Při projektování a výstavbě i rekonstrukcích stavebních objektů se vyžaduje, aby tyto budovy plnily nejen užitné, ekonomické a estetické cíle, ale aby vyhovovaly též požadavkům hygienickým, bezpečnostním a protipožárním. Železobetonové překlady a prefabrikované stropní desky PZD představují spolehlivý a efektivní prvek při výstavbě různých typů zděných konstrukcí. Jejich široká škála použití a standardizované provedení umožňují snadnou montáž a zajišťují kvalitní a bezpečný výsledek. Správná povrchová úprava cementovou nebo vápenocementovou omítkou zajišťuje dlouhou životnost překladů a ochranu před vnějšími vlivy.
Prefabrikované stropní desky PZD a překlady RZP
Stropní desky PZD
V této kategorii naleznete prefabrikované stropní desky PZD, které jsou určeny ke konstrukci stropů v budovách. Lze je využít také jako krytí septiků a příkopů. Betonové desky jsou zpevněny železem a zároveň odlehčeny podélnými dutinami. Stropní desky PZD jsou určeny ke konstrukci stropů. Lze je využít při stavbě bytových, průmyslových a hospodářských budov. Také jako krytí kabelových kanálů a septiků nebo jako přechod přes potok či příkop. Betonové desky jsou zpevněny železem a zároveň odlehčeny čtyřmi podélnými dutinami. Montáž je snadná. Stropní desky a panely představují řešení pro vytváření stropních a střešních konstrukcí v pozemních stavbách s maximální světlostí do 3 metrů.
Materiál a únosnost stropních desek a panelů
- Stropní desky a panely jsou vyrobeny z vyztuženého betonu pevnostní třídy C30/37 (popř. C35/45).
- Únosnost desek je dimenzována na užitné zatížení 3 nebo 5 kN/m2.
- Panely jsou dimenzovány na užitné zatížení 1,5; 3,0 nebo 5,0 kN/m2.
- Desky nejsou vhodné pro vytváření prostupů a konzol.
- U panelů je možné vytvářet prostupy v omezené míře po posouzení statikem.
- Podhled desky nebo panelu vyhovuje pro aplikaci omítky, a v esteticky méně náročných prostorách se doporučuje pouze nátěr.
- Všechny výrobky jsou certifikovány autorizovanou osobou TZÚS Praha a splňují přísné normy pro betonové konstrukce.
Filigránové stropní desky
Nároky na stropní konstrukce nezahrnují pouze požadavky na nosnost a potřebné rozpětí k zastropení. Důležitým parametrem se stává také volba typu konstrukce, pracnost této konstrukce a její vzhledové vlastnosti. Před pokládkou desek se musí zbudovat montážní podepření se zaručenou rovinatostí. Rozpětí podpor záleží na konkrétním projektu. Tyto podpory se obvykle nadvyšují o hodnotu do 1/250 rozpětí. Jak dlouho bude toto podepření třeba, závisí na klimatických podmínkách po dobu realizace i na způsobu realizace stavebního objektu. Na položené desky se po celém povrchu klade spárová výztuž a horní výztuž při horním povrchu. Před zalitím betonem lze uložit různé instalace. Následuje zalití celé konstrukce včetně věnců betonem. Minimální pevnost betonu je C20/25 X0. Rozměry filigránových desek jsou dány dle konkrétní dispozice objektu. Velkou výhodu představuje široká nabídka rozměrů desek a tříd betonu. Který typ desky bude použit přesně, určuje projektová dokumentace. Šířka desek je vždy 290 mm, nabízená výška zahrnuje varianty 65, 70 a 100 mm. Rozmanité jsou délky desek, které se pohybují od 580 mm až do 3.280 mm.
Železobetonové překlady RZP
Dále nabízíme překlady RZP. Tyto překlady jsou také vyrobeny z betonu. Jsou odlehčeny podélnou dutinou a zároveň zpevněny železem. Pro zpevnění zdiva nabízíme překlady RZP. Tyto překlady jsou vyrobeny z železobetonu. Jsou odlehčeny podélnou dutinou. Mají lehce zkosené stěny a slouží k vytvoření nadpraží nad okenními otvory nebo dveřmi. Železobetonové překlady RZP se umísťují nad stavební otvory pro okna a dveře a mají za úkol přenášet statické působení zdiva. Jsou určeny nad otvory v konstrukcích o světlosti do 2900 mm. Vhodnou kombinací jednotlivých typů překladů vytvoříte nadpraží libovolné šířky. Nejvýznamnější předností železobetonových překladů je však jejich vysoká únosnost, která není podmíněna zmonolitněním nadpraží. Díky tomu není nutné nad překladovou konstrukcí vyzdívat nebo vybetonovávat nadezdívku, tzv. nadbetonávku.
Betonové překlady
Dalším prvkem s bohatým využitím pro širokou škálu zděných konstrukcí jsou překlady. Vybírat můžeme z ucelené řady prefabrikátů s třídou betonu C25/30-XC2, o délce od 1.200 do 3.000 mm, šířce 115, 140 a 240 mm a výšce 140, 190 a 215 mm. Překlady jsou opatřeny několika závěsnými oky, která musí být při manipulaci i v konstrukci orientována vždy směrem vzhůru. Překlady nelze použít v opačné poloze.
Čtěte také: Betonový překlad PZP
Požární odolnost stavebních konstrukcí
Při projektování a výstavbě i rekonstrukcích stavebních objektů se vyžaduje, aby tyto budovy plnily nejen užitné, ekonomické a estetické cíle, ale aby vyhovovaly též požadavkům hygienickým, bezpečnostním a protipožárním. Přitom se nejedná pouze o hořlavost použitých materiálů (klasifikace podle třídy reakce na oheň podle ČSN EN 13 501-1), ale i celkové chování v průběhu požáru. Jakákoliv stavební konstrukce (rozumí se celá skladba) se z hlediska požární ochrany hodnotí pomocí tzv. požární odolnosti. Požadavek požární odolnosti musí splňovat všechny nosné a požárně dělicí konstrukce a je to doba v minutách, po kterou musí být schopny odolávat účinkům požáru bez porušení požadované funkce. Doba požární odolnosti je měřena v minutách, přičemž je vytvořena stupnice.
Mezní stavy požární odolnosti
Po dobu požární odolnosti musí konstrukce odolávat účinkům požáru, respektive musí plnit požadovaný mezní stav (popřípadě více mezních stavů). Těchto funkcí může být několik a určují je tzv. mezní stavy. Mezní stav požární odolnosti zohledňuje typ konstrukce: zda je nosný či nenosný, zda jde o stěnu, sloup, popř. dveře. Norma ČSN EN 13501-2 definuje řadu mezních stavů, čtyřmi nejčastěji používanými jsou: R, E, I, W. Další mezní stavy jsou C a S.
- Mezní stav „R“ (únosnost a stabilita) platí pro všechny nosné konstrukce (včetně těch uvnitř požárního úseku), které zajišťují stabilitu objektu - nosnou funkci musí plnit i během požáru. Podobné požadavky mají i nosné konstrukce, které nezajišťují stabilitu celého objektu (např. vestavěné podlaží s větším počtem osob).
- Mezní stav „E“ (celistvost) platí pro všechny plošné požárně dělicí konstrukce. Během požáru se nesmí v požárně dělicí konstrukci vytvořit trhlina, kterou by mohl plamen prošlehnout nebo horké plyny do jiného požárního úseku. Mezní stav „E“ musí splňovat požární stěny a stropy oddělující požární úseky, případně požární předstěny, podhledy a požární uzávěry.
- Mezní stav „I“ (izolační schopnost) platí pro plošné požárně dělicí konstrukce, které musí zabránit nadměrnému ohřívání prostoru na straně odvrácené od požáru. Nesmí se vznítit ani materiál na neohřívané straně ani v její blízkosti. Při zkouškách požární odolnosti je mezní stav „I“ splněn tehdy v případě, že průměrná teplota na neohřívané straně nevystoupá oproti počáteční o více než 140 °C s maximálním bodovým vzrůstem teploty v kterémkoli místě o více než 180 °C. Mezní stav „I“ musí splňovat především pevně zabudované plošné konstrukce, jakými jsou požární stěny a stropy mezi požárními úseky - tedy uvnitř objektu, kde se požár může vyskytnout na obou stranách konstrukce a kde je pravděpodobné ohrožení osob na neohřívané straně.
- Mezní stav „W“ (omezení radiace tepla) platí pro plošné požárně dělicí konstrukce a jde o podobný mezní stav jako „I“, ovšem s méně přísnými požadavky. Mezní stav „W“ není schopen zabránit nárůstu teplot, pouze do určité míry omezuje tepelný tok sálající ze strany konstrukce odvrácené od požáru. Tento sálavý tepelný tok však nesmí způsobit rozšíření požáru nebo ohrozit osoby unikající v blízkosti takové konstrukce, je proto omezen na 15 kW/m2. Snížení požadavku „I“ na benevolentnější mezní stav „W“ může být použito v případě požárních uzávěrů (např. dveří) mezi běžnými požárními úseky, kde se před a za dveřmi počítá s volným prostorem, nebo u obvodových stěn, kde tepelný tok může volně sálat do exteriéru.
- Mezní stav „C“ (samozavírání) Dle kmenových norem ČSN 73 0802 a ČSN 73 0804 musí být dveře, které jsou z provozních důvodů převážně nebo trvale otevřeny, vybaveny zařízením, které v případě požáru umožní samočinné uzavření, tedy nejčastěji samozavíračem. Tím se docílí, že požárně dělicí konstrukce zůstane v celé ploše celistvá bez slabých míst. Jsou ale provozy, kde samozavírač musí být instalován vždy, a to zejména na dveřích do chráněných únikových cest.
- Mezní stav „S“ (kouřotěsnost) Dveře do zvláště chráněných prostor, které slouží k evakuaci většího počtu osob, musí zamezit proniknutí kouře, aby nemohlo dojít k nadýchání zplodin a ohrožení na životech. Kouřotěnost je zajištěna instalací požárně odolného těsnění ve funkční spáře dveřních otvorů.
Typy stavebních konstrukcí a požární odolnost
Požadované hodnoty požární odolnosti se zakreslují do výkresové části požárně bezpečnostního řešení, a to ke všem nosným a požárně dělicím konstrukcím. Požadovanou dobu požární odolnosti pro určitý typ konstrukce včetně případného požadavku na druh konstrukční části určuje stupeň požární bezpečnosti.
- Požární stěny a požární stropy: jsou plošné konstrukce na hranici požárního úseku uvnitř objektu, popřípadě na hranici dvou objektů.
- Požární uzávěry otvorů: jsou otvíravé plošné konstrukce v požárních stěnách a stropech (dveře, okna, poklopy apod.), stále se však jedná o konstrukce uvnitř objektu, mezi požárními úseky - okna a dveře na fasádě většinou žádnou požární odolnost vykazovat nemusejí. Požární uzávěry mezi dvěma běžnými požárními úseky musí splňovat mezní stav EW, dveře vedoucí do chráněné únikové cesty musí splnit mezní stav EI. Požární uzávěry jsou vyňaty z hodnocení konstrukčního systému.
- Obvodové stěny: jsou plošné konstrukce na hranici objektu, za nimiž je volné prostranství. Pokud je obvodová stěna posuzována pouze z vnitřní strany, je možné snížit požadovaný mezní stav na EW, respektive REW u nosných konstrukcí. Obvodová konstrukce (resp. její nenosná část) nemusí v zásadě splňovat požadavek požární odolnosti, v tom případě se ale od ní stanovuje tzv. odstupová vzdálenost. Požární pásy jsou vodorovné a svislé části obvodové konstrukce na hranici požárního úseku a zabraňují přestupu požáru do jiného požárního úseku přes fasádu (exteriérem). Pásy mají být alespoň 0,9 m široké (vysoké) a musí být z konstrukcí druhu DP1, nesmí mít ve své ploše požárně otevřené plochy a na jejich povrch musí být použity výrobky nešířící plamen po povrchu (is = 0 mm/min.).
- Nosné konstrukce střech: se posuzují tehdy, pokud jde o střechu nebo strop, nad nimiž není stálé nebo nahodilé požární zatížení. Prutové prvky (nosníky, vaznice apod.) musí splňovat mezní stav R, plošné nosné konstrukce musí splnit RE.
- Nosné konstrukce zajišťující stabilitu objektu uvnitř požárního úseku: jsou prutové nebo plošné konstrukce - sloupy, průvlaky, nosníky, pilíře, nosné stěny, stropy vícepodlažních požárních úseků apod.
- Nosné konstrukce zajišťující stabilitu umístěné vně objektu: jsou prutové nebo plošné konstrukce - sloupy, průvlaky, nosníky, pilíře, nosné stěny, stropy vícepodlažních požárních úseků apod.
- Nosné konstrukce nezajišťující stabilitu objektu: jsou prutové nebo plošné konstrukce vestavěných částí objektu, například vestavěných podlaží. Tyto konstrukce musí splnit mezní stav R, stropy musí splnit RE.
- Nenosné konstrukce uvnitř požárního úseku: jsou jakékoliv stabilní konstrukce, které neoddělují dva požární úseky - například příčky uvnitř bytu. Na tyto konstrukce je kladen pouze požadavek druhu konstrukční části, a to pouze v VI. a vyšších SPB.
- Konstrukce schodišť: platí pouze pro ta schodiště, po kterých uniká více než 10 osob a která nejsou v chráněné únikové cestě. Na takové schodiště je požadavek mezního stavu R.
- Výtahové a instalační šachty: jejich obalové konstrukce, mají oproti požárním stěnám snížený požadavek požární odolnosti (s výjimkou evakuačních a požárních výtahů a šachet vyšších než 45 m). Obalové konstrukce šachet jsou plošné, mezní stav je tedy požadován EI u stěn a EW u revizních dvířek. Požární těsnění instalačních prostupů na hranici PÚ hraje klíčovou roli z hlediska šíření požáru v objektu ve svislém i vodorovném směru. Ucpávky jsou dle ČSN 73 0810 požadovány zejména hořlavé instalace.
- Střešní pláště: jsou řešeny obdobně jako nosné konstrukce střech. Jde-li o plášť nosný (resp. samonosný - skořepiny, panely apod.), pak je požadovaný mezní stav RE, jinak postačí pouze E.
Stanovení požární odolnosti
Požární odolnost konkrétně navržených stavebních konstrukcí musí být minimálně stejná nebo vyšší než je hodnota požadovaná normou. Existují tři hlavní způsoby stanovení požární odolnosti:
- Požární zkouškou: zejména u systémových výrobků, jejichž tvar, tloušťka nebo kvalita se nemění (například stěny a stropy z keramických a pórobetonových tvárnic, konstrukce sádrokartonové nebo dveře, respektive jiné požárně odolné výplně). Zkoušky se provádějí v požární peci akreditované laboratoře.
- Z hodnotových norem: lze vyčíst empirické (většinou konzervativní) hodnoty požární odolnosti pro tradiční konstrukce. Hodnoty v ČSN 73 0821 ed. 2 platí pro všechny konstrukce, stávající i nově navrhované.
- Z publikace „Hodnoty požární odolnosti stavebních konstrukcí podle Eurokódů“: v níž autoři R. Zoufal a kolektiv shrnuli výpočtové hodnoty požární odolnosti z „Eurokódů“ pro základní typy a rozměry konstrukcí.
Ochrana konstrukcí proti požáru
Při návrhu nové budovy není většinou problém konstrukce navrhnout, aby splňovaly požadavky požární odolnosti. U rekonstrukcí stávajících budov, kdy se zvyšuje požární zatížení, nebo u specifických konstrukcí (např. ocelový či dřevěný skelet) už požární odolnost bez dalších opatření nemusí být splnitelná. Pak je potřeba konstrukci nějak upravit, respektive něčím „zakrýt“ tak, aby se chráněná konstrukce začala zahřívat pomaleji.
Čtěte také: "Plot" - překlad a vysvětlení
Požární omítky
Jeden z tradičních systémů ochrany, je však potřeba zhotovit omítku v tloušťce několika cm. Nejvýhodnější z hlediska požární ochrany jsou omítky sádroperlitové nebo sádrovermikulitové, naopak nejběžnější vápenné, vápenocementové nebo cementové omítky mají z požárního hlediska minimální účinek.
Požární nástřiky
Jsou dalším vývojovým stupněm požárních omítek. Stejně jako u omítek se do silikátové báze přidávají další specifická plniva (vermikulit, perlit) a výztuž. Omítky i nástřiky jsou trvanlivé, na druhou stranu stále hmotné a na chráněném prvku vytváří hrubou neestetickou strukturu. Po zaschnutí jsou navíc křehké, takže u dynamicky zatížených konstrukcí (např. dřevěné či ocelové skelety, stropy apod.) nejsou příliš vhodné.
Požární obklady a podhledy
Jsou trvanlivé. Lze použít materiály deskové, ať již homogenní (např. vápenosilikátové, vermikulitové), nehomogenní (např. cementotřískové), popřípadě desky sendvičové (např. sádrokartonové).
Požární nátěry
Se oproti předchozím úpravám vyznačují subtilností, díky které si mohou konstrukční prvky zachovávat svůj původní tvar, a možností libovolného barevného řešení (včetně bezbarvého zejména pro dřevěné konstrukce). Výraznou nevýhodou požárních nátěrů je jejich omezená životnost (obvykle okolo 10 let), po jejíž uplynutí je nezbytná obnova nátěrového systému, a rovněž omezená použitelnost, kdy nátěry nelze vůbec použít na vnějším plášti budovy.
- Intumescentní nátěry: Jsou z hlediska použití univerzální a používány jsou nejčastěji, a to zejména pro ocelové, dřevěné, ale i betonové konstrukce. Při tepelné expozici nátěr napění až na 50násobek své původní tloušťky. Na povrchu chráněné konstrukce vytváří masivní tepelněizolační bariéru (pěnu), která zpomaluje ohřívání chráněného prvku a zamezuje přístupu kyslíku.
- Zábranové nátěry: Se používají zejména na kabely a plastové výrobky.
- Sublimující nátěry: Se používají výjimečně a výhradně na ocelových konstrukcích.
Protipožární ochrana trapézových plechů
Potřebujete zajistit ochranu střešní nebo stropní konstrukce z trapézových plechů před účinky požáru? Trapézové plechy podléhají destrukci během požáru velice rychle. Je to dáno především jejich malou tloušťkou. Protipožární obklad trapézového plechu je nutné zvolit podle konkrétních podmínek, jako je například způsob skladby střechy. Podle toho se zvolí buďto varianta protipožární izolace z pěnové nebo z minerální vlny. Při aplikování izolace na stropy z trapézových plechů může být použitá libovolná varianta.
Čtěte také: Postup pro betonový překlad
Protipožární ochrana ocelových konstrukcí
Během požáru ztrácejí ocelové konstrukce svoji původní nosnost. To znamená, že ocelové sloupy a nosníky již po pár minutách po vzniku požáru ohrožují stabilitu celé stavební konstrukce. Bezpečnost a ochranu ocelových konstrukcí před požárem lze zajistit speciálními ochrannými deskami PROMATECT. Požárně ochranné desky PROMATECT zajišťují, aby kritické teploty oceli bylo dosaženo teprve po uplynutí stanoveného časového úseku. Ocelové sloupy jsou ochrannými deskami obkládány ve tvaru pravoúhlého průřezu. Desky je potom nutné na čelní straně sesvorkovat nebo sešroubovat. U ocelových průvlaků je potřeba zajistit podložení desek v oblasti spoje tak, aby zde mohl být připevněn obklad pravoúhlého průřezu. Díky tomu nemusí být obklad připevněn na ocel nebo beton. Nabídnout vám také můžeme širokou paletu zavěšených podhledů PROMATECT®.
Normy pro navrhování konstrukcí na požár
Tato praktická příručka je zpracována odborníky z vědecké, výzkumné a pedagogické oblasti a je určena projektantům a pracovníkům státní správy na úseku požární bezpečnosti staveb. Uvádí tabelární hodnoty požární odolnosti betonových, ocelových, ocelobetonových spřažených, dřevěných a zděných konstrukcí stanovených na základě výpočetních postupů příslušných EUROKÓDŮ. Příručka umožňuje místo složitých a pracných výpočtů přímé stanovení požární odolnosti a je v rámci aplikace EUROKÓDŮ unikátní. Nahrazuje zrušenou konfliktní ČSN 73 0821. Tím, že hodnoty jsou stanoveny podle EUROKÓDŮ, jsou splněny podmínky zákona, vyhlášek a norem o požární ochraně.
Betonové konstrukce
Betonové konstrukce se navrhují podle ČSN EN 1992-1-1 [3]. Kapitoly 2.1 až 2.8 jsou výtahem tabulek uvedených v ČSN EN 1992-1-2 [4]. Hodnoty uvedené v tabulkách se týkají železobetonových sloupů, nenosných i nosných stěn, nosníků a desek. Výraz a uvedený v tabulkách značí osovou vzdálenost hlavní výztuže od povrchu betonu vystavenému požáru. Pokud je a ≥ 70 mm, požaduje se provést výztužnou síť z ocelových prutů o průměru nejméně 4 mm v roztečích nejvýše 100 mm v obou směrech. Při použití vápencového kameniva lze zmenšit tloušťku stěny o 10 %.
Ocelové konstrukce
Ocelové konstrukce se navrhují podle ČSN EN 1993-1-1 [5]. Podle čl. 4.2.4 ČSN EN 1993-1-2 [6] může být kritérium R - nosnost ověřeno prostřednictvím času dosažení kritické teploty oceli. Kritická teplota je nejnižší teplota, při které konstrukční prvek ztrácí svou stabilitu, například 500 °C u sloupů, nosníků, průvlaků, vazníků apod.
Spřažené konstrukce
Hodnoty požární odolnosti spřažených konstrukcí uvedené v tabulkách jsou výtahem tabulek uvedených v ČSN EN 1994-1-2. Má-li beton pouze izolační funkci, požaduje se provést pod povrchem výztužnou síť, která má být z ocelových prutů o průměru nejméně 4 mm a s roztečemi nejvýše 250 mm v obou směrech.
Dřevěné konstrukce
Požární odolnost dřevěných konstrukčních prvků lze stanovit výpočtem pomocí normy ČSN EN 1995-1-2 [10], podle které byly stanoveny požární odolnosti nosníků a sloupů v tabulkách této kapitoly. Hloubka zuhelnatění dřeva je vzdálenost mezi vnějším povrchem původního prvku a polohou čáry zuhelnatění. Povrchy nosníků a sloupů nejsou po dobu vystavení účinkům požáru chráněny plášti požární ochrany. Požární odolnost dřevěných konstrukčních prvků lze zvýšit použitím různých protipožárních ochran.
Zděné konstrukce
Zděné konstrukce se navrhují podle ČSN EN 1996-1-1 [11]. Z hlediska geometrických požadavků rozděluje norma zdicí prvky do 4 skupin. Navrhování zděných konstrukcí na účinky požáru stanoví ČSN EN 1996-1-2 [12]. Pro potřeby této normy se zavádí ještě pátá skupina zdicích prvků, označená 1S, do které jsou zařazeny zdicí prvky obsahující méně než 5 % objemu dutin. Hodnoty požární odolnosti zděných stěn a příček jsou v normě uvedeny v Příloze B. Omítka musí mít tloušťku nejméně 10 mm na obou stranách stěny. Existuje několik opatření, která lze přijmout ke snížení rizika šíření požáru ve zděných překladech. Instalace požárních uzávěrů: Požární uzávěry jsou zařízení, která zabraňují šíření plamene a kouře.
Databáze klasifikací požárních vlastností PAVUS, a.s.
Požární klasifikace výrobků v souladu s evropskými technickými normami je základním předpokladem volného pohybu výrobků a jejich uvádění na trh. Databázový systém provozuje PAVUS, a.s., na svých internetových stránkách www.pavus.cz v tzv. kategorii „Klasifikace“. Jedná se o informace o dokumentech vystavených pro klasifikaci výrobků z hlediska požárních vlastností. Tyto dokumenty byly v průběhu let vydávány pod různými názvy (Protokol o klasifikaci, Požárně klasifikační osvědčení atp.) a v databázi byly sjednoceny pod jednu kategorii, bez ohledu na název vlastního tištěného dokumentu.
Aktuálně jsou v systému u kategorie dokumentů „Klasifikace podle ČSN EN 13501“ evidovány následující stavební výrobky:
| Doba požární odolnosti | Typ konstrukce |
|---|---|
| 10 min. - 60 min. (a více) | ocelové, chráněné obkladem z izol. |
tags: #preklad #betonovy #pzd #pozarni #odolnost #informace