označuje vzdálenost a přesné umístění okapového žlabu od okraje střechy. Správné umístění závisí na výškové vzdálenosti mezi okapem a okrajem střechy a na vodorovné vzdálenosti okraje střechy od hran okapového žlabu. Z toho vyplývá, že pro správnou funkci okapového systému je nutné věnovat pozornost nejen samotnému přesahu střechy od zdi, ale také umístění okapu pod okrajem střechy.
Optimální umístění žlabu
Přesah střešní krytiny do okapu udává parametry, jak horizontální, tak vertikální. Podle nich by měl být žlab umístěn tak, aby byl okraj střechy v jedné třetině (1/3) jeho šířky. Výškový rozdíl mezi prodloužením střechy a návalkou (okrasným ukončením) okapu by pak měl činit mezi 0 až 2 centimetry. To změříte tak, že za pomoci latě či jiné tyčky si vyměříte pokračování střechy v daném sklonu a zkontrolujete rozměr mezi touto latí a hranou okapu.
Čtěte také: Vše o přesazích střech na podkrovních domech
Přesah od střechy od zdi domu k okapu je určen koeficientem 8:1 mezi ochraňovanou výškou a střešním přesahem. Změříte si tedy výšku chráněné plochy a vydělíte ji osmi, čímž získáte minimální přesah střechy. Optimální přesah střechy je pak dán jako větší, než je stanovené minimum, ale zároveň tak, aby nebyla více zastíněna okna.
Důsledky Chybně Zvoleného Přesahu
V praxi se při nedodržení optimálního přesahu střechy do okapu týká zejména dvou chyb: okapový žlab je příliš blízko nebo naopak příliš daleko. Obojí způsobuje rozličné problémy, které jsou samozřejmě nežádoucí. Nesprávně zvolený přesah může vést k poškození nejen okapového systému, ale i celého domu.
- Příliš blízké / vysoké umístění žlabu: Pokud je okapový žlab instalován příliš blízko nebo příliš vysoko k přesahu střechy, projeví se to především v zimních měsících. Sníh, který bude sjíždět ze střechy, nespadne přímo na zem, ale zasekne se o okap a bude na něj působit příliš vysokým tlakem. V tuto chvíli plastové okapy praskají a ačkoli jsou pozinkované, hliníkové či měděné okapy odolnější, narušuje to jejich statiku. Okapy se kroutí a ztrácí na svých užitných vlastnostech i životnosti.
- Příliš vzdálené / nízké umístění žlabu: Při špatně zvolené vodorovné vzdálenosti okraje střechy od hran okapového žlabu mohou nastat dva problémy. Pokud přesah střechy do okapu není dostatečný, voda bude stékat na fasádu a v krajním případě může z dlouhodobého hlediska až poškodit dům. Na druhou stranu, jestliže je přesah střechy do okapu naopak příliš velký, voda bude přetékat přes okraj okapu a ten tak nebude plnit svou funkci, protože do něj bude najednou odváděno příliš velké množství vody.
Montáž Okapového Systému a Zajištění Správného Přesahu
Při výběru okapů a klempířských doplňků bychom měli dbát na bezúdržbovost, komplexnost nabízeného systému a samozřejmě i na celkový vzhled domu. Zajímat se ale musíme i o barevné provedení výrobků. Klempířské práce, to totiž nejsou jen okapy, ale i oplechování komína, úžlabí, parapety oken a další. Je nutné dodržovat normy, které jsou v případě klempířských prací jedněmi z nejpropracovanějších technických norem vůbec.
Montáž žlabových háků a sklon žlabu
Přesah střechy do okapu regulujeme správným umístěním okapových háků. Montáž žlabových háků se provede tak, že se jednotlivé háky roztřídí podle spádů a montáž se začne prvním spádem. Na nejnižší místo, kde bude umístěn žlabový kotlík, se přibije na patu krokve nejhlubší hák. Na druhou stranu okapu, kde bude nejvyšší bod žlabu, se přibije nejméně hluboký hák.
Od háku nejhlubšího se vede šňůra vnitřním spodním okrajem půlkruhového háku, silně se natáhne a spojí se na stejném místě s nejmělčím hákem. Šňůra musí tvořit spád směrem ke kotlíku, což se zjišťuje vodováhou. Potom se natáhne šňůra i po vnější straně háků, tedy tam, kde je přinýtována příponka pro přichycení žlabu. Natažené šňůry nedovolí, aby se háky připevnily hluboko nebo vysoko, blízko nebo daleko od střechy. Potom se připevní další mezilehlé háky. Šňůra se musí o háky jenom zlehka opírat.
Čtěte také: Jak správně provést přesah hydroizolace do výšky
Doporučený sklon žlabů se pohybuje přibližně mezi 2 až 5 mm na každý metr žlabu směrem k odtoku, přičemž minimální sklon by měl být alespoň 0,5 %. Žlabový hák musíme ohnout podle sklonu střechy tak, aby byl zadní okraj žlabu o 10 mm výše než přední. Montáž prvního žlabového háku musíme začít vždy v nejvyšším bodě.
Háky by měly být umístěny v pravidelných intervalech podél okapového žlabu, aby byla zajištěna rovnoměrná podpora pro okapový žlab. Háky se montují na krokve nebo na bednění nad krokvemi ve vzájemné osové vzdálenosti 80 až 120 cm. První a poslední namontovaný hák určuje výšku a sklon. Mezi nimi je natažen silon nebo provázek, podle kterého se osazují další háky. Příliš velké rozestupy mezi háky mohou vést k deformaci žlabů pod tíhou vody nebo sněhu. Žlabový hák nesmíme nikdy umístit v místě spojky žlabů.
Montáž žlabů a svodů
Před montáží se také žlab opatří čílky a hrdly, popřípadě rohy a kouty, je-li okap lomený. Zásadou je připravit žlab před montáží tak, aby bylo co nejméně spojování na střeše, které se právě u podokapních žlabů provádí velice obtížně. Žlaby se zavěšují do háků v osmi až dvanáctimetrových kusech. Plechové příponky, kterými je vybaven každý žlabový hák, ohneme přes přední a zadní tzv. návalku (zahnutého okraje) žlabu. Žlabové kusy se spojují žlabovými spojkami. Žádný díl se nelepí. Při délce okapu větší než 2x 12 m je nutné na rozvodí žlabu provést dilatační spoj.
Odtokové trubky se montují maximálně po každých 10 metrech délky podokapního žlabu. U svodové roury platí to samé: montáž bez lepení, jednotlivé díly a roury se do sebe pouze zasouvají. Chybějící dilatační spáry u plastových žlabů mohou způsobit deformaci nebo prasknutí materiálu kvůli vysoké roztažnosti plastu při změně teplot. Objímky odtokových trubek se montují nejméně dvě na každý samostatný díl trubky. Maximální vzdálenost mezi objímkami jsou 2 m.
Prevence Poškození Okapů v Zimních Měsících
Nejen střecha, ale i okapy potřebují před nejchladnějšími měsíci v roce vaši péči. Další riziko hrozí v podobě sněhové nadílky, proto se doporučuje instalace protisněhových zábran. V místech, kde se každoročně objevuje pěkná sněhová nadílka, jde o nejlepší řešení. Zábrany se s ohledem na danou sněhovou oblast, sklon střechy a délku krovu rozmístí v jedné a více řadách po obvodu střechy. Jejich instalace je důležitá zejména nad vchodem nebo v místech, kde se okolo domu pohybují lidé, případně potřebujete chránit majetek (například auto). Protisněhové tašky se umisťují od 2. řady od okapní hrany.
Čtěte také: Přesah střechy a slunce v nízkoenergetickém stavitelství
Tvorba ledových valů
Tvoření ledových valů u okapové hrany a v podokapním žlabu je ve většině případů spojené s nedostatečně zatepleným podkrovím. Teplo, které proniká přes izolaci střešního pláště, způsobuje odtávání sněhu i v případě, kdy je venkovní teplota pod bodem mrazu. Odtávající voda pak doteče až na takzvanou „studenou“ (vnější) okapovou hranu, která již není prohřívaná unikajícím teplem z podkrovních místností, a začne zamrzat. Zmrzlá voda pak může poškodit okapy, ale i samotnou fasádu, případně okna. Sníh se stává nebezpečným pro střechy i okapy v momentě, kdy napadne více než půl metru sněhové pokrývky. Při výběru okapů do míst, kde hodně sněží a teplotní výkyvy jsou téměř na denním pořádku, byste měli mít na zřeteli hlavně pevnost okapů.
Ochrana okapů před sněhem a ledem
Okapový systém není stavěný na to, aby odolával náporu sněhu, a pokud se chcete obejít bez sněhových zábran a nechat sníh volně sjíždět, je třeba okapy chránit jinak. Před sněhem a ledem můžete použít systém speciálních úchytů žlabů, které celý okap zpevní. Dokonalejší řešení nabízí zkombinovat zpevňující úchyt žlabu se zdvojenými háky.
Druhou možnost nabízí zapuštění okapového systému pod úroveň dráhy sněhu, který padá ze střechy. Ovšem je třeba vědět, že toto řešení nelze aplikovat ve všech případech (záleží například na technické konstrukci střechy, jejím tvaru a podobně). Nešlápnete vedle, když takto umístěné okapy opět zkombinujete se zdvojenými háky pro větší pevnost žlabu. U tohoto řešení bude podokapní žlab více vzdálený od okapové hrany střechy, což se každému na pohled nemusí líbit.
Třetí alternativou je demontáž okapů na zimní měsíce, jak můžete ještě dnes vidět zejména v horských oblastech. Ovšem toto řešení předpokládá, že jste si pořídili stavebnicové okapy, které se dají jednoduše instalovat i demontovat.
Volba Materiálu a Údržba Okapů
Při výběru okapů je skutečně nutné velmi dbát na jejich vlastnosti. Hlavním kritériem je bezúdržbovost a komplexnost okapového systému. Obecně platí, že kvalitní značkový dodavatel střešní krytiny vám dodá kompletní klempířské i neklempířské střešní doplňky. Při výběru správného systému nezapomeňte zohlednit typ střechy (šikmá, sedlová, valbová), plochu a sklon střechy. Rozměry vhodných žlabů a svodů se určují z tabulky výrobce, přičemž je třeba znát velikost plochy, na kterou dopadají dešťové kapky.
Příklad dimenzování okapového systému
Následující tabulka ukazuje příklad doporučených průměrů žlabů a svodových trubek v závislosti na ploše střechy:
| Odvodňovaná půdorysná plocha střechy | Průměr okapového žlabu | Průměr odpadní roury |
|---|---|---|
| do 60 m² | 100 mm | 70 mm |
Poznámka: Konkrétní dimenzování se řídí velikostí odvodňované střešní plochy v kolmém průmětu a počtem výtoků dle specifikace výrobce.
Typy materiálů a jejich údržba
Kovové a plastové žlaby jsou mezi kutily oblíbené pro svou snadnou montáž, nízkou hmotnost, cenovou dostupnost a bezúdržbový provoz. Volit můžeme mezi více odstíny a barvy tak můžeme sladit se střechou (pokud se nerozhodneme pro měď či titan zinek).
- Pozinkovaná ocel: U levnějších okapních systémů z pozinkované ocele musíme počítat s tím, že si žlaby a svody musíme sami natírat, a to periodicky. Nevyhneme se tak v budoucnu další práci, ale i více nákladům za spotřebovaný materiál. Po čase okapy stejně zreziví. V zásadě vždy vydrží méně než měď, plast, titan zinek, či materiál poplastovaný. Proto v případě okapů určitě nekoukejme jen na cenu, časem budeme velmi zklamáni. Pokud dáte přednost levným ocelovým pozinkovaným okapům, musíte je pravidelně a důkladně udržovat, aby jejich životnost byla co nejdelší. Musíme také dbát na to, aby se v okapech nedrželo listí a další hmota. Ta v nich začne hnít a udržovat stálou vlhkost a na takových místech, kde se nahromadí, se v okapu později objeví perforace, vzniklá reznutím materiálu. Barva se totiž v takových místech sloupne.
- Měď: Měděné okapy jsou cirka třikrát dražší než ocelové pozinkované. Cena měděných okapů se i s prací pohybuje kolem 500,- Kč za každý běžný metr. Je to však konečná investice, měď totiž nerezne a nemusí se proto následně natírat ani jinak udržovat. Časem pouze změní odstín do modrozelené (tyrkysové) barvy, který je velmi příjemný pro oko, dokonce harmonizující. Jedinou nevýhodou mědi je, že může časem vlivem různých exhalací zčernat.
- Titan-zinek: Proto jsou vhodnou náhradní variantou okapy z titan-zinku. Ty nejenže (jako měď) nerezaví, ale na rozdíl od mědi ani nezčernají. Přitom jsou dokonce levnější než měď.
- Plastové či poplastované okapy: Okapy plastové či poplastované jsou taktéž velmi praktickým řešením. Dodávají se jako skládací systém, žlaby spojujeme speciálními spojkami, které jsou opatřené gumovým těsněním. Výhodami plastových systémů jsou dlouhá životnost, odolnost vůči povětrnostním vlivům, zejména pak naprostá odolnost vůči korozi a tvarová stálost (při extrémním zatížení dojde k pružné deformaci žlabu, který se po odlehčení vrátí do původního tvaru, zatímco třeba měděné žlaby se deformují a jsou dále nepoužitelné). Co do barevné stálosti, zachovává tento systém svoji původní barevnost, přitom barevné změny kovových produktů jsou mnohem výraznější. I přesto, že je plastový, dokáže udržet nejvyšší estetiku detailu. Cena za běžný metr plastového žlabu se pohybuje ve výši cca 200,- Kč, dál se však navyšuje o různé spojky, háky a doplňky. Proto pak často dosáhneme stejné ceny jako u okapů z ušlechtilých materiálů.
tags: #presah #zlabu #od #okraje #strechy